KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
Je výsledkem:
ünerovnoměrného rozložení iontů intracelulární a extracelulární tekutiny, které je dáno přítomností
sodíko-draslíkové pumpy v buněčných membránách
ü
ürozdílné propustnosti buněčné membrány pro ionty sodíku (Na +) a draslíku (K+)

Fenomény uplatňující se při klidovém membránovém potenciálu
üAktivní transport Na+ ven z buňky a K+ do buňky (dáno přítomností Na+-K+ ATPázy)
üMalá propustnost (permeabilita) membrány pro Na+
üVysoká permeabilita membrány pro K+
üUvnitř buňky zůstávají anionty bílkovin a fosfátů
•Vzniká: ELEKTROCHEMICKÝ GRADIENT
•(měříme elektrické napětí mezi vnějškem a vnitřkem buňky)

•Nakonec se ustaví ROVNOVÁŽNÝ potenciál
•
•V této souvislosti se nejvíce mluví o draslíku, protože jeho rovnovážný potenciál se nejvíce blíží
hodnotě klidového membránového potenciálu
•     (-70mV)
•Ek – rovnovážný potenciál draslíku znamená, že síla pohánějící difuzi K+ ven (chemický gradient)
je právě tak velká jako síla potenciálu působícího v opačném směru (elektrický gradient)
•
•Rovnovážné potenciály pro jednotlivé ionty se  počítají podle NERNSTOVY ROVNICE

uzavíráme, že :
Buněčná membrána je v klidu POLARIZOVÁNA


Fyziologický význam klidového membránového napětí
•Buňky jej užívají k regulaci svých fyziologických funkcí k nimž patří:
üpropustnost membrán svalových a nervových buněk pro ionty
üintracelulární uvolňování vápníku pro svalovou kontrakci
üuvolňování nervových přenašečů v nervovém systému

AKČNÍ  POTENCIÁL (AP)
•Podrážděním vzrušivých buněk (svalových nebo nervových) se klidové membránové napětí může změnit v
AKČNÍ napětí
•AP vzniká podle zákona: „vše nebo nic“
•    - k jeho vzniku je potřeba dostatečně silného podnětu (tzv. nadprahový podnět)
•    - jeho další šíření probíhá bez ztráty jeho velikosti
•

Fyziologický význam akčního potenciálu
•změnou klidového membránového potenciálu v akční potenciál se:
ükódují a přenášejí informace v živých systémech (nervová soustava)
üspouští se svalová kontrakce (svalstvo)