Brýlové čočky I LF MU Brno Brýlová technika Historický vývoj brýlových čoček • Čtecí kameny • První výrobce brýlových čoček a brýlí • Bifokální (Franklinovy) brýlové čočky • Moderní typy brýlových čoček — Meniskové — Bodově zobrazující — Bifokální a trifokální — Progresivní 2 Čtecí kameny 3 Alexandr della Spina Výrobce prvních brýlí Typ V Brýlové čočky z broušeného skla nebo křišťálu 4 Franklinův bifokál Rok 1780 Benjamin Franklin navrhl první bifokální brýle 5 Moderní typy brýlových čoček • Rozdělení podle tvaru - Bikonvexní, bikonkávní brýlové čočky - Plankonvexní, plankonkávní brýlové čočky - Periskopické brýlové čočky - Meniskové brýlové čočky - Bodově zobrazující brýlové čočky - Katarální brýlové čočky - Bifokální a trifokální brýlové čočky - Progresivní brýlové čočky 6 Bikonvexní, bikonkávní brýlové čočky Optická mohutnost přední plochy Optická mohutnost zadní plochy Celková optická mohutnost dle Gullstrandovy rovnice 7 Bikonvexní brýlová čočka • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 > 0 • D2 > 0 • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D > 0 8 Bikonkávní brýlová čočky • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 < 0 • D2 < 0 • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D < 0 9 Plankonvexní brýlová čočka 10 Plankonkávní brýlové čočky D1 = (n2-n1)/r1 D2 = (n3-n2)/r2 D1 = 0 D2 < 0 D = D1+D2-d/nD1.D2 D < 0 11 Periskopické brýlové čočky • Základní plocha měla hodnotu +/-1,25D • Příznivější pro astigmatismus šikmých paprsků • Volný pohyb víček 12 Periskopická konvexní brýlová čočka • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 > +1,25D • D2 = -1,25D • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D > 0 13 Periskopická konkávní brýlová čočka • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 = +1,25D • D2 < -1,25D • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D < 0 14 Meniskové brýlové čočky • Rozdělujeme na: - Polomušlové čočky: základní plocha má optickou mohutnost +/-6D - Mušlové čočky: základní plocha má optickou mohutnost +/-8D 15 Kladná menisková čočka • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 > +6D • D2 = -6D • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D > 0 16 Záporná menisková čočka • D1 = (n2-n1)/r1 • D2 = (n3-n2)/r2 • D1 = +6D • D2 < -6D • D = D1+D2-d/nD1.D2 • D < 0 17 Bodově zobrazující čočky • Snaha o minimalizaci vad zobrazení v periferii čočky • Astigmatismus šikmých paprsků, otvorová vada • Od roku 1921 na trhu tzv. bodově zobrazující čočky, které vycházely z návrhu Tscherninga 18 Tscherningova definice • Premisy - Zobrazovaný předmět leží v nekonečnu - Index lomu použité korekční čočky je 1,5225 - Vzdálenost zadní plocha brýlové čočky-otočný bod oka je 25mm - Vzdálenost korekčního skla je 12mm od rohovky - Pohledový úhel pro „+" čočky je 35°, pro „-" čočky je 30° 19 Optimální rozsah pro bodově zobrazující čočky • Dc = -25 až +8D • Bodově zobrazující čočky resi astigmatismus šikmých paprsků, otvorovou vadu, ale neřeší zklenutí pole 20 Katarální brýlové čočky • S' > +8D • Oko není schopné • Nad +8D je nutné použít akomodace asférické plochy, • Na 25 cm je třeba PB = abychom docílili 4D bodového zobrazení ^ s'bd = 12D • S'bb = 16D 21 Bifokální brýlové čočky • Typy - Vybrušované - Zatavované • Požadavky na bifokální brýlové čočky - Díl do dálky a do blízka musí být vůči oku řádně centrován, optická osa dílu do dálky a do blízka by měla procházet skutečným středem otáčení oka - Oba díly by měly být bodově zobrazující - Prizmatický účinek na předělu by měl mít shodnou velikost a orientaci báze pro oba díly - odstraní se tak skok obrazu - Respektování hygienicko-estetického hlediska - nápadnost, palpace předělu 22 Franklinův bifokál • Franklinův bifokál - respektuje centraci, bodové zobrazení, eliminuje skok obrazu, ale neodpovídá hygienicko-estetickým požadavkům 23 Vybrušovaný bifokál 24 Eliminace skoku obrazu u bifokální čočky • Bifokální sklo nevykáže • skok obrazu, když na • předělu naměříme ^ stejný prizmatický účinek se shodnou orientací báze prizmaD = prizmaB prizmaD = decD.SD/10 prizmaB = decB.SB/10 decD.SD/10 = decB.SB/10 25 Akomodační intervaly s bifokální čočkou • S'bd = 2D, hpb = -30cm, Aš = 2D • PB = -HPB-2/3Aš _ • PB = 3,3-1,3 = 2D • Akomodační interval -Nekon. < delta ad < -0,5 -0,5 < delta ab < -0,25 26 Bifokální zatavovaná brýlová čočka • Přídavek je roven rozdílu optických mohutností dílu přidaného a vybroušeného • PB = Dcp - Dcv • Dcv = D1v + D3v • Dcp = D1p + D3p 27 Akomodační interval s trifokální čočkou S'bd = 2D, hpb = -30cm, Aš = 2D PB = -HPB-2/3AŠ PB = 3,3-1,3 = 2D PBMZ = PB/2 = 1D 28 Pravidlo pro stanovení addice u bi-, trifokálních brýlových čoček Je li"" PB > Aš -> vznikají mrtvé zóny a akomodační intervaly mezi sebou vy-Je-U • PB > Aš ^ob|ast. veykterých neni ostré mrazen, na sftnW mozne PB = Aš => akomodační intervaly na sebe bezprostředně navazuj, PB < Aš => uplatní se zásady klasického křížového provázání a pftsluš-né akomodační intervaly se částečné prekrývaj,. 29 Progresivní brýlové čočky - historie a vývoj • 1909 - Orford (USA) -první myšlenka na progresivní čočky • 1959 - Maitenaz (F) - patent na využití paraboloidních ploch (kuželoseček) 30 1. Generace PČ • Název: Varilux 1 • Rok: 1959 • Design: symetrický, tvrdý 31 2. Generace PČ • Název: Varilux 2 • Rok: 1972 • Design: asymetrický tvrdý nebo měkký 3. Generace PČ • Název: Varilux Multi-Design • Rok: 1988 • Design: s rostoucí addicí roste tvrdost designu 33 4. Generace PČ • Název: Varilux Comfort • Rok: 1993 • Design: kratší kanál s vlastnostmi měkkého designu, 85% addice možno dosáhnout 12 mm pod centrační značkou 34 5. Generace PČ • Název: Varilux Panamic • Rok: 2000 • Design: rozšíření progresivního kanálu oproti varilux comfort 35 6. Generce PČ • Využití Freeform technologie na CNC strojích - 3D nástoj • Na povrchu čočky je možné vybrousit jakýkoliv tvar • Název: Multigressiv 2 • Design: přední plocha asférická, zadní freeform 36 Princip progresivních čoček • Změna zakřivení plochy čočky • D = (n - n') / r • Isosférické a isoastigmatické linie 37 Značení progresivních čoček • Mikrogravury - permanentní, vypálené laserem • Razítka - dají se smýt a rekonstruovat Centrování progresivních čoček • Vztažný bod do dálky musí být umístěn na zornici při přirozeném pohledu do dálky 39 Ditest • Zakreslení vztažného bodu do dálky a do blízka na fólie brýlí • Zaměření průměru, např. 65/70 40 Konvergenční test • Vztažný bod do blízka je decentrován podle počtu DPT a dle velikosti ADD • Ověření správnosti centrace progresivních čoček • Ověření fyziologické konvergence 41 Chyby při centrování PČ Měření progresivních čoček na digitálním fokometru Přepneme do módu pro měření progresivních čoček Do místa infračerveného snímače umístíme oblast do dálky Až se objeví kříž, zmáčkneme tlačítko Odečteme dioptrie na displeji Pak posouváme čočku směrem ke vztažnému bodu do blízka Až zazní signál odečteme addici na displeji 43 Degresivní brýlové čočky • Použití jen pro kancelář • Čočka je optimalizována prostřední a blízkou vzdálenost (od 3 m do 30 cm) 44 Děkuji za pozornost • Literatura: - Najman, L.: Dílenská praxe očního optika, Brno: IDVPZ, 2001 - Rutrle, M.: Brýlová technika, estetika a přizpůsobování brýlí, Brno IDVPZ, 2001 - Polášek, J.: Technický sborník oční optiky, Praha: SNTL, 1975 45