VÝŽIVA
Veronika Březková


SYLABUS
1.Nutrienty v potravě – sacharidy, tuky, bílkoviny, energetická bilance
2.Vitaminy, minerální látky,  potravinová pyramida, 24 h recall
3.Pitný režim
4.Kojení I.
5.Kojení II.
6.Výživa dětí do 2 let
7.Výživa ženy v období těhotenství, kojení a prenatální výživa
8.Výživa adolescentů, dospělých a ve stáří
9.PPP (anorexie, bulimie, obezita) + Alternativní výživové směry
10.Nemocniční dietní systém (zaměření na výživu v pre a postoperačním období a výživa onkologicky
nemocných, gestační diabetes)
11.

I.
¢


MASLOWOVA PYRAMIDA



OTÁZKA:
Vzpomeňte si, co všechno jste včera snědli


VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POKRMŮ
¢Předkrm:
- má povzbudit chuť k jídlu
- účelem není nasycení
¢Polévka:
- připravuje trávicí ústrojí na další hutnější pokrmy
- povzbuzuje chuť k jídlu
- zahřívá žaludek
- ředí tuhé pokrmy, dává tělu vodu
- nasycují
¢Hlavní pokrm
¢Dezert:
- zakončení

ENERGETICKÁ BILANCE
¢Komponenty energetické potřeby
- bazální metabolismus, výdej energie na svalovou práci, postprandiální termogeneze, potřeby pro
růst, těhotenství a laktaci
¢Bazální metabolismus (BM)
- tvorba tepla: 60% BM
- udržování základních životních funkcí: 40%
- normální populace: BM = 60-70% CEP
¢Faktory ovlivňující BM
- věk, pohlaví, výška, růst, fyzická aktivita, stavba těla, teplota, stres, teplota okolí,
hladovění, malnutrice, hormony

VÝPOČET BM
¢Harris-Benedictova rovnice
muži: BM (kcal) = 66,5 + 13,8H + 5,0V - 6,8R
ženy: BM (kcal) = 655 + 9,6H + 1,8 V – 4,7R
¢Faustův vzorec
muži: BM (kcal) = 24H
ženy: BM (kcal) = 23H
¢Hrubý odhad
BM (MJ) = 0,1H
¢

BM
¢30% játra
¢20% CNS
¢10% myokard
¢7% ledviny
¢33% ostatní tkáně

HRUBÝ ODHAD ENERGETICKÉ POTŘEBY (VIZ. MÜLLEROVÁ)
¢DENNÍ ENERGETICKÁ POTŘEBA = KEV x FFA
!!! Nutno zuohlednit trvání aktivity!
¢
> >

PAL = PHYSICAL ACTIVITY LEVEL
Pracovní zátěž a zátěž ve volném čase
PAL
Příklady
Výhradně sedící nebo ležící způsob života
1,2
Staří, nemocní lidé
Výlučně sedavý způsob života bez volnočasové aktivity nebo upoutání na lůžko
1,4-1,5
Úředníci, mechanici
Sedavá činnost s občasnou lehkou činností ve stoje nebo chůzi
1,6-1,7
Laboranti, řidiči, studenti, práce u běžícího pásu
Činnost převážně ve stoje a v chůzi
1,8-1,9
Prodavači, číšníci, řemeslníci
Fyzicky náročná pracovní činnost
2,0-2,4
Stavební dělníci, zemědělci, lesníci, výkonní sportovci

ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených
tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví
dětí:
¢Zdravotní tvrzení podle článku 13
¢ - Jedná se o tzv. funkční tvrzení (obecně známá tvrzení), která popisují nebo odkazují na :
¢ a) význam živiny nebo jiné látky na růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce
b) psychologické a behaviorální funkce
¢ c) snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo
snížení množství energie obsažené ve stravě
 http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Na%C5%99%C3%ADzen%C3%AD+Komise+%28EU%29+%C4%8D.+432%2F2012+ze
+dne+16.+kv%C4%9Btna+2012%2C+kter%C3%BDm+se+z%C5%99izuje+seznam+schv%C3%A1len%C3%BDch+zdravotn%C3%A
Dch+tvrzen%C3%AD+p%C5%99i+ozna%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD+potravin+jin%C3%BDch+ne%C5%BE+tvrzen%C3%AD+o+sn
%C3%AD%C5%BEen%C3%AD+rizika+onemocn%C4%9Bn%C3%AD+a+o+v%C3%BDvoji+a+zdrav%C3%AD+d%C4%9Bt%C3%AD&id=32
872
¢

BÍLKOVINY, SACHARIDY, TUKY
¢Hmotnostní poměr B:T:S = 1:1:4
¢Zdroj energie:
- bílkoviny 17 kJ
- tuky 37 kJ
- sacharidy 17 kJ
- alkohol 29 kJ
¢VDD detailně zpracované:
- od kojenců po seniory
- děleno na muže a ženy
- děleno na práci lehkou a střední
¢

BÍLKOVINY (0,8G/KG/DEN)
(ZDROJ, DĚLENÍ, FUNKCE, TRÁVENÍ)
¢Esenciální, semiesen. a neesen. AK
¢Plnohodnotné, téměř plnohodnotné, neplnohodnotné B
¢
>

BÍLKOVINY = ŘETĚZCE AMINOKYSELIN
¢AK
- esenciální (leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan, threonin)
- semiesenciální (histidin, ...alanin, glutamin)
- neesenciální
¢Zdroje bílkovin (živočišné: maso, mléko, vejce, rostlinné: obiloviny, luštěniny,...)
¢Hodnotnost bílkovin
- plnohodnotné: obsahují všechny esenciální AK (např. mléčné a vaječné bílkoviny)
- téměř plnohodnotné: některé AK mírně nedostatkové (např. sval. bílkovina)
- neplnohodnotné: některé AK nedostatkové (např. rostlinné bílkoviny)
¢

KRITÉRIA HODNOCENÍ BÍLKOVIN
¢Skutečná stravitelnost
- relativní množství N (%) absorbované z potravy vzhledem k celkovému N přijatého potravou
¢Biologická hodnota
- relativní množství N (%) využité k syntéze endogenních proteinů z celkového N absorbovaného do
organismu z potravy
¢Čistá využitelnost proteinů
- skutečná stravitelnost x biologická hodnota
¢Limitní/limitující AK
- esenciální AK s nejnižším zastoupením vzhledem k referenčnímu proteinu (př. u obilovin lysin, u
luštěnin sirné AK)
¢Aminokyselinové skóre vztažené na stravitelnost proteinů
- relativní množství limitující AK v testovaném proteinu vzhledem k množství stejné AK v
referenčním proteinu x skutečná stravitelnost

KVALITA BÍLKOVIN
¢Neplnohodnotné bílkoviny (nedostatek esenc.AK)
- obilniny, rýže, kukuřice (lysin, tryptofan, threonin, methionin)
- luštěniny (methionin, cystein)
¢Vhodnou kombinací rostlinných zdrojů v jednom pokrmu (např. luštěniny a obiloviny) lze podstatně
zvýšit biologickou hodnotu: inspirace v tradičních receptech na různých kontinentech (např. fazole
s rýží, těstovinami nebo maniokem, cizrna s chlebem, čočka s bramborami atd.)

>



FUNKCE
¢Strukturální
¢Transportní
¢Enzymatické
¢Hormonální
¢Imunologické
¢Acidobazické
¢Energetické
¢

Rostlinné potraviny
Limitující AMK
Vhodné
doplňující potraviny
Příklad  pokrmu
Obiloviny
Lysin, treonin
Luštěniny
Těstoviny s fazolemi, Toust (topinka) s fazolemi
Ořechy a semínka
Lysin
Luštěniny
Hummus (cizrna se sezamovým semínkem)
Sojové boby
a ostatní luštěniny
Methionin
Obiloviny, ořechy a semínka
Čočkové karí s rýží, Kuskus s fazolemi
Kukuřice
Tryptofan, lysin
Luštěniny
Tortilla s fazolemi
Zelenina
Methionin
Obiloviny, ořechy a semínka
Zelenina a pečené ořechy

BÍLKOVINY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢přispívají k růstu svalové hmoty
¢přispívají k udržení svalové hmoty
¢přispívají k udržení normálního stavu kostí

SACHARIDY (4-5G/KG/DEN)
(FUNKCE, DĚLENÍ, ZDROJE, TRÁVENÍ, GI, GN)
>

GLYKEMICKÝ INDEX
oGI = schopnost sacharidové potraviny zvýžit hladinu krevního cukru (glykémie) – rychlost, s jakou
se konkrétní sacharid mění v glukózu
oobecně:
vysoký GI > 70: rafinované obiloviny a brambory
střední GI 56-69: luštěniny a celozrnné výrobky
nízký GI < 55: ovoce a zelenina
pozn: zanedbatelné GI potravin obsahujících hodně bílkovin a tuku (maso, vejce, ořechy, sýr)

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ GI
¢typ škrobu (poměr amylózy a amylopektinu): amylopektin je lépe přístupný želatinizaci, např. při
varu (bílá rýže má vyšší GI), amylóza se tráví pomaleji (lušteniny mají nižší GI)
¢velikost částic: čím jsou částice menší, tím mají větší povrch a tím více enzymů a vody na ně může
působit (zrna obilí mají nízký GI, mouka ma vysoký GI)
¢vláknina: zvyšuje hustotu potravy v trávícím ústrojí, snižuje účinek trávících enzymů
¢zralost ovoce: čím zralejší, tím vyšší GI
¢obsah tuku: zpomalení vyprazdňování žaludku a vstřebávání sacharidů
¢zvýšení kyselosti (ocet, citrónová šťáva, zakysané mléčné výrobky, kvyšené potraviny) - snížení GI
¢způsob kuchyňské úpravy: zahřívání, máčení, mletí, mačkání → vetší přístup potraviny obsahující
škrob hydrolýze a trávení = vyšší GI než za syrova

GLYKEMICKÁ NÁLOŽ
oGN = kromě účinku dané potraviny na glykémii zohledňuje i celkové množství sacharidů v potravině
ovýpočet: (GI x celkové množství dostupných sacharidů v potravině)/100
ovýsledek:
GN nízká (10 a méně)
GN střední (11-20)
GN vysoká (20 a více)
př. mrkev - poměrně vysoký GI, obsah sacharidů je však nízký (GL nižší) = zvýšení glykémie po
konzumaci je daleko nižší
¢

VLÁKNINA
ota část stravy, která není rozkládána enzymy trávícího ústrojí člověka
oDDD:
děti do 2let 5g
starší děti DDD = 5g+ věk v letech
dospělí 30g
o

FUNKCE VLÁKNINY
oprevence zubního kazu
ov žaludku vyvolává pocit sytosti
ove střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím (např. divertikulóza)
oregulace digesce a absorpce sacharidů v tenkém střevě
oregulace absorpce tuků, snížené vstřebávání minerálních látek a žlučových kyselin
(hypocholesterolemický účinek), zpomalení rychlosti resorpce glukózy (snížení strmosti vzestupu
glykémie)
ovazba vody a tím zvětšení střevního obsahu
oje potravou pro bakterie tlustého střeva (vláknina je prebiotikum – potrava pro probiotické
baktérie), které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, propionát, butyrát),
jež jsou energetickým substrátem pro enterocyty tlustého střeva (1gram vlákniny = 3kJ)
osoučasně zvětšuje obsah tlustého střeva a tím se naředí toxické látky obsažené ve střevě
oúprava transit time (snižuje transit time v tenkém střevě)

VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢VLÁKNINA ZE ZRN JEČMENE
- přispívá ke zvýšení objemu stolice
¢VLÁKNINA ZE ZRN OVSA
- přispívá ke zvýšení objemu stolice
¢ŽITNÁ VLÁKNINA
- přispívá k normální činnosti střev
¢ARABINOXYLAN
- Konzumace arabinoxylanu jakožto součásti jídla přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi
po tomto jídle
¢GUAROVÁ GUMA
- přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (konzumace 10g/den)
¢GLUKOMANNAN
- přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (4g/den)
- v rámci nízkoenergetické diety přispívá ke snížení hmotnosti  (3g/den)
¢

VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢BETA-GLUKANY
- přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi  konzumace 3 g/den)
- přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle (4g/30g sacharidů v porci)
¢PEKTINY
- přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (konzumace 6 g/den)
- Konzumace pektinů s jídlem přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle
(konzumace 10 g/den)
¢REZISTENTNÍ ŠKROB
- Nahrazení stravitelných škrobů rezistentním škrobem v jídle přispívá k omezení nárůstu hladiny
glukózy v krvi po tomto jídle (nejméně 14 % celkového obsahu)
¢VLÁKNINA Z PŠENIČNÝCH OTRUB
- přispívá k urychlení střevního tranzitu (konzumace 10 g/den)
- přispívá ke zvýšení objemu stolice

>



ROSTLINNÉ STEROLY A ROSTLINNÉ STANOLY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢..přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (nejméně 0,8g/den)


PREBIOTIKA A PROBIOTIKA
oProbiotika:
odle oficiální definice Světové zdravotnické organizace (WHO): „mikrobiální součást potravy, která
při konzumaci dostatečného množství vykazuje účinky na zdraví konzumenta“
obaktérie především mléčného kysání a kvasinky
ohlavními zdroji jsou kysané mléčné výrobky, jogurty a jogurtová mléka (především obohacené o
bifidobaktérie), kefír, brynza, sýry typu ementál,  zelenina konzervovaná mléčným kysáním (zelí,
okurky) či kysané houby
o
o

FUNKCE PROBIOTIK
opůsobí ve střevě, kde tlumí růst patogenních bakterií, produkují určité vitaminy, podporují
imunitu a přispívají k regulaci cholesterolu v krvi
ojejich růst či funkci specificky podporují látky zvané prebiotika (vláknina spotřebovávaná
střevními baktériemi)
o

TUKY
(FUNKCE, DĚLENÍ, ZDROJE, TRÁVENÍ)
>




FUNKCE TUKŮ
¢Nejvydatnější zdroj energie
¢Nositelé nezbytných látek pro lidský organismus (esenc. MK, vitaminy rozpustné v tucích, steroly,
…)
¢Dávají stravě jemnost chuti a příjemnost při žvýkání a polykání
¢Vyvolávají po určité době po požití pocit sytosti
¢

¢Vydatný zdroj energie (MK jsou utilizované přímo hepatocyty, myocyty, kardiomyocyty)
¢Funkce strukturální = součást fosfolipidů buněčných membrán (vliv na jejich fluiditu,
permeabilitu, funkci membránových receptorů a signální transdukci)
¢Funkce regulační = ovlivňují aktivitu transkripčních faktorů regulující genovou expresi
¢PUFA (n-3 a n-6) = syntéza tkáňových mediátorů (prostaglandinů, prostacyklinů, tromboxanů a
leukotrienů), uplatňujících se v procesu srážení krve, regulaci tonů cévní stěny či v zánětlivé
reakci jako obraně organismu na poškození tkání
Pozn.: Přísun vysoce nenasycených PUFA (EPA a DHA) je důležitý v průběhu těhotenství, laktace a ve
výživě kojenců (jsou přítomny ve vysoké koncentraci ve fosfolipidech buněčných membrán neuronův
mozku a v retině (především DHA) a hrají významnou roli v neuropsychickém vývoji a vývoji zraku)
¢

ROZDĚLENÍ TUKŮ
(ESTERY GLYCEROLU A TŘÍ MASTNÝCH KYSELIN)
¢Nasycené
- krátký řetezec (do C4)
- středně dlouhý řetězec (C6-10, částečně i C12)
- dlouhý řetězec (C14-26)
¢Nenasycené (MK s dlouhým řetězcem)
- monoenové (jedna dvojná vazba)
- polyenové (více dvojných vazeb)
- dle polohy dvojné vazby k methylovému konci řetězce: n-3/n-6
- konfigurace dvojné vazby: cis/trans
Pozn.:100násobně vyšší schopnost oxidace než mají MUFA (vznik cytotoxických látek)
¢

¢Esenciální MK
- n-3 α-linolenová kyselina → další desaturace a elongace → EPA, DHA
- n-6 linolová kyselina

pozn.:
k. α-linolenová (n-3) → k. eikosapentaenová (EPA), k. dokosahexaenová (DHA)
k. linolová(n-6) → k. arachidonová
ikosanoidy PGI1, TXA3, LTB5 (odvozené z n-3): vazodilatační, antiagregační, snižují produkci
zánětlivých cytokinů, solubilních adhezivních molekul a PDGF → brzdí tak formaci a destabilizaci
ateromového plátu
ikosanoidy PGE2, TXA2, LTB4  (odvozený z n-6): proagregační, vazokonstrikční a prozánětlivé účinky
¢

MK NASYCENÉ
¢MK s krátkým a středně dlouhým řetězcem
¢MK s dlouhým řetězcem (ale i C12 – kyselina laurová)
- mají negativní vliv na „krevní cholesterol“
- C14 k.myristová
- C16 k.palmitová (nejhojněji zastoupená)
- C18 k.stearová (působí sice neutrálně, ale je trombogenní)
pozn.: k.laurová – nejvyšší hypercholesterolemický účinek, současně však ve srovnání s ostatními
paradoxne snižuje  poměr “celkový cholesterol/HDL cholesterol“
¢Výskyt:
- živočišné tuky, rostlinné tuky (kokosový, palmojádrový)
- k. stearová je ve větším množství v kakaovém tuku
¢

MK NENASYCENÉ
¢MUFA – k.olejová (olivový olej, řepkový olej, avokádo, ořechy) zřejmě snižuje LDL
¢
¢n-3 PUFA – k.alfa linolenová, EPA, DHA: vasodilatační a antiagregační účinky a sniž. LDL.
¢n-6 PUFA – k.linolová: proagregační a vasokonstrikční účinek
¢Při vysokém příjmu PUFA hrozí nebezpečí endogenní lipoperoxidace ↔ antioxidanty (Vitamin C, E,
karotenoidy)
¢

OTÁZKY:
Které mastné kyseliny jsou pro tělo nepostradatelné?
Kde se vyskytuji?

¢Které mastné kyseliny jsou pro naše tělo nepostradatelné?
¢ k. alfa linolenová (n-3), k.linolová(n-6)
¢
¢Kde se vyskytují?
¢ k. alfa linolenová - řepkový, lněný, sójový olej, vlašské ořechy
k.linolová – slunečnicový, sójový olej
¢
¢
¢
¢
¢
¢

TRANS MK
¢Zdroj:
- mléčný a zásobní tuk přežvýkavců (vznikají činností mikroflóry trávícího traktu přežvýkavců z
nenasycených kyselin v krmivu)
- ztužené tuky
- potraviny do kterých se přidává ztužený tuk
¢Vznik:
- dříve ve větším množství při parciální katalytické hydrogenaci z UFA (nyní - modernější
technologie – pouze stopy)
- v menším množství při záhřevu olejů na vysoké teploty
¢Rizikový faktor KVO i DM 2.typu:
- výrazně zhoršují lipoproteinový profil
- zvyšují hladinu LDL-cholesterolu a snižují hladinu HDL-cholesterolu
- zvyšují (více než SFA) poměr „celkový cholesterol/HDL-cholesterol“
- nepříznivý účinek na citlivost tkání na inzulin
- dysfunkce endotelu a prozánětlivý efekt → aterogeneze, KVO.

ZDROJE MK
>


Zdroj: POKORNÁ, J. - BŘEZKOVÁ, V - PRUŠA, T.: Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Era, Brno,
2008


DOPORUČENÍ - TUKY
¢Dle WHO/FAO
CEP = 15-30%
- SFA < 10%
- PUFA 6-10% (n-6 5-8%, n-3 1-2%)
- transFA < 1%
- MUFA – zbytek
¢Americká doporučení
CEP = 20-35%
- SFA, TFA – co nejméně
- linolová kyselina - 5-10%
- α-linolenová kyselina – 0,6-1,2%
¢Německá, švýcarská, rakouská doporučení
CEP = < 30% (lehká práce, < 40% extrémní práce)
- SFA < 10%
- PUFA 7-10% (n-6 : n-3 = 5 :1)
- transFA < 1%
- MUFA – zbytek




MASTNÉ KYSELINY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ
¢DHA (příznivý účinek při 250 mg/den)
- přispívá k udržení normální činnosti mozku
- přispívá k udržení normálního stavu zraku
¢EPA a DHA (příznivý účinek při 250 mg/den)
- přispívají k normální činnosti srdce
¢KYSELINA LINOLOVÁ (příznivý účinek při 10 g/den)
- přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi
¢KYSELINA OLEJOVÁ
- Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny
cholesterolu v krvi
¢ALA (příznivý účinek při 2 g/den)
- přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi
¢MUFA nebo PUFA
-  Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny
cholesterolu v krvi

CHOLESTEROL = TUKŮM PODOBNÁ LÁTKA
¢Výskyt: ve všech buňkách živočišného původu
- vnitřnosti (vepřová játra (300mg/100g)
- vaječný žloutek (cca 250mg/1žloutek)
- máslo (240mg/100g)
- mléčné výrobky s vysokým množstvím tuku
Pozn.: FYTOSTEROLY v rostlinách jsou cholesterolu podobné, nemají však jeho účinek

¢Význam:
- součást buněčných membrán a membrán uvnitř buněk
- výchozí materiál pro tvorbu žlučových kyselin, steroidních hormonů a vitaminu D
- podstatná součást žluče

>



MÝTY A FAKTA
¢Obsah CH v potravě má poměrně malý vliv na hladinu CH v krvi
¢Jestliže se sníží příjem CH potravou
- stoupá jeho tvorba v organizmu a naopak
- zvyšuje se přestup LDL-CH do buněk, kde dochází k jeho přeměně
¢Podstatné snížení příjmu CH = snížení CH v krvi o 5% (výjimkou je dědičná hypercholesterolémie)
¢

¢Pro posouzení rizika aterosklerózy
- poměr celkového CH/HDL-CH < 5
¢Ženy v produktivním věku
- mají zvýšení HDL-CH podmíněno estrogenem
- po klimakteriu tento efekt mizí
¢Důležitější pro LDL-CH (aterogenní) je složení+množství tuku
v potravě
¢

MK A CHOLESTEROL
¢SFA
- ↑ CH a tím i LDL a VLDL
- ↓ aktivitu LDL-receptorů na buněčných membránách a zpomaluje tím přísun LDL do buněk → zvyšuje se
tak koncentrace cirkulujícího LDL-CH
- negativní vliv mají pouze SFA s dlouhým řetězcem
- exogenní CH ↑ negativní účinek SFA na „krevní tuky“
¢MUFA
- ↓ LDL, ↑ HDL
¢PUFA
- ω-6 ↓ celkový i LDL-cholesterol..ale i HDL-cholesterol
- ω-3 ↓ menší vliv na snižování cholesterolu + výsledky ne jsou zcela jednoznačné...výrazně snižují
TAG
¢

PROTEKTIVNÍ ÚČINEK NA HLADINU CHOLESTEROLU
¢Vláknina
- pektin, guar, β-glukany
- ↓↓↓ zpětnou resorpci CH a žlučových kyselin v tenkém střevě
- v tlustém střevě částečně odbourána na org.kyseliny s krátkým řetězcem, které se vstřebávají a v
játrech ↓ endogenní produkci CH
¢

¢Fytosteroly (rostlinné steroly)
- zdroj: slunečnicová a sezamová semínka, některé ořechy a obiloviny
1. mají velmi podobnou strukturu jako CH, v tenkém střevě soutěží s CH o vazebná místa v tzv.
micelách
2. fytosteroly mají vyšší afinitu k micelám, na rozdíl od CH se z nich však nedokáží vstřebat
3. játra kompenzačně nezvyšují tvorbu CH, ale zmnožují LDL-receptory
- ↓ hladiny CH v krvi o 10 - 15%
- účinná dávka: 0,8 - 2,0 g