Podklady pro BVZF0321p Základy farmakologie I – přednáška 2. přednáška Přehled lékových forem a aplikačních způsobů. Faktory ovlivňující účinek léčiva. Léková forma = konečná podoba léčivého přípravku, v níž je podáván pacientovi − Směs léčivých (LL) a pomocných látek (PL), kt. určuje tvar a vlastnosti léčivého přípravku, je přizpůsobena způsobu aplikace a ovlivňuje chování LL v organismu Generace lékových forem: 1. generace = klasické lékové formy 2. generace = lékové formy s řízeným uvolňováním (retardety) 3. generace = lékové formy s řízenou biodistribucí Klasifikace lékových forem Podle konzistence: tekuté, polotuhé, tuhé, plynné (tuhé: tvarově specifické, tvarově nespecifické) Podle způsobu užití: K vnitřnímu užití (Ad usum internum) – Peroralia, Parenteralia K jinému užití (Ad usum alium) – Ocularia, Nasalia, Inhalanda... Tekuté lékové formy • Pro vnitřní užití: 1. Perorální = roztoky, suspenze, emulze k perorálnímu použití, tinktury, kapky, sirupy 2. Parenterální = injekce, infuze • Pro zevní užití = oční kapky a vody, ušní kapky, nosní kapky; tekuté přípravky k aplikaci na kůži; tekuté přípravky k aplikaci na sliznice Polotuhé lékové formy • Aplikace na kůži nebo na sliznice, místní účinek (dermatologika) nebo celkový účinek (TTS) • Masti, krémy, gely, pasty, náplasti s léčivy (TTS, Emplastra) Tuhé lékové formy • Tvarově specifické: tablety, čípky (rektální), vaginální globulky, tobolky • Tablety: neobalené, obalené, enterosolventní, šumivé, dispergovatelné v ústech, s řízeným uvolňováním, žvýkací, vaginální • Tobolky: tvrdé, měkké, enterosolventní, s modifikovaným uvolňováním Plynné lékové formy = aerodisperze • Topické = ušní, nosní, orální, sublinvální a kožní spreje • Inhalační přípravky = tekuté (rozprašování tekutin), prášky k inhalaci (velikost částic určuje místo vstřebávání) • Pěny = kožní, rektální, vaginální pěny Aplikační způsoby Systémová aplikace = léčivo se dostává do krevního oběhu → působí na celý organismus • Enterální aplikace: p.o. a p.r. • Parenterální aplikace: injekce a infuze Lokální aplikace = léčivo se nevstřebává do krevního oběhu → působí jen v místě podání • Zevní aplikace: na kůži, sliznice, oko, ucho... • Vnitřní aplikace: léčivo podáno do GIT, ale z GIT se nevstřebává Systémová aplikace – enterální 1. Perorální (per os, p.o.) – nástup účinku závisí na fyz-chem vlastnostech LL a PL, někdy ↓ biolog. dostupnost: first-pass efekt 2. Perrektální (per rectum) – nevyvolává nauzeu, ↓ biologická dostupnost než p.o. – malá plocha střevní stěny, kratší nástup účinku než p.o. – plexus venosus rectalis ústí přímo do dolní duté žíly („obchází játra“) Systémová aplikace – parenterální 1. Neinjekční aplikace a) orální – vstřebávání sliznicí úst (bukálně, subligválně), lipofilní látky – rychlá absorpce, př. nitroglycerin b) inhalační – plyny, páry těkavých roztoků nebo velmi drobné částice, terapie onem. dýchacích cest c) transdermální – lékové formy vyšších generací, řízené uvolňování (tzv. TTS), př. Evra (HAK), nikotinová náplast, opioidní analgetika d) transnazální – velké prokrvení nosní sliznice, ale lokální dráždivost nebo možnost narušení funkce cilií, př. kalcitonin, antimigrenika e) vaginální – př. Nuvaring (HAK) 2. Injekční aplikace a) injekce – malý objem kapaliny, i.v. aplikace – rychlý nástup účinku, i.m., s.c. – depo ve tkáni, postupná absorpce do krevního oběhu b) infuze – větší objemy kapaliny, parenterální výživa, minerály, glukóza, ATB, cytostatika atd. Faktory ovlivňující účinek léčiv a) Faktory vztahující se k léčivému přípravku − fyzikální a chemické vlastnosti léčiva – např. lipofilita látky, optická izomerie − léková forma – určuje biologickou dostupnost − interakce s potravou – změna farmakokinetiky a/nebo farmakodynamiky léčiva b) Faktory vztahující se k nemocnému − věk – specifika dětí a seniorů (viz podklady k 5. přednášce) − pohlaví – cyklické změny u žen, klimakterium, těhotenství a laktace − tělesná hmotnost a konstituce – odlišnosti v kinetice i dynamice léčiv u obézních, kachektických, osob s vysokým podílem svaloviny… − cirkadiánní rytmy – chronofarmakologie, vliv denní nebo roční doby − patologický stav – vliv na kinetiku i dynamiku léčiva − genetické faktory (genotyp, fenotyp) – genetický polymorfismus c) Faktory vztahující se k léčivému přípravku i k pacientovi − dávka – jednotlivá, denní, terapeutická, maximální, toxická, letální, terapeutický index a šíře − opakované podávání léčiva – kumulace, tolerance, tachyfylaxe, senzitizace − kombinace a interakce léčiv − pozdní účinky léčiv – teratogenita, mutagenita, kancerogenita