Epidemiologie spály MUDr. František BEŇA Klinický obraz a diagnostika infekce * Charakteristickým příznakem - exantém, pokud streptokok skupiny A produkuje pyrogenní exotoxin (erytrogenní toxin). * Dif.dg. je nutno odlišit jiná exantémová onem. * Lokalizace exantemu na predilekčních místech:ˇ Lokalizace exantemu na predilekčních místech: podbřišek, vnitřní strany stehen, boční strany trupu, podpažní a loketní jamky. * Typickými příznaky - nepřítomnost exantemu kolem úst a "malinový" jazyk. Postupně dochází k olupování kůže. Klinický obraz a diagnostika infekce * Klinické příznaky mohou zahrnovat všechny symptomy spojené se streptokokovou tonsilitidou, nebo streptokokovou infekcí rány, kůže, puerperální sepsí. * Smrtnost spály dosahuje ve světě až 3 %, v České republice je nulová.České republice je nulová. * Zřídka časné komplikace - (zánět krčních uzlin, zánět středního ucha, zánět vedlejších dutin nosních) - v prvním týdnu onemocnění. Vzácné jsou bronchopneumonie, septikémie či osteomyelitida. Klinický obraz a diagnostika infekce * Pozdní komplikace ­ objevují se po nesprávné léčbě spály za 1-4 týdny od primárního onemocnění: * revmatická horečka * akutní glomerulonefritida ­ po vzniku revmatické horečky jsou pacienti ohroženi jejími recidivami při opakovaném streptokokovém onemocnění (i inaparentním). Laboratorní diagnóza * Určení etiologie onemocnění = nezbytnost účinné ATB terapie (kultivace + citlivost) * Pro detekci streptokoka je k dispozici i bezkultivační průkaz z krčního výtěru, většinou pomocí latexové aglutinace.pomocí latexové aglutinace. * Sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O a antideoxyribonukleázy B). * K odhadu streptokokové etiologie může pomoci i zjištěná epidemiologická souvislost se spálou nebo jiným streptokokovým onemocněním. Výskyt * Častěji v dětských věkových skupinách. Nemocnost je nejvyšší ve věku 3-10 roků, mladší děti a dospělí onemocní spálou zřídka, u kojenců se toto onemocnění nevyskytuje. * Celosvětově, i v naší republice, je zaznamenán sestupný trend výskytu spály. * V souladu s mezinárodním hlásícím systémem je v České republice povinné hlášení spály. * Počty případů ročně 2000 až 6000, úmrtí - 0. 8000 10000 12000 14000 Spála v ČR 1995 - 2006 0 2000 4000 6000 8000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Zdroj - rezervoár * Primárním zdrojem je nemocný člověk nebo nosič. Ve zdravé populaci je 1O % nosičů Streptococcus pyogenes (vyšší nosičství je ve věku 5-9 roků a 30-39 roků). * Streptokoky mohou přežívat i v okolí vylučovatelů streptokoků, kde mohou v zaschlém stavu být životaschopné po dobu i několika měsíců - vzduch, prach, předměty, prádlo (osobní i ložní). ˇ Cesta přenosu ­ Vzdušnou i alimentární cestou, poraněním. Vstupní branou je zpravidla nasopharynx a tonsily. Streptokoky mohou ojediněle infikovat poranění, popáleniny, či jinou kožní lézi. * Inkubační dobaˇ Inkubační doba ­ Většinou 1-3 dny. * Období nakažlivosti ­ Může být dlouhé, zejména u bezpříznakových nosičů a neléčených nemocných. Po zahájení terapie penicilinem končí během 24-48 hodin. ˇ Vnímavost ­ Vnímavost je všeobecná. ­ Vzhledem k antigenní heterogenitě streptokoků a existenci tří typů erythrogenního toxinu (A, B, C) se spála může vyskytnout opakovaně. ­ V průběhu onemocnění vznikají specifické antitoxické protilátky, dlouhodobě persistující. Tyto protilátky mohou zamezit vzniku exantému při dalším onemocněnízamezit vzniku exantému při dalším onemocnění způsobeným streptokokem produkujícím týž toxin. * Principy terapie ­ Kromě symptomatické terapie je nutná cílená terapie účinným antibiotikem. Lékem volby u spály je penicilin. U pacientů alergických na penicilin je alternativně podáván erythromycin nebo tetracyklin. Preventivní protiepid. opatření * Vyloučení nemocných a nosičů z epidemiologicky rizikových povolání (osoby přicházející do styku s potravinami, dětmi, zdravotnický personál vybranýchdětmi, zdravotnický personál vybraných oddělení) * Dodržování protiepidemického nemocničního režimu. Represivní protiepid. opatření * hlášení nemocných, izolace a odběr biologického materiálu ke stanovení etiologie * terapie spály penicilinem po nejméně 10 dnů * při epidemickém výskytu spály: ­ pátrání po zdroji a způsobu přenosu původce infekce­ pátrání po zdroji a způsobu přenosu původce infekce ­ šetření v ohnisku onemocnění ­ kultivační vyšetření kontaktních osob ­ penicilinová eliminace streptokoků u kontaktů kultivačně pozitivních ­ v dětských předškolních zařízeních lékařský dohled 8 dnů od vyřazení nemocného dítěte ­ děti z rodin, kde se vyskytla spála nemohou docházet do zařízení po dobu 8 dnů od posledního styku s nemocným.