Akutní leukémie
Dr.Kissová J., Buliková A.
Oddělení klinické hematologie
FN Brno
Akutní leukémie
tvoří heterogenní skupinu maligních
hematologických onemocnění, v níž je možné z
pohledu dnešních poznatků vyčlenit řadu podskupin
s různým klinickým i laboratorním nálezem,
prognózou a odpovědí na terapii.
Klasifikace akutních leukémií
1. FAB 1976 - založená na morfologii a cytochemii,
opakovaně revidována (1982, 1985, 1990)
2. MIC 1985 - Morphology, Immunology and
Cytogenetic Cooperative Group
3. REAL 1994 - zařazeny leukémie z lymfatické řady
4. EGIL 1995 - European Group of immunofenotyping
leukemia
5. WHO 2001 - revize všech klasifikací
6. WHO 2008 - revize předchozí klasifikace
WHO klasifikace
Akutní leukémie ve WHO
klasifikaci
WHO klasifikace zahrnuje morfologickou,
cytochemickou, imunofenotypickou,
cytogenetickou a molekulárně genetickou
identifikaci leukemických blastů.
Určení homogenních kategorií v heterogenní
skupině akutních leukémií má umožnit přesnější
nasměrování léčebné strategie.
Akutní myeloidní leukémie
Porovnání FAB a WHO
počet blastů - ve FAB počítán z nonerytroidních buněk, ve
WHO ze všech jaderných buněk dřeně (rozpočet na 500
buněk ve dřeni, na 200 buněk v periferní krvi)
počet blastů ve dřeni či periferní krvi - ve FAB nutné 30%,
ve WHO 20%
diagnóza AML může být stanovena i u stavů s méně než
20% blastů ve dřeni či periferní krvi, je-li prokázána
rekurentní genetická abnormita (viz dále)
Nálezy v periferní krvi
obvykle anémie, trombocytopenie
změny počtu bílých krvinek- leukopenie i
leukocytóza
blasty v periferní krvi
Vyšetření kostní dřeně
Aspirační biopsie- sternální punkce, punkce z
lopaty kosti kyčelní cytologie, cytochemie,
imunofenotypizace, cytogenetika, histologie z
koagula, molekulární genetika
Trepanobiopsie kromě výše uvedeného
histologie, imunohistochemie, otiskový preparát
Morfologie kostní dřeně
barvení May-Grünwald-Giemsa
myeloblasty
- velikost od bb. lehce větších než zralé lymfocyty až
po bb. velikosti monocytů nebo i větších
- bazofilní nebo šedomodrá cytoplazma, úzký lem
- kulaté nebo oválné jádro s jemným jaderným
chromatinem
- obvykle několik jadérek
- azurofilní granula (granulované) nebo bez granulí
(negranulované myeloblasty)
- Auerova tyč- specifické pro myeloidní linii
Morfologie kostní dřeně
lymfoblasty
-bb. velikosti zralých lymfocytů až k bb.
větším než neutrofily
-min. množství středně bazofilní cytoplazmy,
neobsahuje granula
-jaderný chromatin od jemně
granulárního až po kondenzovaný
-nenápadná nebo až prominující jadérka
Morfologie kostní dřeně
patologické promyelocyty u APL
(promyelocyty – bb. s excentricky uloženým
jádrem, Golgiho zónou, hrubším chromatinem,
zachovalé zřetelné jadérko, početné granulace a
nižší poměr N/C, cytoplazma vyjma Golgiho zóny
je bazofilní
monoblasty a promonocyty u AML M5
megakaryoblasty u AML M7 jsou považovány za
ekvivalenty blastů pro účely stanovení dg. AL
erytroblasty nejsou zahrnovány do počtu blastů
Cytochemické vyšetření
Průkaz substancí (Fe, glykogen) nebo přítomnosti
enzymů pomocí mikroskopicky hodnotitelných reakcí
fixace
vlastní cytochemická reakce
dobarvování jader
Barvení železa
Myeloperoxidáza (MPO)
Sudanová čerň B (SBB)
Nespecifická esteráza (NSE)
PAS reakce
Chloracetátesteráza
Cytochemická vyšetření u AL
Myeloperoxidáza – odlišení AML od ALL či
monoblastické leukémie
Nespecifická esteráza (s blokádou fluoridem) – k
odlišení AML M4-M5
PAS reakce- k odlišení ALL (hrubší granula až
bloková pozitivita bez difuzního pozadí)
Cytochemie- MPO
specifická pro myeloidní diferenciaci
myeloperoxidázová aktivita u myeloblastů je
granulární a často koncentrovaná v Golgiho zóně
monoblasty negativní nebo pozitivní s
rozptýlenými jemnými granuly
lymfoblasty a megakaryoblasty- MPO negativní
Cytochemie -NSE
specifická pro monocyty, makrofágy a krevní
destičky- v těchto buňkách reakci inhibuje
fluorid sodný (pozitivita je poté nulová nebo
snížená)
monoblasty a lymfoblasty pozitivita bez blokády
erytroblasty slabě pozitivní reakce
Cytochemie- PAS
reakce kys.jodisté se Schiffovým činidlem
pozitivita téměř ve všech krevních buňkách
vyjma erytroblastů
pozitivita difuzní, granulární, bloková pozitivita
lymfocyty mají hrubší granula až blokovou
pozitivitu bez difuzního pozadí
Ostatní laboratorní vyš.metody u
AL
Imunofenotypizace- charakterizuje určité
populace buněk pomocí jejich specifických
membránových či cytoplazmatických antigenů
monokl. protilátkami
Cytogenetika- stanovení karyotypu buněk
Molekulární genetika- patologie na úrovni DNA či
RNA buněk
Panel monoklonálních protilátek
pro dg. AL
Hematopoetické prekurzory: CD34, HLA-Dr, TdT,
CD45
B-linie: CD19, CD 20, CD22, CD79a
T-linie: CD2, CD3, CD5, CD7
Myeloidní: CD13, CD33, CD15, MPO, CD117
Megakaryocytární: CD41, CD61
Akutní leukémie
-epidemiologie
incidence AL 4/100 000 obyvatel za rok
70% tvoří AML
převážná většina AML vzniká u dospělých,
medián věku 60 let
ALL predominantně on. dětského věku
75% případů ALL obvykle pod 6 let věku
Akutní leukémie
- etiologie
genetické on. u 5% pac. s AL (Downův sy)
viry- EBV, HIV, HTLV
ionizační záření
cytotoxická chemoterapie
průmyslová expozice-benzen, pesticidy
jen 1-2% diagnostikovaných je spojeno s těmito
agens
Klinické projevy u AL
krvácivé projevy- trombocytopenie, koagulopatie
infekční komplikace
projevy anemického syndromu
lymfadenopatie
hepatosplenomegalie
jiné vyplývající z poruchy funkce postiženého
orgánu
Akutní myeloidní leukémie (AML)
AML s rekurentní genetickou abnormalitou
AML spojená s myelodysplázií
AML související s léčbou (therapy-related)
AML jinak neklasifikovatelné
Myeloidní sarkom
Myeloidní proliferace spojené s Downovým syndromem
Neoplázie z blastických plazmocytoidních dendritických buněk
AML s rekurentní genetickou
abnormalitou
vznik predominantně u mladších nemocných
všeobecně spojeny s relativně příznivou
odpovědí na terapii
AML s rekurentní cytogenetickou
abnormalitou
AML s balancovanými translokacemi/inverzemi
AML s t(8;21)(q22;q22); (RUNX1-RUNX1T1)
AML s inv(16)(p13q22) nebo t(16;16)(p13;q22); (CBFB-
MYH11)
Akutní promyelocytární leukémie - AML s
t(15;17)(q22;q12); (PML/RARα) a varianty
AML s t(9,11)(p22,q23), (MLLT3-MLL)
AML s t(6,9)(p23,q34) (DEK-NUP214)
AML s inv(3) nebo t(3,3)(q21,q26,2) (RPN1-EVI1)
AML (megakaryocytární) s t(1,22)(p13,q13) (RBM15-
MKL1)
AML s rekurentní genetickou
abnormalitou
AML s genovými mutacemi
AML s mutovaným NPM1
AML s mutovaným CEBPA
AML t(8;21)(q22;q22)
5-12% mezi AML
cca 1/3 mezi AML s vyzráváním
může být < 20% blastů v kostní dřeni nebo
periferní krvi, je-li prokázána cytogenetická
odchylka uzavíráme jako AML ne jako RAEB
někdy pod obrazem myeloidního
(granulocytárního) sarkomu
Morfologie – AML s t(8,21)
větší blasty s bazofilní cytoplazmou
četná azurofilní granula
velká granula- pseudo Chediak-Higashiho
granula
Auerovy tyče- dlouhé a tenké se zahrocenými
okraji (i ve zralých neutrofilech)
některé malé blasty, hl. v periferní krvi
dysplazie granulopoezy- pseudopelgeroidní
anomálie, abnormality barvení cytoplazmy
někdy zvýšení eozinofilů
Imunofenotypizace
pozitivita myeloidních markerů
– CD34 a CD33
často ko-exprese lymfoidních markerů
– CD19, méně často CD56
Molekulární genetika
Detekce fúzního transkriptu AML1/ETO
– AML1 (nebo též core binding factor - CBFα)
lokalizovaný na 21q22
– ETO lokalizovaný na 8q22
AML s inv(16)(p13q22) nebo
t(16;16)(p13;q22)
vyzrává do monocytární a myeloidní linie,
je přítomna abnormální eozinofilní
komponenta
nazývána AMML Eo
10-12% AML
predominantně u mladších pacientů
Morfologie AML s inv(16)
morfologické znaky AML M4
různý počet eozinofilů ve všech stádiích
zrání
nezralá eozinofilní granula, evidentní hl. u
stádia promyelocytů a myelocytů
eozinofilní granula jsou větší než normálně
u nezralých eozinofilů
zralé eozinofily- hyposegmentace jader
Imunofenotypizace
pozitivita myeloidních markerů CD 13 a
CD33
není definován specifický marker
monocytární linie, ale může být
pozitivita CD14, CD15, CD4, CD11b
a/nebo CD11c jako indikátor
monocytární diferenciace
prokázána ko-exprese CD2
Cytogenetika -inverze
změna uvnitř jednoho chromozomu, při
které dojde ke dvěma zlomům a
převrácení daného úseku chromozomu
Molekulární genetika
Průkaz fúzního transkriptu CBFβ/MYH11
– CBFβ gen na 16q22 kódující Core Binding
Factor beta podjednotku
– MYH11 - gen pro těžký řetězec myosinu na
16p13
Akutní promyelocytární leukémie
5-8% AML
klasická a mikrogranulární
(hypogranulární) varianta
t(15;17)(q22;q12)
variantní translokace:
– t(11;17)(q23;q21)
– t(5;17)(q32;q12)
– t(11;17)(q13;q21)
Morfologie APL
atypické promyelocyty– velké elementy, jejichž
cytoplazma je naplněna tmavě růžovými,
červenými či purpurovými granuly
není patrna Golgiho zóna
jádro nepravidelné či štěpené
snopce Auerových tyčí- „faggott cells“
mikrogranulární varianta-hluboce štěpená jádra,
dvoulaločnaté segmenty, cytoplazma až
agranulární
Imunofenotypizace
pozitivita myeloidních markerů CD13 a CD33
bez nálezu CD34 a HLA-DR u klasické formy,
u variantní formy s leukocytózou je CD34
pozitivní
častý je přídatný nález pozitivity lymfoidních
markerů CD2 a CD19, méně často CD16,
výjimečně CD56
Molekulární genetika
Fúzní genový produkt PML/RARα
– RARα gen pro α-receptor kyseliny retinové
na 17q21
– PML - gen promyelocytární leukémie na
15q22
Morfologie variantní APL
t(11,17)
blasty s pravidelnými jádry, mnoha granuly,
obvykle absence Auerových tyčí
zvýšené množství pseudopelgeroidních změn
silná pozitivita MPO
t(5,17)
hypergranulární promyelocyty, menší populace
hypogranulárních promyelocytů
Imunofenotypizace
pozitivita myeloidních markerů CD 33 a
CD13 bez pozitivity CD34 a HLA Dr
častá ko-exprese lymfoidních markerů
CD56
Molekulární genetika
Fúzní gen PLZF/RARα
– gen „promyelocytic leukemia zinc finger“
na 11q23
– RARα gen pro α-receptor kyseliny retinové
na 17q21
Tento typ leukémie je rezistentní na ATRA in
vitro i in vivo.
AML s abnormitami 11q23 (MLL)
5-6% případů AML
2 podskupiny
– u dětí
– AML se vztahem k léčbě inhibitory
topoizomerázy II
Morfologie a cytochemie
pod obrazem akutní monoblastické
leukémie, méně často myelomonocytární
leukémie, nebo AML s vyzráváním nebo
AML bez vyzrávání
cytochemie odpovídá výše uvedeným
typům, tedy nejčastěji silná pozitivita
nespecifické esterázy
Imunofenotypizace
nejsou imunofenotypizační rysy, které by byly
typické pro tuto AML
případy s morfologií monoblastické leukémie
mohou být negativní na CD34 a exprimovat
markéry monocytární diferenciace CD 14, CD4,
CD11b, CD11c, CD64, CD 36 a lysozym.
Molekulární genetika
MLL - humánní homolog genu Drosophily HRX,
regulátor vývoje
je zavzat do celé řady translokací s různými
partnerskými chromozomy
u dětských AML: t(9;11)(p21;q23) a
t(11;19)(q23;p13.1)/t(11;19)(q23+p13.3) ale až
20 jiných partnerských chromozomů
u dospělých: tandemové duplikaci MLL genu,
někdy +11
Akutní myeloidní leukémie
AML s rekurentní genetickou abnormalitou
AML spojená s myelodysplázií (AML s multilineární dysplázií)
AML související s léčbou (therapy-related)
AML jinak neklasifikovatelné
Myeloidní sarkom
Myeloidní proliferace spojené s Down. syndromem
Neoplazma z blastických plazmacytoidních dendritických buněk
AML s multilineární dysplázií
de novo
vznikající z MDS nebo MDS/MPS
nejméně 20% blastů a multilineární dysplázie
(dysplázie ve dvou nebo více myeloidních liniích
včetně megakaryocytů)
hlavně u starších pacientů, zřídka u dětí
AML spojená s myelodysplázií
dříve AML s multilineární dysplázií
– dysplázie > 50% buněk dvou a více
hematopoetických linií (universálně akceptovaná
známka s myelodysplázií spojených rysů)
– tito nemocní by měli být vyšetřeni na FLT3, NPM1 a
CEBPA mutace
nově navíc další MDS-like rysy
– nepříznivý cytogenetický nález
– vyšší exprese glykoproteinu MDR-1 nebo ABCB1
– dříve dokumentovaná myelodysplázie
Multilineární dysplázie
Definována dle standardních kriterií (> 50% buněk,
nejméně dvě vývojové řady, většinou mgk!)
DysG: porucha granulace, hyposegmentace jader,
bizardně segmentovaná jádra
DysE: megaloidie, karyorhexe, jaderná fragmentace a
vícejadernost, prstenčité sideroblasty, PAS pozitivita
DysM: mikro-mgk, separovaná vícečetná jádra,
nesegmentovaná jádra velkých mgk
Imunofenotypizace
obvykle CD34+ a pan-myeloidní markéry -
CD13,CD33
častá aberantní exprese CD56 a/nebo markér
asociovaný s lymfoidní řadou CD7
zvýšená incidence „multidrug resistence“
glykoproteinu na blastech - MDR-1
Molekulární genetika
často přídatné chromozomy nebo ztráty
chromozomů: -7/del (7q), -5/del (5q), +8, +9,
+11, del(11q), del(12p), -18, +19, del(20q),
+21
méně často specifické translokace t(2;11), t(1;7)
a translokace zahrnující 3q21 a 3q26
inv(3)(q21q26), t(3;3)(q21;q26) nebo ins (3;3)
jsou spojeny se zvýšenou tvorbou trombocytů
Akutní myeloidní leukémie
AML s rekurentní genetickou abnormalitou
AML spojená s myelodysplázií
AML související s léčbou (therapy-related)
AML jinak neklasifikovatelné
Myeloidní sarkom
Myeloidní proliferace spojené s Down. syndromem
Neoplazma z blastických plazmocytoidních dendritických buněk
AML se vztahem k léčbě (therapy
related)
vznikají jako výsledek cytotoxické léčby nebo
radiační terapie
hlavní typy:
– alkylační činidla a/nebo radiace
– inhibitory topoizomerázy II
– jiné- antimetabolity…
S léčbou spojené myeloidní neoplázie
nejsou rozlišovány subkategorie dříve určené
– po alkylačních látkách
– po inhibitorech topoizomerázy II
obě látky jsou používány v chemoterapeutických
režimech současně
je-li současně zjištěna rekurentní cytogenetická
abnormita, mají nemocní horší průběh, proto
jsou kategorizovány oběma skutečnostmi např.
– therapy-related AML s t(9°11)(p22;q23)
AML po alkylačních
činidlech/ozáření
zahrnuje všechny myeloidní linie
pelgeroidní anomálie, hypogranulace,
dyserytropoéza, prstenčité sideroblasty (60%),
zvýšené dysplastické megakaryocyty (25%),
zvýšené bazofily (25%)
obraz AML M2, méně často M4,M5,M6 nebo M7,
obraz APL vzácný
hypercelulární dřeň 50%, normo- i hypocelulární
po 25%
AML po alkylačních
činidlech/ozáření
Imunofenotypizace:
jako u AML s multilineární dysplázií
Molekulární genetika:
nebalancované translokace a delece zahrnující
chromozom 5 (zde zejména q23 až q32) nebo 7
jiné postižené chromozomy 1,4,12,14 a 18
nejčastějším nálezem jsou komplexní
chromozomální abnormity
AML po inhibitorech
topoizomerázy II
Morfologie:
AML M5 nebo M4 výjimečně M2, M7 nebo APL
málo kdy dysplastické rysy
při t(4;11)(q21;q23) vzniká ALL
Molekulární genetika:
nejčastěji balancované translokace zahrnující
MLL gen zejména t(9;11), t(11;19) a t(6;11)
Akutní myeloidní leukémie
AML s rekurentní genetickou abnormalitou
AML s myelodysplasií příbuznými změnami (AML s multilineární dysplázií)
AML související s léčbou (therapy-related)
AML jinak neklasifikovatelné
Myeloidní sarkom
Myeloidní proliferace spojené s Down. syndromem
Neoplazma z blastických plazmacytoidních dendritických buněk
AML jinak neklasifikovatelné
nesplňují kriteria předchozích skupin
prokázáno nejméně 20% blastů v periferní krvi nebo v
kostní dřeni
promonocyty AML s monocytární diferenciací jsou
počítány jako ekvivalenty blastů
rozpočet v periferní krvi na 200 buněk, je-li leukopenie,
pak z buffy coatu
AML jinak nekategorizovatelné
AML s minimální diferenciací (FAB AML M0)
AML bez vyzrávání (FAB AML M1)
AML s vyzráváním (FAB AML M2)
Akutní myelomocytární leukémie (FAB AML M4)
Akutní monoblastické leukémie a akutní
monocytární leukémie (FAB AML M5)
AML jinak nekategorizovatelné
Akutní erytroidní leukémie (FAB AML M6)
– erytroleukémie (erytroidní/myeloidní) > 50%
erytropoézy, nejméně 20% blastů z non erytroidních
– čistá erytroidní leukémie - nezralé buňky z erytroidní
linie > 80% jaderných buněk dřeně
Akutní megakaryobl.leukémie ( FAB AML M7)
Akutní bazofilní leukémie
Akutní panmyelóza s myelofibrózou
WHO klasifikace AML dle morfologických a imunologických kriterií
AML M0 MP0X negativní blasty ve světelném mikroskopu
imunofenotyp: negativní lymfoidní markery, pozitivní
myeloidní
AML M1 blasty > 90% ANC, > 3% blastů je MPOX pozitivní
AML M2 blasty > 20% < 90% ANC, > 3% blastů je MPOX
pozitivní
AML M4 podobná M2, ale > 20% buněk je monocytárních
a/nebo je více než 5 x 109/l z monocytární řady v
periferní krvi
AML M5 > 80% NEC je z monocytární řady
1.M5A : nediferencovaná (
2.M5B : diferencovaná (monocytární)
AML M6 erytroleukémie: erytroblasty tvoří > 50% ANC, blasty
jsou > 20% z NEC
čístá erytroleukémie: nezralé bb.erytroidní linie>80%
AML M7 megakaryoblasty tvoří > 30% z ANC
ANC- all nucleated cells (všechny jaderné buňky dřeně, NEC- non erythroid cells (buňky nezahrnující vývojová stádia erytroidní řady), MPOX- myeloperoxidáza
Molekulární genetika
zahrnuje abnormity 12p, vzácně popsána i Ph1
de novo - t(9;22)(q34;q11)
nebo t(6;9) - chimérický fúzní gen DEK/CAN
– DEK na 6q23
– CAN na 9q34 je pravděpodobný onkogen,
který může být aktivován fúzí na svém 3´
konci i jinými geny nežli DEK (např. SET)
Akutní myeloidní leukémie
AML s rekurentní genetickou abnormalitou
AML spojená s myelodysplastickými změnami
AML související s léčbou (therapy-related)
AML jinak neklasifikovatelné
Myeloidní sarkom
Myeloidní proliferace spojené s Down. syndromem
Neoplazma z blastických plazmocytoidních dendritických buněk
Akutní leukémie nejasného
původu
akutní leukémie, u kterých morfologické,
cytochemie a imunofenotypizační rysy
proliferujících blastů nedovolují jasné přiřazení k
myeloidní nebo lymfoidní linii
mají morfologické a imunofenotypizační
charakteristiky jak myeloidní,tak lymfoidní linie
nebo jak B, tak i T lymfoidní linie
Akutní leukémie nejasného
původu
Zahrnují:
akutní nediferencovaná leukémie
smíšený fenotyp akutní leukémie s t(9,22) (BCR/ABL1)
smíšený fenotyp akutní leukémie s t(v,11q23)-MLL
genem
smíšený fenotyp akutní leukémie B/myeloidní, NOS
smíšený fenotyp akutní leukémie T/myeloidní, NOS
smíšený fenotyp akutní leukémie, NOS- vzácné typy
ostatní leukémie nejasného původu
Požadavky na hodnocení více než jedné
linie blastické populace
Myeloidní linie
MPO(flowcytometrie, imunohistochemie nebo cytochemie)
nebo
monocytární diferenciace (nejméně 2 z násl.: NSE,
CD11c,CD14,CD64, lysozym)
T-linie
cytoplazm. CD3 (flowcytometrie, imunohistochemie)
nebo
povrchový CD3
B-linie (jsou vyžadovány vícečetné antigeny)
silně CD19 s nejméně 1 z násl. silně exprim: CD79a, cytopl.CD22,
CD10
nebo
slabě CD 19 s nejméně 2 z násl. silně exprimovaných: CD79a,
cytoplazm. CD22, CD10
Akutní nediferencovaná leukémie
Neexprimuje znaky specifické pro lymfoidní nebo
myeloidní linii.
Morfologie: blasty nemají morfologii specifickou pro
myeloidní linii
Cytochemie: blasty MPO negativní
Imunofenotypizace: chybí specifické markery pro T nebo
myeloidní řadu (cCD3 a MPO) a nejsou exprimovány Bznaky
(cCD22,cCD79a, CD19), též chybí specifické znaky
megakyaryocytů nebo plazmacytoidních dendritických
buněk.
Akutní lymfoblastické
leukémie
FAB klasifikace L1 - L3 nemá ve WHO
klasifikaci žádnou analogii (termíny se ruší)
jsou současně s lymfomy z prekurzorových
buněk považovány za stejná onemocnění s
různou klinickou manifestací (lymfomy mají
primární manifestaci v lymfatických uzlinách
nebo i extranodálně)
Akutní lymfoblastické leukémie
Rozlišujeme:
B lymfoblastické leukémie resp. lymfoblastické
lymfomy , jinak nespecifikované
B lymfoblastické leukémie/lymfomy s rekurentní
genetickou abnormalitou
T lymfoblastické leukémie resp. lymfoblastické
lymfomy
B-ALL/LBL - morfologie a
cytochemie
obraz kolísá od malých blastů s jasnou
cytoplazmou, kondenzovaným jaderným
chromatinem a nezřetelnými jadérky po velké
buňky se středně bohatou světle modrou až
šedomodrou cytoplazmou, příležitostně
vakuolizovanou
jemná azurofilní granula jsou přítomna v
cytoplazmě u 10% případů
MPOX je negativní, SBB většinou negativní
výjimečně lehce pozitivní (slaběji než
myeloblasty)
Genetické abnormity jsou důležitým
prognostickým faktorem
– t(9;22) (q34;q11) - BCR/ABL 3-4% nepříznivé
– 11q23 - MLL 2-3% nepříznivé
– t(1;19) (q23;p13) - E2A/PBX 6% příznivé
– t(12;21) (p13;q22) - TEL/AML1 16-29% příznivé
– hyperdiploidita > 50 20-25% příznivé
– hypodiploidita 5% nepříznivé
Molekulární genetika
T-ALL/LBL - morfologie a
cytochemie
morfologie je obdobná jako u B-ALL/LBL, část
případů je spojeno s eozinofilií a myeloidní
hyperplazií
negativní MPOX, častá je fokální pozitivita kyselé
fosfatázy
Molekulární genetika
Asi 1/3 případů T-ALL/LBL zahrnuje změny T
buněčného receptoru na :
α a δ lokusu na 14q11.2
β lokusu na 7q35
γ lokusu na 7q14 -15
Do těchto změn jsou zahrnuty různé chromozomy
a geny, např. TAL1 nebo CDKN2, změny však
nemají specifický význam.
Terapie akutní leukémie
indukční léčba – úvodní (chemoterapeutické
režimy)
postindukční léčba- s cílem buď vyléčení či
dlouhodobého udržení remise
chemoterapie v konvenčním dávkování
udržovací chemoterapie
intenzivní chemoterapie
vysokodávkovaná chemoterapie s podporou
autologními či alogenními krvetvornými bb.
imunoterapie
Kompletní remise
Periferní krev:
neutrofily >1,5x10 na 9/l, trombocyty nad 100x
10na 9/l, Hb >100 g/l, leukemické blasty nejsou
přítomny
Kostní dřeň:
dostatečná buněčnost,
blasty méně než 5%,
není přítomnost Auerových tyčí
erytropoeza nad 15%, granulopoeza nad 25%
Parciální remise
jsou naplněna všechna kriteria kompletní remise,
ale blasty mezi 5-25%
blasty pod 5%, ale přítomnost Auerových tyčí
Relaps onemocnění
Periferní krev:
opětovný výskyt blastů
Kostní dřeň:
více než 5% blastů, které nelze vysvětlit jiným
způsobem (regenerace dřeně)