Dr. Kissová Jarmila
Oddělení klinické hematologie
FN Brno
Krvetvorba představuje proces tvorby
krvinek v krvetvorných orgánech
Krvetvorba je nesmírně komplikovaný,
komplexně řízený a dodnes ne zcela
dobře prozkoumaný proces (Ketley a
Newland, 1997)
Prenatální (předporodní)
- zárodečná – embryonální (jsou položeny
základy tkání a orgánů)
- fetální- plodová (pokračuje vývoj orgánů
až do porodu)
Postnatální (poporodní)
(liší se odlišnou krvetvorbou a místy tvorby krvinek)
Krvetvorba začíná již v raném období těhotenství kolem
16. dne gestace v žloutkovém vaku
Dělí se na 3 období:
mezoblastové- tvorba krevních
elementů ve žloutkovém vaku
hepatolienální
medulární (dřeňové)
začátek mezi 14.-19. dnem nitroděložního
života
v krevních ostrůvcích žloutkového vaku
síť primitivních buněk lemovaných
endoteliálními buňkami (area vasculosa)
první krevní buňky
cévní systém i v embryu
ve 4. týdnu se oba cévní systémy propojují
je prakticky jen erytroidní povahy
pluripotentní kmenové buňky
první - mateřské buňky červených krvinek
(primitivní velké erytroblasty)
- po vytvoření primitivního cévního systému v
embryu přestupují do krevního oběhu
- buněčné jádro zůstává v těchto buňkách až do
jejich zániku
primitivní normoblasty – větší, podobné
megaloblastům, obs. Hb Gower I, Gower II a
Portland I vedle HbF a HbA
trvá od 3. do 10. týdne nitroděložního
života
v 6. týdnu se tvoří základ brzlíku (thymu),
který se rovněž osidluje kmenovými
buňkami krvetvorby ...mateřské buňky
lymfocytů
po 6. týdnu se začínají tvořit krvetvorné buňky
v mezenchymu mezi jaterními buňkami
(mezenchym= pojivová tkáň)
kromě normoblastů , které již vyzrávají v
erytrocyty, se tvoří i mateřské buňky bílých krvinek
a krevních destiček
od 12. týdne- základy sleziny
krvetvorná tkáň může představovat až 50%
jaterního či slezinného parenchymu
játra jsou hlavním místem krvetvorby až do
poloviny zárodečného života
trvá až do porodu
od 20. týdne nitroděložního období
všechny druhy krvinek včetně granulocytů
erytropoéza-charakter normoblastů, erytrocytyaž
90% HbF
lymfocyty- již v 11. týdnu v kostní dřeni- odtud
mateřské buňky lymfocytů do lymfatických uzlin,
jater, sleziny, lymfatických tkání trávicího
ústrojí, mandlí aj.
megakaryocyty jsou přítomny všude tam, kde se
nachází krvetvorná tkáň
se vzestupem dřeňové krvetvorby postupně
zaniká mimodřenová (extramedulární )
krvetvorba
extramedulární krvetvorba se přestane
projevovat ve 2.-3. týdnu po narození
za norm. okolností probíhá jen v kostní dřeni
kostní dřeň je zdrojem všech druhů krvinek v
cirkulující krvi (normálně produkuje přibližně 200 bilionů ery, 100
bilionů trombocytů a 60 bilionů neutrofilů každý den)
část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v
lymfatické tkáni, monocyty a makrofágy i v
jiných tkáních organismu
Fetus- 0 - 2. měsíc- žloutkový vak
2.- 7. měsíc – játra, slezina
5.- 9. měsíc – kostní dřeň
Dítě – kostní dřeň (prakticky všechny kosti)
Dospělý – obratle, žebra, hrudní kost, kost
křižová, pánev, konce kosti stehenní
Lymfocyty - lymfatické uzliny
- jiné orgány s lymfatickou tkání
(slezina, brzlík)
- kostní dřeň
Monocyty - kostní dřeň
- lymfoidní tkáň
Trombocyty - kostní dřeň
- plíce (malá část)
Granulocyty – kostní dřeň
krvetvorba v jiných orgánech než v kostní dřeni
(slezina, játra)
při zvýšených nárocích na kostní dřeň (krvácení,
nadměrný rozpad krvinek a nemoci krvetvorby)
jeden z největších orgánů v lidském těle
tvoří 3,4-5,6% tělesné hmotnosti člověka (u
dospělého jedince se jedná o 1600 -3700 g)
po narození- aktivní červená kostní dřeň ve
všech kostech
po 4. roce se část krvetvorné tkáně nahrazuje
tukovou tkání- inaktivní tuková kostní dřeň
u dospělého zdravého člověka je krvetvorná tkáň
rozložena v kostech osového skeletu: v tělech
obratlů, pánvi, lebce, žebrech, sternu, klíčcích,
lopatkách, proximální 1/4-1/3 humerů a femurů
množství aktivní (červené) KD v dlouhých kostech
ubývá s pokračujícím věkem a je nahrazeno tkání
tukovou
inaktivní (tuková dřeň) při zvýšených nárocích se
může částečně aktivovat
Vyšetření periferního krevního obrazu
Cytologické vyšetření punktátu KD
Histologické vyšetření KD získané trepanobiopsií
Krvetvorná tkáň
Podpůrná tkáň: vazivové buňky
(fibroblasty) a vlákna tvořená fibroblasty
Cévy
Nervová vlákna
Lymfatická a tuková tkáň
kmenové buňky - schopnost sebeobnovy
- schopnost diferencovat
(multipotentní = totipotentní kmenová buňka, společná
kmenová buňka= pluripotentní kmenová buňka)
lat. plus-více, potens- schopný
mateřské (progenitorové) buňky jednotlivých řad
(myeloidní a lymfoidní)
- nemá schopnost sebeobnovy
- citlivá na růstové faktory
prekurzory jednotlivých řad (červené, bílé, destičkové
řady)
zralé krvinky (plynule přechází do obvodové krve)
CFU GEMM- colony forming unit granulocyte, erythroid, monocyte a megakaryocyte, GM- granulocyte,
monocyte, BFU- burst forming unit
probíhá v kostní dřeni od kmenových buněk přes
buňky progenitorové, až po velmi diferencované
buňky, které se účastní:
- transportu kyslíku (erytrocyty)
- procesu srážení krve (trombocyty)
- obranyschopnosti organizmu (lymfocyty,
monocyty, granulocyty)
= produkce krevních buněk
proliferace buněk v hemopoetických orgánech
dodávání zralých buněk do periferie
z mateřských buněk vznikají dělením
(proliferací) a zráním (maturací) nové krvetvorné
buňky odlišné od mateřských
krvinky vznikají z kmenových a mateřských
buněk dělením- mitózou
myelopoeza (granulomonocytová, červená
a megakaryocytová řada)
lymfopoeza
Vývoj granulocytů 10 dní, přežívání v
periferní krvi 6-8 hodin,
Monocyty přežívají déle- 12-24 hod
Lymfocyty přežívají dle typu- od 3-4 dnů do
10 let i déle
Vývoj megakaryocytů 4-5 dnů, přežívání asi
7-11 dní
Vývoj erytropoezy 3 dny do stádia
retikulocytu, přežívání erytrocytů 120 dní
Krevní elementy (erytrocyty, granulocyty a trombocyty) mají svůj
původ v pluripotentní kmenové buňce a ve vlastní mateřské
buňce
Zrání (diferenciace) buněk myelopoezy:
změny v plazmě
- ztráta bazofilie cytoplazmy
- v plazmě myeloidních buněk
specifická granula(neutrofilní,
eozinofilní, bazofilní)
změny v jádře
- červené složky je jádro vypuzeno
- u složky myeloidní se jádro zahušťuje, chromatin
ztrácí jemné uspořádání
- původní kulatý nebo oválný tvar se mění postupně
na členěný
HSC- hemopoetic
stem cells
CMP- common
myeloid progenitor
cells
GMP- granuloocyte-
macrophage
progenitor cells
povaha a metabolický stav buňky
(specifické receptory, fáze buněčného
cyklu)
vlivy prostředí
mikroprostředí kostní dřeně ( makrofágy,
fibroblasty, retikulum, tukové buňky a
endotel)
Hemopoetické růstové faktory (cytokiny)
- působící na stromální buňky: IL-1, TNF
- pluripotentní buňky: SCF (stem cell factor)
- časné multipotentní buňky: IL-3, 4,6, GM-CSF
(CSF- Colony Stimulating Factor)
- progenitorové buňky: G-CSF, M-CSF, IL-5 (eozinofilní
CSF), EPO (erytropoetin), TPO (trombopoetin)
Nervové a humorální vlivy
Přívod látek nezbytných pro hemopoézu
SCF stem cell factor (c-KIT ligand), SDF-1 stromal cell-derived factor-1, FLT-3 Fms-like tyrosine kinase-3, TNF-tumor necrosis factor,
TGF transforming growth factor