Definice: subjektivně negativně vnímané zkrácení doby nebo kvality spánku.

Etiopatogeneze: nespavost je vždy nutno považovat za symptom a snažit se vypátrat její příčinu. U krátkodobé nespavosti - hospitalizace, stav po chirurgickém zákroku, u aktivnějších seniorů i časový posun (jet lag), stressové situace. Krátkodobá nespavost odeznívá obvykle do 1 týdne od ukončení vyvolávající příčiny.

Nejobvyklejší příčiny dlouhodobé nespavosti odhalíme většinou anamnesticky – špatné načasování jídla, užití kofeinu, alkoholu, medikace, nedostatek pohybu, nykturie, bolest hlavy, bolest jiného původu – je však nutno cíleně pátrat. Podrobnější vyšetření může odhalit somatické či psychické onemocnění – hypertenze, tyreopatie, demence, Parkinsonova choroba, deprese, spánková apnoe, syndrom hypersomnie, syndrom neklidných nohou, adipozita, kardiovaskulární onemocnění, stressové příčiny, poruchy nálady, požívání psychoaktivních látek.

Příznaky: poruchy usínání, časté probouzení během noci, časné ranní probouzení, následně únava, nesoustředěnost, podrážděnost, krátké pospávání během dne, anxieta, přecitlivělost na nespavost, ale také zvyšování krevního tlaku, zhoršení kardiopulmonální kompenzace, trávicí obtíže apod..

Diagnostika: per exclusionem.

Diff. dg.: psychická zátěž, chronická bolest, deprese, inverze spánku, syndrom neklidných nohou.