MARKÉTA GRULICHOVÁ 30.11.2015 Stopové prvky Co jsou stopové prvky? —anorganické součásti potravy, jejichž obsah v tkáni nepřesahuje 50 ppm — —esenciální v množství < 50 mg/den — —Prokázané biochemické funkce — Přehled stopových prvků — —Jod (I) — —Selen (Se) — —Fluor (F) — —Měď (Cu) — —Mangan (Mn) — —Kobalt (Co) — —Molybden (Mo) — —Chrom (Cr) Jod •Vliv na funkci štítné žlázy (vychytání z krve ve formě jodičnanu a zabudování do folikulů ŠŽ) •Součást tyreoidálních hormonů (T4 a T3) •Vliv na energetický metabolismus (S, T, B) •Důležitý pro vývoj kognitivních a neurologických funkcí •Těhotenství – správný vývoj plodu, CNS, vliv na IQ dítěte pregnant.jpg Jod II. —Obsah jodu v těle dospělého cca 10-20 mg à z toho 8-15 mg se nachází ve štítné žláze — —Vylučování ledvinami —Jodurie – odpad jodu močí à metoda pro posouzení dostatečné saturace jodem — —Rizikové skupiny: těhotné, kojící ženy, děti a dospívající DDD jodu (DACH) Věk DDD μg/den Kojenci 0-3 měsíce 40 Kojenci 4-11 měsíců 80 Děti 1-3 roky 100 Děti 4-6 let 120 Děti 7-9 let 140 Děti 10-12 let 180 Děti 13-14 let 200 Dospívající a dospělí 15-50 let 200 Dospělí 51 a více let 180 Těhotné 230 Kojící 260 —Dle WHO (2007) jsou v riziku nedostatku jodu až dvě miliardy obyvatel světové populace. — —Tolerovatelný horní limit přívodu 1 mg (WHO) — — — who.png Nedostatek jodu •Autoimunitní příčina poruchy funkce ŠŽ •Nedostatek jodu v potravě — •Poruchy energetického metabolismu •Struma, hypotyreóza •Endemický kretenismus •Děti: porucha vývoje CNS, kretenismus, snížené IQ •Těhotné: potrat, předčasný porod, VVV, poškození mozku plodu a CNS Nadbytek jodu —Riziko vzniku jodem indukované strumy —Vznik tyreotoxikózy (vysoké hladiny hormonů štítné žlázy) — à Několikanásobně vyšší přívod jodu z potravy —Asiaté – vyšší konzumace mořských produktů (mořské řasy) Zdroje jodu •Mořské ryby, řasy, korýši •Mléko, mléčné výrobky, sýry •Minerální vody •Chléb a pečivo • •Těhotné a kojící: suplementace doplňky stravy s obsahem jodu •Různý geologický výskyt jodu sůl.jpg mlecne vyrobky.jpg Jodizace soli —Jodizace soli (obsah jodu v soli 20-34 mg/kg) — —Na Slovensku je jodizace soli dána legislativně — —V ČR záleží na výrobci, zda použije sůl obohacenou o jod — —Jodizuje se i sůl mořská Mezirezortní komise pro řešení jodového deficitu —Patří pod Státní zdravotní ústav —Od r. 1995 realizuje a organizuje opatření k trvale udržitelnému stavu eliminace chorob z nedostatku jódu v ČR dle kriterií Mezinárodní rady pro sledování chorob z nedostatku jódu Světové zdravotnické organizace (ICCIDD WHO) —Odborníci z resortu zdravotnictví, zemědělství a výrobci potravin Strumigeny —tzv. antinutriční látky —Působí na vznik strumy, nebo snížení funkce ŠŽ — —Snižují vychytávání jodu —Působí na zpracování jodu a následně tvorbu a uvolňování hormonů štítné žlázy — —Přirozeně v brukvovité zelenině, zelí, kapustě Zdravotní tvrzení pro jod —přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím —přispívá k normálnímu energetickému metabolismu — —přispívá k normální činnosti nervové soustavy —přispívá k udržení normálního stavu pokožky — —přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy Selen (Se) •Důležitý pro enzymatické a imunitní reakce •Selenocystein součástí selenoproteinů •Selenoprotein-P a jiné selenoproteiny – antioxidační vlastnosti •Glutathionperoxidázy – buněčný antioxidační systém •Dejodáza – aktivace prohormonu T4 na aktivní T3 •Thioredoxinreduktáza – ovlivnění transkripčních faktorů –proliferace a diferenciace buněk • DDD selenu (DACH) Věk DDD μg/den Kojenci 0-3 měsíce 5-15 Kojenci 4-11 měsíců 7-30 Děti 1-3 roky 10-40 Děti 4-6 let 15-45 Děti 7-9 let 20-50 Děti 10-14 let 25-60 Dospívající a dospělí 30-70 Těhotné a kojící 30-70 • Dospělí v průměru 55 μg —Horní hranice pro přívod selenu (EFSA) 300 μg/den — —Vyšší přívod cca 200 μg/den (onkologická léčba) – stimulace imunity — —Terapeutická šíře selenu je úzká — —Toxicita – zažívací potíže, nauzea, ztráta vlasů, nehtů, kožní léze, abnormality NS — — Nedostatek selenu —Kardiomyopatie (Keshanova choroba) – při nižším příjmu než 10 μg/den —Parenterální výživa bez Se – poruchy svalových funkcí —Psychická deprese, úzkost, zmatenost — — selen.jpg Zdroje selenu —Obsah Se v potravinách závisí na obsahu Se v půdě —Ryby, mořské produkty, maso, vnitřnosti —Para ořechy —Finsko – obohacování hnojiv o selen maso.jpg 85-rybi-maso-aby-lepe-chutnalo.jpg Zdravotní tvrzení pro selen —přispívá k normální spermatogenezi —přispívá k udržení normálního stavu vlasů — —přispívá k udržení normálního stavu nehtů —přispívá k normální funkci imunitního systému — —přispívá k normální činnosti štítné žlázy —přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem — Fluor (F) —V těle ve formě fluorapatitu (Ca5(PO4)3F) —Funkce v mineralizaci kostí a zubů —Prokázaný antikariogenní účinek —V kostech a zubech je jeho koncentrace kolem 200-2000 mg/kg —Zvyšuje odolnost proti působení kyselin v DÚ a remineralizaci primárních lézí —V měkkých tkáních vliv na enzymatické reakce —Výskyt záleží na obsahu fluoru v půdě zub.jpg DDD fluor (DACH) Věk DDD mg/den Kojenci 0-3 měsíce 0,25 Kojenci 4-11 měsíců 0,5 Děti 1-3 roky 0,7 Děti 4-9 let 1,1 Děti 10-12 let 2,0 Děti a dospívající 13-18 let M: 3,2 Ž: 2,9 Dospělí 19-65 let (>65 let) M: 3,8 Ž: 3,1 Těhotné a kojící ženy 3,1 —Nedostatek —Nadbytek —Snížená kvalita kostí — —Menší pevnost zubní skloviny — —Zvýšená kazivost zubů —Zubní fluoróza — — à nevratný proces – skvrny na zubech – bělavé, žluté až žlutohnědé — —Vznik v době mineralizace trvalého chrupu Nedostatek a nadbytek fluoru Zdroje fluoru —Zubní pasta (pokud je polknuta) à nebezpečí zejména u dětí – čištění zubů pod dohledem rodičů a množství pasty velikosti jednoho hrášku — —Černý čaj —Mořské ryby —Sůl obohacená o fluor dítě.jpg Otázka fluoridace vody —Dříve celoplošná fluoridace vody — ànevýhoda: fluor je nejdůležitější při vývoji a prořezávání trvalého chrupu — àPotíže s dávkováním fluoru —Dospělá populace tolik fluoru nepotřebuje Zdravotní tvrzení pro fluor — —fluorid přispívá k zachování mineralizace zubů zuby.jpg Měď (Cu) —Součást velkého množství metaloenzymů — —Zasahuje do metabolismu železa —Součást ceruloplazminu à transportní protein pro měď (katalyzuje oxidaci Fe2+ na Fe3+) — —Průměrný obsah v těle 80-100 mg DDD mědi (DACH) Věk DDD mg/den Kojenci 0-3 měsíce 0,2-0,6 Kojenci 4-11 měsíců 0,6-0,7 Děti 1-6 let 0,5-1,0 Děti 7-14 let 1,0-1,5 Dospívající a dospělí 1,0-1,5 Zdroje mědi —Vnitřnosti, ryby, korýši — —Ořechy, kakao, čokoláda, káva, čaj — —Luštěniny, ovoce, zelenina ořechy.jpg čokolada.jpg luštěniny.jpg Zdravotní tvrzení pro měď (I.) —přispívá k udržení normálního stavu pojivových tkání — —přispívá k normálnímu energetickému metabolismu — —přispívá k normální činnosti nervové soustavy — —přispívá k normální pigmentaci vlasů Zdravotní tvrzení pro měď (II.) —přispívá k normálnímu přenosu železa v těle — —přispívá k normální pigmentaci pokožky — —přispívá k normální funkci imunitního systému — —přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem Mangan (Mn) —Součást metaloenzymů (pyruvátkarboxyláza, Mn-superoxiddismutáza, glykosyltransferáza) —Aktivace enzymů i nespecificky —Antioxidační vlastnosti —Metabolismus sacharidů —Důležitý pro dobrý stav kostí a pojiva —Správná funkce CNS (suplementace u onemocnění NS) —Obsah Mn v lidském těle cca 10-40 mg — DDD mangan (DACH) Věk DDD mg/den Kojenci 4-11 měsíců 0,6-1,0 Děti 1-3 roky 1,0-1,5 Děti 4-6 let 1,5-2,0 Děti 7-9 let 2,0-3,0 Děti 10-14 let 2,0-5,0 Dospívající a dospělí 2,0-5,0 —Nedostatek —Nadbytek —Deficit popsán ojediněle pouze při plné PV — —U jiných živočišných druhů: —à zpomalení růstu —à poškození skeletu —à omezení reprodukčních funkcí —à neurologické poruchy —à poruchy metabolismu tuků a sacharidů — —Ve vysokých dávkách toxický —Práh toxicity není určen —Otravy potravinami obsahující mangan nejsou známy —Při dlouhodobé umělé výživě dětí (i.v. Mn, Cu a Zn) pozorovány neurologické poruchy Nedostatek a nadbytek manganu Zdroje manganu —Potraviny rostlinného původu mají obsah vyšší, než potraviny živočišné — —Luštěniny, obiloviny, ořechy —Špenát, borůvky, čaj, pórek, hlávkový salát luště.jpg špenát.jpg čaj.jpg Zdravotní tvrzení pro mangan —přispívá k normálnímu energetickému metabolismu — —přispívá k udržení normálního stavu kostí — —přispívá k normální tvorbě pojivových tkání — —přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem Molybden (Mo) — —Součást xantinoxidázy, sulfidoxidázy a aldehydoxidázy — —Diskutován je kariostatický efekt — DDD molybdenu (DACH) Věk DDD μg/den Kojenci 0-3 měsíce 7 Kojenci 4-11 měsíců 20-40 Děti 1-3 roky 25-50 Děti 4-6 let 30-75 Děti 7-9 let 40-80 Děti 10-14 let 50-100 Dospívající a dospělí 50-100 EFSA odvozuje na základě horní hranice pro příjem molybdenu v hodnotě 0,01 mg/kg/den absolutní horní hranici ve výši 0,6 mg/den —Nedostatek —Nadbytek —Symptomy deficitu pozorovány jen při PV —Narušení metabolismu nukleotidů, AMK obsahujících síru —Funkční poruchy nervů a mozku —Vzácná vrozená porucha metabolismu molybdenu postihuje molybden-pterinový kofaktor — — —Extrémně vysoký příjem (10-15 mg/den) diskutován z hlediska příznaků podobných dně — —Působí na zvýšené renální vylučování mědi Nedostatek a nadbytek molybdenu Zdroje molybdenu —Luštěniny – hrách, čočka, fazole — —Obiloviny obiloviny.jpg luš.jpg Zdravotní tvrzení pro molybden —přispívá k normálnímu metabolismu sirných aminokyselin cystein.jpg methionin.jpg Chrom (Cr) —Role v metabolismu sacharidů, proteinů i lipidů — —Vliv na hormonální regulaci (kortizol, inzulin) — —Interakce chromu se štítnou žlázou (doposud dostatečně neprozkoumána) — DDD pro chrom (DACH) Věk DDD μg/den Kojenci 0-3 měsíce 1-10 Kojenci 4-11 měsíců 20-40 Děti 1-3 roky 20-60 Děti 4-6 let 20-80 Děti 7-14 let 20-100 Dospívající a dospělí 30-100 • WHO udává potřebu Cr 20 μg/den – zajišťuje všechny fyziologické funkce, ale nevytváří se rezervy. • Pro vytvoření zásob se odhaduje příjem chromu pro dospělé 30-100 μg/den. —Nedostatek —Nadbytek —Pouze při dlouhodobé parenterální výživě —Hyperglykemie, hyperlipidemie, snížení hmotnosti —Periferní neuropatie —Ataxie —Ani při obvyklé dávce příjmu chromu 200 ug/den nebyly pozorovány žádné odchylky —Toxicita trojmocného chromu je nízká —Šestimocný chrom (používaný v průmyslu) je karcinogenní Nedostatek a nadbytek chromu Zdroje chromu —Maso, játra, vejce — —Ovesné vločky, rajčata, hlávkový salát — —Kakao, houby kakao.jpg vločky.jpg vejce.jpg Zdravotní tvrzení pro chrom — přispívá k normálnímu metabolismu makroživin — —přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi Kobalt (Co) —Součástí vitaminu B12 (esenciální pro B12) —Deficit B12 nelze vyrovnat přívodem kobaltu —Může nespecificky aktivovat mnoho enzymů —Úloha při tvorbě erytropoetinu —Inhibuje oxidaci v kostní dřeni —DDD (DACH) není stanoveno —Vyšší příjem anorganického Co – poškození myokardu Literatura —DEUTSCHE GESELLSCHAFT FÜR ERNÄHRUNG, 2011. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu. ISBN 9788025469873 8025469875. —ANDERSSON, Maria, Bruno DE BENOIST, Ian DARNTON-HILL a François DELANGE, 2007. Iodine deficiency in Europe: a continuing public health problem. Geneva: World Health Organization. ISBN 9789241593960 9241593962. —www.szu.cz — —