1
Kontrolní práce 4 vzorová
1. Otázky a úkoly (20 b.):
a. Zapište vztah vyjadřující velikost periferního astigmatismu Ast brýlové čočky pomocí obrazových vzdáleností
t’2, s’2, vysvětlete, mezi kterými místy se tyto vzdálenosti měří (náčrtek), a uveďte podmínku pro velikost Ast,
která je kritériem při návrhu reálných (tlustých) bodově zobrazujících čoček. 5 b.
b. Napište Prenticeho pravidlo pro prizmatický účinek čočky, vysvětlete význam proměnných pomocí náčrtku
nebo slovně a uveďte, v jakých jednotkách se dosazují. 5 b.
c. Jaké geometrické pravidlo musí platit pro středy křivosti vnitřních ploch vybrušované bifokální čočky, aby byl
odstraněn skok obrazu na předělu dílů? Načrtněte. 5 b.
d. Jaká vztah musí platit, aby u bifokální čočky nevznikla mrtvá zóna mezi intervalem ostrého vidění do blízka a
do dáli? 5 b.
2. Myopické presbyopické oko je korigováno bifokální brýlovou čočkou. Vrcholová lámavost dílu do dálky je S’D = –
3 D, přídavek do blízka PB = 2 D. Akomodační šíře tohoto oka je Aš = 2 D. Brýlová čočka je zhotovena ze skla
s indexem lomu n = 1,523, optická mohutnost první plochy je ‘1 = +6 D, středová tloušťka dílu do dálky je
dD = 1,0 mm, do blízka dB = 1,5 mm, vzdálenost předělu dílů od optické osy dílu do dálky (decentrace vůči předělu)
činí uD = 2,0 mm. Vypočtěte:
a. poloměr křivosti r1 první plochy, 3 b.
b. příslušnou vrcholovou lámavost S’B dílu do blízka, 3 b.
c. mohutnost ‘2D a poloměr křivosti r2D druhé plochy dílu do dálky (pomocí přesného vztahu), 6 b.
d. mohutnost ‘2B a poloměr křivosti r2B druhé plochy dílu do blízka (pom. přesného vztahu), 6 b.
e. decentraci uB dílu do blízka vůči předělu nutnou k odstranění skoku obrazu na předělu, 6 b.
f. početně a graficky vyhodnoťte oblasti ostrého vidění; vznikne mrtvá zóna? 6 b.
3. Otázky a úkoly:
a. Pro jaké hodnoty vrcholové lámavosti nelze bodově zobrazující čočky realizovat pouze pomocí sférických
ploch? Proč jsou asférické plochy vhodné pro korekci astigmatismu? 5 b.
b. Definujte slovně nebo náčrtkem a vztahem prizmatický účinek 1 pD. 5 b.
c. Napište vztah, který musí být splněn pro odstranění skoku obrazu na předělu vybrušované bifokální čočky, a
vysvětlete význam použitých symbolů. 5 b.
d. Jaké požadavky jsou kladeny na bifokální čočky?
4. Hypermetropické presbyopické oko je korigováno bifokální brýlovou čočkou. Vrcholová lámavost dílu do dálky je
S’D = +3 D, přídavek do blízka PB = 2 D. Akomodační šíře tohoto oka je Aš = 1 D. Brýlová čočka je zhotovena ze skla
s indexem lomu n = 1,523, optická mohutnost druhé plochy dílu do dálky je ‘2D = –6 D, středová tloušťka dílu do
dálky je dD = 3,0 mm, do blízka dB = 4,0 mm, vzdálenost předělu od optické osy dílu do dálky (decentrace vůči
předělu) uD = 2,0 mm. Vypočtěte:
a. poloměr křivosti r2D druhé plochy dílu do dálky, 3 b.
b. příslušnou vrcholovou lámavost S’B dílu do blízka, 3 b.
c. mohutnost ‘1 a poloměr křivosti r1 první plochy (pomocí přesného vztahu), 6 b.
d. mohutnost ‘2B a poloměr křivosti r2B druhé plochy dílu do blízka (pom. přesného vztahu), 6 b.
e. decentraci uB dílu do blízka vůči předělu nutnou k odstranění skoku obrazu na předělu, 6 b.
f. početně a graficky vyhodnoťte oblasti ostrého vidění; vznikne mrtvá zóna? 6 b.
5. Vyšetřením byla zjištěna následující astigmatická korekce:
cyl +1 D ax 0° komb cyl +2 D ax 90°
a. přiřaďte hodnoty korekce k hlavním řezům vyznačeným šipkami v obrázku (2 b.)
b. zakreslete chod paprsků v obou řezech z osového bodu v nekonečnu a správně orientované fokály F‘V, F‘H
ve správných polohách pro oba řezy (4 b.)
c. určete, o jaký druh očního astigmatismu se jedná (klasifikujte astigmatismus) (6 b.)
d. vypočtěte polohy aRV, aRH dalekých bodů RV, RH pro oba hlavní řezy a zakreslete přibližně oba daleké body
do obrázku (4 b.)
e. uveďte přepočet na sférocylindrické čočky (obě formy zápisu: + cylindr i – cylindr) (6 b.)
f. zakreslete do obrázku schéma korekce sférotorickou brýlovou čočkou (přední plocha torická – uveďte
optické mohutnosti v obou řezech, zadní plocha sférická, –6 D) (3 b.)
2
6. Pravá brýlová čočka s mohutností +6,0 D je decentrována tak, že se pacient dívá přes bod ležící 2,0 mm
temporálně vzhledem k optické ose čočky (čočka je posunuta k nosu). Zakreslete situaci do obrázku
z horního pohledu a určete, jaký prizmatický účinek Δ vzniká decentrací brýlové čočky. Vypočtěte jeho
velikost v pD, zakreslete schematicky příslušné prisma a šipkou vyznačte orientaci báze. Dále znázorněte
polohu nějakého předmětového bodu P, který oko pozoruje, a určete, o jakou vzdálenost je tento předmětový
bod odchýlen od zorné osy ve vzdálenosti 2,5 m před brýlovou čočkou vlivem prizmatického účinku. (12 b.)
c
pravé oko
zorná osa