Výživa malých děti Veronika Březková *7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst *9. měsíc: přidržuje hrneček *10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku *24. měsíc: v zásadě se samo nají * Rozvoj dovedností pro příjem stravy Kdy začít? *Dítě dobře kontroluje pohyby hlavou *Sedí s oporou *Je schopné polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá *Správný vývoj funkce GIT *Dosažený stupeň neuropsychického vývoje * Cíl prvních dvou týdnů: *Naučit dítě jíst lžičkou *kašovitou stravu * Doporučení pro zavádění pevné stravy: zdroj: www.mamila.sk *Sledujte dítě, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendář a záznamy přikázaných a zakázaných potravin *Umožněte dítěti kojit se, kdy chce, případně kojení i nabízejte *Dávejte dítěti potraviny, o které jeví zájem *Režim stravování přizpůsobte chodu své rodiny tak, aby byl praktický a vyhovoval Vám i dítěti *Přestaňte mít z jídla strach *Dodržujte základní pravidla bezpečnosti, lehce vdechnutelné potraviny podávejte až když je dítě dokáže bezpečně sníst *Konzistenci, typ pokrmu, jeho množství přizpůsobte zájmu dítěte a jeho chuti jíst *Dítě se teprve učí jíst, dejte mu čas a využijte jeho nadšení pro objevování nových věcí a chutí v čase, kdy o to má zájem *S příkrmy nemusíte čekat přesně do 6. měsíce. Doporučení WHO výlučně kojit do 6. měsíce je orientační, může to být i o něco dříve či později *KOJENÍ PŘI ZAVÁDĚNÍ PEVNÉ STRAVY NEOMEZUJTE – ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMŮ NEZNAMENÁ NAHRAZOVÁNÍ KOJENÍ – KOJENÍ ZŮSTÁVÁ VE STEJNÉM ROZSAHU * DACH - DDD VĚK 1-3 roky 4-6 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 1,0 0,9 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 3,0 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,6 0,7 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 6 (m); 5 (ž) 8 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 15 20 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 0,6 0,8 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 0,7 0,9 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 7 10 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,4 0,5 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 200 300 400 Vitamin B12 (μg) 1,0 1,5 3 Vitamin C (mg) 60 70 100 Vápník (mg) 600 750 (původně 700) 1000 Fosfor (mg) 500 600 700 Hořčík (mg) 80 120 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 8 8 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 100 120 200 Zinek (mg) 3,0 5,0 10,0 (m); 7,0 (ž) Výživa školáků a dospívajících Veronika Březková *Postižení růstu *Ovlivnění vývoje zdravotního stavu * *ENERGETICKÁ POTŘEBA - věk 5 let: intersexuální rozdíly ještě nejsou zřejmé - věk 6-12 let: období pozvolného růstu - adolescent: rychlý rust, intenzivní anabolické období, pohlavní diferenciace Výživa – nedostatek i nadbytek 4-6 let 7-9 let 10-12 let 13-14 let 15-18 let 25-50 let MUŽI 6,4 MJ 7,9 MJ 9,4 MJ 11,2 MJ 13,0 MJ 12,0 MJ ŽENY 5,8 MJ 7,1 MJ 8,5 MJ 9,4 MJ 10,5 MJ 9,6 MJ *Zpočátku rychlý: 1. rok + 25 cm, 2. rok + 20 cm, po 2. roce “klesá” *6-11. rok - pozvolný růst, pravidelné tempo (5 cm/rok) *Chlapci: nejvyšší růstová rychlost (7-12 cm/rok) ve čtrnácti letech *Dívky: nejvyšší růstová rychlost (7-11 cm/rok) ve dvanácti letech RŮST *Proměna postavy (výška, hmotnost) *Složení těla (tuk, svaly) *Dozrávání skeletu *Sexuální dospívání VLIV HORMONÁLNÍCH ZMĚN DACH - DDD VĚK 7-9 let 10-12 let 13-14 roky 15-18 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 0,9 0,9 0,9 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,8 0,9 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 10 (m); 9 (ž) 13 (m); 11 (ž) 14 (m); 12 (ž) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 30 40 50 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 1,0 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,4 (m); 1,1 (ž) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,1 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,6 (m); 1,3 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 12 15 (m); 13 (ž) 18 (m); 15 (ž) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,7 1,0 1,4 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 300 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 1,8 2,0 3,0 3,0 3 Vitamin C (mg) 80 90 100 100 100 Vápník (mg) 900 1100 1200 1200 1000 Fosfor (mg) 800 1250 1250 1250 700 Hořčík (mg) 170 230 (m); 250 (ž) 310 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 10 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 140 180 200 200 200 Zinek (mg) 7,0 9,0 (m); 7,0 (ž) 9,5 (m); 7,0 (ž) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) VITAMINY *Vitamin A: stavba a regenerace buněk, vliv na buněčnou proliferaci a diferenciaci, podpora imunitního systému, nezbytný pro zrak *Vitaminy skupiny B (E metabolismus buněk v růstu) *Vitamin C (syntéza kolagenu) *Vitamin D (resorpce vápníku - mineralizace kostí) SUPLEMENTACE: - vegetariani, vegani, období rekonvalescence, kuřáci, konzumenti alkoholu a drog *99 % uloženo v kostech a zubech, 1 % v ECT *Úzkostlivě udržovaná hladina v plazmě 2,23 – 2,7 mmol/l (hormony regulující hladinu vápníku v krvi!!!) *Funkce: cytoskelet, svalová kontrakce, nervový přenos, aktivace enzymů, krevní srážlivost aj * *PREVENCE OSTEOPORÓZY V DOSPĚLOSTI *do 25-30 let se buduje tzv. vrchol kostní hmoty *během období dospívání dochází až k 40% nárůstu kostní hmoty VÁPNÍK *Mléko a mléčné výrobky *- Sýry cca 300-450 mg/50 g porce *- Mléko cca 330 mg/250 g porce *- Jogurt 280 mg/150 g porce *Maso, luštěniny, vejce, ořechy a olejnatá semena *- Krůtí maso 34 mg/100 g porce *- Sója 248 mg/100 g porce *- Vejce 30 mg/kus *- Mandle 82 mg/30 g porce *- Mák 486 mg/30 g porce *Zelenina *- Kapusta 152 mg/100 g porce *- Brokolice 77 mg/100 g porce *Ovoce *- Černý rybíz 42 mg/100 g porce *Výrobky z obilovin *- Chléb pšeničný bílý 49 mg/50 g porce VYUŽITELNOST VÁPNÍKU Z RŮZNÝCH ZDROJŮ Absorpce vápníku Zdroj ≥ 50 % Květák, řeřicha, zelí, růžičková kapusta, kedlubna, kapusta, brokolice ≈ 30 % Mléko a mléčné výrobky ≈ 20 % Mandle, sezamová semínka, fazole ≤ 5 % Špenát, rebarbora C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Dropbox\UNKA\UNKA\PROJEKTY\VIP\FOTO\BROŽURA\várka_první\foto-36.jpg Zdroj obrázku: www.pav.rvp.cz *zajištění adekvátního příjmu vápníku dle příslušných výživových doporučení *zabránění podvýživě a proteinové malnutrici *zajištění přiměřené dodávky vitaminu D, a to expozicí slunečnímu záření a stravou bohatou na vitamin D *zvýšení pohybové aktivity *vyvarování se kouření *vyvarování se konzumace alkoholu PREVENCE OSTEOPORÓZY? To není jen vápník. *FOSFOR! *Dostatečný přívod fosforu je nezbytný pro kostní mineralizaci! Spolu s vápníkem tvoří hlavní součást kostního minerálu. Kost obsahuje 85% celkového fosforu těla. *Optimální poměr P:Ca → 1:1,4-1,9 *Negativní je spíše jeho vysoký přívod spojený s nízkým přívodem vápníku *BÍLKOVINY! *Jsou součástí kostní tkáně *Dostatečný přívod bílkovin s dostatečným přívodem vápníku je nezbytný pro kostní zdraví obzvláště v období kolem puberty *Dle doporučení DACH se uvádí v období puberty potřeba bílkovin 0,9 g/kg/den *Kromě nepříznivého účinku na kost vede proteinová malnutrice ke snížení svalové hmoty a síly a zvyšuje tak riziko pádů *VITAMIN D! *Zdroj: ultrafialové záření (UVB, 290-315 nm) → aktivace 7-dehydrocholesterolu → cholekalciferol → → hydroxylace v jatrech na C25 → → v ledvinách konverze na 1,25-dihydrocholekaciferol X solária (maligní melanom) *rybí tuky, olej z tresčích jater, vejce * *! ZÁSOBY VITAMINU D - hladina kalcidiolu v krvi: dříve > 25 nmol/l, nyní > 50 nmol/l * *FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SYNTÉZU VITAMINU D V KŮŽI *Denní expozice slunečnímu záření (maximální je mezi 10. – 15.h) *Používání opalovacích krémů: dle různých autorů je popisován velmi účinný efekt používání těchto krémů na nižší tvorbu vitaminu D v pokožce (krém s ochranným faktorem s indexem 8 snižuje průnik UVB o 95 %, krém s ochranným faktorem 15 snižuje průnik UVB o 99 % *Pobyt venku: různé studie poukazují na souvislosti kratšího pobytu venku a nižší produkce vitaminu D – zjištěno jak u osob starých, dlouhodobě ležících, ale také např. studentů medicíny *Typ pleti: za stejný čas se ve tmavé pokožce (typ VI) vytvoří až šestkrát méně vitaminu D než ve světlé pokožce (typ I) *Obezita: obézní jedinci mají sníženou schopnost syntézy vitaminu D, tuk sice zadržuje velké množství vitaminu D, ale není dostupný pro metabolické pochody *Věk: z důvodu tenčí kůže mají starší lidé sníženou schopnost syntetizovat vitamin D *Solária – jejich používání je diskutabilní, jsou předmětem kritiky z důvodu zvýšeného rizika rakoviny kůže, nicméně je jejich používání spojeno s vyšší koncentrací kalcidiolu a také vyšší hustotou kostní tkáně *Oblečení: kryje pokožku, vystavuje se tak menší plocha kůže a tím se snižuje syntéza vitaminu D POHYBOVÁ AKTIVITA: ANEB „SVALY POSILOVAT, KOSTI ZATĚŽOVAT“ *DOPORUČENÍ *Vhodnější jsou aktivity s prvky zatížení, které podporují svalovou sílu (např. běhání, skákání, přeskakování), a intenzivnější prováděné denně než vytrvalostní prováděné zřídka *Optimální jsou především ty pohybové aktivity, které se mohou vykonávat v průběhu celého života a které zapojují všechny svalové skupiny * VLIV NA BUDOVÁNÍ A UDRŽOVÁNÍ KOSTÍ, SVALŮ A KLOUBŮ ZLEPŠENÍ ROVNOVÁHY → SNÍŽENÍ RIZIKA PÁDŮ VLIVEM ZÁTĚŽE KOSTI REAGUJÍ A POSILUJÍ SE (aktivace osteoblatů, zvýšený přísun materiálu pro osifikaci) POHLAVNÍ HORMONY ↓ estrogen HORMONY KŮRY NADLEDVIN ↑ kortizol KALCIOTROPNÍ HORMONY ↓ kalcidiol, kalcitriol KOUŘENÍ A OSTEOPORÓZA MOŽNÉ SOUVISLOSTI ↑ ODBOURÁVÁNÍ a ↓ NOVOTVORBA PŘÍMÝ TOXICKÝ VLIV NA BUŇKY KOSTNÍ TKÁNĚ ŠPATNÁ VÝŽIVA, NÍZKÁ POHYBOVÁ AKTIVITA *KOUŘENÍ A ESTROGENY: V souvislosti s osteoporózou u žen je především zmiňován jeho anitestrogenní efekt - Příčinou jsou změny metabolismu estrogenu v játrech, dochází k vysoké hydroxylaci estradiolu, která vede k vysoké produkci 2-hydoxyestrogenu, který má již jen malou estrogenní aktivitu - Ženy kuřačky mají navíc častěji nepravidelnou a kratší menstruaci, s kratší folikulární fází. To vede kromě snížení fertility i k dřívější menopauze, přibližně o 1-2 roky. Příchodem menopauzy se snižuje hladina estrogenu a zvyšuje se tak resorpce kosti * *ALKOHOL! *Nadměrný příjem alkoholu snižuje vstřebávání důležitých nutrientů a zároveň poškozuje játra *V případě závažného poškození jater se snižuje i přeměna vitaminu D na 25-hydroxycholekalciferol, což dále snižuje vstřebávání vápníku *Dalšími metabolickými příčinami jsou zvýšená sekrece kortikoidů a zvýšená kalciurie a magneziurie. ŽELEZO *riziko deficitu: vyšší potřeby pro růst, vyšší ztráty, alternativní stravování, sportovci, těhotné *↑% tukuprosté tkáně - ↑množství myoglobinu *chlapci: ↑ androgenů→ stimulace tvorby erytropoetinu→ ↑ hemoglobinu *dívky: menstruace *nedostatek: únava, bolesti hlavy, zvýšená incidence infekcí… *ŽELEZO – ZDROJE: •maso, vnitřnosti – lepší využitelnost •rostlinné zdroje horší využitelnost – obilné klíčky, celozrnné potraviny, luštěniny, zelenina, ovoce •využitelnost zlepšuje přítomnost živočišných bílkovin, vitamin C •využitelnost zhoršuje hlavně kyselina šťavelová, fytová, polyfenoly * JÓD *Nedostatek - poruchy učení, chápání, nesoustředěnost, poruchy paměti * * * * * * STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE I. *RODINA!!! * *ŠKOLNÍ VĚK: *Snídaně - ranní spěch - nedopitý/ malý šálek (vyšší únava, nepozornost, bolest hlavy) *Svačina: - kapesné a „bufetové stravování“ - pitný režim během vyučování a nápojové automaty *Oběd: - stravování ve školní jídelně X BS * * STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE II. *ADOLESCENTI: *Vliv: - hledání vlastní identity (snaha o tělesnou dokonalost, tendence k užívání drog, alkoholu) - sexuální dozrávání - zvýšená emoční i sociální tenze → stravování mimo domov („fast foods“ - deficit vit. A , Ca, nadbytek E, SFA, Na) → rodinné konflikty * * Výživa seniorů Veronika Březková, Jana Petrová Faktory ovlivňující výživu seniorů * Příjem stravy a její využití ovlivňují ve vyšším věku různé, mnohdy na první pohled nesouvisející faktory * 1.Fyziologické faktory 2. 2. 2.Psychosociální faktory * * chronické nemoci a poruchy * snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 %) , atrofie chuťových pohárků * snížený pocit žízně a snížená potřeba pít * konzumace většího množství léků * problémy s chrupem, umělý chrup * snížená tvorba slin, suchost v ústech, choroby dásní * poruchy polykání * omezení pohyblivosti, zhoršený zrak * zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost * snížené vstřebávání živin ze stravy, snížené využití * snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva * omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace * nezájem, apatie, lhostejnost * Fyziologické faktory Možné důsledky na stav výživy $ látkové přeměny, $ fyzické aktivity $ svalové hmoty, celkové tělesné vody, # tukové hmoty Tendence k obezitě $ sekrece slin Suchost v ústech (omezení příjmu) $ chuti, čichové ostrosti slábnoucí zrak Nezájem o jídlo, snížený příjem potravy Poruchy hybnosti, imobilita snížení schopnosti nákupu a přípravy pokrmů Ztráta dentice, problémy s protézou, záněty v dutině ústní Jednostranná výživa, preference některých jídel, často převaha S s nedostatkem vlákniny Zhoršení duševních funkcí Vynechávání denních jídel $ sekrece žaludečních a ostatních trávicích šťáv Zhoršené trávení a resorpce živin Riziko nedostatku Ca, Fe, Zn, bílkovin a vitaminů $ gastrointestinální peristaltiky Zácpa, hemoroidy, divertikulóza $ koncentrační schopnosti ledvin, Dehydratace, snížený příjem stravy Faktor nebo stav Vliv na potřebu nutrientů Atrofická gastritida - díky snížené absorpci # potřeba folátů, Ca, vitaminu K, vitaminu B12, Fe Omezená syntéza v kůži, zhoršená renální aktivace, snížená odezva střeva na 1,25 (OH)2D3 # potřeba vitaminu D, Ca Retence vitaminu A, změna jaterního metabolizmu $ potřeba vitaminu A Zvýšení homocysteinu související s věkem Možná # potřeba folátů a vitaminu B12 Menopauza, ukončení menstruace $ potřeba Fe pro ženy Špatná regulace balance tekutin Potřeba může být # nebo $, potřeba sledovat Snížení celkového energetického výdeje, snížení tělesné svalové hmoty, snížení aktivity $potřeba energie, # potřeba výživové hustoty Snížená imunita vlivem věku Možná # potřeba Fe, Zn, ostatních nutrientů Psychosociální faktory faktory Možné důsledky na stav výživy Sociální izolace, osamělost, chybějící podpora rodiny Lhostejnost, nezájem o jídlo, pokles příjmu stravy Omezené finanční prostředky Kvalitativní i kvantitativní zhoršení výživy Interkace léky/ výživa §S přibývajícím věkem se zvyšuje výskyt chronických onemocnění jako DM, KVO, hypertenze, onemocnění plic, artrózy § §Senioři jsou zpravidla konzumenty více druhů léků § §Warfarin – vitamin K/vláknina § §Acetylosalicylová kyselina - $ sérovou hladinu folátů § §Změny kvality chuti – inhibitory ACE, Amiodaron – kovová pachuť § §Nechutenství – ATB, antiflogistika, digoxin, metformin, cytostatika, hrozí při každé rozsáhlejší farmakoterapii § §Grepová šťáva – inhibiční účinek § * * Stravování seniorů – obecné zásady * Pravidelnost Prozložit stravu do více menších denních dávek 5-6x denně P * Pestrost Pu velmi starého člověka je prioritou prevence podvýživy Ppokud to není nezbytně nutné ze zdravotních důvodů, zvážit význam dietního omezení a zbytečně neredukovat výběr potravin a pokrmů P * Vhodná technologická úprava stravy, úprava konzistence * * Podpora chuti k jídlu Pkultura stolování Pstrava lákavá na pohled Pvýraznější koření Poblíbené pokrmy * Potřeba energie * * s věkem se snižuje Ppokles bazálního metabolizmu Ppokles aktivní tělesné hmoty, nárůst tuku Ppokles energetického výdeje z fyzické aktivity * * 25-30 kcal/kg a den Pdoporučená výše energetického příjmu osob >60 let se pohybuje v rozmezí 8000 - 8400 kJ * * Potřeba přizpůsobit pohybovému režimu a aktuálnímu zdravotnímu stavu * * Energeticky bohatší stravu potřebují senioři * v době rekonvalescence, * u některých srdečních chorob, * při dechové nedostatečnosti, * ve stresu, * při náročné léčbě, jakou je například ozařování nebo chemoterapie. * * DACH - DDD VĚK 15-18 let 25-50 let 51-64 65 a více Bílkoviny (g/kg) 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 0,8 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) 13 (m); 12 (ž) 12 (m); 11 (ž) Vitamin K (μg) 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) 80 (m); 65 (ž) 80 (m); 65 (ž) Thiamin (mg) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,0 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,3 (m); 1,2 (ž) 1,2 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) 15 (m); 13 (ž) 13 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 3,0 3,0 3,0 3,0 Vitamin C (mg) 100 100 100 100 Vápník (mg) 1200 1000 1000 1000 Fosfor (mg) 1250 (?) 700 700 700 Hořčík (mg) 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) 10 (m); 10 (ž) 10 (m); 10 (ž) Jód (μg) 200 200 180 180 Zinek (mg) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) Rizikové živiny ve výživě seniorů * * Bílkoviny * Vícenenasycené mastné kyseliny * Vitaminy - D, C, B12, kyselina listová * Minerální látky - vápník, železo, zinek * Vláknina * * BÍLKOVINY * Zvýšené nároky na příjem bílkovin v seniu Pzvýšená nemocnost Pzhoršené trávení bílkovin, zhoršené vstřebávání AMK * * Nedostatek způsobuje zhoršené hojení, poruchy imunity, úbytek svalové hmoty, tvorbu otoků * * Doporučený příjem 0,8-1,0 g/kg/den cca 60-80 g/den * * Nutno dbát nejen na dostatečné množství bílkovin, ale i na jejich kvalitu * * * Zdroje kvalitních bílkovin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce * * PUFA – omega 3 * αLA, DHA, EPA * * snížení rizika vzniku demence a onemocnění srdce a cév Pzlepšení pružnosti cév Psnížení TAG, # HDL Psnížení hodnoty krevního tlaku * pozitivní vliv na projevy deprese, zlepšení subjektivního pocitu fyzické i psychické pohody * tlumení zánětlivých reakcí * příznivé ovlivnění imunity * * zdroje v potravinách Prybí olej, tučné ryby, rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový, lněný, bavlníkový, světlicový, pupalkový, hroznový ), rostlinné margaríny, vlašské ořechy, sójové boby, dýňové semínko, sezam, lněné semeno … * Vitamin A * * Potřeba vitaminu A se s věkem nemění * Může se zvyšovat retence vitaminu v těle Ppravděpodobně díky poklesu odstraňování z periferie Pu osob konzumujících nadbytek vitaminu A ze suplement a fortifikovaných potravin * Zvýšené hodnoty vitaminu A jsou spojovány se zvýšeným rizikem osteoporotických zlomenin u žen i mužů * Vitamin D * Reguluje metabolizmus Ca a P * Vysoce rizikový nutrient u seniorů _ zvýšená potřeba vitaminu D Pvýznamný pokles endogenní syntézy v kůži Pomezený pohyb venku na slunci " snížená expozice UV záření Psnížená přeměna cholekalciferolu na účinné metabolity může být při těžkých onemocněních jater a renální insuficienci Psnižování kostní hmoty P * Při nedostatku se objevuje: üsvalová slabost a funkční poškození üzvýšené riziko pádů a zlomenin * * Vitamin C * u seniorů je častý nízký příjem syrové zeleniny a ovoce * * vyšší potřeba díky zvýšené nemocnosti * * * důsledek nedostatku Pzhoršená obranyschopnost organizmu, zvýšená náchylnost k infekcím Pzpomalené hojení ran, bolest v kostech, kloubech a svalech Púnava, slabost Pkrvácivé projevy Panorexie * Vitamin B12 * Zhoršená absorpce üvliv léků üatrofická gastritida üklesá tvorba vnitřního faktoru * * Funkce a zdravotní význam üvliv na vývoj mozkových funkcí, ovlivnění kognitivních funkcí üsnížení rizika vzniku Alzheimery choroby a demence ütvorba červených krvinek (megaloblastická anémie) üsnížení hladiny homocysteinu " rizikový faktor KVO * * Zdroje v potravinách üživočišné produkty – játra, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, vejce * Kyselina listová * * Projevy nedostatku: Pporuchy krvetvorby, poruchy sliznice GIT, záněty v dutině ústní, slabost únavnost, hyperhomocysteinémie, zvýšení rizika kardiálních a ischemických komplikací, poruchy kognitivních funkcí * * Zdroje v potravinách ülistová zelenina, rajčata, okurky, maso, játra, kvasnice, vejce, luštěniny, celozrnné obiloviny * VÁPNÍK * Ve stáří dochází k snižování kostní hustoty, zvyšuje se riziko osteoporózy * Při nedostatku - zvýšená náchylnost ke křečím svalstva, arytmiím * ŽELEZO * často nedostatečný přívod potravou, drobné krevní ztráty, zhoršení absorpce při hypo- a achlorhydrii při atrofické gastritidě * * nedostatek železa negativně ovlivňuje krvetvorbu, u starších nemocných se podílí na vzniku syndromu neklidných nohou * ZINEK * absorpce s věkem klesá * projevy nedostatku: Pnechutenství, průjem Pkožní změny: ekzém v obličeji, v kožních záhybech, alopecie Ppsychické změny, podrážděnost, deprese Psnížení imunity, špatné hojení ran Pšeroslepost Pglukózová intolerance P * * zdroje v potravinách * červené maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, otruby, ořechy a semena, luštěniny * VLÁKNINA * Prevence zácpy, divertikulózy, DM 2.typu, KVO… * * Doporučený denní přívod 30 g * * Zdroje Pobiloviny a výrobky z obilovin Pzelenina a ovoce Pluštěniny Pořechy a semena Pdoplňky stravy * * U seniorů – často potíže s konzumací potravin s vysokým obsahem vlákniny, nesnášenlivost [ vyhýbání se těmto potravinám, vyřazování z jídelníčku * * * Alternativní způsoby stravování Veronika Březková, Jana Petrová • •Zdravotní důvody • •Morální a etické důvody • •Ekologické hledisko • •Ekonomické důvody • •Náboženství • •Sociální faktory • •Chuťová preference PROČ? *nejrozšířenější alternativní způsob stravování v ČR (asi 2 % populace – 200 000 osob) *vegetarián – obecně člověk nekonzumující maso *konkrétně několik typů dle omezení konzumace živočišných potravin •laktoovovegetariáni •Vegani •frutariáni (nesmí být zraněna rostlina, konzumují se pouze plody, které spadly na zem) •vitariáni – RAW fod •flexitariáni (občasná konzumace masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách) VEGETARIÁNSTVÍ *Stanovisko Americké dietetické asociace z r. 2009 * *Vhodně naplánovaná vegetariánská strava je •zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě některých onemocnění •vhodná pro jedince během všech období života *dětství včetně kojeneckého věku *adolescence *těhotenství a laktace *stáří *The Journal of the American Dietetic Association, July 2009, Volume 109, No. 7, pg. 1266-1279. http://www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf * * Vyjádření odborníků k vegetariánství *obvykle častější konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů *obvykle nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů *nižší příjem energie *životní styl * *Je třeba zdůraznit, že riziko vzniku onemocnění ovlivněných konzumací stravy je obecně nízké za předpokladu vyvážené stravy, bez ohledu na to, zda maso konzumováno je nebo není Přínosy vegetariánství •nesprávná skladba stravy (špatná informovanost) •v rostlinných potravinách chybí některé výživové složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství •v rostlinných potravinách jsou přítomny látky snižující absorpci některých vitaminů a minerálních látek •ostatní • _nedostatečný příjem některých výživových složek a z toho vyplývající rizika Rizika vegetariánství *v současné době velice populární *vitariánství, konzumace syrové (živé) stravy *forma stravování bez tepelné úpravy, v co nejpřirozenější formě *úprava stravy teplotou max. 42-45 ºC *dle zastánců nedochází k snižování nutriční hodnoty stravy, k ničení enzymů, vitaminů apod. * syrové ovoce a zelenina, syrové ořechy a semínka, různé obiloviny, klíčky *nakličování, mixování, vysoušení, odšťavňování RAW FOOD http://2.bp.blogspot.com/-5lvYPTYs4q4/UCmc9LAWDyI/AAAAAAAABRk/lx5_fvJxZM0/s1600/ddd.png MAKROBIOTIKA *celosvětově rozšířený životní styl, úzce spjatý s výživou *„umění dlouhého života“ *původ v zen-budhizmu, prvky z taoismu *snaha o návrat k přirozenému způsobu života *zakladatel George Ohsawa (1893-1966, Japonsko, koncepce makrobiotického učení) *makrobiotické učení dále rozvinuli Ohsawovi žáci *Jako základní pravidlo makrobiotické výživy je konzumovat stravu pomalu, velmi dobře ji rozžvýkat. * Teorie tzv. biologické transmutace *Důraz dále kladen na: *přirozenou stravu z lokálních zdrojů nebo alespoň ze stejného klimatického pásma, která odpovídá ročnímu období, *vyhýbání se konzumaci masa, mléka, mléčných výrobků, tropického ovoce, rafinovaného cukru, vajec, brambor, bílé mouky, *odmítání konzumace konzervovaných, chemicky ošetřených, uměle přibarvených, zmražených nebo ozářených potravin, *odmítání užívání léků, konzumace alkoholu a drog, *skromnost, střídmost, pozitivní postoj k životu. * NUTRIČNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY • •Závisí na stupni omezení potravin živočišného původu a na skladbě konzumovaných potravin. * •Co přináší možná rizika alternativních způsobů stravování *Špatná informovanost *Nesprávná skladba stravy *V rostlinných potravinách chybí některé nutriční složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství *Přítomnost inhibitorů absorpce některých nutrientů *Ostatní • •Přínosy alternativních způsobů stravování *Vyšší konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů *Nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů *Nižší energetická denzita *Životní styl * OBECNÉ ZHODNOCENÍ I. • •Převážná většina epidemiologických studií se zabývá vegetariánstvím a jeho podskupinami • *Vegetariáni částečně konzumující potraviny živ. původu *Při správné kombinaci potravin obvykle problémy s nedostatkem životně důležitých nutrientů nemají *Potenciální rizika nejčastěji vycházejí ze špatné skladby stravy *Veganství *Dodržování mnoha pravidel *Svoji stravu musí obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin – vitamin B12, B2, D, Ca, I *Vitariáství *Určité kladné stránky *Negativa - › obsah přírodních toxických a antinutričních látek, hygienická jakost, stravitelnost *Nelze zajistit dostatek všech esenciálních nutrientů v potřebné míře *Frutariánství *Zcela nevhodný způsob stravování OBECNÉ ZHODNOCENÍ II. *Makrobiotika •Nižší stupně mohou uspokojit nutriční potřeby dospělého člověka •Vyšší restriktivní stupně – nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického •Nedostatek – hodnotných bílkovin, Ca, Fe, PUFA, vitaminů A, C, D a B12 * RIZIKOVÉ NUTRIENTY • *Bílkoviny *Nenasycené mastné kyseliny *Železo *Vápník *Zinek *Jód *Vitamin B12 *Vitamin D *Karnitin *Toxické kovy – kadmium (JÁTRA, LEDVINY!!!) *Konečné produkty pokročilé glykace bílkovin (AGEs) *Ostatní – mykotoxiny, dusičnan PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY *Zmnožení tuku v organismu nad hranici normy *Obezitu můžeme definovat jako chorobu, která vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, kdy energetický příjem je větší než energetický výdej a nadbytečná energie se ukládá do tukové tkáně * *RIZIKOVÉ OBDOBÍ: *Prenatální a časné postnatální obodbí, Dospívání *Významné životní změny (nástup do školy, zaměstnání, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu…) *Těhotenství a mateřská OBEZITA MENTÁLNÍ ANOREXIE *Prevelance: 0,5-1 % *Aktivní udržování abnormálně nízké hmotnosti pod 15 % normy *Strach z tloušťky i při nízké tělesné hmotnosti. *Výrazné odmítání potravy a úzkostlivé sledování váhy *Následné nechutenství *Strach z energeticky bohatých jídel *Užívání – laxativ, diuretik, zvracení *Až neadekvátní pohybová aktivita *Narušení vnímání vlastního těla *Popírání závažnosti vyhublosti, závislost sebevědomí na sebekontrole a váze MENTÁLNÍ BULIMIE *Prevalence: 1-3 % *Psychosomatická porucha, při které dochází k záchvatům přejídání *Opakované, nezvladatelné záchvaty přejídání a nadměrné zabývání se kontrolou vlastní váhy *Epizody přejídání s konzumací velkého množství jídla v relativně krátkém čase *Vyprovokované zvracení *Zneužívání laxativ a diuretik *Střídavá období hladovění *Pocit tloušťky, strach ze ztloustnutí Další… *Ortorexie – posedlost zdravou výživou *Bigorexie *Drunkorexie (opakovaná redukce příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a dovolit si tak pít více vysoce kalorického alkoholu)