Aneta Jackowská
Jana Stávková
VOPVZ

}Abnormální nebo nadměrná akumulace tuku
v lidském organismu představující zdravotní riziko (WHO)
}
}Chronické metabolické onemocnění
}
}Multifaktoriální onemocnění
}Obezitě se dá předcházet!

}Obezita = epidemie 21. století (WHO)
}Zvyšování obezity v rozvinutých i rozvojových zemích
}Ve většině vyspělých státech přes 20 % populace obézních
}V USA obézních 33 % populace, za posledních
10 let vzrostla průměrná tělesná hmotnost o 12kg
}Vzestupný trend ve všech věkových kategoriích
}

}Oproti roku 1980 se výskyt obezity zdvojnásobil
}V roce 2008 mělo 1,5 miliardy lidí nadváhu,
z toho asi půl miliardy byla obézních
}65 % světové populace žije v zemích, kde obezita zabíjí více lidí než podvýživa
}Téměř 43 milionů dětí mladších 5 let mělo v roce 2010 nadváhu

}Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem obezity, každý druhý člověk u nás má nadváhu,
pětina lidí se nachází v pásmu obezity
}
















}Multifaktoriální
}
}
}příčina:  genetické predispozice
příjem x výdej energie
zevní prostředí
farmakoterapie
}
energ

}Běžná obezita (více než 90 %)
}Obezita navozená léky
}Obezita endokrinně podmíněná (Cushingův syndrom, obezita u hypotyreózy)
}Monogenní obezity
}Syndromy provázené obezitou
}Obezita podmíněná jinými patogenními faktory – adenovirové infekce, nepřiměřená doba spánku,
cílený výběr partnerů, perzistující organické polutanty,…

}Monogenní x Polygenní charakter (v naprosté většině; důležitý vliv prostředí obezitogenního nebo
leptogenního)
}Geneticky podmíněné faktory:
◦související se základními živinami (regulace příjmu potravy, výběr a preference potravin až
„návyk“ konzumace některých pokrmů, schopnost spalovat tuky a sacharidy, složení kosterního svalu)
◦faktory související s E výdejem (klidový KEV, postprandiální EV, spontánní PA – tzv. fidgeting)
◦hormonální faktory (inzulin a citlivost k inzulinu, leptin a citlivost k leptinu, adiponektin,
IGF-1, pohlavní hormony, glukokortikoidy, hormony GITu)
◦
◦Tělesné složení determinováno genetickými faktory ze 40-70 % (Hainer, 2011)

}Vzácné onemocnění manifestující se těžkou obezitou již v časném dětství
}Vznik na podkladě mutace jednoho genu


}Vzácné, méně než 5 % všech obézních jedinců
}Mendelovsky děděná onemocnění provázená řadou charaktertistických vrozených vad
}Charakteristika:
} časný vznik (první měsíce až roky života)
} závažnost
} často hyperfagie, centrální hypothyreóza, další
} laboratorní odchylky
}př. Prader-Williho syndrom, Bardetův-Biedlův syndrom (obezita, mentální retardace, dysplazie
ledvin, polydaktylie, retinis pigmentosa, hypogonadismus)
}
}

}
}
}1:25000
}Nejčastější příčina: delece
12. segmentu 15. chromosomu zděděného od otce
}svalová hypotonie, psychomotorické onemocnění, hypogonadismus, obezita, hyperfagie, malá tělesná
výška, mentální a růstová retardace
}
PWS

}Kojenec – nedostatečně prospívá
}Od 1. roku rozvoj obezity, zvýšený zájem o jídlo, nižší BEV, agresivní chování, zuřivost, zejména
ve vztahu k jídlu
}
}U jedinců s PWS opakovaně pozorována zvýšená hladina ghrelinu (apetit stimulující hormon,
orexigení hormon vylučovaný v žaludku) a snížená hladina apetit potlačujících pankreatických
polypeptidů (hormony potlačující apetit) => neustálému pocitu hladu i po příjmu potravy => jedinci
s PWS nejsou schopni kontrolovat touhu po potravinách

}Dítě, které má jednoho rodiče obézního, se stane obézním asi ve 40 %.
}
}V rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci se stát obézním v 70 %
}
}Od rodičů s normální hmotností 14 % obézních dětí

Zdravotní studie Bogalusa (n = 2617) prokázala, že 77 % obézních dětí bude v dospělosti také obézní



}
}
}Zásadní roli – dlouhodobá pozitivní energetická bilance
}Vzniká jako důsledek nevhodného životního stylu
}Nadbytečná energie je ukládána ve formě triacylglycerolů do tukových buněk
energ

}Tuky – nadbytečný příjem E ve formě tuků inkorporován do tukových zásob (s účinností 95%),
postprandiální termogeneze je nejnižší ze všech živin
◦SUFA, MUFA, PUFA
}Sacharidy - při dlouhodobém příjmu začne organismus přeměňovat sacharidy na zásobní tuk
◦ S jednoduché, složené, GI, vláknina
}Bílkoviny –nejvyšší sytící schopnost, nejvíce zvyšují postprandiální termogenezi
◦!!! Obsah tuku v bílkovinných potravinách – správný výběr

}Vláknina –ò energetickou denzitu potravy, díky schopnosti přijímat vodu navozuje dilataci horních
partií GIT ð pocit nasycení
}Nápoje – slazené – obsah cukru!
}Alkohol – zvýšená konzumace se může podílet na vzniku obezity, zejména na akumulaci viscerálního
tuku

}Sacharidy   17kJ/g
}Bílkoviny 17kJ/g
}Tuky 38kJ/g
}
}Alkohol 29kJ/g
}

}Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI (18,5-25,0) kg/m2 a obvodem
pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen.
}Denně se pohybujte alespoň 30 minut např. rychlou chůzí nebo cvičením.
}Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4-5 denních jídel, nevynechávejte snídani.
}Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny
více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů.
}Jezte výrobky z obilovin (tmavý chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory
nejvýše 4x denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1 x týdně).
}Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně.
}Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a
nízkotučné.
}Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné
výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky), tak jako
pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů. Pokud je to možné nahrazujte tuky živočišné
rostlinnými oleji a tuky.
}Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny.
}Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy,
slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy.
}Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění
a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a
grilování.
}Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 I tekutin (voda, minerální vody, slabý
čaj, ovocné čaje a štávy, nejlépe neslazené).
}Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g(200 ml vína, 0,51 piva,
50 ml lihoviny).

}ZNÁT
}Společnost pro výživu
}http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html
Pyramida




}Bazální energetický výdej (BEV)
- vliv věk, pohlaví, fyziologický stav
- 55 – 70 % CEV
}Dietou indukovaná termogeneze (DIT)
- cca 8 – 12 % CEV
}Energie vydaná při aktivním pohybu
- 20 – 40 % CEV
}Fakultativní složka (kouření, kofein)
}Fidgeting
}

}Socioekonomické postavení - nižší příjem, vzdělání
}Psychologický profil – stres, deprese, úzkostné osobnosti
}Pracovní anamnéza
}Jo-Jo fenomén
}Kulturní zvyklosti
}„Riziková období“ - prenatální vývoj (obezita, DM, HT)
  - dospívání
} - těhotenství a laktace
} - vojenská služba, manželství …
}
}Pohlaví – ženy
}Etnická/rasová příslušnost

}Na vzestupu hmotnosti se může podílet:
}
}Neadekvátní substituční hormonální terapie – nedostatečná substituce hormony štítné žlázy,
předávkování kortikoidů, nadměrné množství estrogenů
}Tyreostatika
}Neuroleptika
}Některá antiepileptika, antidepresiva
}Vitaminy skupiny B
}Kortikoidy
}Perorální diabetika typu sulfonylurey
tablety3

}Anamnéza
}Klinické vyšetření
}Antropometrické měření
}Měření tělesného složení
}Biochemické vyšetření
}

}Rodinná anamnéza – nadváha a obezita u rodičů, sourozenců
}
}Osobní anamnéza – zjišťujeme zněny tělesné hmotnosti od narození včetně porodní hmotnosti až do
doby aktuálního vyšetření
}Zaměřujeme se na kritická období – předškolní věk, puberta, stáří, těhotenství, menopauza
}Věnovat pozornost změnám fyzické aktivity
}Pátrat po hypofunkci štítné žlázy, farmakoterapii

}Stravovací zvyklosti
}– pravidelnost, frekvence stravování, preference jednotlivých druhů potravin včetně alkoholu,
večerní a noční konzumace stravy, důležitá je kvantifikace pocitu hladu,…

}Antropometrická charakteristika – tělesná hmotnost, tělesná výška, obvodové rozměry – zjm. obvod
pasu
}BMI
}Stanovení obsahu tělesného tuku - bioimpedance, měření kožních řas, hydrodenzitometrie – podvodní
vážení, počítačová tomografie a magnetická rezonance
}

}BMI = podíl tělesné hmotnosti a druhé mocniny výšky [kg/m2]
}Pouze orientační, několik ALE!!!
}
}
}
}
}Pro ženy > 30 % tuku
}Pro muže > 25 % tuku
}
BMI

}
}
Bodystat Bodystat ruka Bodystat noha

}
}
inbody230 InBody-form

}
}OBVOD PASU
}
}Mužský typ (androidní, jablkový, centrální)
◦tuk se ukládá v břišní oblasti, KVO komplikace
}Ženský typ (gynoidní, hruškovitý, periferní)
◦tuk se ukládá v oblasti hýždí a stehen
}
}
}

}Poměr WHR:
}
}
}
}
}Obvod pasu:
}
WHR.JPG Obvod pasu.JPG

}charakterizující přítomnost komplikací obezity, popřípadě výskyt jiných onemocnění ovlivňujících
léčbu obezity, diferenciální diagnóza obezity
}Základní vyšetření: glykemie nalačno, celkový cholesterol, HDL-cholesterol, LDL-cholesterol,
triglyceridy, kyselina močová, aminotransferázy, ALP, GMT, bilirubin, urea, kreatinin, moč a sed.,
KO, EKG
}V případě patologických výsledků podrobnější interní nebo jiné vyšetření

}
}DM 2. typu
}Vysoký krevní tlak
}Ischemická choroba srdeční
}Cévní mozkové příhody
}Dyslipidemie
}Dna
}Žilní trombóza a embolie plicnice
}Poruchy plicních funkcí
}Syndrom spánkové apnoe
}
}Kýly
}Stresová inkontinence moči
}Degenerativní onemocnění kloubů a páteře
}Některá nádorová onemocnění
}Psychická onemocnění (úzkost, deprese)
}Poruchy příjmu potravy
}Kožní onemocnění

}
}Věnována zvýšená pozornost
}
}pacientům s pozitivní rodinnou anamnézou obezity
}pacientům s depresí a jedincům vystaveným stresovým situacím
}jedincům, kteří omezili pohybovou aktivitu
}ženám v období po těhotenství a v klimakteriu

}TRVALÝ POKLES TĚLESNÉ HMOTNOSTI
O 5 – 15 % Z VÝCHOZÍ HMOTNOSTI MÁ PRO NEMOCNÉHO VÝZNAMNÝ POZITIVNÍ EFEKT.
}
}Vede k redukci rizika vzniku komorbidit
a příznivě ovlivňuje klinické projevy komorbidit již vzniklých
}

}5% loss
}Zlepšení kardiovaskulárních rizikových parametrů         (Wilson 1999)
}>5%
}Prevence diabetu (Tuomilehto 2001, Knowler 2002)
}Zřejmé zlepšení kvality života (Kolotkin 1995)
}Zlepšení symptomatologie pohyb. aparátu                   (Felson DT, 1992)
}>10% loss
}Zlepšení spánkové apnoe (Largerstrand 1993)
}Zlepšení dechových-astmatických obtíží             (Stenius-Aarniala 2000)
}Snížení mortality (Singh 1992, Williamson 1995)

}Určení reálných cílů hmotnostní redukce zdůrazňuje redukci zdravotních rizik spojených s obezitou
nežli výši hmotnostního  poklesu jako takovou:
}
}U obezity I. a II. stupně (BMI 30,0 - 39,9) a u nadváhy provázené zdravotními riziky (jako např.
hypertenze, dyslipidémie, hyperurikémie, DM) postačí dlouhodobá redukce hmotnosti o 5-10 % jak k
významnému snížení zdravotních rizik, tak k významnému poklesu mortality.

}
}MOTIVACE!!! + úprava stravovacích zvyklostí (pravidelnost, střídmost, pestrost)
}
} 1) nízkoenergetická dieta s omezením příjmu tuků
} 2) zvýšená pohybová aktivita
} 3) KBT

}4) farmakoterapie, k níž přistupujeme při selhání základní komplexní léčby a snahy udržet docílený
hmotnostní pokles
}
} 5) chirurgická léčba, kterou někdy doporučujeme u pacientů s obezitou III. stupně (BMI > 40),
pokud splňují indikační kritéria
}

}
pestrá strava


}zvýšení běžných denních aktivit (chůze cestou do práce) a omezit alespoň jeden den v týdnu
každodenní vysedávání u televize
}
}Doporučené pohybové aktivity zahrnují např. jízdu na kole či rotopedu, plavání a cvičení ve
vyhřátém bazénu,…
}
}Cvičení by mělo být převážně aerobního charakteru, neboť to  umožňuje oxidaci tuků. Přiměřené
anaerobní (silové) cvičení je vhodné k zabránění úbytku svalové hmoty zejména u málo pohyblivých
obézních jedinců.

}Jak aerobní, tak anerobní cvičení však příznivě ovlivňuje rizikové faktory, např. krevní tlak,
citlivost k inzulínu a lipidové spektrum.
}
}Charakter cvičení by měl být přizpůsoben tíži obezity, věku a přítomnosti zdravotních komplikací.
}
}Nevhodný pohyb pro obézní představují poskoky, chůze ze schodů, horská turistika, lyžařský sjezd,
silové sporty a většinou i kolektivní míčové hry.

}individuálně nebo skupinově
}
}K dodržování doporučeného dietního režimu napomáhají i pravidelné záznamy jídelníčku s udáním
druhu a množství zkonzumované stravy, záznam o důvodu konzumace něčeho navíc apod.

}Farmakoterapie je indikována u pacientů  s BMI > 30 nebo
u jedinců s BMI 25,0 - 29,9, mají-li současně zdravotní komplikace, které nejsou kontraindikací
podávání příslušného léku:
}při selhání základní dietní, pohybové a behaviourální léčby
}za účelem zvýšení compliance pacienta
}za účelem udržení docíleného hmotnostního poklesu
}

}je indikována především u pacientů
}      s BMI > 40,
} výjimečně
}      s BMI > 35, u nichž se nepodařilo komplexní konzervativní léčbou včetně farmakoterapie
docílit poklesu tělesné hmotnosti.
}na specializovaných chirurgických pracovištích.
}Chirurgickou léčbu obezity by mělo indikovat konzilium v Centrech pro diagnostiku a léčbu obezity
za přítomnosti obezitologa, bariatrického chirurga, nutričního terapeuta a psychologa.
}Nezbytným předpokladem úspěšnosti chirurgické léčby obezity je dodržování předepsaného dietního
režimu pacientem a následná dlouhodobá kontrola obezitologem.

}odpovědnost individuální i společenská
}
štíhlá-tlustá

}výživová a pohybová doporučení
}prenatální faktory vzniku obezity
}úspěšný start do života – kojení
}správné stravovací návyky od dětství
} NUTRICHEQ http://www.1000dni.cz/
}cyklo, MHD, podpora pohybu v zaměstnání, urbanistika,…
}vzdělávání (nejen ve škole, ale také široká veřejnost)
}školní stravování
}prostředí školy (bufety, automaty), zaměstnání
}značení potravin, marketing, reklama
}…
}

}HAINER, V. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2005.
}HOLEČEK, M. Regulace metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a aminokyselin. Praha: Grada, 2006.
}NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. H & H, 2003.
}PAŘÍZKOVÁ, J. et al. Obezita v dětství a dospívání. Praha: Galén, 2007.
}SVAČINA, Š. Obezita a psychofarmaka. Praha: Triton, 2002, 123 s.
}SVAČINA, Š. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008.
}
}http://search.who.int/search?q=obesity&ie=utf8&site=default_collection&client=_en&proxystylesheet=
_en&output=xml_no_dtd&oe=utf8
}

}Zpráva o zdraví obyvatel České republiky, Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 2014.
}Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Ministerstvo
zdravotnictví, 2014.
}Zdraví 2020. Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století. Ministerstvo zdravotnictví, 2014.
}