179
HYGIENA§2014§59(4)§179–183PŮVODNÍPRÁCE
SOUHRN
Článek popisuje výsledky dotazníkového šetření stravovacích zvyklostí se zaměřením na konzumaci ovoce a zeleniny souboru
romské populace. Hlavním cílem šetření bylo zjistit znalosti dotazovaných o zdravotním významu ovoce a zeleniny a o jejich doporučené
denní konzumaci, postoje a skutečné chování ve vztahu k příjmu této potravinové skupiny. Dále byla pomocí týdenního
frekvenčního dotazníku zjišťována konzumace ostatních potravinových skupin podle potravinové pyramidy. Kromě výživových
zvyklostí byly předmětem zájmu také ostatní složky životního stylu, jako je kouření a míra pohybové aktivity. Soubor tvořilo
102 dospělých osob romské populace.
Z šetření vyplynulo, že stravovací zvyklosti vzorku romské populace neodpovídaly oficiálním výživovým doporučením. Jako nedostatečná
byla vyhodnocena konzumace ovoce, zeleniny a jiných potravinových skupin s příznivým vlivem na zdraví, naopak potraviny
méně vhodné byly konzumovány v nadměrném množství. Neuspokojivé bylo také procento pravidelných kuřáků v sledovaném
souboru a nezařazování cílené pohybové aktivity vyšší intenzity.
Výsledky šetření mohou být námětem pro cílenou osvětu romské populace o správných stravovacích zvyklostech a vlivu jednotlivých
potravinových skupin zejména ovoce a zeleniny na podporu zdraví. V rámci prevence nemocí souvisejících s výživou by neměly
být opomíjeny ani další rizikové složky nesprávného životního stylu (kouření a pohybová inaktivita).
Klíčová slova: stravovací návyky, pohybová aktivita, kouření, Romové
SUMMARY
This article presents a questionnaire survey of eating habits focused on the fruit and vegetable consumption of 102 adults in
the Roma community. The main goal of this survey was to determine the subjects‘ attitudes to, and knowledge of, fruit and vegetable
consumption (including recommended daily intake), as well as their actual behaviour in this respect. Furthermore, a food frequency
questionnaire was used to collect data about consumption of other food groups according to the food pyramid. This survey
was also focused on other components of lifestyle such as smoking and physical activity.
The results show that the eating habits of the Roma population sample did not match official nutritional recommendations. Consumption
of fruit, vegetables and other food groups with beneficial effects on health was evaluated as insufficient, while less suiitable
food was consumed in excessive amounts. The percentage of regular smokers and absence of intensified and targeted physical
activity was also unsatisfactory.
The results of the survey can provide a topic for a targeted education of the Roma population regarding healthy eating habits
and the impact of individual food groups (particularly fruit and vegetables) on health. Other lifestyle risk factors (smoking and
physical inactivity) should also be emphasized in education for prevention of diet-related diseases.
Key words: eating habits, physical activity, smoking, Roma population
KONZUMACE OVOCE A ZELENINY
A JINÉ STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI ROMSKÉ
POPULACE
FRUIT AND VEGETABLE CONSUMPTION AND OTHER EATING
HABITS IN THE ROMA POPULATION
JANA STÁVKOVÁ, ZUZANA DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav ochrany a podpory zdraví, Brno
Úvod
Stravovací zvyklosti představují jednu ze složek životního
stylu, která může ovlivňovat lidské zdraví ve smyslu
pozitivním i negativním. V odborné literatuře je životnímu
stylu přisuzován až 60% vliv na lidské zdraví,
přičemž velkou část životního stylu představuje výživa.
Ovoce a zelenina jsou důležitou složkou zdravé výživy,
ve stravě by měly mít nezastupitelné místo. Jejich dostatečný
denní příjem má pro zdraví člověka velký význam.
Jsou cenné pro nízký energetický obsah, naopak
pro vysoký obsah vitaminů a minerálních látek, dostatečná
konzumace významně přispívá k dosažení doporučovaného
množství vlákniny a jsou bohatým zdrojem
fytochemikálií, které mohou hrát významnou úlohu
v prevenci některých onemocnění. Řada studií poukazuje
na prevenci obezity, diabetu mellitu 2. typu (1),
nemocí kardiovaskulárního systému (2–4) a některých
nádorových onemocnění (5). Navíc přiměřená konzumace
ovoce a zeleniny pomáhá snižovat riziko deficitu
mikronutrientů a naopak zvyšovat odolnost organismu
vůči infekcím.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace
(WHO) by denní příjem ovoce a zeleniny měl být zajiš-
180
HYGIENA§2014§59(4)PŮVODNÍPRÁCE těn nejméně v pěti porcích, což odpovídá množství přibližně
400 g (6). Do tohoto množství nejsou započítány
brambory a ostatní škrobové hlízy (maniok). V jednotlivých
státech Evropy se doporučení mírně liší, jsou však
vždy v souladu s výživovými cíly WHO, nikdy nejsou
nižší než 400 g, spíše pozorujeme tendenci k doporučené
vyšší konzumaci. Například v Dánsku se doporučuje
konzumovat více než 600 g/den (7). Podle současných
Výživových doporučení pro obyvatelstvo České republiky
by denní příjem ovoce a zeleniny měl dosahovat
600 g, včetně brambor a zeleniny tepelně upravené. Příjem
zeleniny by měl být vyšší než příjem ovoce, v poměru
cca 2:1 (8). Doporučené množství odpovídá nejméně
5 porcím denně – za jednu porci považujeme například
1 kus ovoce nebo zeleniny (100 g), 1 misku drobného
ovoce nebo zeleninového salátu (150–200 ml), sklenici
neředěné ovocné nebo zeleninové šťávy (250–300 ml),
125 g vařené zeleniny nebo brambor.
Stravovací zvyklosti současné romské populace se
zásadním způsobem liší od stravování v minulosti, kdy
způsob obživy ovlivňoval kočovný styl života. S ústupem
tradičních pokrmů se romská strava stále více přibližuje
majoritnímu. Bohužel však především v konzumaci
pokrmů obecně považovaných za nezdravé, energeticky
bohaté, ale nutričně chudé. Nevhodné zastoupení
jednotlivých živin je rizikovým faktorem pro rozvoj
různých onemocnění jako je nadváha a obezita, hypertenze,
diabetes mellitus 2. typu, vysoká hladina cholesterolu
nebo některých typů nádorového onemocnění (9).
Výživová gramotnost představuje důležitou složku
prevence nemocí souvisejících s výživou a je základním
předpokladem pro pozitivní způsob chování.
Soubor a metodika
Předloženého šetření se zúčastnilo 102 dospělých
osob romské národnosti (70 žen a 32 mužů) z lokalit
Brno, Olomouc, Jeseník a obce na Javornicku, Bruntál,
obce na Prostějovsku (Dobromilice, Hradčany). Sběr
dat probíhal na jaře (duben až květen) 2013. Nejvíce zastoupenou
skupinou byly osoby ve věku 31–50 let (60
osob), dále 51–60 let (28 osob), zbytek tvořili jedinci do
30 let. Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků šetření bylo
v sestupném pořadí základní (48 osob), bez základního
vzdělání (28 osob), střední s maturitou (10 osob), střední
bez maturity (8 osob) a vysokoškolské (8 osob). Téměř
polovina respondentů žila ve městě (58 osob). Data
byla zjišťována dotazníkovou metodou formou osobního
rozhovoru pracovnic z romských center s respondenty.
Otázky v dotazníku byly uzavřeného typu. Pracovnice
romských center byly s dotazníkem předem seznámeny
a byl jim vysvětlen smysl jednotlivých otázek a odpovědí
kvůli srozumitelnosti.
Práce byla zaměřena na sledování výživových znalostí
o ovoci a zelenině, postojů k jejich konzumaci a na skutečné
chování, tedy na míru konzumace. Dále byla zjišťována
týdenní frekvence konzumace ostatních potravin,
přičemž výsledky pestrosti stravy byly vyhodnoceny
pomocí nutričního softwaru Nutrifia. Kromě výživy
byly respondenti dotazováni také na jiné složky životního
stylu, konkrétně zda kouří a jak často se během týdne
věnují pohybové aktivitě vyšší intenzity trvající alespoň
30 minut.
Výsledky
Výsledky šetření pro přehlednost rozdělujeme do jednotlivých
sledovaných oblastí.
A) Výživové znalosti o potravinové skupině ovoce
a zelenina
Pouze 15,7 % respondentů uvedlo, že minimální denní
příjem ovoce a zeleniny by měl být 600 g, zatímco
nižší množství (200 g a 400 g) zvolilo 41,2 % a 39,2 %
vybralo odpověď „nevím“. Správný poměr ovoce a zeleniny
ve stravě (tedy 1:2 ve prospěch zeleniny) zvolilo
jen 15,7 % respondentů. S tvrzením, že ovoce a zelenina
jsou zdrojem vlákniny, souhlasilo 70,6 % dotázaných.
Podle 41,2 % jedinců obsahuje ovoce a zelenina
plnohodnotné bílkoviny. Téměř všichni (94,1 %) souhlasili,
že ovoce a zelenina je zdrojem vitaminů, zatímco
s tvrzením, že ovoce a zelenina obsahuje minerální
látky, souhlasilo respondentů méně (70,6 %). Pouze
39,2 % uvedlo, že zeleninu řadíme mezi potraviny s nízkým
obsahem energie. Podle 37,3 % dotázaných má ovoce
a zelenina preventivní účinek na rozvoj kardiovaskulárních
a některých nádorových onemocnění.
B) Postoje ke konzumaci ovoce a zeleniny a skutečné
chování
Jednou z otázek zaměřených na postoje jedinců ke
konzumaci ovoce a zeleniny bylo oznámkovat jako ve
škole důležitost ovoce a zeleniny z hlediska podpory
zdraví. Známka 1 znamenala velmi důležitou konzumaci,
známka 5 nedůležitou. Konzumace ovoce je velmi
důležitá pro 51 % dotázaných, příjem zeleniny pouze
pro 41,2 %. 13,7 % jedinců označilo konzumaci ovoce
za nedůležitou (známka 5), konzumaci zeleniny 11,8 %
(obr. 1). 58,8 % jedinců hodnotilo množství své obvyklé
denní konzumace ovoce jako nízké (tj. měl/a bych zařadit
více ovoce), u zeleniny byla situace podobná, tj. 54,9 %
považuje svou denní konzumaci zeleniny za nízkou.
Postoje respondentů ke konzumaci ovoce a zeleniny
jsme zjišťovali pomocí výroků, se kterými respondenti
souhlasili nebo nesouhlasili (postoje shrnuje obr. 2).
Sledované postoje byly následující:
a) Konzumace ovoce je pro mě samozřejmou součástí
stravy.
b) Konzumace zeleniny je pro mě samozřejmou součástí
stravy.
c) Ovoce považuji za sladkost stejně jako např. čokoládu,
zákusek, oplatku apod.
d) Ovoce jím z přesvědčení, že je to zdravá potravina.
e) Zeleninu jím z přesvědčení, že je to zdravá potravina.
Obr. 1: Vnímání důležitosti konzumace ovoce a zeleniny.
181
HYGIENA§2014§59(4)PŮVODNÍPRÁCE
f) Ovoce je pro mě příliš drahá potravina.
g) Zelenina je pro mě příliš drahá potravina.
h) Ovoce je pro mě málo dostupným zbožím.
i) Zelenina je pro mě málo dostupným zbožím.
C) Frekvence konzumace potravin podle potravinové
pyramidy
Z týdenního frekvenčního dotazníku vyplynulo, že
plnění doporučených porcí ze skupiny obilovin a obilninových
výrobků (pečivo nesladké, cereálie, rýže, těstoviny,
knedlíky) bylo pouze 58 %, ze skupiny čerstvé
zeleniny 25 %, ze skupiny čerstvého ovoce 20 %, mléko
a mléčné výrobky byly plněny z 34 % doporučeného
počtu porcí. Naopak skutečný počet porcí ze skupiny
ostatních bílkovinných potravin (maso červené, masné
výrobky, drůbež, ryby, vejce, luštěniny) představoval
160 %. Stejně tak ostatní potraviny (cukrovinky, jemné,
sladké pečivo) byly v jídelníčcích zastoupeny více (118 %),
než je doporučené množství.
Tmavý chléb nebo celozrnné pečivo za celý týden vůbec
nejedlo 60,8 % respondentů, zatímco bílé nesladké
pečivo mělo alespoň 1krát denně 76,5 % dotázaných. Cereálie
(müsli, ovesná kaše apod.) vůbec nezařadilo do jídelníčku
80,4 %. Čerstvé ovoce mělo alespoň 1krát denně
15,7 %, čerstvou zeleninu 15,8 %. Mléko a mléčné
výrobky (jogurt, sýr, tvaroh) jedlo alespoň v jedné porci
denně pouze 27,5 % jedinců, naopak masné výrobky
(salámy, párky, klobásy apod.) denně konzumovalo
33,3 %. Luštěniny zařadilo do jídelníčku alespoň 1krát
týdně 80,4 % osob, ryby 58,9 %.
D) Ostatní složky životního stylu
Pouhá třetina (31,4 %) sledovaného vzorku nekouří,
pravidelné kuřáctví přiznalo 66,7 % respondentů, příležitostné
2 %. Denně se pohybové aktivitě vyšší intenzity
nevěnoval žádný respondent, přičemž vůbec, tedy
ani jednou v týdnu, se intenzivněji nepohybovalo 84,3 %
jedinců. Mezi skupinou dotazovaných nebyl žádný alternativně
se stravující jedinec.
Diskuse
Výživově gramotný člověk má dostatečné vědomosti
a dovednosti, které může uplatnit ve svém výživovém
(stravovacím) režimu. Z výsledků průzkumu vyplynulo,
že pouhých 15,7 % respondentů zná doporučení minimálního
příjmu ovoce a zeleniny s převahou zeleniny
v poměru 1:2 (dle Výživových doporučení pro obyvatele
ČR, SPV 2012). Znát alespoň obecně složení ovoce
a zeleniny lze také považovat za velmi důležitý předpoklad
pro určité výživové chování. Vzhledem k obsahu
vlákniny, vitaminů, minerálních látek, nízké energetické
hodnotě zeleniny a obsahu dalších biologicky aktivních
látek s pozitivním vlivem na prevenci některých typů
kardiovaskulárních a nádorových onemocnění je velmi
důležité ovoce a zeleninu do jídelníčku zařazovat. Znalost
významu této potravinové skupiny může být motivací
pro její konzumaci. S výsledky otázek zaměřených
na výživové znalosti nemůžeme být spokojeni, když pouhých
přibližně 40 % respondentů považuje zeleninu za
nízkoenergetickou potravinu a stejné procento jedinců
ví, že konzumace ovoce a zeleniny může přispívat k prevenci
některých nemocí. Jako nízké hodnotíme také procento
respondentů (konkrétně 70 %), kteří vědí, že ovoce
a zelenina jsou zdrojem vlákniny a minerálních látek.
Vzhledem ke všem ochranným složkám v ovoci a zelenině
by měla být tato skupina vnímána celou populací
jako velmi důležitá pro podporu zdraví. Jak ukázaly výObr.
2: Postoje respondentů ke konzumaci ovoce a zeleniny.
Obr. 3: Denní konzumace určitých skupin potravin.
Obr. 4: Kouření.
Obr. 5: Pohybová aktivita vyšší intenzity alespoň 30 minut nepřetržitě.
182
HYGIENA§2014§59(4)PŮVODNÍPRÁCE sledky, velmi důležitá je konzumace ovoce pro polovinu
respondentů (51 %), zatímco konzumace zeleniny pro
pouhých 41 %. Z výsledků se lze domnívat, že respondenti
vnímají ovoce jako zdraví prospěšnější než zeleninu.
Potvrzuje to také odpověď 90 % respondentů, kteří
souhlasili, že ovoce je zdravá potravina, zatímco zeleninu
za zdravou potravinu považuje méně respondentů
(86 %). Nelze jednoznačně tvrdit, že ovoce je zdravější
než zelenina či naopak, avšak zelenina skrývá výhody
v nižší energetické hodnotě a nižším obsahu jednoduchých
sacharidů (cukrů).
Denní i týdenní skladba stravy by měla odpovídat požadavkům
na správou výživu a měla by se jim přibližovat
co nejvíce. Pro dospělé osoby je doporučený denní
počet porcí obilovin a obilninových výrobků přibližně
pět (resp. 3 až 5). Vzhledem k obsahu vlákniny a vyššímu
množství vitaminů a minerálních látek je vhodnější
vybírat výrobky celozrnné. Procento plnění doporučeného
počtu porcí této skupiny potravin se ukázalo jako
nízké (58% plnění), navíc za neuspokojivou považujeme
preferenci pečiva z bílé mouky a nízké zařazování
celozrnného pečiva nebo celozrnných snídaňových cereálií.
Zatímco denně mělo bílé pečivo nesladké 76,5 %
respondentů, celozrnné pečivo pouze 4 % a snídaňové
cereálie 2 %. Výběr potravin ze skupiny pečiva hodnotíme
jako neodpovídající zásadám zdravé výživy.
Konzumace ovoce a zeleniny byla naprosto nedostatečná
(20 a 25% plnění doporučeného počtu porcí), přičemž
40 % respondentů uvedlo, že jejich obvyklá denní
konzumace ovoce je naprosto dostačující (tj. jím tolik,
kolik bych měl/a), v případě zeleniny to bylo 45 %.
Důvodem pro nedostatečné zařazování ovoce a zeleniny
do jídelníčku by mohla být také jejich cena nebo sezónní
dostupnost. V dotazníkovém šetření se ukázalo,
že pro téměř 60 % respondentů je ovoce a zelenina drahou
potravinou, avšak při zjištění míry kuřáctví v souboru
a porovnání četnosti konzumace ovoce a zeleniny
s mírou konzumace masa, masných výrobků a cukrovinek
toto stanovisko nelze brát jako smysluplné a přijatelné.
V době šetření (konec jarního období) byla na trhu
široká nabídka ovoce a zeleniny, nejednalo se tedy o nedostatkové
nebo špatně dostupné zboží. Na nízký příjem
ovoce a zeleniny ve vzorku romských dětí poukázala
také studie Brázdové, kdy děti konzumovaly zeleninu
v 19 % doporučené denní dávky a ovoce ve 20 % (10).
Výsledky předkládaného šetření se shodují také s výsledky
výzkumu z let 2007–2009, sledujícího determinanty
zdraví u romské populace v České a Slovenské republice.
Ten poukázal na nadměrnou konzumaci masa
a masných výrobků, tuků a jednoduchých cukrů, naopak
minimální zařazování ovoce a zeleniny (11). Živočišné
potraviny představují kromě obsahu plnohodnotných
bílkovin také zdroj tuků s převahou nasycených
mastných kyselin. Nadmíra tuků v jídelníčku je rizikovým
faktorem pro řadu onemocnění, jako jsou např.
nadváha a obezita, kardiovaskulární onemocnění, metabolický
syndrom apod. V našem souboru bylo zjištěno
160% plnění doporučených porcí ze skupiny maso,
masné výrobky, drůbež, ryby, vejce, luštěniny. Znepokojující
je zejména nadměrné zařazování masných výrobků
(salámy, párky, klobásy apod.), kdy alespoň 1krát
denně je ve svém jídelníčku měla třetina respondentů,
zatímco mléko a mléčné výrobky v množství alespoň
1krát denně jedla pouze třetina. Podobné výsledky nedostatečné
konzumace mléka a mléčných výrobků (31 %
doporučené denní dávky) ukázala také výše zmiňovaná
studie Brázdové. Podle doporučení pro zdravou výživu
by mléko a mléčné výrobky měly být zařazovány
do jídelníčku v několika porcích denně vzhledem k významnému
obsahu esenciálních aminokyselin a dobře
využitelného vápníku.
Konzumace méně vhodných potravin, které řadíme
v potravinové pyramidě na její vrchol (cukrovinky, sladké
pečivo, tučné potraviny apod.), převyšovala doporučené
množství.
Pokud se zamyslíme nad nynější skladbou stravy ve
sledovaném souboru, jistě musíme doporučit více ovoce
a zeleniny na úkor masných výrobků, cukrovinek
a sladkého pečiva, a to i s přihlédnutím k finančním možnostem
sociálně slabších osob. Uvedené nedostatky, zejména
vysoce energetická strava, determinují celou řadu
zdravotních obtíží, jako je obezita, vysoký krevní tlak
a diabetes 2. typu. Tato onemocnění podle Nesvadbové
a kol. (2003) představují nejčastější zdravotní potíže
v současné romské populaci (12). Naopak jako pozitivní
stravovací návyk hodnotíme dostatečné zařazování
luštěnin. Obecně jsou v české populaci luštěniny opomíjenou
potravinou. Především díky obsahu vlákniny
a rostlinných bílkovin by měly být do jídelníčku zařazovány
alespoň v jedné porci týdně. Toto doporučení splnilo
ve sledovaném souboru 80,4 % jedinců.
Vliv kouření a nízké pohybové aktivity má bezesporu
negativní vliv na lidské zdraví. Nedostatek pohybové
aktivity sledovaného souboru lze považovat za alarmující
– v průběhu týdne ve sledované době nevykonávalo
vyšší fyzickou aktivitu 84,3 % respondentů. Fyzická
aktivita vyšší intenzity po cca 45 minut vykonávaná několikrát
v týdnu příznivě zasahuje do celotělového energetického
metabolismu, je prevencí nadváhy a obezity,
kardiovaskulárních nemocí, snižuje hladinu triacylglycerolů,
LDL a VLDL cholesterolu v krvi, zlepšuje metabolickou
a tělesnou zdatnost, příznivě ovlivňuje chuťové
preference, pozitivně ovlivňuje náladu apod. (9)
Vysoké procento pravidelných kuřáků (66,7 %) lze
bezesporu považovat za vážný rizikový faktor v romské
populaci. K podobným výsledkům dospěl také průzkum
prevalence kouření v souboru romských těhotných žen,
přičemž 63 % žen v této studii přiznalo, že v těhotenství
kouří denně více než 1 cigaretu (13). Pro 59 % respondentů
jsou ovoce a zelenina drahými potravinami, ale
při zjištění míry kuřáctví je toto zdůvodnění neoprávněné
a nelze ho v žádném případě tolerovat.
Závěr
Stravovací zvyklosti sledovaného vzorku romské populace
jsou neuspokojivé vzhledem k vyšší konzumaci
potravin méně příznivých pro zdraví, (uzeniny, masné
výrobky apod.) na úkor nízké konzumace ovoce a zeleniny,
celozrnných obilovin, mléka a mléčných výrobků.
Ve snaze o osvětu české populace zaměřenou na ozdravění
výživy a ostatních složek životního stylu mohou být
předložené výsledky námětem pro větší míru edukace
a preventivního působení cíleného na členy romské populace
například v rámci zájmových aktivit Romů, romských
sdružení, spolků apod. Znalosti o zdravé výživě
s důrazem na pravidelnou a dostatečnou konzumaci ovo-
183
HYGIENA§2014§59(4)PŮVODNÍPRÁCE
ce a zeleniny jsou jedním z faktorů, které mohou pozitivně
ovlivnit výživové chování jednotlivců i populace.
Hrubý odhad velikosti romské menšiny v České republice
se pohybuje mezi 150–300 tisíci osob (14); je třeba
si uvědomit, že zátěž zdravotnického systému nemocemi
plynoucími z nevhodného životního stylu má nejenom
aspekt etický, ale i ekonomický.
LITERATURA
1.	 Harding AH, Wareham NJ, Bingham SA, Khaw K, Luben
R, Welch A, et al. Plasma vitamin C level, fruit and vegetable
consumption, and the risk of new-onset type 2 diabetes
mellitus: the European prospective investigation of cancer-Norfolk
prospective study. Arch Intern Med. 2008 Jul
28;168(14):1493-9.
2.	 Mirmiran P, Noori N, Zavareh MB, Azizi F. Fruit and vegetable
consumption and risk factors for cardiovascular disease.
Metabolism. 2009 Apr;58(4):460-8.
3.	 Hung HC, Joshipura KJ, Jiang R, Hu FB, Hunter D, SmithWarner
SA, et al. Fruit and vegetable intake and risk of major
chronic disease. J Natl Cancer Inst.2004Nov3;96(21):1577-84.
4.	 Rissanen TH, Voutilainen S, Virtanen JK, Venho B, Vanharanta
M, Mursu J, et al. Low intake of fruits, berries and vegetables
is associated with excess mortality in men: the Kuopio
Ischaemic Heart Disease Risk Factor (KIHD) Study. J
Nutr. 2003 Jan;133(1):199-204.
5.	 World Cancer Research Fund. American Institute for Cancer
Research. Food, nutrition, physical activity, and the prevention
of cancer: a global perspective. Washington, DC.: AICR;
2007.
6.	 World Health Organisation. Fruit and vegetable promotion
initiative. Meeting Report; 2003 Aug 25-27; Geneva. Geneva:
WHO; 2003.
7.	 World Health Organization. WHO European action plan for
food and nutrition policy 2007-2012. Copenhagen: WHO Regional
Office for Europe; 2008.
8.	 Dostálová J, Dlouhý P, Tláskal P a kol. Výživová doporučení
pro obyvatelstvo České republiky [Internet]. Praha: Společnost
pro výživu; 2012 [cit. 13. února 2014]. Dostupné
z: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konec-
ne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html.
9.	 Hainer V a kol. Základy klinické obezitologie. 2. přeprac.
a doplň. vyd. Praha: Grada; 2011.
10.	 Brázdová Z, Fiala J, Hrstková H. Výživové zvyklosti romských
dětí. Čs Pediatr. 1998;53(7):419-23.
11.	 Davidová E a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví
u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton; 2010.
12.	 Nesvadbová L, Šandera J, Haberlová V. Romská populace
a zdraví, Česká republika – Národní zpráva 2009. Madrid:
FSG; 2009.
13.	 Mottlová A. Porovnání výživy u české a jiné národní/etnické
populace [disertační práce]. Brno: Masarykova univerzita; 2008.
14.	 Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok
2010 [Internet]. Praha: Úřad vlády České republiky; 2011
[cit. 13.února 2014]. Dostupné z: http://www.romea.cz/do-
kumenty/zprava-romove-CR-2010.pdf.
Došlo do redakce: 26. 5. 2014
Přijato k tisku: 12. 9. 2014
Mgr. Jana Stávková
Lékařská fakulta MU
Ústav ochrany a podpory zdraví
Kamenice 753/5
625 00 Brno
E-mail: 259058@mail.muni.cz
Autoři se zaměřili na vyhledání a vyhodnocení odborných
publikací zabývajících se sledováním vztahů
mezi kouřením a kvalitou života (Quality of Life
– QoL). V úvodu předznamenávají, že horší kvalita
života je spojena s vyšší nemocností i úmrtností. Hodnotí
se různými dotazníky, které se zaměřují na údaje
o osobní percepci celkového zdraví, výskyt handicapů,
soběstačnosti v denním životě a úrovně spokojenosti
se sociální, vzdělanostní a pracovní funkcí.
Hodnocení kvalita života ve vztahu ke zdraví (Health
Related Quality of Life – HRQoL) se zaměřuje na přítomnost
nemoci a léčby s parametry bolesti, omezení motoriky,
úrovně energie, nálady. K přehledu vybrali 54 publikací
v roce 2013 v databázích Pubmed, Medline, Cochraně,
PsycInfo a výsledky rozdělili do několika kapitol:
QoL a začátky kouření: v adolescenci častěji začínají
kouřit osoby se stresovými událostmi v anamnéze
a depresemi; mívají sníženou QoL v oblastech celkového
a mentálního zdraví, udávají větší počet dní s těmito pocity.
Nejvýraznější snížení QoL bylo u osob, které začaly
kouřit před 15. rokem života, zhoršení se projevilo už
po krátké době kouření.
Aktivní kouření je spojeno se zhoršením QoL ve
všech či většině sledovaných dimenzí, je popisováno
shodně u různých sociálních a kulturních skupin na celém
světě; většinou byly nalezeny vztahy mezi dávkou
(intenzita i doba trvání kouření) a účinkem. Shodně se
vyskytují zhoršená hodnocení fyzických schopností,
poruchy hybnosti i zajištění péče o sebe, horší mentální
a emoční stavy, vitalita, sociální funkce. Obdobné výsledky
byly pozorovány i u kuřáků vodních dýmek (kromě
oblasti emoční).
Podobné trendy byly pozorovány nejen při srovnání
zdravých kuřáků a nekuřáků, ale i u pacientů s nemocemi
souvisejícími s kouřením (respirační, kardiovaskulární,
rakovina plic) i osob s onemocněními, která se
do přímé souvislosti s kouřením nedávají, nebo kde příspěvek
kouření není dominantní (rakovina prsu, kolorekta,
endometria, prostaty, hepatitis C, HIV, lupus erythematosus,
colitis ulcerosa, Crohnova n.). U srovnávaných
kuřáků a nekuřáků byla standardizována stádia jejich
onemocnění. Zhoršení QoL se projevovalo zejména
v subjektivních pocitech zdraví, emoční, mentální
a kognitivní oblasti, únavě, bolestech.
Pasivní kouření ovlivňovalo negativní QoL zejména
u dětí (matek kouřících denně více než 10 cigaret) a u žen.
I v tomto aspektu byly popsány pozitivní korelace mezi
úrovní expozice a účinky, zejména v oblastech subjektivního
pocitu celkového zdraví, sociálních funkcí, bolesti.
Pokračování na str. 194
KOUŘENÍ A KVALITA ŽIVOTA