KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI 6.10.2015 Lucie Škarková (Chaloupková) Pravidla úspěšného představení se: jazykolamy ◦Už si usuš šos! Zahájení prezentace ◦přijdu včas ◦seznámím se s prostředím ◦připravím materiály pro účastníky ◦Zahájení :Pozdravím-Oslovím-Přivítám ◦seznámení s tématem ◦získání (pozornosti, zájmu, důvěry) Pozdrav, oslovení, přivítání. -rozhodující 2 minuty (první dojem) – Váš úkol na příště. Triáda: 1. 2. 3. Co patří na úvod - úkol ◦představení se ◦ ◦struktura prezentace ◦Triáda 1., 2., 3. ◦ ◦časové možnosti ◦cíl (proč jsem tu) ◦očekávání (otázky, diskuse na závěr, evaluační dotazník…) ◦další sdělení…podklady, dostupnost, překlad, tlumočení, znaková řeč… ◦ ◦ Lektor/účastník „Prezentaci jsem si připravil pro…“ Bariéry v komunikaci ◦bariéry fyzické – PET láhev brání ve výhledu na lektora a obráceně, otevřený laptop… ◦bariéry prostředí – hluk ze stavby, ze silnice ◦bariéry v myšlení – nízká inteligence, chybějící znalosti, duchem nepřítomní… ◦bariéry emocionální – „musím tu být z donucení“ ◦bariéry kulturní – jiné kulturní prostředí účastníků ◦jazykové bariéry a bariéry řeči – neadekvátně zvolený slovník, nedostatečná znalost jazyka, neznalost technických termínů Komunikační bariérou nazýváme jakoukoliv překážku, která brání v přenosu informace od lektora k účastníkům. Uvědomění si bariéry, práce s ní, proaktivně jí předcházet. Verbální a neverbální komunikace pro lektory ◦Verbální komunikace – řeč a písmo ◦Paralingvistika – zvuková stránka verbální komunikace ◦ artikulace, hlasitost, tón řeči ◦Neverbální komunikace – všechna mimoslovní sdělení jednotlivce vůči okolí ◦ Mimika, oční kontakt, kinetika, gestika, proxemika, posturika, emblémy, haptika Mimika – pohyby obličeje, výraz tváře, přirozený neafektovaný úsměv. Oční kontakt – podporuje udržení pozornosti, minimalizovat okamžiky kdy je otočen zády k účastníkům, udržovat oční kontakt rovnoměrně se všemi účastníky kurzu. Kinetika – pohyby celého těla – neotáčet se zády k účastníkům, směrem zpět opatrně couvat, stát bokem k flipchartu apod. Gestika/gestikulace – pohyby rukou, doplňuje lektorův slovní projev, adekvátní gestikulace zaujme publikum, negestikulovat v případě, že máte v ruce fix, pomůcky apod., nehrát si s prsteny, nemnout si ruce…držet ruce ideálně v oblasti od pupíku po prsa. Proxemika – vzdálenost, přibližování se a oddalování k druhému – porušovat intimní zónu účastníků se nedoporučuje. Ideální je pracovat v zóně osobní, která respektuje individuální prostor pro každého jednotlivce. Třetí zóna je sociální, ve které působíte na celou skupinu účastníků na kurzu. Zónu veřejnou pak reprezentuje široký prostor mezi jedinci, kteří na sebe působí pouze na dálku. Veřejná zóna se ve vzdělávání projevuje také, například lidé procházející za dveřmi prosklenými dveřmi místnosti, kde se odehrává školení. Obecně lze říci, že veřejná zóna vzdělávání narušuje. Účastníci, ke kterým je lektor blíže, mají pozornost na vysoké úrovni. Posturika /posturologie – postoj, posez Primárně by měl lektor před účastníky stát, postoj přirozený, ale ne unavený, vyvarovat se postoji s oběma rukami v kapsách. Akceptovatelné ruce podél těla, ruce olně sepnuté před tělem. Důležité je postoj měnit. Rušivě působí „zamrznutí“ v některé pozici. Nejčastěji se lektor posadí při zahájení diskuse, když chce být jedním ze skupiny. Emblémy – znaky, symboly. Emblém je cokoliv z našeho zjevu, pomocí čeho neverbálně vysíláme informace o naší osobě. Účes, parfém, šperky, oblečení. Jaké chceme vysílat zprávy. Haptika – doteky, využití minimální, podání ruky. Paralingvistika – zvuková stránka verbální komunikace, používáme na vědomé i nevědomé úrovni Patří sem artikulace – zřetelnost, správné vyslovování. Hlasitost – práce s hlasem udržuje pozornost. Tón řeči – bas, alt, tenor, soprán. Tempo řeči – úskalím je monotónost řeči, nelze hovořit rychle ani příliš pomalu. Vycpávková slova – „víceméně, viďte, že ano, prostě, vlastně“ místo nich v projevu zmlknout a soustředit se na formulaci další věty. Vycpávky používáme při nervozitě, když přemýšlíme, snažíme se jimi vyplnit ticho a pauzy v řeči. Ticho není pro účastníky rušivé, mohou přemýšlet, zeptat se. Vhodné je zopakovat poslední slovo a navázat. Parazitní zvuky: „eeeeeehmmmmm, mmmm, hmmhmm“. Základní rétorické dovednosti ◦Tři základní složky řeči: ◦ dýchání - respirace, ◦ tvoření hlasu - fonace, ◦tvoření hlásek – artikulace. ◦Modulační prostředky definují finální podobu hlasu – melodie hlasu, intonace, barva hlasu, tempo řeči. ◦ Doporučení pro práci s hlasem ◦Hlídejte si tempo řeči. ◦Důkladně artikulujte. ◦Uvědomte si své paralingvitické chyby. ◦Pozitivně se nalaďte. ◦Opakujte klíčová sdělení. ◦Nejdůležitější je úvod a závěr – důležité zopakujte. ◦ Rétorické dovednosti ◦Rozvíjejte svou aktivní a pasivní slovní zásobu. ◦Zvětšujte rozsah aktivní slovní zásoby. ◦Používejte neotřelý slovník a mluvu. ◦Odhalte svá vycpávková slova a parazitní zvuky a zbavujte se jich. ◦Volte slovník srozumitelný pro cílovou skupinu. ◦Projev – stručný, jasný, výstižný. ◦Držte se cíle svého sdělení – sumarizujte každou část, vysvětlujte důvody zařazení sdělení.