MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D.
Oddělení klinické hematologie
FN Brno
Krvetvorba představuje proces tvorby
krvinek v krvetvorných orgánech
Krvetvorba je nesmírně komplikovaný,
komplexně řízený a dodnes ne zcela
dobře prozkoumaný proces (Ketley a
Newland, 1997)
 Prenatální (předporodní)
- zárodečná – embryonální (jsou položeny
základy tkání a orgánů)
- fetální- plodová (pokračuje vývoj orgánů
až do porodu)
 Postnatální (poporodní)
(liší se odlišnou krvetvorbou a místy tvorby krvinek)
Krvetvorba začíná již v raném období těhotenství kolem
16. dne gestace v žloutkovém vaku
Dělí se na 3 období:
 mezoblastové- tvorba krevních
elementů ve žloutkovém vaku
 hepatolienální
 medulární (dřeňové)
 začátek mezi 14.-19. dnem nitroděložního
života
 v krevních ostrůvcích žloutkového vaku
 síť primitivních buněk lemovaných
endoteliálními buňkami (area vasculosa)
 první krevní buňky
 cévní systém i v embryu
 ve 4. týdnu se oba cévní systémy propojují
 je prakticky jen erytroidní povahy
 pluripotentní kmenové buňky
 první - mateřské buňky červených krvinek
(primitivní velké erytroblasty)
- po vytvoření primitivního cévního systému v
embryu přestupují do krevního oběhu
- buněčné jádro zůstává v těchto buňkách až do
jejich zániku
 primitivní normoblasty – větší, podobné
megaloblastům, obs. Hb Gower I, Gower II a
Portland I vedle HbF a HbA
 trvá od 3. do 10. týdne nitroděložního
života
 v 6. týdnu se tvoří základ brzlíku (thymu),
který se rovněž osidluje kmenovými
buňkami krvetvorby ...mateřské buňky
lymfocytů
 po 6. týdnu se začínají tvořit krvetvorné buňky
v mezenchymu mezi jaterními buňkami
(mezenchym= pojivová tkáň)
 kromě normoblastů , které již vyzrávají v
erytrocyty, se tvoří i mateřské buňky bílých krvinek
a krevních destiček
 od 12. týdne- základy sleziny
 krvetvorná tkáň může představovat až 50%
jaterního či slezinného parenchymu
 játra jsou hlavním místem krvetvorby až do
poloviny zárodečného života
 trvá až do porodu
 od 20. týdne nitroděložního období
 všechny druhy krvinek včetně granulocytů
 erytropoéza-charakter normoblastů, erytrocytyaž
90% HbF
 lymfocyty- již v 11. týdnu v kostní dřeni- odtud
mateřské buňky lymfocytů do lymfatických uzlin,
jater, sleziny, lymfatických tkání trávicího
ústrojí, mandlí aj.
 megakaryocyty jsou přítomny všude tam, kde se
nachází krvetvorná tkáň
 se vzestupem dřeňové krvetvorby postupně
zaniká mimodřenová (extramedulární )
krvetvorba
 extramedulární krvetvorba se přestane
projevovat ve 2.-3. týdnu po narození
 za norm. okolností probíhá jen v kostní dřeni
 kostní dřeň je zdrojem všech druhů krvinek v
cirkulující krvi (normálně produkuje přibližně 200 bilionů ery, 100
bilionů trombocytů a 60 bilionů neutrofilů každý den)
 část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v
lymfatické tkáni, monocyty a makrofágy i v
jiných tkáních organismu
 Fetus- 0 - 2. měsíc- žloutkový vak
2.- 7. měsíc – játra, slezina
5.- 9. měsíc – kostní dřeň
 Dítě – kostní dřeň (prakticky všechny kosti)
 Dospělý – obratle, žebra, hrudní kost, kost
křižová, pánev, konce kosti stehenní
 Lymfocyty - lymfatické uzliny
- jiné orgány s lymfatickou tkání
(slezina, brzlík)
- kostní dřeň
 Monocyty - kostní dřeň
- lymfoidní tkáň
 Trombocyty - kostní dřeň
- plíce (malá část)
 Granulocyty – kostní dřeň
 krvetvorba v jiných orgánech než v kostní dřeni
(slezina, játra)
 při zvýšených nárocích na kostní dřeň (krvácení,
nadměrný rozpad krvinek a nemoci krvetvorby)
 jeden z největších orgánů v lidském těle
 tvoří 3,4-5,6% tělesné hmotnosti člověka (u
dospělého jedince se jedná o 1600 -3700 g)
 po narození- aktivní červená kostní dřeň ve
všech kostech
 po 4. roce se část krvetvorné tkáně nahrazuje
tukovou tkání- inaktivní tuková kostní dřeň
 u dospělého zdravého člověka je krvetvorná tkáň
rozložena v kostech osového skeletu: v tělech
obratlů, pánvi, lebce, žebrech, sternu, klíčcích,
lopatkách, proximální 1/4-1/3 humerů a femurů
 množství aktivní (červené) KD v dlouhých kostech
ubývá s pokračujícím věkem a je nahrazeno tkání
tukovou
 inaktivní (tuková dřeň) při zvýšených nárocích se
může částečně aktivovat
 Vyšetření periferního krevního obrazu
 Cytologické vyšetření punktátu KD
 Histologické vyšetření KD získané trepanobiopsií
 Krvetvorná tkáň
 Podpůrná tkáň: vazivové buňky
(fibroblasty) a vlákna tvořená fibroblasty
 Cévy
 Nervová vlákna
 Lymfatická a tuková tkáň
 kmenové buňky - schopnost sebeobnovy
- schopnost diferencovat
(multipotentní = totipotentní kmenová buňka, společná
kmenová buňka= pluripotentní kmenová buňka)
lat. plus-více, potens- schopný
 mateřské (progenitorové) buňky jednotlivých řad
(myeloidní a lymfoidní)
- nemá schopnost sebeobnovy
- citlivá na růstové faktory
 prekurzory jednotlivých řad (červené, bílé, destičkové
řady)
 zralé krvinky (plynule přechází do obvodové krve)
 probíhá v kostní dřeni od kmenových buněk přes
buňky progenitorové, až po velmi diferencované
buňky, které se účastní:
- transportu kyslíku (erytrocyty)
- procesu srážení krve (trombocyty)
- obranyschopnosti organizmu (lymfocyty,
monocyty, granulocyty)
= produkce krevních buněk
 proliferace buněk v hemopoetických orgánech
 dodávání zralých buněk do periferie
 z mateřských buněk vznikají dělením
(proliferací) a zráním (maturací) nové krvetvorné
buňky odlišné od mateřských
 krvinky vznikají z kmenových a mateřských
buněk dělením- mitózou
 myelopoeza (granulomonocytová, červená
a megakaryocytová řada)
 lymfopoeza
 Vývoj granulocytů 10 dní, přežívání v
periferní krvi 6-8 hodin,
 Monocyty přežívají déle- 12-24 hod
 Lymfocyty přežívají dle typu- od 3-4 dnů do
10 let i déle
 Vývoj megakaryocytů 4-5 dnů, přežívání asi
7-11 dní
 Vývoj erytropoezy 3 dny do stádia
retikulocytu, přežívání erytrocytů 120 dní
 Krevní elementy (erytrocyty, granulocyty a trombocyty) mají svůj
původ v pluripotentní kmenové buňce a ve vlastní mateřské
buňce
 Zrání (diferenciace) buněk myelopoezy:
změny v plazmě
- ztráta bazofilie cytoplazmy
- v plazmě myeloidních buněk
specifická granula(neutrofilní,
eozinofilní, bazofilní)
změny v jádře
- červené složky je jádro vypuzeno
- u složky myeloidní se jádro zahušťuje, chromatin
ztrácí jemné uspořádání
- původní kulatý nebo oválný tvar se mění postupně
na členěný
 povaha a metabolický stav buňky
(specifické receptory, fáze buněčného
cyklu)
 vlivy prostředí
 mikroprostředí kostní dřeně ( makrofágy,
fibroblasty, retikulum, tukové buňky a
endotel)
 Hemopoetické růstové faktory (cytokiny)
- působící na stromální buňky: IL-1, TNF
- pluripotentní buňky: SCF (stem cell factor)
- časné multipotentní buňky: IL-3, 4,6, GM-CSF
(CSF- Colony Stimulating Factor)
- progenitorové buňky: G-CSF, M-CSF, IL-5 (eozinofilní
CSF), EPO (erytropoetin), TPO (trombopoetin)
 Nervové a humorální vlivy
 Přívod látek nezbytných pro hemopoézu
Růstové faktory mohou stimulovat proliferaci časných dřeňových
buněk, řídí diferenciaci, stimulují buněčné zrání, potlačují
apoptózu nebo zasahují do funkce zralých nedělících se buněk.
Diferenciace krevních buněk pod vlivem růstových faktorů