Podklady pro BKZF031p Základy farmakologie - přednáška, BRFA011p Farmakologie - přednáška 4. přednáška
Farmakologie alergických stavů. Histamin a antihistaminika. Antiastmatika.
Glukokortikoidy.
Antihistaminika
H1-antihistaminika:
1. generace – promethazin, bisulepin, moxastin, dimenhydrinát, dimetinden, antazolin, klemastin,
cyproheptadin, thiethylperazin, prochlorperazin, difenhydramin, cinnarizin…
2. generace – cetirizin, loratadin, fexofenadin (astemizol, terfenadin – proarytmogenní, neužívány)
3. generace – levocetirizin, desloratadin
H2-antihistaminika:
(cimetidin) ranitidin, famotidin, nizatidin, roxatidin
H3-antihistaminika
betahistin – agonista H1 a antagonista H3-receptorů
thioperamid – experimentální farmakologie
Antiastmatika
Úlevová léčiva (bronchodilatancia):
Sympatomimetika – neselektivní: adrenalin (akutní stavy), efedrin (obsolentní)
– β2-symaptomimetika:
krátkodobá: salbutamol, fenoterol, terbutalin, hexoprenalin
dlouhodobá: salmeterol, formoterol, bambuterol, klenbuterol…
Parasympatolytika – ipratropium, thiotropium
Xanthiny – theofyllin, aminofyllin
Léčiva kontrolující zánět:
Glukokortikoidy – inhalační: budesonid, flutikason, flunisolid, beklomethason, ciklesonid…
– perorální: prednison, methylprednisolon…
Stabilizátory mastocytů – kromoglykát, nedokromil, ketotifen
Antileukotrieny – antagonisté LT receptorů: zafirlukast, montelukast
– inhibitory lipoxygenasy: zileuton
– kombinovaný mechanismus účinku: tenidap
Monoklonální protilátky – omalizumab
Farmakoterapie anafylaktické reakce
− adrenalin i.m. – lék volby
− krystaloidy i.v. (např. fyziologický roztok 1000 – 2000 ml)
− antihistaminikum inj. (např. bisulepin)
− glukokortikoidy i.v. (např. methylprednisolon, dexamethason) – zábrana rozvoje pozdní fáze alergické
reakce, nemají vliv na akutní fázi alergické reakce
− β2-sympatomimetika inh. (např. salbutamol) nebo theofyllin i.v. – pokud je přítomen bronchospazmus
− kyslík inh. – při známkách hypoxie, dušnosti
Pomocná terapie onemocnění dýchacích cest
Antitusika = tlumí kašel
− kodeinová – kodein, dextromethorfan (levopropoxyfen, folkodin, ethylmorfin – méně časté)
− nekodeinová – dropropizin, butamirát, rostlinná mucilaginóza (např. jitrocel, podběl, proskurník aj.)
Expektorancia = usnadňují vykašlávání hlenu
− mukolytika – N-acetylcystein, erdostein, karbocystein, ambroxol, bromhexin
− sekretolytika – ambroxol, bromhexin, chlorid amonný, jodid draselný, rostlinné drogy s obsahem
saponinů (např. břečťan, divizna aj.), některé minerálky (např. Vincentka)
− sekretomotorika – ambroxol, bromhexin, rostlinné drogy s obsahem silic (např. máta, eukalyptus aj.)
− ostatní – emetin (nízké dávky), guajfenesin
Glukokortikoidy
Hormony kůry nadledvin - tvoří se z cholesterolu (steroidní struktura)
− Mineralokortikoidy
− Glukokortikoidy
− Pohlavní hormony – v malé míře
Sekrece – viz fyziologie, biochemie
Regulace: Hypotalamus-hypofýza-nadledviny, negativní zpětné
vazby
Pulzní sekrece (max. mezi 6. až 9. hod), při stresu ↑ až 10x
Mechanizmus účinku
− Specifický: vazba na jaderný receptor po vstupu do buněk, ovlivnění syntézy proteinů po vazbě na
DNA
− Nespecifický: ovlivnění membrán, citlivost jiných receptorových systémů (NA, GABA)
HLAVNÍ ÚČINKY GLUKOKORTIKOIDŮ
− Metabolický – glukokortikoidní: ↑ glykémie, katabolismus proteinů
− Protizánětlivý: ↓ všechny typy zánětlivých reakcí, inhibice tvorby cytokinů, mediátorů zánětu,
uvolňování arachidonové kyseliny
− Imunosupresivní: inhibice rozpoznání antigenu, inh. T-lym aktivity, fagocytózy, antiproliferační účinek
− Další účinky – dle orgánových systémů:
o Krev: ↓ počet bílých krvinek, ↑ erytrocyty, trombocyty a hemoglobin
o Ledviny a KVS: permisivní účinek pro zachování normální funkce, zvýšení senzitivity ke
katecholaminům a angiotenzinu II
o CNS: regulace nálady, vysoké dávky – psychotické poruchy
o GIT: zvyšují gastrickou sekreci HCl a pepsinu (nezpůsobují vředy, jen zhoršení)
o Kostní metabolismus: vyvolávají negativní Ca bilanci, sklon k osteoporóze
o Vývoj plodu: zrání plic, tvorba surfaktantu, podává se při hrozícím předčasném porodu
Nežádoucí účinky
Jednorázové podání i velké dávky je téměř úplně bezpečné, čím déle se podávají, tím vyšší riziko
iatrogenního Cushingova syndromu:
− imunosuprese, zpomalené hojení ran, aktivace žaludečních a duodenálních vředů
− úbytek svalové hmoty a svalová slabost, hyperglykémie, diabetes, osteoporóza
− strie, atrofie kůže, retence sodíku a hypokalémie
− po dlouhodobém podání – atrofie nadledvin, nedostatečnost sekrece endogenního kortisolu
Indikace
− Nízké dávky: nedostatečnost nadledvin, Addisonova choroba
− Vyšší („farmakologické dávky“): protizánětlivá, imunosupresivní terapie (např. po transplantacích),
asthma bronchiale, alergická onemocnění, hypersenzitivní reakce, lokálně v dermatologii, autoimunitní
onemocnění (nespecifické střevní záněty, psoriáza, revmatoidní artritida)
− Onkologie: akutní lymfoblastická leukémie, tumor mozku
− Intenzivní terapie vysokými dávkami: ≥ 500 mg i.v. za 24 hodin, mozkový edém, poranění míchy,
tyreotoxická krize, hypoglykemické koma, status asthmaticus, anafylaktický šok; max. 1 týden
Kontraindikace:
− hypertenze, srdeční nedostatečnost
− chronická nedostatečnost ledvin
− žaludeční a duodenální vřed
− diabetes, glaukom
− bakteriální infekce bez antibiotické léčby
Zástupci:
Relativní účinek
protizánětlivý mineralokorikoidní
kortizol - referenční 1 1
kortizon 0,8 0,8
prednison 4 0,8
prednisolon 4 0 / 0,8
triamcinolon 5-10 0
betametazon 25 0
dexametazon 25 0