Metody hodnocení výživy Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, 612 42 Brno subrtova@chpr.szu.cz Spotřeba potravin • množství zkonzumovaných potravin a nápojů • je měřena kvantitativně, kvalitativně nebo frekvenčně, individuálně nebo za menší skupinyfrekvenčně, individuálně nebo za menší skupiny • Synonymum: příjem potravin, dietetický přívod • Food consumption, food intake, dietary intake Cíle (1) • Plánování výživy a nutriční politika - cílem je získat podklady o celostátní, případně regionální nabídce a spotřebě potravin, - slouží k výpočtu spotřeby jednotlivých komodit „per capita“, - získaná data dokladují nabídku, dostupnost, nikoliv skutečný přívod jedince.přívod jedince. • Zjišťování vztahu výživy a zdraví, hodnocení výživového stavu - sledují určité ukazatelé zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že mají vztah k vybraným složkám výživy a stravování, - metody musí být cíleně zaměřeny, nezbytný je vhodný výběr sledované skupiny. Cíle (2) • Odhad expozice - zjištění dávky cizorodých látek a pravděpodobnostní hodnocení expozice populace • Vyšetření adekvátnosti příjmu u populačních skupin - cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny,- cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny, - údaje jsou dále srovnány s referenčními hodnotami. • Hodnocení výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů - cílem je zhodnotit účinnost výživové výchovy pomocí zjištění výživové spotřeby před započetím a po ukončení výchovného programu. Národní úroveň Spotřeba potravin Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Národní úroveň Nepřímé metody Metody hodnocení výživy Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Metody hodnocení výživy Národní úroveň Nepřímé metody Úroveň domácností Individuální spotřeba potravinPřímé metody Metody hodnocení výživy: Nepřímé Globální spotřeba Analýza rodinných účtů Globální spotřeba • Celostátní bilance potravin - vychází z dat popisujících zdroje (zemědělská a průmyslová výroba, dovoz potravin, obchodní zásoby, mezinárodní potravinová pomoc), - dále se vyhotoví údaje o spotřebě těchto zdrojů (o prodeji, ztrátách, vývozu, výrobní spotřebě, samozásobení, konečných zásobách v obchodech a formách veřejného stravování). - data dostupná na stránkách ČSÚ • Food balance sheets - metoda FAO = (výroba + dovoz (včetně potravinové pomoci) + zásoby) - (export + zpracování pro jiný než potravinářský účel, setba + ztráty) - vyjadřuje spotřebu v jednotkách množství na hlavu a rok, v odhadu příjmu základních nutrientů na hlavu a den, - metoda dobře mezinárodně srovnatelná. Globální spotřeba – data FAO Globální spotřeba – data ČSÚ Analýza rodinných účtů • Household budget survey – angl. • Vychází ze sledování spotřeby na úrovni domácností. • Panel zpravodajských domácností vede záznam všech příjmů a vydání (v ČR po dobu jednoho měsíce). • Zapisuje se množství a cena pořízených potravin. V úvahu se berou nejen nakoupené potraviny, ale i dary, naturální spotřeba. • Data se uvádějí na „průměrnou osobu“. Nelze zjistit distribuci potravin mezi• Data se uvádějí na „průměrnou osobu“. Nelze zjistit distribuci potravin mezi členy domácnosti. • Problémem jsou obvykle pokrmy konzumované mimo domácnost, nákupy do zásoby. • Zjišťují se socio-ekonomické údaje o domácnosti – sociální skupina, počet členů, vzdělání, zaměstnání. • Aktuální data z analýzy rodinných účtů lze nalézt na internetových stránkách ČSÚ Z prezentace Mgr. Dofkové „Problematika hodnocení výživy u populačních skupin“ Metody hodnocení výživy: Přímé (individuální) Záznamové (prospektivní) Anamnestické (retrospektivní) PROSPEKTIVNÍ METODY Metoda dvojitých porcí Metody záznamové 24hodinový recall RETROSPEKTIVNÍ METODY Výživová anamnéza Metoda zjišťování výživové frekvence Poslední měsíc Poslední rok dnesvčera výživové frekvence Prospektivní metody (1) METODA DVOJITÝCH PORCÍ (duplicate portion analysis) - respondent váží a zaznamenává vše, co v daný den zkonzumoval. Porce odpovídající snězenému množství jsou uchovány a použity k analýze.jsou uchovány a použity k analýze. Výhoda: nezávislost na tabulkách nutričního složení, přesné informace o nutričním složení potravy Nevýhody: finanční i pracovní náročnost - použití u krátkodobých klinických studií s malým počtem osob ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ / METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) - respondent zaznamená vše, co v daný den konzumoval - velikost porce váží/odhaduje za použití různých pomůcek a Prospektivní metody (2) - velikost porce váží/odhaduje za použití různých pomůcek a vzorů (atlas porcí, běžné kuchyňské nádobí) - v případě záznamu s pomocí vážení může být v některých případech vážení provedeno druhou osobou. - délka záznamu 1 - 7 dní ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ/METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) Výhody: přesnost, minimalizace chyb způsobených Prospektivní metody (3) zapomínáním/možnost použití u velkého počtu osob Nevýhody: metoda zatěžující respondenta, riziko změny výživových zvyklostí (balené potraviny), účastní se respondenti vysoce motivovaní /chyby související s odhadem velikosti porcí Retrospektivní metody (1) VÝŽIVOVÁ ANAMNÉZA, výživové zvyklosti (diet history) - slouží k zhodnocení obvyklých výživových zvyklostí, týká se delšího období v minulostise delšího období v minulosti Výhody: popis dlouhodobého a pro danou osobu charakteristického typu výživy Nevýhody: méně podrobné informace, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (2) METODY ZAMĚŘENÉ NA FREKVENCI KONZUMACE POTRAVIN (food frequency questionnaire) - zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny,- zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny, - potraviny konzumované v průběhu měsíce nebo roku. Výhody: standardizovaný dotazník, nízké náklady, neovlivní se výživové zvyklosti respondenta Nevýhody: rozpomínání respondenta, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (3) 24HODINOVÝ RECALL - nejčastěji používaná metoda, standard EU - respondent je dotazován na všechny potraviny a nápoje, které zkonzumoval v předešlém dni včetně jejich množství, - provádí se formou interview – řízený rozhovor (osobně- provádí se formou interview – řízený rozhovor (osobně nebo telefonicky), - respondent by neměl předem vědět, který den bude dotazován (tendence měnit své stravovací návyky), - není vhodný pro menší děti a osoby v pokročilém věku (nutná spolupráce subjektu). 24HODINOVÝ RECALL Dotazování je několikaetapové: - základní informace o zkonzumovaném jídle, - upřesnění získaných informací, - zjišťování zkonzumovaného množství, - připomenutí běžně konzumovaných potravin, typických pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti)pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti) Výhody: minimální ovlivňování stravovacích zvyklostí dotazovaných Nevýhody: vysoké nároky kladené na tazatele, obvyklou spotřebu (usual intake) nelze postihnout pouze jednodenním recallem SISP – sběr dat použití strukturovaného dotazníku a pomůcek pro určování velikosti porcí Usual intake (obvyklá spotřeba) - ≠ aktuální spotřeba - dlouhodobý průměrný přívod nutrientů nebo potravin, - výpočet je založený na odhadu pravděpodobnosti konzumace určitých potravin a obvyklého zkonzumovaného množství, je zohledňována i interindividuální amnožství, je zohledňována i interindividuální a intraindividuální variabilita, - význam má hlavně v případech, kde je velká variabilita v přívodu (ovoce a zelenina, vit. C) - UI lze vypočítat z dvoudenního 24HR …. interpretace výsledků z krátkých studii bez určité korekce může být zavádějící a matoucí. N Mean sd Kurt Ske w 5% 10% 25 % 50 % 75% 90% 95% VITA_all_m 55 1135 1786 42 6,4 380 443 559 819 1172 1488 2128 VITA_all_us ual 55 1015 457 15 3,1 554 607 753 935 1131 1449 1682 Přívod vitamínu A u dívek 15 - 17 let (µg/den) Přívod bílkovin u dívek 15 - 17 let (g/den) N Mean sd Kurt Ske w 5% 10% 25% 50% 75% 90% 95% PRO_all_m 55 65 21 0,44 0,21 29 41 52 63 80 92 104 PRO_all_usual 55 65 15 0,46 0,18 39 48 56 63 76 85 94 Přívod bílkovin u dívek 15 - 17 let (g/den) Distribuce přívodu vitamínu A u dívek 15 - 17 let Distribuce přívodu bílkovin u dívek 15 - 17 let Hodnocení výživy v populaci • Data o spotřebě potravin (např. národní data zjištěná na individuální úrovni) • Nutriční složení potravin (databáze nutričního složení potravin) • Stanovení přívodu nutrientů (střední hodnota, variabilita, distribuce přívodu) • Srovnání s doporučením (FBDG, referenční hodnoty přívodu nutrientů) SISP – zpracování dat převedení do elektronické podoby, kódování dat stanovení obvyklého přívodustanovení obvyklého přívodu nutrientů: zjištěné hodnoty spotřeby potravin x údaje o nutričním složení potravin - použití kompilované tabulky nutričního složení potravin, která vycházela především z dostupných českých a slovenských zdrojů Tabulky výživových hodnot - slouží k převedení získaných dat o potravinách na hodnoty přijatých živin, - nezbytná je aktualizace dat, úprava cizích tabulek a ne pouze přejímání beze zbytku, - je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty- je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty („jak nakoupeno“ nebo „jak snědeno“), - v ČR jsou k dispozici Potravinové tabulky vydány v roce 1993 Společností pro výživu. Chyby při stanovení spotřeby Zdroj: Kleiwächterová, 1992 Zdroj chyb Záznam s vážením Záznam s odhadem 24hod recall Výživová anamnéza Tabulky obsahu živin + + + + Chyba při kódování + + + + Chyba při odhadu (množství) - + + + Sezónní variace + + + Chybná frekvence - - - + Zjištění netypického údaje + + + - Chyby při stanovení individuální spotřeby Misreporting – úmyslné či neúmyslné snižování (underreporting) nebo zvyšování (over-reporting) hodnot spotřeby potravin. Determinanty ovlivňující výskyt misreportingu: – BMI – Věk, pohlaví – Socioekonomický status a vzdělání – Výživové zvyklosti – Psychologické faktory – Životní styl – Odhad velikosti porce Metody zjišťování misreportingu: • Goldberg cutoff – nejčastěji používaná metoda k identifikaci misreporterů, – rovnice, pomocí níž lze vypočítat hraniční hodnoty (cutoff values),(cutoff values), – srovnání EI/BMR, – velikost cutoff limitu závisí na velikosti souboru, délce trvání šetření, fyzické aktivitě respondentů (míra tělesné aktivity je nejčastěji uvažována jako „sedavý způsob života“) a BMR (bazální metabolický výdej). Výběr reprezentativního vzorku populace Výběr odpovídající metody zjišťování spotřeby potravin s ohledem na cíle studie Tabulky nutričního složení potravin Kritická místa, problémy Software pro záznam a kódování spotřeby potravin a pro statistickou analýzu dat Kontrola kvality ve všech fázích průzkumu Finanční náklady a nároky na personální zajištění a organizaci Použitá literatura, odkazy … • Kleinwächterová, H., Brázdová, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno, 1992 • Geissler, C., Powers, H. Human nutrition, 11th edition. Elsevier, 2005 • Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi II. Praha, 1995 • http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09• http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09 • http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3001-09 • http://faostat.fao.org/site/368/DesktopDefault.aspx?PageID=368 • Centrum pro databázi složení potravin http://www.czfcdb.cz/ • USDA National Nutrien Database: http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ Obecné principy pro sběr národních dat o spotřebě potravin vzhledem k celoevropskému průzkumu výživy Doporučení EFSA http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal.htm Doporučení EFSA Obsahuje obecné principy pro sběr dat o spotřebě potravin použitelných pro stanovení přívodu nutrientů i hodnocení zdravotního rizika Způsob zajištění výběru reprezentativního vzorku populace na národní úrovni Sběr dat: 2 nezávislé dny (non-consecutive days), metoda: 24h recall – dospělí, záznam – dětimetoda: 24h recall – dospělí, záznam – děti Pomůcky: použití atlasu porcí potravin a dalších pomůcek pro stanovení množství zkonzumovaných potravin, požadavky na software pro sběr dat Doporučení pro sběr dalších informací: FFQ, detailní údaje o výrobcích, konzumace doplňků stravy, antropometrické údaje (hmotnost, výška), úroveň fyzické aktivity Projekt PANCAKE - Pilot study for the Assessment of Nutrient intake and food Consumption Among Kids in Europe. Cíl - vytvořit, otestovat a zhodnotit nástroje a postupy využitelné v budoucí celoevropské studii spotřeby potravin u dětí.spotřeby potravin u dětí. Je zaměřen na 3 věkové kategorie dětí: - do 11 měsíců věku - od 12 do 35 měsíců - od 36 měsíců do 10 let Použitá metoda sběru dat: záznam EU MENU První celoevropský průzkum spotřeby potravin, koordinaci plánování provádí EFSA. Výhoda - použití metodiky, která poskytuje srovnatelné a dostatečně podrobné informace pro účely posuzování rizik, reprezentující všechny země a regiony v EU. Sevilla, únor 2010 – podepsáno prohlášení poradního sboru (zástupci členských zemí) o celoevropském průzkumu spotřeby potravin – podpora projektu. Plánován jako průběžný program na období 2012 – 2017. Sběr dat by měl být realizován ve všech věkových skupinách, důraz je kladen na malé děti (od 3 měsíců věku). Fáze přípravy průzkumu (2010 – 2011) je zaměřena na metodiku a proveditelnost v jednotlivých zemích. Informace o projektu jsou dostupné na www: http://www.http://www.efsa.europa.euefsa.europa.eu//enen//datexdatex//datexeumenu.htmdatexeumenu.htm Děkuji za pozornost.