Zvuk a hluk
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Odborný asistent
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU, Kamenice 5, Brno
UČO: 18452; E-mail: aperina@med.mun.cz
Environmentální zdraví
Fyziologie slyšení
Fyzikální podstata hluku
• Zvuk
– mechanické kmitání
pružného prostředí
– Hz (Hertz): počet kmitů za
sekundu
– Frekvenční rozsah slyšení u
člověka: 16 Hz - 16 kHz
– Infrazvuk: < 16 Hz
• Auditivní a taktilní účinky,
neexistuje limit!
– Ultrazvuk: > 16 kHz (> 8 kHz)
• Hluk
– každý zvuk, který působí
škodlivě, rušivě nebo
nepříjemně
Zdroje a jednotky
Emise hluku
• Zdroje (akustický výkon,
[Watt])
– Pracovní prostředí
(výroba)
– Mimopracovní
prostředí: doprava,
bydlení, volnočasové
aktivity
• Odrazy a absorpce
Imise hluku
•
Typy akustických spekter
Příklady: zvukový výkon a ekvivalentní hladina hluku
Zdroj Zvukový
výkon
[Watt]
L(A) [dB] v
místě
pozorovatele
Práh slyšení u zdravého člověka při frekvenci 1 kHz 0
Šum listí 10
Noční ticho 30
Běžná konverzace, zpěv ptáků 10-5 60
Osobní automobil 80
Tramvaj (60 km.h-1) 90
Reproduktory na rockovém koncertě 100 110
Start tryskového letadla 104 120
Práh bolesti 130
ZU: Životní podmínky a jejich vliv na zdraví, 2006
Objektivizace
• Fyzikálním měřením (nejčastěji jako LAEq)
– Chráněný prostor staveb
– Pracovní místo
• Výpočtem (hlukové mapy)
– akustický výkon zdroje × konstanty šíření (ČSN)
• Terénní zjišťování (statistické metody)
– Dotazníky na míru obtěžování hlukem (hédonická
stupnice)
Váhový filtr hlukoměru „A“ [dB(A)]
Ekvivalentní hladina akustického
tlaku - příklad
Ekvivalentní hladina hluku
LAeq = 74,6 dB
Čas t (min) Hluk LA (dB)
10 55
20 40
5 80
20 40
10 80
1 95
30 60
20 50
40 45
10 70
Zdravotní účinky hluku - schéma
SZU: Manuál prevence…
Zdravotní účinky hluku
• Na sluchový orgán (přímo úměrně absorbované
energii)
– Dočasné zvýšení sluchového prahu
– Chronická porucha sluchu z hluku
– Akutní akustické trauma
• Systémové účinky (u hluků s emoční složkou nelze
stanovit bezpečnou intenzitu)
– Rušení spánku
• poruchy usínání, zkracování REM-fáze, u osob spících v hlučném
prostředí vazokonstrikce, vyšší tepová frekvence a krevní tlak
– Zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí
• Osoby exponované hladinám hluku nad 65 dB (A) mají zvýšené
riziko kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, ICHS),
experimentálně ověřeno.
Zdravotní účinky hluku
• Systémové účinky II.
– Psychická onemocnění
• Není prokázáno, že by hluk způsoboval psychická onemocnění,
avšak u predisponovaných osob může expozice nadměrnému
hluku onemocnění spustit nebo zhoršit.
– Snížení kognitivních funkcí
– Poruchy chování
• Hněv, pocity zklamání, nespokojenost, odcizení, neochota pomoci,
depresivní a úzkostné stavy, roztržitost, agitovanost, vyčerpání
• Jiné
– Imunitní systém, onemocnění zažívacího traktu, nižší
porodní hmotnost, opožděné osvojování řeči u dětí
• Vnímavé skupiny osob: děti, nemocné osoby, staří lidé
Hygienické limity hluku
• NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• Životní prostředí
– Chráněný venkovní prostor staveb: 50 dB(A) + korekce
– Chráněný vnitřní prostor staveb: 40 dB(A) + korekce
Stará dopravní zátěž (komunikace do 1. 1. 2001) + 20 dB
Hotelové pokoje + 10 dB
Přednáškové síně + 5 dB
Lékařské vyšetřovny - 5 dB
Obytné prostory (noc; 22 – 06 hod.) - 10 dB
Nemocniční pokoje (noc; 22 – 06 hod.) - 15 dB
Hygienické limity hluku
• NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a
vibrací
• Pracovní prostředí
– Rozhoduje absorbovaná energie (LAEq 8 h)
– Prostory pro výrobu a skladování: 85 dB(A)
– > 85 dB(A)…OOPP povinné!
– Pracoviště se zvýšené. nároky na duševní činnost: 50
dB(A)
– Nebezpečí „maskování“
Prevence
• Technická opatření
– Omezování emisí ze zdrojů (odhlučnění)
– Odstranění zdroje, změna výrobní technologie
• Urbanistická opatření
– Organizace dopravy, zřizování klidných zón
• Individuální opatření
– Pracovní prostředí: ochrana sluchu (OOPP: vložky do
zvukovodu, chrániče, přilby), preventivní prohlídky
(audiometrie)
– Životní prostředí – obtěžující hluk: psychoterapeutická
změna postoje k hluku
Závěrem
• Nadměrný hluk poškozuje lidské zdraví při
práci i během trávení volného času. Působí
patofyziologické změny na kardiovaskulárním
systému, provokuje změny psychických funkcí
a sociálního chování.