Ò ÒKdo reprezentuje zaměstnavatele? ÒJednatel ÒVedoucí (dle vnitřních předpisů) ÒNormy předpokládané zákonem u veřejných zaměstnavatelů ÒSoukromý zaměstnavatel ÉSjednaný ve smlouvě ÉNebo forma písemného pokynu É ÒZakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. ÒMusí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku; ÒVnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. ÒPovinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní předpis po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti. Òzvláštním druhem vnitřního předpisu; Òrozvádí povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. ÒZaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Ò Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele. Ò ÒPracovní doba ÒDoba odpočinku ÒPráce přesčas ÒSměna Ò pracovní pohotovostí doba Ò noční práce ÒKolik hodin týdně ÒBěžně 40 hodin Òtřísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, Òs dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně. ÒKratší musí být sjednána ÒPružné rozvržení Ò ÒPřestávka Òv rámci směny Ònejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce Ò ÒDoba odpočinku ÒMezi 2 směnami Òalespoň 11 hodin Òmůže být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin Ònepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. ÒPráci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. ÒNeplatí u práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, ÒPráci přesčas je možné konat jen výjimečně. ÒPráci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, ÒNařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Ò ÒDalší dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Òa) musí být sjednána písemně, Òb) nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru, Òc) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů Òd) může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu v období 12 týdnů od sjednání; Òe) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; Ò(1) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. ÒZměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb Òa) před zařazením na noční práci, Òb) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, Òc) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Ò Ò Òčasově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce ÒZaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Ò ÒJízdní výdaje ÒStravné (vyhláškou 67-160) ÒVýdaje za ubytování ÒNutné vedlejší výdaje Ò ÒZákladní pracovní doba ÒVolitelná pracovní doba Ò Ò Òsmí zavést jen kolektivní smlouva ÒÚčet pracovní doby ÒÚčet mezd zaměstnance ÒPřesčas Émzda plus 25 procent ÉAlternativně náhradní volno ÉLze mzdu sjednat s přihlédnutím k práci přesč. ÒSvátek ÉNáhradní volno nebo obvyklá mzda navíc ÒNoční práce Épříplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku Ò Òpráce ve ztíženém pracovním prostředí ÉPříplatek nejméně 10 procent min. mzdy Òpráce v sobotu a v neděli Édosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku ÒUrčuje zaměstnavatel ÒPodle předem stanoveného rozvrhu Ò14 dnů předem Òza dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku Ò Ò ÒNA STRANĚ ZAMĚSTNANCE ÒNA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE ÒPracovní neschopnost ÒMateřská, rodičovská ÒOšetřování člena domácnosti ÒJiné důležité překážky v práci ÒVýkon veřejné funkce ÒVýkon občanské povinnosti ÒBranná povinnost ÒProstoj (náhrada 80 procent) ÒPovětrnostné vlivy (náhrada 60 procent) ÒVyšetření nebo ošetření ÒPracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce ÒPřerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků ÒSvatba ÒPřevoz manželky při narození dítěte, účast při porodu ÒÚmrtí manžela, dítěte, ÒPohřeb kolegy ÒDoprovod rodinného příslušníka do zdrav. zařízení (někdy s náhradou, někdy bez náhrady) ÒPřestěhování ÒVyhledání nového zaměstnání Ò Ò95/2004 – Lékaři, Zubaři, Farmaceuti Ò96/2004 – Nelékařští ZP Ò zdravotnickým povoláním souhrn činností při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona, zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče, Òa) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotních laborantů, Òb) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotní laborant na vyšších zdravotnických školách, Òc) akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného zaměření nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody, Òd) akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného nebo elektrotechnického zaměření na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví, nebo Òe) střední zdravotnické školy v oboru zdravotní laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. Ò2) Zdravotní laborant, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. e), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zdravotního laboranta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Ò(3) Za výkon povolání zdravotního laboranta se považuje laboratorní činnost v rámci diagnostické péče a vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek v rámci ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s lékařem a odborným pracovníkem v laboratorních metodách. Ò Òobor specializačního vzdělávání Òakreditovaný kvalifikační kurz Òcertifikovaný kurz ÒVzdělávací program specializačního vzdělávání rese skládá z modulů. ÒRezidenční místo ÒVzdělávací program ÒAtestační zkouška Ò ÒMožnost uznat celý program i jeho část v zahraničí ÒZpravidla nutnost jazykové zkoušky Ò(1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. ÒNejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku Òa) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, Òb) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, Òc) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, Òd) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce,, Òe) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. Ò