Pohled na plýtvání potravinami Mgr. Kateřina Vítů MVDr. Halina Matějová 22.10. 2014 • Osnova — — — •Potravinové ztráty x potravinový odpad •Příčiny a místa vzniku potravinového odpadu •Příčiny plýtvání potravinami •Potravinový odpad v domácnostech - průzkum —Studie FAO - jedna třetina z potravin vyrobených pro lidskou spotřebu je globálně nevyužitá (1,3 miliardy tun ročně) — Úvod —Nejednotnost definic —Spotřeba potravin oVýživová spotřeba - definována jako množství zkonzumovaných potravin a nápojů a může být měřena kvalitativně, kvantitativně nebo frekvenčně, ve vztahu k jednotlivci nebo menší skupině —Metody zjišťování spotřeby potravin ◦Globální nebo individuální ◦Spotřeba ve světě ◦ —Spotřeba potravin v ČR —Spotřeba ve světě oFaktory - krátkodobé i dlouhodobé hledisko oCeny potravin (dané růstem cen energií, osiv, krmiv, hnojiv, přípravků na ošetřování zvířat i rostlin), koupěschopnost obyvatelstva, vývoj reálných mezd, zdravotní osvěta, dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu, reklama, dovoz potravin, změna stravovacích zvyklostí ovlivněná turistickým ruchem a počtem cizinců v naší populaci o — Spotřeba potravin v ČR •Faktory - krátkodobé i dlouhodobé hledisko •Ceny potravin jsou dané: růstem cen energií, osiv, krmiv, hnojiv, přípravků na ošetřování zvířat i rostlin), koupěschopnost obyvatelstva, vývoj reálných mezd, zdravotní osvěta, dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu, reklama, dovoz potravin, změna stravovacích zvyklostí ovlivněná turistickým ruchem a počtem cizinců v naší populaci —Spotřeba potravin v ČR - Český statistický úřad, dále Ministerstvo zemědělství ČR, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Státní veterinární správa a dále různé potravinářské svazy a jiné zájmové organizace a sdružení —O trendy ve spotřebě potravin statistiky už v Československu od roku 1918 —Na evropské úrovni je to především Eurostat (statistický úřad EU, který je přímo podřízený Evropské komisi) — Spotřeba a plýtvání ve světě —Nejčastěji se používá rozdělení na země s nízkými a země s vysokými příjmy — —Vztah výživy a plýtvání potravinami – lidé s vysokými příjmy získávají energii převážně ze sacharidů a tuků a podíl energie ze živočišných zdrojů je významný — —Kdykoli a kdekoli nastává ekonomický růst, nastává stejná změna v trendu a orientaci konzumace potravin — —Bennettův zákon - podíl škrobnatých potravin klesá s narůstajícím příjmem, posun od kratší doby údržnosti potravin je spojen s vyšším potravinovým odpadem Spotřeba a plýtvání ve světě —V zemích s vysokými příjmy se potravinami plýtvá kvůli vzhledu potravin, špatnému uchovávání potravin —Plýtvání v zemích s nízkými příjmy - bezpečnost potravin —Nejčastěji příčiny v dodavatelském řetězci díky špatným skladovacím zařízením, špatné infrastruktuře a problémy s dopravou —Napadá Vás řešení?? Skupiny komodit potravin Země s nízkými příjmy Země se středními a vysokými příjmy Celkové množství Obiloviny 155 800 161 100 316 900 Olejniny a luštěniny 123 100 121 600 244 700 Kořeny a hlízy 31 500 11 600 43 100 Ovoce a zelenina 221 600 270 400 492 000 Maso 20 000 40 700 60 700 Ryby a mořské plody 6 700 10 700 17 400 Mléko a vejce 64 700 55 000 119 700 6-11 kg 95-115 kg Potravinové ztráty x potravinový odpad —Potravinové ztráty – food losses oZtráty, které se vyskytují a vznikají v oblasti výroby, sklizně, po sklizni a při fázích zpracování oVznikají nejčastěji při činnostech, které produkují potraviny pro lidskou spotřebu oVyskytují v rozvojových zemích kvůli špatné infrastruktuře, nízké úrovni technologií a nízkým investicím do systému výroby potravin o —Potravinový odpad – food waste —Problém v průmyslových zemích —Nejčastěji způsoben maloobchodníky, kteří vyhazují ještě jedlé potraviny Potravinové ztráty x potravinový odpad —V Evropě neexistuje jednotná definice pro vymezení výrazů „plýtvání potravinami“ či „potravinový odpad“ —Řešení problému plýtvání - stanovit jednotné definice pro pojmy, kategorizovat skupiny potravin a potravinových zbytků, sjednotit metodiku sběru informací http://www.afronline.org/wp-content/uploads/2012/10/gaspillage_avant_apres_E1.jpg Příčiny plýtvání potravinami —Více kritérií dělení —Rozdělení podle příjmů (země s nízkými příjmy a země s vysokými příjmy) —Podle místa v rámci potravinového řetězce - od fáze zemědělské výroby až po fáze skladování, zpracování, distribuce, správy a spotřeby —Producenti i spotřebitelé Fáze Příklady potravinových odpadů / ztrát Při sklizni a polních pracích Na poli zůstávají jedlé potraviny, poškození stroji či špatnou technikou, snědeno ptáky, hlodavci či jinými zvířaty, načasování sklizně není optimální Při sušení Špatná distribuce a dopravní infrastruktura, ztráty z důvodu kažení a potlučení Při skladování Škůdci, choroby, rozlití, kontaminace, vysychání, špatné zpracování potravin Při primárním zpracování (čištění, loupání, namáčení, třídění, sušení, prosévání, mletí) Ztráty při zpracování, kontaminace způsobující ztrátu kvality Při sekundárním zpracování (vaření, smažení, krájení) Ztráty při zpracování Při balení, vážení a označování Nevhodné obaly, škody na obalech (roztržení), hlodavci Při marketingu (propagace, prodej, distribuce) Poškození a kažení během dopravy, nedostatečné chlazení/chladírenské skladování Při spotřebitelském zpracování Zbytky pokrmů, špatná skladování v domácnostech, špatná technologická úprava, společná likvidace s nejedlými potravinami, překročení data spotřeby/trvanlivosti Akce proti plýtvání u nás i ve světě —V Praze se 18. října uskutečnil happening (Zachraň jídlo), při kterém mohli lidé nakoupit ovoce a zeleninu za symbolickou cenu a darovat je potřebným (kvůli estetickým normám) — —Supermarkety ve Francii nabízejí nedokonalé ovoce a zeleninu s třicetiprocentní slevou. —Na pulty teď míří další "ošklivé" potraviny, které by jinak skončily v koši - uzeniny, sladkosti, sýry a pečivo. —Průměrný Francouz každý rok vyhodí až třicet kilogramů jídla (400 eur na domácnost na rok) — — — — Podle studie vypracované pro Evropský parlament byla v České republice v roce 2006 znehodnocena na úrovni zemědělské produkce téměř čtvrtina všeho vyhozeného jídla, což se rovná asi 450 000 tunám —Celkově na každého Čecha připadá okolo 187 kilogramů vyplýtvaných potravin ročně Potravinový odpad v domácnostech —z celkového potravinového odpadu - domácnosti zodpovědné zhruba za 42 % —V EU v průměru 76 kg na osobu —neexistuje mnoho publikovaných studií týkajících se spotřebitelského plýtvání potravinami v rozvojovém světě, kde platí heslo "dnes koupím a dnes sním" —většina dat tedy pochází z tranzitních a vyspělých zemí Potravinový odpad v domácnostech - metodika ◦ •Průzkum (listopad 2012- únor 2013) o17 (9 RD +8 B) čtyřčlenných domácností (průměrný věk žen/matek42 let, průměrný věk muže/otce 43 let, průměrný věk staršího dítěte byl 17 let a průměrný věk mladšího dítěte 11 let) opoučení o záznamu dat do záznamového archu - 5 dní osběr vyplněných archů, případně pytlů s odpadky •Zpracování dat ◦v programu Microsoft Excel - tabulky, grafy ◦v programu R Development Core Team (2008) statistická část ohypotézy testovány Wilcoxonovým testem a jednostranným t-testem Cíl práce — —Odhad množství a ceny vyhozených potravin —Důvody ke vzniku potravinového odpad —Důsledky plýtvání potravinami —Návrhy na snížení množství potravinového odpadu v jejich domácnosti —Využívání potravinového odpadu —Nejčastěji vyhazované potraviny - druhy —Četnost nákupu jednotlivých potravin během týdne — Kategorie potravin —Zbytky z hotového pokrmu na talíři —Nezkonzumované hotové, znovu uskladněné pokrmy a potraviny - např. uvařené brambory, maso apod. —Ovoce - čerstvé, oříšky (skořápkové ovoce) —Zelenina - čerstvá, houby —Pečivo a výrobky z obilovin - chléb, běžné pečivo, trvanlivé pečivo (oplatky, piškoty, sušenky, perníky apod.), ovesné vločky, müsli —Maso - syrové, ryby —Uzeniny - salámy, šunka, párky, klobásy —Mléko a mléčné výrobky - sýry, jogurty, tvarohy, mléko, kefíry —Konzervované výrobky - ovoce, zelenina, kompoty, zavařeniny, paštiky, maso, ryby —Ostatní - sladkosti, pochutiny apod. — Výsledky —Množství potravinového odpadu se liší mezi dny všedními a víkendovými?? —Průměrná hmotnost potravin vyhozených za jeden víkendový den činila 274,21 gramů, průměrná hmotnost potravin vyhozených za jeden všední den byla 158,92 gramů —Odhad účastníků o polovinu nižší (500 g) —Skutečnost 0 - 3170 g za 5 dnů — —Ceny vyhozených potravin 10,6 Kč/den —Pokud by průměrná domácnost vyhodila potraviny každý den za průměrnou denní částku, ročně by promrhala — 3869 Kč — — Průměrná hmotnost vyhozených potravin podle typu bydlení (v gramech) Výsledky —Korelace hmotnosti vyhozených potravin a finanční příjmem domácnosti – citlivé téma, nemožnost sběru dat Výsledky —Důvody, proč se vyhazují jednotlivé potraviny a pokrmy — — 1. Znehodnocení potravina ◦2. Datum spotřeby ◦3. Velké množství, které se nespotřebovalo ◦4. Potravina nechutnala ◦5. Jiný důvod Výsledky —Důsledky plýtvání potravinami — oZbytečně utracené peníze oNeefektivním využívání zdrojů na produkci potravin oNegativním dopadu na životní prostředí — — Výsledky —Návrhy na snížení množství potravinového odpadu v dané domácnosti oNakupovat potraviny častěji a v menším množství oNakupování menšího balení výrobků, vaření menšího množství pokrmů oLepší plánování nákupu oProšlé datum spotřeby/minimální trvanlivosti oSprávné skladování o —Využití vzniklého potravinového — odpadu v domácnosti Výsledky —Četnost nákupu oOvoce a zelenina 2-3x týdně oPečivo a výrobky z obilovin 4-6x týdně oMaso a uzeniny 1x týdně oMléko a MV 1x týdně oOstatní potraviny 1x týdně — —Nejčastěji vyhazované potraviny o1. Hotové pokrmy a potraviny o2. Zelenina o3. Pečivo a výrobky z obilovin Nakládání s odpady —Předcházení vzniku odpadů —Příprava k opětovnému použití —Recyklace —Jiné využití odpadů (např. energetické využití) —Odstranění odpadů (skládky) — Závěry práce — — — —Nutnost stanovení jednotných definic —Prevence, zaměření na plýtvání v domácnostech —Zajištění dostatku potravin pro zvyšující se populaci —Zvýšení povědomí o problematice —Světová populace v roce 2050 bude činit zhruba 9 miliard obyvatel- zvládneme to?? — Zajímavé internetové stránky zabývající se plýtváním potravin — —http://www.zachranjidlo.cz/ —http://discosoupe.org/ —http://food-not-bombs.cz/ —http://freegan.info/what-is-a-freegan/translations/czech/ —http://www.slowfoodyouthnetwork.org/ — Děkuji za pozornost