Mgr. Jan Krása, Ph.D. ¡Prenatální ¡ Novorozenecké (do 1 měsíce) ¡ Kojenecké (do 1 roku) ¡ Batolecí (do 3 let) ¡ Předškolní období (3-6) ¡ Školní věk – mladší, střední, starší ¡ Dospívání (adolescence) ¡ Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60) ¡ Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více) ¡Dle Eriksona v tomto věku dítě nachází autonomii. ¡Batole se chce (potřebuje) prosadit, potřebuje potvrzení svých kompetencí a potřebuje zjistit svoje limity. ¡Tento úkol může být zablokován nedostatkem důvěry (z minulého období), nemocí či nevhodnou výchovou. batole ¡Dítě se postupně zdokonaluje. Mizí baculatost. Zlepšuje se koordinace pohybů: ¡umí kopnou do míče, ke konci období i hodit míčem na cíl a chytit míč ¡chodit po špičkách ¡chvilku stát na jedné noze ¡do schodů střídat nohy ¡(neumí stojku, svíčku, neumí se rozhoupat) ¡Ovládání motoriky umožňuje větší samostatnost při uspokojování potřeb (stimulace, seberegulace…). ¡Potřeba aktivity je u batolat velká (schopnost opakovat aktivity nevyčerpatelná!) – srov. zákaz pohybu batoleti nebo zákazy a narušování her. ¡Vyvíjí se ovládání kosterního svalstva a svěračů. ¡Dle Vágnerové (2012, s. 121) jsou významné 2 druhy pohybu: ¡Retence – tj. udržení něčeho, setrvání někde. ¡Eliminace tj. tendence pustit, zahodit, opustit to, co už nechce nebo kde už nechce být. ¡Nejprve je jich obou dosahováno svalovou aktivitou, později i symbolicky. Freud nazval toto období anální fází. ¡Dítě získá velmi zřejmou (seberegulační, sociální, praktickou) výhodu, naučí-li se ovládat vylučování. ¡Značná soc. hodnota ovládání vyměšování může vést rodiče k tomu, že budou nutit dítě k nácviku předčasně. ¡ ¡Objevují se vztahové emoce: radost z kontaktu, žárlivost, soucit, projevy lítosti, smutku, napětí ¡Sebehodnotící emoce – hrdost, pýcha ¡Pocity studu jako reakce na nesplnění očekávání druhých (viz Erikson – konflikt autonomie proti studu a pochybám) ¡Nově se objevují afekty hněvu a vzteku – často velmi silné intenzity (v tomto věku běžné a vývojově opodstatněné). ¡Dokáže se na něco těšit. ¡Snaží se regulovat svoje emoce: „trochu jsem se vztekal, ale jen chvíli.“ ¡Ve školce (mezi 4.-5. rokem zvládne tuto zátěž většina dětí) se dítě učí navazovat a udržovat soc. vztahy s vrstevníky. §v 18. měsíci se pozná v zrcadle §kolem 2 let – negativistické období §z on na já ¡Pokusy o separaci a samostatné chování ¡ ¡zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí. ¡ ¡vynucená separace (hospitalizace, týdenní jesle…) je v tomto období velmi zatěžující (i v řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu – zoufalství – odpoutání od matky) ¡ ¡(několik měsíců mezi 2,5 – 3,5 roku) ¡velmi omezená schopnost kooperace ¡ aktivní odpor, vlastní nároky („ne“, „já sám“…) ¡ nechuť dělit se (o hračky apod.) ¡ při nevhodné kombinaci s temperamentem je obvyklé fyzické napadání ostatních dětí, ba i rodičů ¡nic z výše jmenovaného není v batolecím věku známkou patologie nebo nevychovanosti, ale nemělo by být ani záminkou pro nevychovávání ¡ emočně nabité konflikty přispívají k dětskému pochopení sebe, lidí a sociálního světa ¡ „testování stability“ rodičů slouží i k jejich prověření – rodič rozčilený, trestající apod. stabilní není § §Motorická autonomie souvisí s kognitivní autonomií. §Batolata jsou zvídavá – ráda se učí (nejprve hlavně nápodobou, později i verbálně – srov. mycí houbu, jak pije vodu). §V tomto období hlavně rozvoj řeči. §Pochopení pravidel, která se učí verbálně, umožňuje emancipaci dítěte – jeden z důvodů lpění na pravidlech, stereotypech a rituálech (=jistota). ¡Hra s tvary: od největšího po nejmenší a naopak; správný tvar do správného otvoru atd. ¡Hra s kostkami: schopnost stavět na sebe i vedle sebe; schopnost stavět tvary=schopnost napodobovat vizuálně (ke konci období snaha kreslit). ¡Dítě je schopno symbolizace: Ve hře se kostka/předmět stává zvířetem, člověkem, potravou atd. Dítě však fantazíruje i kontext. Pokud si dítě umí hrát na „jako…“, značí to rozvoj symbolického myšlení. ¡Přechod od hry samostatné ke hře kooperativní. ¡Už batole dokáže pochopit, že někdo něco dělá „jako…“ čili „z legrace“ (Racoczy et al., 2004). ¡Kuenne (1946) nechal děti vybírat ze tří různě velkých černých čtverců. Odměňoval výběr toho největšího. Když dal dětem sérii tří dalších čtverců, z nichž ale byl ten původní v řadě nejmenším, batolata vybírala jej. Děti předškolní již vybíraly ten největší (konceptuální systém). ¡Mezi 2. a 5. rokem si děti vybudují svoji naivní psychologii = teorii mysli. Ta obsahuje modely toho: ¡- jak mysl funguje ¡- jak ovlivňuje chování ¡- co obsahuje ¡- aj. ¡ ¡Teorie mysli obsahuje konstrukty (reprezentace, prekoncepty) jako: přání, domněnka, vnímání a emoce. ¡TOM předškoláků (5 let) dle Wellman (1990) ¡=naivní psychologie (? naivnosti v této TOM) Percepce: •vidět, slyšet, cítit1 •dotknout, cítit2 •rozumět (popis) Základní emoce/fyziologie: •milovat, mít rád, užívat si •nesnášet, nemít rád, bát se • •mít hlad, žízeň •bolet, těšit se (nažhavenost) domněnky (beliefs): •myslet si, předpokládat •vědět, očekávat •nevěřit, podezřívat (při hře) přání (desires): •chtít, •přát si, doufat •mělo by se, musí se CHOVÁNÍ AKTIVITA AKCE REAKCE: štěstí, smutek, zlost, překvapení kognitivní oblast JÁDRO ¡1. pochopení vztahu přání-akce ¡ ¡Již 2 letí, ačkoli si sami raději hrají s autíčky než s panenkami, odhadnou, že postava v příběhu si bude hrát s panenkami, když má radši panenky. ¡2. pochopení vztahu domněnka-akce ¡2letí, ač příběh říká, že postava Sam myslí, že ztracený pes je u dveří, ačkoli oni ví, že pes je v garáži, myslí, že Sam bude psa hledat v garáži. ¡ ¡3letí už si myslí, že Sam bude psa hledat u vchodu, bez ohledu na to, co sami znají. ¡ ¡ ¡Role tzv. problému chybného přesvědčení (false-believe task - Wimmer, Perner, 1983): https://www.youtube.com/watch?v=RUpxZksAMPw ¡ ¡Experiment: Dítěti je ukázána krabička od bonbónů. Co v ní je? – Bonbóny. Nikoli: tužky. Co si bude myslet další dítě? 3-4letí již vědí. (!) ¡ ¡Mezikulturní studie ukázala, že děti mezi 3. a 5. zvyšují úspěšnost ve F-B-task v Kanadě, Indii, Peru, Thajsku a na Samoy (14% - 85%). ¡1. TOMM je vrozený (Baron-Cohen, 1995; Leslie, 2000): důkazy ze zobrazovacích metod, od autistických dětí (ty mají výrazné potíže s F-B-task): chybějící mozkové tkáně (amygdala, hipokampus) ¡2. TOMM je naučený (Jenkins & Astington, 1996): předškoláci, kteří mají sourozence (nejlépe starší a opačného pohlaví), lépe skórují ve F-B-task. ¡3. Úspěch ve F-B-task koreluje se schopností pracovat se dvěma protichůdnými informacemi. Jde o schopnost utlumit relativně autonomní proces v uvažování. ¡Krom toho, že rozumí desire-belief=action modelu, 3leté děti znají i jiné obsahy mysli jako: sny a vzpomínky. ¡ ¡Chápou, že tyto „stavy“ patří živým a nikoli neživým objektům. (ačkoli v rozlišování toho, co je živé a co neživé, se mohou od dospělých zásadně lišit) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡