¡



¡Prenatální období
¡ Novorozenecké (do 1 měsíce)
¡ Kojenecké (do 1 roku)
¡ Batolecí (do 3 let)
¡ Předškolní období (do 6 let)
¡ Školní věk – mladší, střední, starší
¡ Dospívání (adolescence)
¡ Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
¡ Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)

1.Do uhnízdění blastocysty – do 3. týdne (role virů při tvorbě placenty!: syncytin, 6 druhů sync.)
2.Embryonální období – do 9. týdne
3.Fetální období – do 40. týdne; fetus=plod
¡
http://blogs.discovermagazine.com/loom/files/2012/02/carnivore-virus.jpg

¡Plod reaguje na různé podněty. Vnímá, neb vývoj smyslových orgánů je dovršen již před porodem (jen
u zraku je to problematické). Plod již patrně sní.
¡„Rané zkušenosti tvoří základ, který ovlivňuje způsob zpracování nových podnětů“ (Vágnerová, 2012,
s. 31)
¡

¡
http://www.reproduction-online.org/content/145/3/R65/F1.large.jpg


¡
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/HumanEmbryogenesis.svg/2000px-HumanEmbryo
genesis.svg.png

¡
http://homepage.smc.edu/wissmann_paul/anatomy2textbook/embryo.jpg


¡Jako první vnější smysl se vyvíjí hmat, resp. vnímání kožními nervy. Vyvíjí se souběžně s
vestibulární citlivostí od 7. týdne a je dovršen na konci 20. týdne těhotenství.
¡V tu dobu se objevují reakce na lehké dotyky těla, popř. prudké odtažení při píchnutí.
¡

¡mechanocepce – tlak a dotek
¡propriocepce – vzájemná poloha končetin
¡nocicepce – bolest
¡termocepce – teplota
¡

¡
http://www.rhsmpsychology.com/images/sensory_homunculus.jpg
http://www.rhsmpsychology.com/Handouts/sensory_motor_cortex.htm

¡Geary, D. C. (2004). Origin of Mind: Evolution of Brain, Cognition, and General Intelligence
.American Psychological Association (APA). s. 100.


penile-homunculus.jpg somatosenzoricky_a_motoricky_homunculus.jpg sensory_homunculus.jpg
motorický homunkulus
senzorický homunkulus

¡
https://carainlondon.files.wordpress.com/2013/06/0321.jpg
Londýn, Natural History Museum

¡
http://img00.deviantart.net/5aeb/i/2015/115/2/9/motor_and_sensory_homunculus_by_obcat-d4uv6ng.jpg
http://obcat.deviantart.com/art/Motor-and-Sensory-Homunculus-293708140

¡Postranní čára ryb vnímá vlny způsobené vlastním pohybem odražené od okolních předmětů.
¡
¡
¡
¡
¡
¡ pohyb a lov
800px-Sharks_Lateral_Lin.png

vydra.jpg tasmanian-devil1.jpg



¡Hmatové vousy mají také ptáci
lelek.jpg lybius dubius.jpg


¡U člověka se rozvíjí prenatálně cca od 11. týdne těhotenství a plně zralé jsou kolem 30. týdne.
¡
¡Člověk čichá třemi soustavami receptorů:
¡1. Čichovou soustavou jako takovou (horní část nosní dutiny
¡2. Citlivými zakončeními trojklanného nervu
¡3. Vomeronazální sliznicí (tzv. Jacobsonův orgán)

¡Čich mají paryby, ryby i plazi
¡Jacobsonův orgán (plazi, hlodavci, koně)
Jacobsonuvorgan.png kůň a Jacobsonův org.jpg

cich2.jpg hlavové nervy2.jpg



¡
http://scicurious.scientopia.org/wp-content/uploads/sites/3/2011/05/primary-olfactory-cortex.jpg
https://protoplasmix.files.wordpress.com/2012/03/olfactory_system.jpg

¡Rozložení chuťových buněk na jazyku
chutove-receptory.jpg chutový pohárek.jpg


Anatomy_of_the_Human_Ear-CZ.svg.png



¡od 7. měsíce dokáže dítě odlišit matčin hlas od ostatních vjemů, uklidňuje jej tlukot matčina
srdce
3D ultrasound and newborn baby-771083.jpg ultrasound1.jpg

¡DeCasper, Spence (1986): když matky četly svým dětěm posledních 6 týdnů před porodem určitý text,
děti tento text preferovaly před jinými texty (dokonce, když jej četly jiné ženy) ¡Mehler et al.
(1988; Nazzi et al., 1998) ukázali, že čtyřdenní děti rozlišují mezi různými jazyky. ¡U měsíčních
dětí je vnímání řeči kategorické (slyší b nebo p; Eimas et al., 1971) a to i u cizích jazyků
(Trehub, 1976), čehož už dospělí nejsou schopni.

analysis_of_sound_frequencies.gif



¡Citlivý zvláště u savců a člověka
¡Kdyby byl náš sluch ještě o řád citlivější, slyšeli bychom neustálý šum (nárazy molekul na
bubínek)
¡Člověk slyší v rozsahu 20 – 23 000Hz
¡Primáti slyší do 30-40 000Hz
¡Šelmy do 40-50 000Hz
¡Ježci až do 60 000Hz
¡Kočka a potkan až do 70 000Hz
zdroj: Veselovský, 2005

¡Člověk má sluch nejcitlivější mezi
¡ 1 000-3 000Hz
¡V tomto pásmu vydáváme životně důležité signály (křik, řeč)
¡Ryby slyší pomocí postranní čáry a skrze sluchové ústrojí a skrze vzduchový měchýř
¡Ryby vnímají zpravidla mezi 800-1250Hz
¡Žáby vnímají zvláště mezi 200-1500Hz
¡Ještěři a želvy vnímají okolo 110Hz
¡Krokodýli až do 3000Hz
¡
zdroj: Veselovský, 2005

¡Sloni se dorozumívají na frekvenci
¡   14-24Hz, tyto hluboké zvuky jsou slyšet až na 5 km
sloni.jpg

flying-bat__350x210_.jpg bat_echo.gif
¡Netopýři vydávají tóny o vysoké frekvenci
¡ až 100 000Hz
¡Sluchem a lebečními kostmi zachycují odražené zvuky od předmětů – echolokace ¡ Tak jsou schopni
zachytit i letící hmyz a drát o průměru 80 mikrometrů
¡Některé můry slyší echolokaci netopýrů

¡Kytovci používají echolokaci ve vodě
¡Ve vodě se zvuk šíří asi 4x rychleji než ve vzduchu (1484 m/s) ¡Musí užívat k echolokaci vyšších
frekvencí okolo 280 000Hz
echolok.jpg delfin5.jpg

¡



11 - oko.bmp



10810790-lg.jpg Mimicry-of-Spiders-006.jpg Mimicry-of-Spiders-008.jpg






¡
http://www.shoreline.edu/dchris/psych202/Images/vision/Vision%20Pathway.jpg


¡Sítnice lidského oka obsahuje cca 120 miliónů tyčinek (čití kontrastu) a cca 6 miliónů čípků.
Čípky se rozlišují do tří skupin dle toho, v jaké vlnové délce mají maximum citlivosti: S čípky,
modrá; M čípky, zelená; L čípky, červená.
¡Tyčinky i čípky jsou přeměněné nervové buňky. Tyčinky obsahují rodopsin, který přeměňuje
dopadající světlo na elektrický impuls – čípky obsahují tři typy jodopsinu (fotopsinu), který je
citlivý ve třech zmíněných oblastech světla.

¡Žlutá skvrna člověka obsahuje až 160 000 světločivných buněk
anoko5.jpg rom_per06_03.gif


American Kestrels food exchange.jpg
¡Žlutá skvrna káně lesní obsahuje i 1 milión světločivných buněk
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡Někteří ptáci mají i dvě žluté skvrny

¡Poštolka vidí letící vážku na vzdálenost 800m, zatímco člověk ji neuvidí ani na 100m
orel01.jpg


¡Dlouho se odborníci domnívali, že zvláště obratlovci vidí barvy stejně jako my ¡Ovšem králík,
křeček zlatý, mýval aj. nevidí barvy vůbec
čb.jpg

¡Myši, morčata a turovití rozeznávají žlutou a červenou barvu
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡Morče navíc rozezná i zelenou a modrou
¡
kráva.jpg

¡Koně a kočky, kteří byli dlouho pokládáni za tvory s černobílým viděním, chybí jen vnímání v
dlouhých vlnách (červené) ¡Barevně vidí i hmyz, většina ryb, obojživelníci, plazi a ptáci (krom
nočních druhů) ¡Ptáci vidí mnohem více barevněji (proto pestrost jejich peří) ¡Včely, hmyz a ptáci
navíc vidí i v ultrafialové oblasti

květy v UV.jpg květ v UV.jpg květy2 UV.jpg květyUV.jpg



¡Někteří ptáci mají zorný úhel až 300° (holubi), až 340°(tučňáci), až 360°(sluka)
sluka-lesni-xxx7_f_107m.jpg


¡Naopak dravci a hlavně sovy mají zorný úhel menší, zato však vidí jako člověk binokulárně
(prostorově)
european_owl_1_467x313.jpg owlo.jpg

¡Binokulární vidění
BinocularVisionDinosaurs.jpg binoc.jpg


¡Člověk rozliší střídání až 15-20 snímků za sekundu. Při 20-24 snímcích obraz splývá v pohyb (film,
televize)
¡Psy a kočky vnímají až 30-40 snímků/s
¡Ptáci jsou schopni vnímat až 150 snímků/s
¡Létající hmyz (včely, mouchy, vážky) vnímají až 300 snímků/s
¡Včely dokonce rozpoznají geometrické tvary

¡
Galaxie M31 v Andromedě je zhruba 2,5 miliónů světelných let daleko


¡
https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQqsaID5RIaA4uK8mTugBDebncm0eA__CAMtkWvVBD1dOi
Ql46B

¡



¡
http://scicurious.scientopia.org/wp-content/uploads/sites/3/2011/05/visual-system8.jpg