•Telencephalon Vyvíjí se z rostrální části předního váčku. Za embryonálního vývoje má 3 části: t. medium (l. terminalis) t. laterale – párové, podkovovitě se zatáčející Laterální váčky prosencefala rostou mnohem rychleji než mediální část a dávají tak vznik mozkovým hemisférám. Mediální část prosencefala se změní v tenkou lamina terminalis, která tvoří přední stěnu III. mozkové komory. Uvnitř každé hemisféry je laterální komora (I. a II. mozková komora), které komunikují se III. mozkovou komorou skrze foramina interventricularia (Monroi). Původně hladký povrch hemisfér se postupně člení na pět základních laloků a zvrásňuje se za vytvoření závitů (gyrifikace), čímž se zvětšuje jejich plocha. Diferenciace telencefala na 1. pars pallialis (dorzálně, tenká – palium – MK 2. pars basilaris (silnější, uvnitř hemisfér – BG 3. pars septalis (2 části: s. pellucidum dorzálně a septum verum ventrálně – není kryta MK Růstem a myelinizací drah – bílá hmota vyplní prostory mezi kůrou a BG - komory jsou zatlačeny mediálně. Tenká med. stěna telenceph. váču se spojí 1) s th – lamina afixa 2) s cévami – tela choroidea v. lateralis spojení hemisfér napříč – commisura ant., corpus callosum, fornix. •medulla spinalis Kopie Fig15 •myelencephalon •metencephalon •mesencephalon •diencephalon •telencephalon •Primary pouches: prosencephalon, mesencephalon, rhombencephalon •Secondary pouches: telencephalon • diencephalon • mesencephalon • metencephalon ---- pons (pons Varoli), cerebellum • myelencephalon --- medulla oblongata •Ontogenic development of CNS Kopie Fig26 •Hemispheria cerebri •Lamina terminalis hemdorsnew obr31 Hemisfera obr32 frnx%20med3 obr34 obr33 obr37 obr38 •Sulcus calcarinus obr41 •Structure of telencephalon •Gray matter •Basal ganglia Cortex •White matter - pathways •Projection •Commissural •Association Během vývoje nerostou jednotlivé části laterálních váčků stejnou rychlostí, zvětšují se hlavně kaudálním a bazálním směrem. Rychlejším růstem vzniká lobus frontalis (frontální lalok) a lobus temporalis (temporální lalok) otáčející se zpět orálním směrem. Osa, kolem které rotují rychleji rostoucí oblasti, probíhá laterální plochou hemisfér. V těchto místech růst hemisféry zaostává a následně vklesává za vytvoření fossa lateralis cerebri, na jejímž dně je lobus insularis. Z důvodu rychlejšího růstu ve frontálním a temporálním směru má řada struktur telencefala včetně laterálních komor podkovovitý tvar. •1 ncl. caudatus •2 globus pallidus •3 putamen •4 claustrum •■ corp. amygdaloideum •globus pallidus + putamen = ncl. lentiformis •ncl. caudatus + putamen = corpus striatum •Functionally 5 ncl. subthalamicus 6 substantia nigra •Basal ganglia •1 •2 •3 •4 •5 •6 BG1 obr71 obr72 obr73 •Palleostriatum (pallidum) = globus pallidus lat. + med. segment – dorsal pallidum ventral pallidum •Neostriatum (striatum) ncl. caudatus, putamen – dorsal striatum ncl. accumbens – ventral striatum • •Archistriatum corpus amygdaloideum •Development of BG BG se vyvíjejí souběžně s rozvojem kortexu. Ne zcela přesně se používá také označení striatum (v širším slova smyslu), Podobně jako kortex lze striatum z vývojového hlediska rozdělit na paleostriatum, archistriatum et neostriatum. Paleostriatum Globus pallidus (bledé jádro). V klinické praxi se často používá zkrácený termín pallidum. Je rozděleno na pars lat (také pars externa) a pars med (také pars interna). Strukturálně je pars medialis velmi podobná pars reticularis substantiae nigrae a nucleus subthalamicus, což svědčí o společném původu těchto struktur (vyvíjejí se z diencefala). Archistriatum soubor jader různé velikosti označovaný jako corpus amygdaloideum (amygdala, amygdalární jádra). Leží v temporálním laloku před cornu temporale lat komory a hippokampem, její pozici lze také identifikovat podle lokalizace pod uncus gyri parahippocampalis. Jádra jsou tvořena vývojově starší kortikomediální skupinou, vývojově mladší a u člověka výrazně vytvořenou bazolaterální skupinou a centrálním jádrem (nucleus centralis). Amygdalární jádra tvoří spoje se subkortikálními a kortikálními strukturami pro řízení funkcí, které primárně souvisejí s řízením emočních projevů chování např. při příjmu potravy, strachu a úzkosti, se sexuálním chováním. Jaderná skupina se rovněž podílí na řízení motorických, kardiovaskulárních a endokrinních mechanizmů, aktivita jader výrazně souvisí s pamětí a dalšími vyššími kognitivními funkcemi. Neostriatum Nucleus caudatus a putamen mají podobnou buněčnou strukturu. Obě struktury zůstávají spojené proužky šedé hmoty procházející přes capsula interna, což dalo tomuto souboru označení corpus striatum. •Ncl caudatus + putamen = dorsal striatum •Globus pallidus = dorsal pallidum • •VS = ventr. striatum (ncl. accumbens septi) VP = ventral pallidum (ncl. basalis Meynerti) •VP •VS • C Pu GP Hlavní složky BG jsou snadno makroskopicky rozlišitelné na horizontálních nebo frontálních řezech hemisférami telencefala. Na frontálním řezu mozkovou hemisférou v úrovni commissura anterior je mezi facies inferior frontálního laloku a globus pallidus a putamen rozptýlená šedá hmota označovaná jako ventrální pallidum (mediálně) a ventrální striatum (laterálně). Vlastní globus pallidus pak představuje dorzální pallidum a putamen společně s ncl. caudatus tvoří dorzální striatum. Claustrum je tenká vrstva šedé hmoty nejasného významu, která je uložena laterálně od putamen a amygdalárních jader v temporálním laloku jako součást olfaktorního a limbického systému. Přehled struktur řazených k bazálním gangliím se může v jednotlivých učebnicích odlišovat. Z hlediska anatomického členění telencefala patří k bazálním gangliím pallidum, striatum a skupina amygdalárních jader. Na základě spojů a funkčního výkladu jsou k bazálním gangliím řazeny ještě struktury diencefala (ncl. subthalamicus) a mesencefala (substantia nigra) (viz níže). ADHD=Attention Deficit Hyperactivity Disorders (co-existence of attentional problems and hyperactivity ) •SUBSTANTIA INNOMINATA a NCL. ACCUMBENS BG2 • •Corpus amygdaloideum •Functional connections of BG •CORTEX •STRIATUM •THALAMUS •PALLIDUM • • • • •Function of BG inhibition of cortical and subcortical motor functions •Cerebral cortex •ALLOCORTEX •3-4 layers •a) palleocortex (rhinencephalon) •b) Archicortex (limbic system) • • •NEOCORTEX •6 layers •palleocortex •archicortex Na základě fylogenetického vývoje lze rozlišit paleocortex, archicortex et neocortex. Použití tohoto způsobu členění kortexu u člověka je vhodné pro pochopení a orientaci v často složitých strukturálních vztazích. V paleokortexu a archikortexu jsou neurony uspořádány do 3-5 vrstev, zatímco neokortex má 6 vrstev neuronů. Neurony v neokortexu jsou navíc organizovány do funkčních jednotek ve tvaru sloupců. Zjednodušeně si lze představit, že u ryb a obojživelníků je na telencefalu vyvinutý paleo- a archikortex. Neokortex se objevuje poprvé mezi paleo- a archikortexem u plazů. V průběhu fylogenetického vývoje dochází k největšímu rozvoji neokortexu u savců, včetně jeho vnitřní organizovanosti a ke zvětšení jeho povrchu projevujícího se gyrifikací. U člověka se stává neokortex kritickou strukturou jeho intelektuální aktivity. Paleo- a archikortex jsou na základě vnitřní strukturální stavby označovány jako allocortex (allokortex), zatímco neokortex jako isocortex (isokortex). Paleokortex se nachází u člověka na spodní ploše hemisfér, kde společně s bulbus olfactorius a souvisejícími strukturami (tractus olfactorius, trigonum olfactorium a stria olfactoria lateralis et medialis) je základem tzv. čichového mozku, rhinencefala (rhinencephalon). Archikortex je uložen na mediální ploše hemisfér ve formě kortikální pásky, která zde byla vytlačena rozvíjejícím se neokortexem, a je označována jako cornu Ammonis. Největší část povrchu hemisfér zaujímá neokortex, který s paleokortexem a archikortexem má ještě hraniční zóny, peripaleokortex et periarchikortex (společně označovaný jako mesokortex). Pars pallialis se vějířovitě rozrůstá. Od 4 m základy rýh a závitů - vkleslé místo lat – insula přes ni opercula. Vznik fossa a sulcus cerebri lat. Kopie obr1 •PALEOCORTEX •Bulbus olfactorius •Tractus olfactorius •Stria olf. lateralis – •Area piriformis •Stria olf. medialis – •Gyrus paraterminalis obr58 •ARCHICORTEX • •Indusium griseum •Striae longitudinales •Hippocampus •Gyrus dentatus •Subiculum obr59 obr60 obr61 BG8 obr68 •Limbic system – classic conception •Papez‘s circuit (James Papez 1939) without specific function • •ncl. anterior •thalami •gyrus parahippocampalis •hippocampus •ncl. mamillaris • •tr. mammilo-thalamicus •fornix •RECENT CONCEPTION OF LIMBIC FOREBRAIN • basomedial telencephalon, structures of diencephalon and • mesencephalon for emotion and motivation of our behavior •Regular structures • g. cinguli, g. parahippocampalis, hippocampus, insular cortex, • neocortical regions of forebrain - basal frontotemporal • regions, orbital cortex • area septalis, amygdalar ncll., ventral striatum (pallidum) • ncl. anterior et medialis dorsalis thalami, habenulla • • • hypothalamus (ncl. mammillaris) • přední část g. parahippocampalis – entorhinální kortex – příjem kognitivních a senzorických informací z asociačních kortikálních oblastí, přenáší tyto informace do hipp. pro konsolidaci a pak vrací zpět do asociačního kortexu, kde dochází ke kodování ve formě paměťových stop hippokampální formace – subiculum, vlatní hippocampus, gyrus dentatus, jednotlivé sektory se označují jako cornu ammonis fornix – přímé pokračování fimbria, která přijímají axony ze subicula a hippocampu, vedou do předního hypothalamu, ncl mammillaris bilat. poškození hippokampu – ztráta deklarativní paměti, procedurální je zachována Papez limbic4a •Brodman’s map (cytoarchitectonic map of cortex) ■ 11 regiones ■ 52 areae I když základní stavba neokortexu je v podstatě všude stejná, existují významné lokální rozdíly v tloušťce kůry, tloušťce jednotlivých vrstev, v zastoupení buněčných typů v jednotlivých vrstvách, v uspořádání vláken v jednotlivých vrstvách, v množství vláken af a ef., v mediátorové a enzymové výbavě a ve funkčních vlastnostech neuronů. Také rozdíly v úpravě glie, cév, množství pigmentu aj. Podle jednotivých kritérií byly vypracovány mapy mozkové kůry, podle nichž může mít kůra 1) cytoarchitektonické členění (podle typů bb a jejich frekvence). Nejčastěji se používá členění podle Brodmana na 11 krajin (regiones) a 52 menších polí (areae) 2) Myeloarchitektonické (respektuje úpravu svazků vláken), 3) glioarchitektonické (podle zasoupení typů a úpravy glie), 3) angioarchitektonické (podle úpravy korových cév) aj. Obr.: cytoarchitektonická mapa kůry podle Brodmana. Jednotlivé areae jsou označeny čísly •Primary motor c. (a 4), primary somatic sensory c. (a 3,1,2), primary visual c. (a 17), primary auditory c. (a 41,42) •Secondary and association areas •Functional regions of cortex Funkční korové oblasti: místní morfologické obměny charakteru kůry jsou v těsném vztahu k funkcím příslušného okrsku kůry. Kůra je nejvyšší úrovní mozku, do které přicházejí informace, zpracování informací je na nejvyšší úrovni. Při mapování funkčně specializovaných okrsků kůry se obvykle rozlišují: 1) primární korové oblasti – též označované jako projekční oblasti motorické, sensitivní i smyslové s přesnou funkcí a přesným somatotopickým uspořádáním. 2) sekundární korové oblasti, které mají rozpoznávací a asociační funkce. Mají také somatotopické uspořádání, avšak méně detailní, vykonávají řadu funkcí kontrolních a primární oblasti jsou jim v tomto smyslu podřízení 3) asociační korové oblasti (fylogeneticky nejmladší oblasti). Mají zvýšené množství přívodů z jiných funkčních oblastí kůry i z podkorových struktur. Jejich funkce jsou rozsáhlé, závisí na nich také individuální vědomí osobnosti a jednání. > •rty • •zuby, dásně, čelist •Representation of contralateral body parts •„motor homunculus“ •gyrus postcentralis > •gyrus precentralis •rty •tvář •prsty •kotníky •„sensory homunculus“ •CORTICAL AREAS FOR SPEECH - I •Broca‘s (motor) cortical area - g. front. inf. a44, 45 • lesion - expressive aphasia – the lack of speech, but understanding is OK • •Wernicke‘s (sensory) cortical area - a 22,39,40 in dominant hemi- • sphere • lesion - receptive aphasia – the lack of understanding •CORTICAL AREAS FOR SPEECH - II TelenCortexRec •White matter of the telencephalon - corpus medullare •Fibers •commissuralprojection association •Commissural fibers •1 corpus callosum neocortex •2 commissura ant. pars ant.- paleocortex pars post. - neocortex •3 commissura fornicis archicortex •1 •2 •3 Homo – spojují stejné okrsky levé a pravé hemisféry. Hetero – spojují různé okrsky levé a pravé hemisféry Komisurální dráhy jsou svazky axonů, které vzájemně propojují struktury levé a pravé hemisféry. Největší komisurou telencefala je corpus callosum na kterém můžeme rozlišit v rostro-dorzálním směru rostrum, genu, truncus et splenium corporis callosi. Axony corpus callosum jsou topograficky uspořádány, takže jejich svazek procházející přes rostrum a genu propojuje frontální laloky a tvoří menší oblouk otevřený rostrálním směrem (forceps frontalis). Vlákna propojující okcipitální laloky tvoří oblouk otevřený dozadu (forceps occipitalis) a jsou součástí splenium corporis callosi. Commissura anterior je svazek bílé hmoty cylindrického tvaru, který leží napříč před columnae fornicis a lamina terminalis (přední stěnou III. komory mozkové). Svazek je složen z fylogeneticky starší části pars anterior, která propojuje struktury čichové kůry a z mladší části pars posterior, která propojuje neokortikální struktury temporálního laloku. Commissura fornicis je ploténka bílé hmoty trojúhelníkovitého tvaru, která leží mezi rozestupujícími se crura fornicis. Vlákna této komisury propojují vzájemně gyrus parahippocampalis a další struktury hippokampální formace levé a pravé hemisféry. •forceps minor connection of frontal lobes •forceps major connection of occipital lobes tapetum roof of the posterior horn • •Corpus callosum - 300 million fibers •Commissura fornicis et anterior obr62 •Projection fibers •short •■ connections between cortex and BG •■ reciprocal connections between cortex and thalamus •long •tr. co-sp tr. co-ncl tr. co-ret tr. co-tec tr. co-ru tr. co-bulb tr. co-po • •capsula interna Projekční dráhy - svazky axonů, které tvoří vzájemné spojení mezi MK a níže uloženými strukturami. Krátké projekční dráhy zahrnují spoje mezi MK a BG nebo mezi kůrou a thalamem. Jako příklad lze uvést tractus th-corticales, tr co-thalamicus, tr co-striaticus nebo tr co-subth Dlouhé projekční dráhy jsou svazky obsažené v důležité struktuře bílé hmoty označované jako capsula interna. Capsula interna je bílá hmota mezi ncl caudatus, lentiformis a thalamem. V prostoru si lze capsula interna představit ve tvaru liliového květu, jehož otevřená část je obrácená laterálně k nucleus lentiformis a jehož stopka směřuje ke crus cerebri mezencefala. •genu > •crus ant. •crus post. •co-ncl • Na horizontálním řezu hemisférou telencefala má capsula interna typický tvar písmene V, takže můžeme rozlišit crus anterius, genu et crus posterius capsulae internae. Jsou uvedeny jen dlouhé dráhy ! Crus anterius je uloženo mezi ncl caudatus a lentiformis. Obsahuje vlákna předního tr. th-co (spojení ncl. anterior thalami s frontální kůrou) a tr. fronto-po, částí tr. corticopontini. V genu probíhají tr co-nucl, které spojují motorickou kůru (area 4) s kontralaterálně uloženými motorickými neurony kraniálních nervů. Crus post. tvoří bílou hmotu mezi thalamem a nucleus lentiformis. Obsahuje vlákna v pořadí od genu - tr co-sp v somatotopickém uspořádání od kraniální části trupu a horních končetin ke kaudálním částem trupu a dolním končetinám. Paralelně s předcházející drahou probíhají tr co-re et co-ru. Následují tr co-th, zadní tr th-co (převádí SS informace do parietální kůry) a tr parieto- , temporo- et occipito-pontinus, což jsou součástí tractus corticopontini (spojení kortikálních neuronů telencefala s nuclei pontis). Radiatio optica je tvořena axony zrakové dráhy pocházející z corpus geniculatum laterale a směřující mediálně do primární zrakové kůry na mediální ploše okcipitálního laloku. Radiatio acustica obsahuje vlákna neuronů v corpus geniculatum mediale, která se vějířovitě zatáčí laterální směrem a končí v primární sluchové korové oblasti nacházející se na horní ploše gyrus temporalis superior (Heschlův závit). •Association fibers: short (fibrae arcuatae), long f. longit. sup. f. uncinatus f. longit. inf. fibrae arcuatae cingulum propojují různě vzdálené korové oblasti hemisféry. Funkčně se jedná o důležité spoje, které umožňují součinnost rozdílných okrsků kůry často za vzniku funkce vyššího řádu. Krátké asociační dráhy probíhají těsně pod kortexem a vzájemně propojují kortikální oblasti jednoho závitu nebo kortex sousedních závitů (např. spoje mezi primární a sekundární senzorickou kůrou). Vzhledem k obloukovitému průběhu jsou označovány také jako fibrae arcuatae. Dlouhé asociační dráhy propojují vzdálenější místa kůry lokalizovaná v různých lalocích telencefala. Tvoří kompaktní svazky, které lze na fixovaném mozku dokonce vypreparovat. Fasciculus longitudinalis superior probíhá v hloubce bílé hmoty a spojuje kůru frontálního, parietálního, temporálního a okcipitálního laloku. Fasciculus longitudinalis inferior je uložen v blízkosti facies inferior hemisféry a propojuje kůru temporálního a okcipitálního laloku. Fasciculus occipitofrontalis superior se nachází v blízkosti corpus callosum a propojuje kůru frontálního laloku s kůrou parietálního a okcipitálního laloku. Fasciculus occipitofrontalis inferior leží pod předchozím svazkem a propojuje kortex frontálního laloku s kortexem insuly a temporálního a okcipitálního laloku. Fasciculus uncinatus spojuje obloukovitě kůru spodní (orbitální) plochu frontálního laloku s kůrou temporálního laloku. Fasciculi occipitales verticales jsou svazky vláken, které spojují kortex okcipitálního laloku a s kůrou parietálního laloku. Jako cingulum je označen výrazný svazek nacházející se v gyrus cinguli. Spojuje kůru frontálního, parietálního a temporálního laloku s gyrus hippocampi v rámci spojů tzv. limbického předního mozku. •Illustrations were copied from: •Atlas der Anatomie des Menschen/ Sobotta. Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München: Urban & Schwarzenberg, 1993 •Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy. Windows Version 2.0 •