ARO BAKTERIÁLNÍHO
PŮVODUPŮVODU
MUDr. František BEŇA
Původce - agens
* U značné části se jedná o smíšené bakteriální
infekce, či bakteriální infekce navazující na virovou
etiologii.
* Nejčastější bakteriální a "atypická" etiologická agens
ARO, pneumonií, bronchitid, otitid jsou uváděny:
** beta-hemolytické streptokoky skupiny A, C a G
* Streptococcus pneumoniae
* Haemophilus influenzae
* Mycoplasma pneumoniae
* Staphylococcus aureus
* Branhamella catarrhalis
* Legionella pneumophila
* Chlamydia pneumoniae
Klinický obraz a diagnostika
* Infekce může být lokalizována v jakékoli
části respiračního traktu a ta je hlavním
faktorem určujícím klinickou manifestaci
respiračního onemocnění.respiračního onemocnění.
* Etiologická diagnosa = předpoklad
správné antibiotické terapie (kultivace a
následná identifikace etiologického agens,
včetně určení citlivosti na antibiotika).
Výskyt
* Celosvětový.
* V ČR existuje hlášení ARO (akutní respirační
onemocnění) - nerozlišuje etiologii (většina je
virové etiologie). Počet respiračních infekcí je v
ČR velmi vysoký a opakovaně v několikaletýchČR velmi vysoký a opakovaně v několikaletých
intervalech dosahuje hodnot až přes 7 000 na
100 000 obyvatel za rok.
* Nejčastěji bývají postiženy dětské věkové
skupiny 0-5 a 6-14 roků. Etiologie ARO však
není určena u třetiny až poloviny onemocnění
ARO bakteriálního původu
* Zdroj - rezervoár
­ Většinou člověk.
* Cesta přenosu
­ Bakteriální ARO jsou přenášeny jako kapénkové­ Bakteriální ARO jsou přenášeny jako kapénkové
nákazy. Místo vstupu nákazy je nejčastěji
nasopharynx. Původcem infekcí dolních cest
dýchacích může být za určitých okolností i běžná
mikroflóra horních cest dýchacích.
* Inkubační doba
­ Inkubační doba je většinou krátká, pouze několik dnů.
ARO bakteriálního původu
* Období nakažlivosti
­ Různě dlouhé, zejména u bezpříznakových nosičů.
Po zahájení terapie účinnými antibiotiky nakažlivost
končí během 24 - 48 hodin.
* Vnímavost
­ Všeobecná. Imunita je podmíněna přítomností
baktericidních protilátek vůči jednotlivým agens, které
jsou získány transplacentárně, po prodělání
onemocnění a po imunizaci.
Principy terapie
* Kromě symptomatické terapie a u závažných klinických
průběhů i terapie zajištující vitální funkce, je nutná cílená
terapie účinným antibiotikem
* Vzhledem k tomu, že určení etiologie a následné určení
citlivosti na antibiotika trvá několik dnů, je pouze u závažných
klinických průběhů (pneumonie, epiglotitida) doporučováno
zahájení terapie širokospektrými ATB a následné zpřesněnízahájení terapie širokospektrými ATB a následné zpřesnění
antibiotické terapie po určení agens i jeho citlivosti.
* U méně závažných klinických průběhů ARO je doporučováno
vyčkat s nasazením ATB terapie do výsledku kultivace a
zohlednit i možnost virové etiologie akutního respiračního
onemocnění.
* Zvláštní pozornost zasluhuje určení etiologie Streptococcus
pyogenes, kde je indikována terapie penicilinem i k prevenci
sekundárních následků streptokokového onemocnění.
Epidemiologická opatření
a) preventivní
* Zatím jsou k dispozici pouze tři vakcíny:
­ meningokoková
­ hemofilová
­ pneumokoková­ pneumokoková
b) represivní
­ hlášení onemocnění
­ odběr biologického materiálu na laboratorní průkaz
etiologie