Imobilizační syndrom Hypokinetický syndrom §definice - souhrn negativních projevů a důsledků nedostatečné pohybové aktivity • Øseniorská dekondice Øimobilizační syndrom Seniorská dekondice I §prudký pokles zdatnosti seniora vedoucí k významnému poklesu kvality života a k neschopnosti vykonávat aktivity: Ø- o které má zájem Ø- které ve svém hodnotovém žebříčku považuje za významné nepostradatelné Ø- soběstačnosti v běžných denních činnostech Seniorská dekondice II §vyvolávající momenty Øsetrvale nízká pohybová aktivita Øakutní onemocnění, úraz, operace s akcentací hypokineze a delším upoutáním na lůžko • •Dekondice nastupuje tím rychleji, čím nižší byla zdatnost před aktuální epizodou – hranice 2 týdny Seniorská dekondice III §možné iatrogenní poškození – „zatím se šetřete“, „počkejte, až zesílíte“ §únava a dušnost jsou pvoažovány za projevy choroby, nikoli za dekondici §svalová slabost je považována za závrať •nedostatek pohybové aktivity vede k poruše adaptability • Seniorská dekondice IV §důsledky Øomezování pohybových aktivit Øpokles kvality života Øzhoršování soběstačnosti zvláště v IADL Øv extrému až upoutání na lůžko §může být potencováno Ømalnutricí Ønástupem depresivní symptomatologie Øtlumivými psychofarmaky. Patofyziologie dekondice §dekondice je obdobou detréninku sportovců §může být umocněná Øprojevy přidružených chorob Øporuchou pohybové koordinace Ødysregulací krevního oběhu - ortostatické hypotenze či chronotropní insuficience myokardu Øléky s negativně chronotropním účinkem (digitalis, betablokátory Efekt detréningu §hlavní složky detréninku Øpokles maximální spotřeby kyslíku (VO2max) Øpokles krevního objemu Øméně účinný vzestup srdeční frekvence při maximální zátěži • Metabolické a další efekty detréningu Øklesá aktivita lipázy Øklesá hladina glykogenu i citlivost k inzulinu Øve svalech klesá aktivita oxidativních enzymů Østoupají hladiny katecholaminů Øpo 12 týdnech inaktivity mohou mohou být zodpovědné za rozkolísání krevního tlaku i za pocity palpitací Praktický přístup k prevenci §zkrácení imobilizace na lůžku §zachování adaptační úrovně během hospitalizace §nutná diff dg slabosti, závratí, palpitací, kolísání TF a TK §rekondiční program založený na habituálních aktivitách nebo na laboratorních aktivitách (ergometr, běhátko) Imobilizační syndrom §soubor negativních důsledků a projevů dlouhodobého podstatného omezení pohybové aktivity, především ve smyslu upoutání na lůžko §postihuje seniory Øs omezenou adaptační kapacitou Øs poruchou regulačních mechanizmů, např. ortostatických Øs významnou multimorbiditou • •rozvoj negativních důsledků pobytu na lůžku je velmi rychlý a probíhá v desítkách hodin Součásti imobilizačního syndromu I üporucha ortostatické, posturální regulace s rozvojem ortostatické hypotenze (ortostatického syndromu) üoblenění krevního oběhu se vznikem flebotrombozy a s rizikem plicní embolie üdekondice a přestavba oběhového systému s poklesem VO2max ühypoventilace plicní, často provázená stagnací hlenu s rizikem vzniku pneumonie Součásti imobilizačního syndromu II üvznik proleženin, dekubitů üsvalová atrofie s poklesem svalové síly üvznik flekčních kontraktur üzhoršení pohybové koordinace při chůzi üdekalcinace skeletu, rozvoj osteoporózy Součásti imobilizačního syndromu III • üobstipace a/nebo inkontinence stolice üporuchy mikce üpsychické poruchy, především deprese a deprivace, üdehydratace Ortostatická hypotenze §častější při Ødehydrataci, hypovolémii Øterapii antihypertenzivy Øpodávání tlumivých léků §prevence üposazování (nohy s lůžka) a postavování nemocných opakovaně během dne üizometrický stah hýžďového svalstva a rukou (zaťaté pěsti) üaktivně pátráme po závratích a palpitacích pociťovaných při postavení üměříme TK vleže, vsedě, případně po postavení • Oblenění oběhu (hypokinetická cirkulace) §způsobeno inaktivitou svalů DKK §potencuje vývoj flebotrombózy Øvěk Øvyplavení tkáňových faktorů při operacích (zvláště ortopedických, gynekologických, urologických) Øpřítomnost maligního onemocnění Øzávažná kardiální insuficience Øpolyglobulie Prevence üčasná mobilizace po operaci üopakované postavování a procházení nemocných üaktivní cvičení dolními končetinami na lůžku včetně použití šlapadel üpasivní cvičení (rovněž opakovaně během dne) üpoužití vakuových kompresí übandážování dolních končetin üminiheparinizace, resp. aplikace LMW ükaždodenní pátrání po klinických známkách flebotrombozy u ležících nemocných Flebotrombóza - TEN §vznik po 3. dnu imobilizace §při nepohyblivých končetinách (zlomeniny, ikty) - v 60 % případů §u geriatrických pacientů bez prevence je 10. den na lůžku rozvinuta v 80 % Přestavba cirkulace ↓klesá srdeční volum ↓klesá srdeční výdej ↓klesá maximální aerobní kapacita (VO2max) ↓vyrovnává se distribuce krve do horní a dolní poloviny těla ↓snižuje se sekrece ADH a aldosteronu ↓navození vodní a solné diurézy se vznikem hypovolemie Hypoventilace Øatelektázy Øhyperémické okrsky Østagnace hlenu • riziko pneumonie üalterace psychického stavu – delirium vs apatie ütachykardie üsubfebrilie ücelkové zhoršení stavu Preventivní opatření při hypoventilaci Øpolohování Ødůsledná dechová rehabilitace Øpodpora odkašlávání – polohování, expektorancia Øhydratace – základní expektorans • vnejvíce rizikoví jsou nemocní s CHOPN a nemocní po endotracheální intubaci Svalová atrofie Øpopisována již od 18. století Øza 4-6 týdnů klesá svalová síla o 6-40% Ønejvíce postiženy svaly DKK – m. quadriceps Øsvaly pažní trpí méně Øsnížení kapilarizace vede ke zvýšené lokální svalové únavě Ø Možná opatření ürekondice opatrná – hrozí svalová mikrotraumata ürekondiční jednotky by zpočátku neměly být delší než 10 min üsilový tréning během imobilizace má vliv jen na některé svalové skupiny üpodání anabolických hormonů ovlivní bilanci tekutin, ne svalovou sílu • • Kalciurie, osteoporóza Øimobilizace znamená absenci tahu svalových úponů – osteoklasty jsou v převaze Øběhem prvního týdne ztráty 10g Ca Øve 12. týdnu nejvyšší riziko litiázy Øztráta kostní hmoty v DKK a v plegických končetinách (hemiosteoporóza) • Preventivní opatření üzatím omezeně účinná üpodávání vit D a kalcia üprocvičování různých svalových skupin üpo zlomeninách susp osteoporotických kalcitonin a bisfosfonáty üposazování, postavování • Flekční kontraktury Øzaujímání stereotypní polohy s flektovanými koleny a lokty Øubývání pohybové spontaneity Ødlouhodobé sezení v křesle Øsvalové dysbalance – převaha flexorů nad extenzory • vznik flekčních kontraktur Porucha svalové koordinace a chůze ØM. Parkinson §svalová slabost §porucha propriocepce • Ødemence §apraxie korového původu Preventivní opatření §reedukace chůze Øudržení svalové síly, výživy Ønohy při sezení pevně opřené o zem nebo stupínek Øprošlapávání podlahy Øpřešlapování ze zvedáním chodidla nad podložku Dehydratace Ønejzávažnější riziko imobilizovaných nemocných Øpotencováno kognitivní poruchou, poruchou vědomí Øchybí pocit žízně Øchybí zvýšení příjmu po deprivaci tekutin Øhyperosmolalita snižuje citlivost baroreceptorů Øpříznaky – horšení psychiky, oligurie, tachykardie, hypotenze, pokles hmotnosti Preventivní opatření Øaktivní pobízení k příjmu tekutin 1500ml denně Øvedení záznamů o bilanci Øaktivní sledování příznaků dehydratace Øsavičky Øuzavřené nádoby pro pití vleže Øpři bezvědomí NGS raději než infuze Malnutrice Ødlouhodobě selekce stravy – palacinková diéta Øzvláště při kvalitativních a kvantitativnáích poruchách vědomí Øporuchy hybnosti Ønevšímavost personálu – odnáší nedotčené porce • • Preventivní opatření Øsledování příjmu potravy, záznam Øsledování hladin albuminu, prealbuminu, cholinesterázy Øměření objemu končetin – paže, stehna Øsledování ketonurie Øv USA asistenti ke krmení a hydratování imobilních nemocných Poruchy vyměšování §zpomalení střevní pasáže Øobstipace, pseudoprůjmy – obtékání skybal • §poruchy mikce Øretence moči u mužů – neklid u dementních Øuroinfekty, urosepse Dlouhodobé psychické změny üdeprivace – chybí alespoň výhled z okna üdeprese üapatie ütendence k pohodlnosti üpocity osamělosti • Preventivní opatření Øvysazování do křesla Øpostavování Øvyvážení k oknu, na chodbu, na zahradu Økomunikace, stimulace Øergoterapeutické aktivity Děkuji za pozornost DSC00802