Výživové chování Zuzana Derflerová Brázdová Evoluční úvahy •Výživové chování je klíčové pro přežití •Hraje ústřední roli v evoluci člověka •“Otevřený” program vs. “uzavřený” program • • Dilema omnivorů: •Objevovat nové potraviny, ale bezpečnou cestou. •Výživové chování se liší od jiných každodenních chování se vztahem ke zdraví. • Mechanismy „mám/nemám rád“ • •Potravinová neofobie (“Nikdy jsem to nejedl, ale NEMÁM TO RÁD”) •Potravinová neofilie (objevuje se při malé pestrosti, nudnosti…) •Preference sladké chuti (koncentrovaná energie, zřídka toxická) •Preference slané chuti (?) •Naučené potravinové averze •Naučené potravinové preference •Potrava jako odměna •Instrumentální jezení / pití • Definice •Preference = je volba jednoho před druhým. Předpokládá dostupnost. • •Chutnání = emocionální odpověď na potravinu. Naučené potravinové averze • •Konzumace potraviny asociována s nemocí, nevolností, ZVRACENÍM… •Vznik jedinou zkušeností (one-trial learning) •Rezistentní na změnu •Nové – neznámé potraviny jsou snadněji averzibilní • Naučené potravinové preference • •Když je konzumace potraviny asociována s • •příjemnou situací při jídle •uzdravováním se •sladkou chutí •použitím konkrétní potraviny jako odměny • Instrumentální jezení/pití •Použití vysoce preferované aktivity jako odměny za snězení určité potraviny vede ke snížení její preference. • •Příklad: „Když sníš tuhle rybu, (vypiješ hrnek mléka), můžeš se do půlnoci dívat na televizi.” • • Chutnání je silnou determinantou preference • •Hlavní důvody pro akceptování/rejekci potravin: • • 1. Sensoricko-afektivní faktory • 2. Anticipované následky • 3. Faktory představivosti • Hlavní důvody •1. Sensoricko-afektivní faktory •Obliba nebo nechuť senzorického aspektu (chuť, pach) •Chutný x nechutný •Intra-kulturální variace v potravinových preferencích •2. Předpokládané následky •Víra v následky konzumace potraviny •Krátkodobý účinek: nasycení, nevolnost •Dlouhodobý účinek: sociální status, zdravotní efekt •3. Faktory představivosti •Přijetí/rejekce pro znalost toho, o jakou potravinu jde (původ, symbolika) •Největší efekt na potravinové rejekce. • Chutné x prospěšné •Pro vznik obliby je nutný nejprve kontakt/zkušenost •Expozice může zvýšit oblibu •Asociace potraviny s pozitivními/příjemnými následky po požití •Sociální vlivy jsou významné v přijetí obliby/odmítnutí (zvl. u dětí) •Kognitivní faktory přímo ovlivňující stravovací zvyklosti mohou být víc elementární než osvojení výživových znalostí •Informace /edukace může jednotlivce přivést k určité potravině, nechat ho ochutnat, ale to, co se stane pak, je už determinováno jinými faktory • • Dvě hlavní kategorie rejekce založené na faktorech představivosti •Nevhodné, nepatřičné (písek, papír…) – většina kulturních odmítnutí •Nechutné, hnusící se – silný senzoricko-afektivní náboj, vyvolává nevolnost (živočichové, živočišné produkty, mořské produkty…) •1. Nechutný x nebezpečný •Naučené potravinové averze • vs •Alergické reakce •2. Hnusící se x nepatřičné •„Hnusící se“ je naučený mechanismus (malé děti jej nemají). Psychologické kontaminanty, faeces… Vzbuzuje typickou faciální expresi •Nepatřičné: informace • Změna chování •Většina preferovaných chování se vztahem ke zdraví má pozitivní krátkodobé následky a negativní dlouhodobé •Protektivní chování mívají (alespoň zpočátku) negativní krátkodobé následky a pozitivní dlouhodobý efekt •Každodenní chování jsou určena interakcemi mezi: •--- situacemi (příležitost pro…) •--- následky (pozitivní, negativní, krátkodobé, dlouhodobé…) •--- dovednostmi • Prerekvizity pro individuální změnu chování • •Znalost (vím - co) •Postoj (chci – proč) •Chování (mohu to udělat – jak) • •Mezi těmito kategoriemi existují složité vztahy. • •(„Můžeš koně přivést k vodě, ale nedonutíš ho pít.“) • Změna výživového chování •Změna situací •Změna následků •Naučení dovedností •“Realistické, malé cíle“ („Think small”) • •Je obvyklé a normální, že většinu lidí vůbec nezajímají témata veřejného zdraví, tj. ani to, co jim chcete říci. Rozhodně je jich mnohem více než těch, které to zajímat bude. •