Plýtvání potravinami
(food wastage)
Mgr. Lucie Štrublová
23. 10. 2017
Fakta o plývání potravinami
• Každoročně se v zemích Evropské unie vyplýtvá kolem
88 milionů tun potravin, s tím související náklady činí
143 miliard eur
• Plýtvá se i cennými zdroji jako je voda, půda a energie
• Plýtvání v průběhu celého potravinového řetězce: od
zemědělců, výrobců a maloobchodníků až po samotné
spotřebitele
• Spotřebitel má největší podíl na vzniku potravinového
odpadu
• Průměrná domácnost v ČR „vyplýtvá“ zhruba
4 000 Kč za rok
Základní terminologie-I
• Definice plýtvání potravinami je v různých
zemích různá – nutno sjednotit!
• Podle FAO je plýtvání potravinami součástí ztráty
potravin a označuje se jím vyhazování nebo
alternativní využití bezpečných a nutričně
hodnotných potravin určených pro lidskou
spotřebu, které probíhá podél celého
potravinového řetězce od primární výroby až po
konečnou spotřebu v domácnosti. Pojem
„plýtvání potravinami“ zahrnuje jak potravinové
ztráty, tak potravinový odpad
potravinové ztráty vs potravinový odpad
Základní terminologie-II
Potravinové ztráty (food losses)
• Definice podle dokumentu Global food Losses
and Food Waste
• Za potravinové ztráty se označují ztráty
vznikající při výrobě, sklizni, po sklizni a při
fázích zpracování.
Potravinový odpad (food waste)
• Definice podle dokumentu Global food Losses
and Food Waste
• Za potravinový odpad se označují ztráty, ke
kterým dochází v pozdějších fázích
potravinového řetězce, obvykle (ale ne
výhradně) v sektoru maloobchodu a spotřeby
PROJEKT FUSIONS 2012 - 2016
Příčiny vzniku potravinového odpadu v
jednotlivých sektorech
• Velkoobchod a maloobchod
– uplynutí data použitelnosti ve skladišti či v
obchodě, poškození výrobků nebo snížení jejich
kvality či váhy během skladování, přebytečné
zásoby, vyřazení potravin kvůli nevyhovujícím
požadavkům na kvalitu, výrobky neprodané
navzdory slevám
• Stravovací služby
– obtížné předvídání počtu zákazníků
,standardizované velikosti porcí v restauracích,
finská studie -samoobsluhy
Domácnosti
• Největší podíl na vzniku potravinového
odpadu
– nedostatečně naplánovaný nákup a nakoupení
velkého množství potravin, propagační akce
v obchodech s potravinami, uvaření velkého
množství pokrmu, který se následně
nezkonzumuje a vyhodí.
– spotřebitel dostatečně nerozumí významu „data
minimální trvanlivosti“ a “data použitelnosti” na
potravinách, což vede k tomu, že vyhodí potraviny,
které jsou ještě bezpečné ke konzumaci
Rozvojové nebo rozvinuté země? Kdo
plýtvá více?
Výsledky studie FAO – 2011
Rozvojové země
• Více než 40 % sklizně ztratí na cestě ke
spotřebiteli
• Špatná infrastruktura a nedostatečně vyvinutý
obalový průmysl
• Ke snížení by mohla vést podpora zemědělství a
investice do infrastruktury, posílení
dodavatelského řetězce, dopravy i rozšíření
obalového průmyslu
• Převaha potravinových ztrát
• 6 -11 kg /os/rok
Rozvinuté země
• Špatná koordinace mezi jednotlivými
účastníky potravinového řetězce, chování
spotřebitele
• Vhodným opatřením se jeví lepší koordinace,
prostřednictvím přesnější domluvou mezi
jednotlivými subjekty, zvyšování povědomí v
oblasti průmyslu, maloobchodu a spotřebitelů
o dopadech plýtvání, zejm. ekonomických
• 95–115 kg/os/rok
Kterými skupinami potravin plýtváme
nejvíce?
1. Pečivo
2. Ovoce a zelenina
3. Hotové pokrmy
4. Mléko a mléčné výrobky
5. Maso
Environmentální dopad plýtvání
Procentuální podíl jednotlivých fází potravinového řetězce na
uhlíkové stopě a plýtvání potravinami – Food Wastage
Footprint - FAO
Je plýtvání globální problém?
• ANO!!!
• https://www.youtube.com/watch?v=IqfD3p8F
n-g&t=85s
Boj proti plýtvání
• Aplikace různých způsobů pro snižování
potravinového opadu – nejvyšší prioritou je
prevence
• Osvědčené postupy většinou v podobě „case
studies“
• Evropská komise – společné sdílení
osvědčených postupů členských států EU
• Společné řešení by měli hledat všichni
účastníci potravinového řetězce
Hierarchie nakládání s potravinovým
odpadem uplatněná na plýtvání
ORGANIZACE A PROJEKTY PROTI
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI- ČR
DAROVÁNÍ POTRAVIN - POTRAVINOVÁ
BANKA
Potravinová banka pro Brno a
Jihomoravský kraj
• Food Box 1. Shopping park Avion –
Hypermarket Tesco na Scandinávské
• Food Box 2. od 1.6.2017 v Hypermarketu
Tesco na Dornychu
Potravinová banka pro Brno a
Jihomoravský kraj
http://www.foodbankbrno.cz/
ZCHRAŇ JÍDLO
• PABĚRKOVÁNÍ
– http://zachranjidlo.cz/paberkovani/
• Další projekty: Křivá polévka, Hostina pro
1000, Tisíc kilo
VEŘEJNÁ LEDNICE
• České Budějovice
• Praha
• Zlín
• Brno?
– https://www.youtube.com/watch?v=TESEgxORMAE&f
eature=youtu.be
NA OVOCE
„NEBUĎ PLÝTVÁK „
• Projekt LF MUNI , Ústav podpory a ochrany
zdraví
• Intervenční projekt
• Výuka interaktivní formou
• 4 stanoviště
1. Plýtvání , plýtvání mnohým smutek nahání,
2. Nákupní seznam plýtvání neznám
3. Každý drobek se počítá
4. Nedojíš nevyhodíš
ORGANIZACE A PROJEKTY PROTI
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI -
ZAHRANIČÍ
Love food, hate waste
• Kampaň Spojeného království Velké Británie
• Cíl: zvýšit povědomí o potřebě snížení
potravinového odpadu
• Princip: zavádění praktických postupů v
každodenním životě spotřebitele – správné
skladování potravin, plánování jídelníčku bez
přebytečných zbytků
The Campus Kitchens Project
• Projekt bojující proti hladu a plýtvání potravinami
na univerzitách v různých státech USA
• Cíl: snížit plýtvání potravinami v oblasti
stravovacích služeb, rozvoj podnikatelských i
vedoucích dovedností studenta
• Princip: dobrovolníci z řad studentů sbírají zbylé
nevydané pokrmy z jídelních hal a potraviny z
obchodů a distribuují je lidem v nouzi
Na závěr zahraniční „extrémista“?
• Dumpster diving – Rob Greenfield v San Diegu skládající
obrazec z vyhozených potravin
DĚKUJI ZA POZORNOST
Zdroje pro samostudium
• http://ec.europa.eu/food/safety/food_waste
• „Nebuď plýtvák“ – intervenční projekt ;
Diplomová práce, autor práce: Mgr. Lucie
Štrublová (Vlková), MVDr. Halina Matějová ,
2017
• Pohled nutričního specialisty na plýtvání
potravinami, Diplomová práce, autor:
Mgr.Kateřina Vítů, vedoucí práce: prof. MUDr.
Bc. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc., 2016
PRACOVNÍ LIST