Mgr. Kateřina Hortová
http://farm4.staticflickr.com/3381/3472321290_7ea420de26.jpg


}Rychlostní a silové sporty
◦Sprinty, lední hokej, veslování, kanoistika, americký fotbal, box, fitness, sportovní gymnastika,
vzpírání…
}Technické sporty
◦Stolní tenis, balet, tanec, skoky na lyžích…
}Vytrvalostní sporty
◦Běhy na dlouhé tratě, cyklistika, běh na lyžích, biatlon, triatlon…

}Systém ATP – CP
◦Zásoby ATP ve svalu → energie max. do 3-6 sec. trvání výkonu
◦Spotřebované ATP re-syntetizováno kreatinfosfátem (CP)
◦CP poskytuje energii až do 15 sec. trvání výkonu
◦Převažuje u rychlých a silových sportů
}Zdroje energie při anaerobní FA
◦ATP z glukózy a svalového a jaterního glykogenu bez přítomnosti O2 → tvorba laktátu → metabolické
acidózy → zhoršená utilizace Glc
◦U výkonů od cca 10 sec. – 2 min.




}
Podíl jednotlivých substrátů na tvorbě ATP při svalové práci (%)
Běh na
ATP/CP
Glykogen svalový -
anaerobní
oxidace
Glykogen svalový -
aerobní
oxidace
Glykogen
jaterní
Mastné kyseliny
100 m
50,0
50,0
x
x
x
400 m
25,0
65,0
10,0
x
x
800 m
x
50,0
50,0
x
x
1 500 m
x
25,0
75,0
x
x
5 000 m
x
12,5
87,5
x
x
10 000 m
x
3,0
97,0
x
x
Maraton
x
x
70,0
5,0
25,0

}
}Druh sportu
◦Aerobní sporty – mírná až střední déle trvající zátěž
◦Anaerobní sporty – krátká, intenzivní zátěž
https://humanphysiology2011.wikispaces.com/file/view/muscle_fuel_consumption_during_exercise.jpg/21
8930078/418x472/muscle_fuel_consumption_during_exercise.jpg

}
}
}
}
}
}
}
}
}Sprinty 100-200 m dříve považováno za alaktátovou zónu; anaerobní glykolýza od prvních sekund
http://www.coachr.org/energysys2.jpg

}
}O jakého jedince se jedná
◦pohlaví, věk, složení těla, výkonnost, zdravotní stav, další specifika…
}Cíl, čeho chceme dosáhnout
◦maximální výkon (rychlostní, silový,vytrvalostní)
◦regenerace
◦tvorba energetických zásob
◦nárůst svalové hmoty
◦redukce tukových zásob
◦relaxace

}Gymnastka, 22 let, 160 cm, 52,5 kg, ATH 45 kg, tréninkový den
◦KEV: 1344 kcal (56 kcal/h.)
◦Běžný EV: 1344x1,3
◦FAEV: trénink 120 min → 56x2x4
◦CEV: 1747+448=2195 kcal

}Hlavní zdroj E pro většinu bb (mozek, sítnice, erytrocyty…)
}50 – 70 % z CEP
}Zásadní zdroj energie při FA (vyšší intenzity)
}Energetická zásoba → glykogen
}Ochrana tělesných B
}Strukturní – účast na výstavbě tkání (součást pojiva, nukleotidů, nukleových kys. atd.)
}

}Monosacharidy (ribosa, glukosa, fruktosa…)
}Oligosacharidy (sacharosa, maltosa, laktosa)
}Polysacharidy (škrob)
}
http://www.ekomarket.ba/images/products/94525229med1.jpg

Výsledek obrázku pro glycemic index and glycemic load



}Jaterní glykogen
◦4 % v lačném stavu
◦6 – 8 % (10 %) po S pokrmu
◦100 – 120 g
◦po 12 – 18 h. lačnění vyčerpán (noční lačnění)
}Svalový glykogen
◦1 – 2 %
◦asi 3x více než v játrech (200 – 500 g); 10 g/kg svalů
◦↑ množství ve svalových vláknech typu II (o 10 – 25 %)
}

}Inzulin dependentní transport
◦Inzulin stimuluje GLUT4 → glukosa do bb
◦Tuková, svalová tkáň, játra a střevo
}Non-inzulin dependentní transport
◦Facilitovaná difuze bez potřeby E
◦CNS, krevní elementy, endotelové
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Metabolismus_inzulin-glukosa.jpg/400px-Met
abolismus_inzulin-glukosa.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Propojen%C3%AD_PPC_a_glykol%C3%BDzy.jpg/55
0px-Propojen%C3%AD_PPC_a_glykol%C3%BDzy.jpg


}Nejsou zásadním zdrojem E, 15-20 % (30-60 %) z CEP
}Funkce:
◦Strukturní (složka buněčných struktur – cytoskelet, biomembrána…)
◦Metabolická (enzymy, transportní bílkoviny, nutriční význam, udržení koloidněonkotického tlaku,
funkce pufrů)
◦Informační (signální protein, regulační hormony, imunoglobuliny)
}

}Esenciální AK: Try, Val, Thr, Ileu, Lys, Leu, Phe, Met, His
}Podmíněně esenciální AK: Arg, Cys, Tyr, Gln, Pro, Gly
}Biologická hodnota B:
◦Přítomnost esenciálních AK (živočišné → výhodnější)
◦Natrávení a vstřebání ve střevě → využitelnost (rostlinné
B 40 %, B masa 70 %, B vaječného bílku 87 %, B MM 95 %)
◦Dusíková rovnováha – pozitivní/negativní bilance
}

}Nadbytečné AK → degradace
◦Odstranění aminoskupiny (deaminace/transaminace)
◦Uhlíkatá kostra (ketogenní/glukogenní AK) → oxidováno nebo uloženo ve formě S či T
}Pool AK – vnitřní hotovost AK (100-120 g)
}AK volně v krvi cca 5 g
}¾ všech AK uskladněno ve svalech

http://www.studiumbiochemie.cz/metabolismus/bil8.jpg



}Oxidace AK
◦Játra - nejdůležitější pro metabolismus a oxidaci AK → schopny oxidovat většinu AK
◦Svaly oxidují Val, Leu, Ile (při ↑ intenzitách jako zdroj E - glukoneogeneze)
◦Alaninový – glukozový cyklus – při katabolických stavech (Ala → jater → pyruvát → Glc) opět jako
zdroj E – glukoneogeneze
}

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Alaninov%C3%BD_cyklus.jpg



}Důležitý zdroj E
}Zásadní zdroj E při nižších a středních intenzitách FA
}Skladný zdroj E (neváže na sebe vodu)
}Tvoří 20-40 % z CEP
}Funkce:
◦Strukturní (fosfolipidy, glykolipidy → základem dvojvrstvy cytoplazmatických membrán)
◦Výživná (zdroj E, esenciálních MK, resorpce lipofilních vitaminů, nosič chuti, vysoká dlouhodobá
sytivost)
◦Ochranná (tepelná izolace, ochrana neuronů…)
}

}Jednoduché lipidy (tuky, vosky, ceramidy)
}Složené lipidy (glycerofosfolipidy, sfingofosfolipidy, glykosfingolipidy)
}V potravinách většina tuků – triacylglyceroly, fosfolipidy…
}Nejdůležitější složka tuků – MK
◦Nasycené
◦Nenasycené
–Monoenové
–Polyenové
–Řada n-6
–Řada n-3
}

http://www.nature.com/aps/journal/v32/n2/images/aps2010196f4.jpg



}Předstupeň β-oxidace je přestup MK do matrix mitochondrie
}MK s více než 12C nepronikne sama do matrix mitochondrie → přenašeč (karnitin) → β-oxidace
}
http://www.spektrum.de/lexika/images/biok/fff249.jpg

}MK oxidovány v játrech, svalech, myokardu
}MK jako zdroj E pro svaly:
◦Intramuskulární zdroje
◦Adipocyty
◦Chylomikrony, VLDL
}↓ intenzita FA → E z VMK
}Dostatek O2, karnitinu, enzymů…
}

}Energetická potřeba
◦Muži – 3000 – 4000 kcal
◦Ženy – 2000 – 3000 kcal
}Živiny
◦Sacharidy 5-7 g/kg (ATH)
◦Bílkoviny 1,8 – 2,5 g/kg (ATH)
◦Tuky 0,8-1,0 g/kg (ATH)
◦S : B : T   60 – 65 % : 15 – 20 % : 20 %
◦↑ aktivní tělesné hmoty → pozitivní EB o 300 – 500 kcal /den
–Strava pravidelná – 6 dávek /den
–Pro anabolický efekt navyšujeme zejména sacharidy 7 – 8 g/kg (ATH)
◦Dodržovat pitný režim (kulturisti, boxeři, judisti…)
◦

}Výživa před výkonem
◦Strava lehce stravitelná cca 3 – 4 hod. před výkonem (minimum vlákniny, T, střední množství S s
nižším GI a méně B)
◦Tekutiny
}Výživa v průběhu výkonu
◦Příjem tekutin (iontové nápoje) – S v nápoji u všech aktivit nad 30 min. (oddálí únavu, zlepší
koncentraci, pozitivní vliv na reakce, šetří B…)
}Výživa po výkonu
◦1. tekutá (do 30 min.) – proteino–sacharidový koktejl s AMK (příjem S a B → lepší celková
regenerace → 3:1)
◦2. tuhá strava (do hodiny) – bohatá na S a B

}Objemová fáze
◦Pozitivní energetická bilance (důležité je množství, kvalita a načasování stravy)
◦B 10 – 18 %, S 60 – 70 %, T 20 – 25 %
◦B není potřeba výrazně navyšovat (začátečník x pokročilý)
◦Nejvíce zastoupené S (pozor na vysoký příjem jednoduchých cukrů)
◦T 20 % z CEP
◦Pitný režim

}Rýsovací fáze
◦Negativní energetická bilance (není příliš vhodné v závodním období)
◦Radikální
–B 20 – 30 %, S 45 – 55 %, T 20 – 25 %  → u fitness sportovců
◦Optimální příjem živin
–B 10 – 15 %, S 55 – 60 %, T do 30 % → zohlednit čas pro dosažení ideální hmotnosti

}Energetická potřeba
◦Muži – 3000 – 3500 kcal
◦Ženy – 2000 – 2500 kcal
}
}Živiny
◦S 5 – 7 g/kg (ATH)
◦B 1,2 – 1,5 g/kg (ATH)
◦T 0,8-1,2 g/kg (ATH)
◦S : B : T    60 % : 15 % : 25 %
◦Pitný režim

}Výživa před výkonem
◦Strava lehce stravitelná cca 3 – 4 hod. před výkonem (minimum vlákniny, T, střední množství S s
nižším GI a méně B)
◦Tekutiny
}Výživa v průběhu výkonu
◦Tekutiny (iontové nápoje)
◦V případě turnajů x zápasů– ovoce, sacharidové tyčinky
}Výživa po výkonu
◦Potřeba doplnit svalový glykogen
–1. fáze – velmi rychlá, 30 – 60 min. po výkonu, na inzulinu nezávislá
–2. fáze – pomalejší, ovlivněná inzulinem
◦

}Energetická potřeba
◦Muži – 3500 – 5000 kcal
◦Ženy – 2500 – 3500 kcal
}Živiny
◦Nutná kompenzace velkého EV → ↑ příjem
–S 8 – 12 g/kg (ATH)
–B 1,3 – 1,7 g/kg (ATH)
–T 1,0 – 1,2 g/kg (ATH)
–Tekutiny (horké a vlhké počasí)
◦
http://www.prirodni-matrace.cz/files/image/A/0520_Landis_Doping_Cycling_full_600.jpg

}Výživa před výkonem
◦Lehce stravitelná (↑ množství S se středním až nižším GI) a malé množství B
◦Dostatečný příjem tekutin
}Výživa v průběhu výkonu
◦Iontové nápoje
◦Energetické gely
◦Sacharidové tyčinky
◦Ovoce
◦Důležité správné načasování i složení
}Výživa po výkonu
◦1. tekutá – proteino–sacharidový koktejl s AMK – co nejdříve po výkonu a s vysokým GI
◦2. tuhá strava – vysoký obsah S a střední obsah B
◦
◦

}Závodní den (z pohledu S)
◦Doplnění S před výkonem (3 – 4 hod.) individuální (metabolismus, citlivost k inzulinu…)
– vstup do aktivity s vyšší glykémií → snížená závislost na svalovém glykogenu
◦Pozor na vysoké dávky rychlých S těsně (45 – 30 min.) před výkonem – zvýšení hladiny inzulinu →
snížení využívání MK → svaly závislé na S → hypoglykémie
◦Příjem S cca 5 min. před výkonem neovlivní vyplavení inzulinu → nástupu adrenalinu
◦S při výkonu šetří svalový glykogen (u aktivit nad 30 min.) – lépe dodávat v menších dávkách a
častěji; po cca 1 hod. S ve formě gelu, ovoce, tyčinky… + nápoj, po cca 3 hod. BCAA + S + nápoj
◦S po výkonu – re-syntéza glykogenu a ochrana svalů před proteokatabolismem; S : B 4:1
◦
◦
◦
◦
◦

}Sportovní aktivita → ztráta tekutin
◦Pot
◦Moč
◦Stolice
◦Vydechovaný vzduch
◦Vypařování kůží
}

}Ztráty tekutin ovlivněny:
◦Klimatické podmínky (teplota, vlhkost, rychlost větru)
◦Úroveň FA (typ FA, trénovanost)
◦Tělesný povrch
◦Složení těla
◦Aklimatizace

}Špatná hydratace (→ dehydratace) negativně ovlivňuje výkon:
◦↑ katabolické stavy (↑ glykogenolýzy a proteolýzy) → vyšší ztráta svalového glykogenu
◦↓ V krevní plazmy → klesá srdeční výdej a svaly méně zásobeny krví (↓ O2, živin) → využití vlastní
zásoby energie (svalový glykogen) + horší odplavení metabolitů, laktátu

◦↓ tvorba potu → nebezpečí přehřátí
◦↓ přívod krve ke svalům vede ke ↓ oxidaci T a naopak ke ↑ oxidaci S
}Hydratace při FA:
◦Před výkonem vypít cca 0,5 l tekutin a během FA popíjet
◦Tekutiny nevolit příliš studené (10 – 15 °C)
◦Hypotonický nápoj → rychlejší rehydratace
◦Koncentrace S 3 – 6 % (maltodextrin, glukóza, sacharóza)

◦Obsah elektrolytů při výkonu Na:K = 3 – 4:1 (Na+ ↑ absorpci S a H2O)
◦Nápoj během výkonu nemusí obsahovat vitaminy
◦Dávky během výkonu 150 – 300 ml/15 – 20 min.
◦Obsah elektrolytů po výkonu Na:K = 1:3 (K+ důležitý pro resyntézu glykogenu)
◦V prvních 30 min. po PA vypít 500 – 1000 ml a poté každou hodinu 500 – 1000 ml do dosažení 150 %
ztráty potu
◦Elektrolyty + S v nápoji mají velký přínos pro regeneraci




}Složení:
◦Účinná látka → účinnost výrobku
}Dávkování
}Časové rozložení
}Zdravotní bezpečnost
}Antidopingový kodex
}

http://www.omaa.org.uk/sites/default/files/Boxing-008.jpg



}Skolnik H., Nutrient timing for peak performance. 2010.
}MAUGHAN J. R., BURKE L. M., Výživa ve sportu. Galén, 2006.
}VILIKUS Z. a kol., Výživa sportovců a sportovní výkon. Karolinum, 2012.
}LEDVINA M., STOKLASOVÁ A., CERMAN J., Biochemie pro studující medicíny I. a II. díl. Karolinum,
2004.