Mgr. Kateřina Hortová http://farm4.staticflickr.com/3381/3472321290_7ea420de26.jpg }Rychlostní a silové sporty ◦Sprinty, lední hokej, veslování, kanoistika, americký fotbal, box, fitness, sportovní gymnastika, vzpírání… }Technické sporty ◦Stolní tenis, balet, tanec, skoky na lyžích… }Vytrvalostní sporty ◦Běhy na dlouhé tratě, cyklistika, běh na lyžích, biatlon, triatlon… }Systém ATP – CP ◦Zásoby ATP ve svalu → energie max. do 3-6 sec. trvání výkonu ◦Spotřebované ATP re-syntetizováno kreatinfosfátem (CP) ◦CP poskytuje energii až do 15 sec. trvání výkonu ◦Převažuje u rychlých a silových sportů }Zdroje energie při anaerobní FA ◦ATP z glukózy a svalového a jaterního glykogenu bez přítomnosti O2 → tvorba laktátu → metabolické acidózy → zhoršená utilizace Glc ◦U výkonů od cca 10 sec. – 2 min. } Podíl jednotlivých substrátů na tvorbě ATP při svalové práci (%) Běh na ATP/CP Glykogen svalový - anaerobní oxidace Glykogen svalový - aerobní oxidace Glykogen jaterní Mastné kyseliny 100 m 50,0 50,0 x x x 400 m 25,0 65,0 10,0 x x 800 m x 50,0 50,0 x x 1 500 m x 25,0 75,0 x x 5 000 m x 12,5 87,5 x x 10 000 m x 3,0 97,0 x x Maraton x x 70,0 5,0 25,0 } }Druh sportu ◦Aerobní sporty – mírná až střední déle trvající zátěž ◦Anaerobní sporty – krátká, intenzivní zátěž https://humanphysiology2011.wikispaces.com/file/view/muscle_fuel_consumption_during_exercise.jpg/21 8930078/418x472/muscle_fuel_consumption_during_exercise.jpg } } } } } } } } }Sprinty 100-200 m dříve považováno za alaktátovou zónu; anaerobní glykolýza od prvních sekund http://www.coachr.org/energysys2.jpg } }O jakého jedince se jedná ◦pohlaví, věk, složení těla, výkonnost, zdravotní stav, další specifika… }Cíl, čeho chceme dosáhnout ◦maximální výkon (rychlostní, silový,vytrvalostní) ◦regenerace ◦tvorba energetických zásob ◦nárůst svalové hmoty ◦redukce tukových zásob ◦relaxace }Gymnastka, 22 let, 160 cm, 52,5 kg, ATH 45 kg, tréninkový den ◦KEV: 1344 kcal (56 kcal/h.) ◦Běžný EV: 1344x1,3 ◦FAEV: trénink 120 min → 56x2x4 ◦CEV: 1747+448=2195 kcal }Hlavní zdroj E pro většinu bb (mozek, sítnice, erytrocyty…) }50 – 70 % z CEP }Zásadní zdroj energie při FA (vyšší intenzity) }Energetická zásoba → glykogen }Ochrana tělesných B }Strukturní – účast na výstavbě tkání (součást pojiva, nukleotidů, nukleových kys. atd.) } }Monosacharidy (ribosa, glukosa, fruktosa…) }Oligosacharidy (sacharosa, maltosa, laktosa) }Polysacharidy (škrob) } http://www.ekomarket.ba/images/products/94525229med1.jpg Výsledek obrázku pro glycemic index and glycemic load }Jaterní glykogen ◦4 % v lačném stavu ◦6 – 8 % (10 %) po S pokrmu ◦100 – 120 g ◦po 12 – 18 h. lačnění vyčerpán (noční lačnění) }Svalový glykogen ◦1 – 2 % ◦asi 3x více než v játrech (200 – 500 g); 10 g/kg svalů ◦↑ množství ve svalových vláknech typu II (o 10 – 25 %) } }Inzulin dependentní transport ◦Inzulin stimuluje GLUT4 → glukosa do bb ◦Tuková, svalová tkáň, játra a střevo }Non-inzulin dependentní transport ◦Facilitovaná difuze bez potřeby E ◦CNS, krevní elementy, endotelové http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Metabolismus_inzulin-glukosa.jpg/400px-Met abolismus_inzulin-glukosa.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Propojen%C3%AD_PPC_a_glykol%C3%BDzy.jpg/55 0px-Propojen%C3%AD_PPC_a_glykol%C3%BDzy.jpg }Nejsou zásadním zdrojem E, 15-20 % (30-60 %) z CEP }Funkce: ◦Strukturní (složka buněčných struktur – cytoskelet, biomembrána…) ◦Metabolická (enzymy, transportní bílkoviny, nutriční význam, udržení koloidněonkotického tlaku, funkce pufrů) ◦Informační (signální protein, regulační hormony, imunoglobuliny) } }Esenciální AK: Try, Val, Thr, Ileu, Lys, Leu, Phe, Met, His }Podmíněně esenciální AK: Arg, Cys, Tyr, Gln, Pro, Gly }Biologická hodnota B: ◦Přítomnost esenciálních AK (živočišné → výhodnější) ◦Natrávení a vstřebání ve střevě → využitelnost (rostlinné B 40 %, B masa 70 %, B vaječného bílku 87 %, B MM 95 %) ◦Dusíková rovnováha – pozitivní/negativní bilance } }Nadbytečné AK → degradace ◦Odstranění aminoskupiny (deaminace/transaminace) ◦Uhlíkatá kostra (ketogenní/glukogenní AK) → oxidováno nebo uloženo ve formě S či T }Pool AK – vnitřní hotovost AK (100-120 g) }AK volně v krvi cca 5 g }¾ všech AK uskladněno ve svalech http://www.studiumbiochemie.cz/metabolismus/bil8.jpg }Oxidace AK ◦Játra - nejdůležitější pro metabolismus a oxidaci AK → schopny oxidovat většinu AK ◦Svaly oxidují Val, Leu, Ile (při ↑ intenzitách jako zdroj E - glukoneogeneze) ◦Alaninový – glukozový cyklus – při katabolických stavech (Ala → jater → pyruvát → Glc) opět jako zdroj E – glukoneogeneze } http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Alaninov%C3%BD_cyklus.jpg }Důležitý zdroj E }Zásadní zdroj E při nižších a středních intenzitách FA }Skladný zdroj E (neváže na sebe vodu) }Tvoří 20-40 % z CEP }Funkce: ◦Strukturní (fosfolipidy, glykolipidy → základem dvojvrstvy cytoplazmatických membrán) ◦Výživná (zdroj E, esenciálních MK, resorpce lipofilních vitaminů, nosič chuti, vysoká dlouhodobá sytivost) ◦Ochranná (tepelná izolace, ochrana neuronů…) } }Jednoduché lipidy (tuky, vosky, ceramidy) }Složené lipidy (glycerofosfolipidy, sfingofosfolipidy, glykosfingolipidy) }V potravinách většina tuků – triacylglyceroly, fosfolipidy… }Nejdůležitější složka tuků – MK ◦Nasycené ◦Nenasycené –Monoenové –Polyenové –Řada n-6 –Řada n-3 } http://www.nature.com/aps/journal/v32/n2/images/aps2010196f4.jpg }Předstupeň β-oxidace je přestup MK do matrix mitochondrie }MK s více než 12C nepronikne sama do matrix mitochondrie → přenašeč (karnitin) → β-oxidace } http://www.spektrum.de/lexika/images/biok/fff249.jpg }MK oxidovány v játrech, svalech, myokardu }MK jako zdroj E pro svaly: ◦Intramuskulární zdroje ◦Adipocyty ◦Chylomikrony, VLDL }↓ intenzita FA → E z VMK }Dostatek O2, karnitinu, enzymů… } }Energetická potřeba ◦Muži – 3000 – 4000 kcal ◦Ženy – 2000 – 3000 kcal }Živiny ◦Sacharidy 5-7 g/kg (ATH) ◦Bílkoviny 1,8 – 2,5 g/kg (ATH) ◦Tuky 0,8-1,0 g/kg (ATH) ◦S : B : T 60 – 65 % : 15 – 20 % : 20 % ◦↑ aktivní tělesné hmoty → pozitivní EB o 300 – 500 kcal /den –Strava pravidelná – 6 dávek /den –Pro anabolický efekt navyšujeme zejména sacharidy 7 – 8 g/kg (ATH) ◦Dodržovat pitný režim (kulturisti, boxeři, judisti…) ◦ }Výživa před výkonem ◦Strava lehce stravitelná cca 3 – 4 hod. před výkonem (minimum vlákniny, T, střední množství S s nižším GI a méně B) ◦Tekutiny }Výživa v průběhu výkonu ◦Příjem tekutin (iontové nápoje) – S v nápoji u všech aktivit nad 30 min. (oddálí únavu, zlepší koncentraci, pozitivní vliv na reakce, šetří B…) }Výživa po výkonu ◦1. tekutá (do 30 min.) – proteino–sacharidový koktejl s AMK (příjem S a B → lepší celková regenerace → 3:1) ◦2. tuhá strava (do hodiny) – bohatá na S a B }Objemová fáze ◦Pozitivní energetická bilance (důležité je množství, kvalita a načasování stravy) ◦B 10 – 18 %, S 60 – 70 %, T 20 – 25 % ◦B není potřeba výrazně navyšovat (začátečník x pokročilý) ◦Nejvíce zastoupené S (pozor na vysoký příjem jednoduchých cukrů) ◦T 20 % z CEP ◦Pitný režim }Rýsovací fáze ◦Negativní energetická bilance (není příliš vhodné v závodním období) ◦Radikální –B 20 – 30 %, S 45 – 55 %, T 20 – 25 % → u fitness sportovců ◦Optimální příjem živin –B 10 – 15 %, S 55 – 60 %, T do 30 % → zohlednit čas pro dosažení ideální hmotnosti }Energetická potřeba ◦Muži – 3000 – 3500 kcal ◦Ženy – 2000 – 2500 kcal } }Živiny ◦S 5 – 7 g/kg (ATH) ◦B 1,2 – 1,5 g/kg (ATH) ◦T 0,8-1,2 g/kg (ATH) ◦S : B : T 60 % : 15 % : 25 % ◦Pitný režim }Výživa před výkonem ◦Strava lehce stravitelná cca 3 – 4 hod. před výkonem (minimum vlákniny, T, střední množství S s nižším GI a méně B) ◦Tekutiny }Výživa v průběhu výkonu ◦Tekutiny (iontové nápoje) ◦V případě turnajů x zápasů– ovoce, sacharidové tyčinky }Výživa po výkonu ◦Potřeba doplnit svalový glykogen –1. fáze – velmi rychlá, 30 – 60 min. po výkonu, na inzulinu nezávislá –2. fáze – pomalejší, ovlivněná inzulinem ◦ }Energetická potřeba ◦Muži – 3500 – 5000 kcal ◦Ženy – 2500 – 3500 kcal }Živiny ◦Nutná kompenzace velkého EV → ↑ příjem –S 8 – 12 g/kg (ATH) –B 1,3 – 1,7 g/kg (ATH) –T 1,0 – 1,2 g/kg (ATH) –Tekutiny (horké a vlhké počasí) ◦ http://www.prirodni-matrace.cz/files/image/A/0520_Landis_Doping_Cycling_full_600.jpg }Výživa před výkonem ◦Lehce stravitelná (↑ množství S se středním až nižším GI) a malé množství B ◦Dostatečný příjem tekutin }Výživa v průběhu výkonu ◦Iontové nápoje ◦Energetické gely ◦Sacharidové tyčinky ◦Ovoce ◦Důležité správné načasování i složení }Výživa po výkonu ◦1. tekutá – proteino–sacharidový koktejl s AMK – co nejdříve po výkonu a s vysokým GI ◦2. tuhá strava – vysoký obsah S a střední obsah B ◦ ◦ }Závodní den (z pohledu S) ◦Doplnění S před výkonem (3 – 4 hod.) individuální (metabolismus, citlivost k inzulinu…) – vstup do aktivity s vyšší glykémií → snížená závislost na svalovém glykogenu ◦Pozor na vysoké dávky rychlých S těsně (45 – 30 min.) před výkonem – zvýšení hladiny inzulinu → snížení využívání MK → svaly závislé na S → hypoglykémie ◦Příjem S cca 5 min. před výkonem neovlivní vyplavení inzulinu → nástupu adrenalinu ◦S při výkonu šetří svalový glykogen (u aktivit nad 30 min.) – lépe dodávat v menších dávkách a častěji; po cca 1 hod. S ve formě gelu, ovoce, tyčinky… + nápoj, po cca 3 hod. BCAA + S + nápoj ◦S po výkonu – re-syntéza glykogenu a ochrana svalů před proteokatabolismem; S : B 4:1 ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ }Sportovní aktivita → ztráta tekutin ◦Pot ◦Moč ◦Stolice ◦Vydechovaný vzduch ◦Vypařování kůží } }Ztráty tekutin ovlivněny: ◦Klimatické podmínky (teplota, vlhkost, rychlost větru) ◦Úroveň FA (typ FA, trénovanost) ◦Tělesný povrch ◦Složení těla ◦Aklimatizace }Špatná hydratace (→ dehydratace) negativně ovlivňuje výkon: ◦↑ katabolické stavy (↑ glykogenolýzy a proteolýzy) → vyšší ztráta svalového glykogenu ◦↓ V krevní plazmy → klesá srdeční výdej a svaly méně zásobeny krví (↓ O2, živin) → využití vlastní zásoby energie (svalový glykogen) + horší odplavení metabolitů, laktátu ◦↓ tvorba potu → nebezpečí přehřátí ◦↓ přívod krve ke svalům vede ke ↓ oxidaci T a naopak ke ↑ oxidaci S }Hydratace při FA: ◦Před výkonem vypít cca 0,5 l tekutin a během FA popíjet ◦Tekutiny nevolit příliš studené (10 – 15 °C) ◦Hypotonický nápoj → rychlejší rehydratace ◦Koncentrace S 3 – 6 % (maltodextrin, glukóza, sacharóza) ◦Obsah elektrolytů při výkonu Na:K = 3 – 4:1 (Na+ ↑ absorpci S a H2O) ◦Nápoj během výkonu nemusí obsahovat vitaminy ◦Dávky během výkonu 150 – 300 ml/15 – 20 min. ◦Obsah elektrolytů po výkonu Na:K = 1:3 (K+ důležitý pro resyntézu glykogenu) ◦V prvních 30 min. po PA vypít 500 – 1000 ml a poté každou hodinu 500 – 1000 ml do dosažení 150 % ztráty potu ◦Elektrolyty + S v nápoji mají velký přínos pro regeneraci }Složení: ◦Účinná látka → účinnost výrobku }Dávkování }Časové rozložení }Zdravotní bezpečnost }Antidopingový kodex } http://www.omaa.org.uk/sites/default/files/Boxing-008.jpg }Skolnik H., Nutrient timing for peak performance. 2010. }MAUGHAN J. R., BURKE L. M., Výživa ve sportu. Galén, 2006. }VILIKUS Z. a kol., Výživa sportovců a sportovní výkon. Karolinum, 2012. }LEDVINA M., STOKLASOVÁ A., CERMAN J., Biochemie pro studující medicíny I. a II. díl. Karolinum, 2004.