PITNÝ REŽIM VODA A JEJÍ VÝZNAM V LIDSKÉM TĚLE otransportér (přenos živin, odpadních látek, tepla, elektrolytů, hormonů, krevních plynů) ojako rozpouštědlo a vhodné prostředí pro chem. reakce omá ochranou funkci (klouby, CNS,amniová tekutina) ofunkce termoregulační aj. o DISTRIBUCE VODY V TĚLE oObsah vody cca 50-60 % oMnožství vody ovlivněno – věkem, pohlavím, okolní teplotou, příjmem tekutin, vlhkostí vzduchu, zdravotním stavem, těhotenství aj. Průměrné množství celkové vody v těle ve vztahu k věku, pohlaví a netukové tělesné hmotnosti: Věk Celková tělesná voda (% tělesné hmotnosti) Nedonošené dítě 80 Dítě-3 měsíce 70 Dítě-6 měsíců 60 Dítě-10 až 18 let muži 59, ženy 57 Dospělý-normální hmotnost muži 60, ženy 50 Dospělý-hubený muži 70, ženy 60 Dospělý-obézní muži 50, ženy 42 Jedinec nad 60 let muži 52, ženy 46 Kachektický nemocný 70-75 (z přednášky Nevrlé: Zadák, 2008) CTV závisí na věku, pohlaví, a stupni obezity Vodní bilance •obsah vody v lidském těle = výsledek příjmu a výdeje vody •pokud se zvýší příjem, musí se zvýšit i výdej • Příjem Výdej pití 500-1500 (i více) močí 500-1500 v potravě 800 odpařování povrchem 300 oxidací (metabolická voda) 300 dechem 400 stolicí 100 potem 300 Celkem 1600-2600 1600-2600 (z přednášky Nevrlé, Svačina, 2010) Metabolická voda (z přednášky nevrlé) •vzniká v organismu oxidací živin bohatých na vodík Oxidace 100 g substrátu Množství vody vzniklé oxidací v ml Sacharidy 55-60 Tuky 107 Bílkoviny 41-42 REGULACE OBJEMU TĚLESNÝCH TEKUTIN •Centrum žízně – lokalizováno v hypotalamu Při zvýšení aktivity (při ↓objemu krve, osm. tlaku, koncentraci ECT) => uvolňuje ADH (antidiuretický hormon = vazopresin) g stimuluje zpětné vstřebávání vody v ledvinách •Receptory – podávají informace o množství vody v organizmu Osmoreceptory – reagují na změnu osmotického tlaku, v CNS Volumoreceptory – reagují na změnu objemu tekutin, v srdci •Aldosteron – hormon kůry nadledvin, který se vyplavuje jako odpověď na aktivaci renin – angiotensinového systému Vyvolává zpětnou resorpci sodíku v ledvinách, se kterým se pasivně vstřebává i voda • •Atriální natriuretický faktor – srdeční předsíň Zvyšuje vylučování vody v organizmu, tvoří se při zvýšeném objemu cirkulující tekutiny v srdečních předsíních, chrání srdce před objemovým přetížením • NEROVNOVÁHA TĚLESNÝCH TEKUTIN •Izotonické poruchy (změny ve volumu) • —Deplece volumu - ztráta vody a elektrolytů •zvracení, silné pocení, průjmy, při GIT píštělích, při renálních onemocněních snižujících resorpci Na+ aj. •projevy: ↓kožní turgor, ↓pocení, ↓tvorba moč, žízeň atd.) — —Nadbytek volumu - retence vody a Na+ •onemocněním ledvin, nemocí srdce a jater •projev ↑TK, edémy aj.) NEROVNOVÁHA TĚLESNÝCH TEKUTIN •Hyper a hypoosmolární poruchy (nerovnováha vody a Na+) ¢ ¢Dehydratace •Sníženo celkové množství tělesné vody, Na+ se relativně nemění = hypertonické prostředí, •Nedostatečný přísun tekutin, diabetes insipidus ↓sekrece ADH, •↓TK, pocit žízně, slabost, malátnost, dráždivost /svrašťování buněk/) •Vyšší ohrožení u malých dětí a seniorů ¢Hyperhydratace - intoxikace vodou •↑ vody, množství Na+ se relativně nemění •Nejčastěji v důsledku snížené schopnosti vodu vyloučit •Nadměrná sekrece ADH – poruchy CNS, mozkové krvácení, psychogenní poruchy, tumory, léky •Příznaky - časté močení, klidové pocení i v normálních podmínkách, vlhké ruce či nohy Dehydratace •Projevy akutní dehydratace: • •1-5 % žízeň, nepohoda, nepříjemné pocity, snížení pohyblivosti, ztráta chuti, červená kůže, netrpělivost, zvýšená tepová frekvence, nevolnost • •6-10 % závratě, bolesti hlavy, obtížné dýchání, brnění v končetinách, snížená tvorba slin, modravé zbarvení kůže a sliznic (cyanóza), slabý a nezřetelný hlas, neschopnost chůze • •11-12 % zmatenost, blouznění, křeče, nemožnost polykání, oteklý jazyk, poruchy sluchu a zraku, svraštělá a necitlivá pokožka • • •(z přednášky Nevrlé: Fujáková, 2013) PITNÝ REŽIM •Dostatek tekutin zajišťuje látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin, tedy vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. • •Umožňuje plnou výkonnost orgánů těla, tělesných i duševních funkcí. • •Naopak nedostatek vody v organizmu způsobuje problémy akutní i chronické. • •Bez vody vydrží organizmus velmi krátkou dobu, už po dvou dnech nastávají závažné poruchy homeostázy. • •Pít v průběhu celého dne, předcházet pocitu žízně • • DENNÍ DOPORUČENÉ MNOŽSTVÍ VODY Příjem vody = 65 % z tekutin + 25 % z potravy + 10 % z vlastního metabolismu VĚK DENNÍ POTŘEBA VODY (v ml/kg ideální tělesné hmotnosti) 1 – 3 95 4 – 6 75 7 – 9 60 10 – 12 50 13 – 18 40 19 – 50 35 >50 30 Těhotné 35 Kojící 45 Voda a zdravotní tvrzení •VODA (nejméně 2l/den ze všech zdrojů) - přispívá k udržení normálních tělesných a rozpoznávacích funkcí - přispívá k udržení normální regulace tělesné teploty • ZÁSADY PITNÉHO REŽIMU •Základ pitného režimu tvoří nekalorické nápoje • •Pitná voda z veřejného vodovodu •Kojenecká voda, pramenitá voda, slabě mineralizovaná voda (do 500 mg/l) bez CO2 •Ideální teplota nápoje se pohybuje kolem 16 °C (min 10 ° C), nebo i vyšší. Teploty nižší pocit žízně následně rovněž zvyšují tím, že vedou k překrvení sliznice hltanu. • •Při nákupu balených vod je důležité sledovat obsah minerálních látek, především celkovou mineralizaci. Měla by být sledováno i skladování balené vody – ne na slunci a při vyšších teplotách. • •Již otevřená balená voda by měla být co nejdříve spotřebována a skladována v chladnu. BALENÁ VODA •Požadavky na balené vody – Vyhláška MZ 404/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy • •Balená pitná voda •výrobek splňující požadavky na pitnou vodu, většina vyráběna z vodovodní vody, lze ji uměle doplňovat minerálními látkami – „mineralizovaná pitná voda“ • •Balená kojenecká voda •výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, celkový obsah ML může být nejvýše 500 mg/l, zakázána jakákoli úprava měnící její složení • •Balená pramenitá voda •výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými, celkový obsah ML může být nejvýše 1000 mg/l • • •Balená přírodní minerální voda •výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody schváleného ministerstvem zdravotnictví • •velmi slabě mineralizovaná (s obsahem RL do 50 mg/l) •slabě mineralizovaná (obsah RL 50 až 500 mg/l) •středně mineralizovaná (obsah RL 500 mg/l až 1500 mg/l) •silně mineralizovaná (obsah RL 1500 mg/l až 5000 mg/l) •velmi silně mineralizovaná (obsah RL vyšší než 5000 mg/l) • •Balená léčivá voda • léčivé vody z přírodních léčivých zdrojů •požadavky na jakost balených léčivých vod nejsou nikde stanoveny (existují jen požadavky na mikrobiologickou jakost zdrojů těchto vod) • NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UKAZATELE KVALITY VODY oCelková mineralizace oObsah jednotlivých minerálních látek oObsah oxidu uhličitého oMikrobiální kontaminace CELKOVÁ MINERALIZACE •Pro každodenní konzumaci vhodná celková mineralizace 150-500 mg/l, můžeme doplnit max.500 ml středně-silně min. vody • •Příliš mineralizované vody (středně až velmi silně) - nevhodné pro každodenní konzumaci →nezbavují efektivně tělo zplodin látkové přeměny a přebytečných solí, zvyšují riziko hypertenze, nefrolitiázy a urolitiázy, cholelitiázy, některých kloubních chorob. • •Nevhodné i vody s velmi nízkou mineralizací <100 mg/l (vyplavování minerálních látek z těla) • •Kdy je vhodné konzumovat středně, vysoce mineralizované vody – horečky, pocení, ↑ tělesná zátěž, zvracení, průjem… •Velmi slabě mineralizované vody se nehodí pro stálé pití kvůli riziku narušení minerálového i vodního metabolismu, může být vhodná jen pro některé krátkodobé dietní nebo léčebné kůry a pro ředění umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka • •Slabě mineralizované vody se hodí pro běžné pití, pokud nejsou uměle syceny oxidem uhličitým nebo pokud ho přirozeně neobsahují ve vyšším množství • •Středně mineralizované vody by měly být pouze doplňkem v nápojovém sortimentu, měly by se střídat a konzumované množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 litru za den • •Silně mineralizované vody by se měly konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství; pro děti jde vyloženě o nevhodný nápoj • •Velmi silně mineralizované vody by se měly používat jen jako lék pod dohledem lékaře • •Středně a silně mineralizované vody mohou být zajímavým (i když ne nezbytně nutným) chuťovým i „potravním“ zpestřením pitného režimu, pokud jsou konzumovány v omezeném množství. PŘEHLED VOD NA TRHU •Pramenitá (stolní) voda •Aqua Bella, Aquila, Toma natura, Fromin, Šumavský pramen • •Kojenecká voda •Aqua Oasa, Bonny, Fromin, Horský pramen •Přírodní mineralizovaná voda •Dobrá voda, Mattoni, Magnesia, Poděbradka, Ondrášovka, Hanácká kyselka, Korunní … •Léčivá minerální voda •Bílinská kyselka, Vincentka, Šaratica, Zaječická hořká voda, Rudolfův pramen HOŘČÍK, VÁPNÍK, DUSIČNANY, SODÍK, FLUÓR •Mg2+ Ca2+ •Optimální poměr vápník:hořčík 2:1, ↑množství Ca ↓vstřebávání Mg • •Mg - aktivátor enzymatických reakcí, syntézy proteinů a nukleových kyselin a nervosvalové dráždivost, ovlivňuje TK, ↓riziko úmrtí na infarkt myokardu • •Ca - součástí kostí a zubů, pro nervosvalovou dráždivost, svalovou kontraktilitu, srážení krve, vliv na TK, prevence Ca tlustého střeva?? • •NO 3- •Přeměna dusičnanů na dusitany (NO2-) v zažívacím traktu člověka, dusitany váží se na č.k.b a snižují tak schopnost krve přenášet kyslík •Přípustné množství do 50 mg/l •Na+ •Hlavním kationtem plazmy a extracelulární tekutiny, udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů, u některých lidí ovlivňuje výšku TK • •F- •Voda je největším zdrojem fluoru, stavbu kostí a zubů, zubní fluoróza (skvrnitost zubu) a deferomity kostí u některých dětí při dávkách již kolem 0,5mg/l. OPTIMÁLNÍ HODNOTY NĚKTERÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK Ukazatel Optimální obsah (mg/l) RL – rozpuštěné látky (ukazatel celkového obsahu ML) 150 - 400 Ca++ – vápník 40 - 70 (minimálně 30) Mg++ – hořčík 20 - 30 (minimálně 10) Na+ – sodík 5 - 25 K+ – draslík 1 - 5 Cl- – chloridy (*) < 50 SO4- – sírany (*) < 50 HCO3- – hydrogenuhličitany (**) 100 - 300 F- – fluoridy 0,1 - 0,3 NO3- – dusičnany < 10 OXID UHLIČITÝ •Konečný produkt buněčného metabolizmu, tvorba za normálních podmínek 15 – 20 mol/den, v klidovém stavu člověk vydýchá asi 250 ml CO2/min •h prokrvení sliznice DÚ, h sekrece slin, i citlivosti chuťových receptorů •Falešný pocit osvěžení •h resorpce v žaludku (CO2, Ca, Mg, alkohol, sulfonamidy, apod.) •h sekrece žaludeční šťávy, h motility žaludku, zrychlení střevní peristaltiky •Říhání •Stimulace dechového centra, dochází k h dechové frekvence, se vzrůstem obsahu parciálního tlaku CO2 v krvi je obecně spojen nárůst krevního tlaku a tepové frekvence •Mírný diuretický účinek MIKROBIÁLNÍ KONTAMINACE •Požadavky na hygienickou nezávadnost pitné vody upraveny vyhláškou č. 404/2006 Sb. (č. 275/2004 Sb.) a č. 293/2006Sb. (č. 252/2004 Sb.). •Vyhlášky stanovují počet E coli, koliformní bakterie, entrokoky, Pseudomonas aeruginosa, sporulující anaerobní bakterie, psychrofilní a mezofilní bakterie •Důležité: •Podmínky skladování - temno, chlad (teplo - uvolnění acetaldehydu, ftalátů z obalů, množení bakterií) •Nepít přímo z láhve – mikrobiální kontaminace • Nápoje s obsahem kofeinu •kofein- chemická sloučenina (alkaloid) •stimuluje CNS a srdeční činnost • •výskyt: kávová zrna, kakaové boby, listy čajovníku, ořechy koly, plody guarany • •káva, kolové nápoje, čokoláda, kakao, horká čokoláda, energetické nápoje, čaje •čaje: pravé-z lístků čajovníku čínského (černé, oolong, zelené) • •káva do 300 mg kofeinu - lze započítat do pitného režimu •těhotné do 200 mg •Obsah kofeinu: šálek: kávy 100 mg/ instantní kávy 75 mg/ čaje 50 mg plechovka coca coly 30 mg ČAJE •Pravé •Vyrobené z lístků Camellia sinensis L. •Černý (fermentovaný), oolong (žlutý) (polofermentovaný) – podléhají fermentaci (oxidaci vzdušným kyslíkem), zelený- fermentace zastavena teplem • •Fermentované čaje: Fermentace ničí některé vitaminy, polyfenoly (antioxidanty), třísloviny – ovlivňují negativně vstřebávání Fe (luhují se po 3-4 minutách, včas ukončit luhování čaje), kofein – „diuretikum“???, ovlivnění srdeční frekvence • •Zelené čaje: vyšší obsah polyfenolů • ↓LDL cholesterolu, protizánětlivý účinek, inhibují amylázu ve slinách (kazivost zubů), saponiny - s cholesterolem nerozpustné sloučeniny, kofein je zde vázaný na třísloviny = uvolňuje se pomaleji, minerální látky (fluor, mangan, zinek, draslík, hořčík..) •Nepravé čaje •ovocné čaje, bylinkové čaje, Rooibos, Mate aj. •Ovocné čaje: vyrobeny na bázi ovoce (nejčastěji ibišku, šípku, pomerančové kůry a sušeného jablka), výhody: neobsahují kofein, třísloviny, přidávány někdy antioxidanty, nevýhody: přidávány barviva, aromata a jiné přídatné látky, organické kyseliny poškozují zubní sklovinu • •Bylinné čaje: pozor na obsahové látky, vždy nutno znát účinky, doporučené množství, být si jistý bylinou. • •Rooibos: z větviček Aspalathus linearis (red bush, Rooibos), výhody: zdrojem řady antioxidantů (flavonoidů, beta karotenu, vit. E, vit C..), neobsahuje kofein, málo tříslovin. KÁVA •Výhody - zdraví prospěšné látky jako katechiny a flavonoidy s antioxidačním charakterem, niacin • •Nevýhody - polyaromatické uhlovodíky, kofein - vysoké dávky způsobují pocit podráždění, nespavost až křeče, až smrt. Zvýšená tvorba moči, zrychlení srdeční činnosti, vznik arytmie, zvýšení krevního tlaku a zvýšení kyselosti žaludku • • SLAZENÉ NÁPOJE •Juice, nektary, ovocné a zeleninové nápoje •Juice – obsahuje >50 % ovocné šťávy •Nektary – obsahují 50-25 % ovocné šťávy •Ovocné a zeleninové nápoje – většinou ovocné či zeleninové složky < 25% •Výhody: obsahují antioxidanty (vitamin C, beta-karoten, E vitamin, flavonoidy aj.), kyselinu listovou, minerální látky, v některých nápojích je i vláknina •Nevýhody: ↑ množství mono a disacharidů, ovocné šťávy (sirupy) až 1000 kJ/100 ml sirupu, přídatné látky na zlepšení chuti, barvy, trvanlivosti, organické kyseliny • •Slazené sycené nápoje - minerální vody, limonády a kolové nápoje •Nevýhody: vysoký obsah sacharidů (průměr 67 g/l), umělá sladidla (částečně výhoda), barviva, aromata, konzervační látky, oxid uhličitý, kyselina fosforečná, kofein (kolové nápoje) alkohol •Záleží na druhu alkoholického nápoje (víno, pivo, lihoviny) • •Antioxidanty - polyfenoly (víno), vitaminy (B12, kys. listová – pivo), minerální látky • •Nevýhody: diuretikum, toxin, zvyšuje riziko karcinogeneze • •Bezpečná dávka pro zdravého dospělého člověka je podle expertů Světové zdravotnické organizace cca 20 g 100 % lihu za den (16 g pro ženu, 24 g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200 ml vína, 50 ml destilátu. • • Výživa malých děti Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_ 7542_1154_3.html ◦Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN). ◦Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů). ◦Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa. ◦Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav, psychomotorická zralost, prospívání apod.). •Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu. •Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. •U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě. •Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku. • Rozvoj dovedností pro příjem stravy •7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst •9. měsíc: přidržuje hrneček •10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku •24. měsíc: v zásadě se samo nají • Cíl prvních dvou týdnů: • •Naučit dítě jíst lžičkou •kašovitou stravu ¢ Doporučení pro zavádění pevné stravy: zdroj: www.mamila.sk •Sledujte dítě, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendář a záznamy přikázaných a zakázaných potravin •Umožněte dítěti kojit se, kdy chce, případně kojení i nabízejte •Dávejte dítěti potraviny, o které jeví zájem •Režim stravování přizpůsobte chodu své rodiny tak, aby byl praktický a vyhovoval vám i dítěti •Přestaňte mít z jídla strach •Dodržujte základní pravidla bezpečnosti, lehce vdechnutelné potraviny podávejte až když je dítě dokáže bezpečně sníst •Konzistenci, typ pokrmu, jeho množství přizpůsobte zájmu dítěte a jeho chuti jíst •Dítě se teprve učí jíst, dejte mu čas a využijte jeho nadšení pro objevování nových věcí a chutí v čase, kdy o to má zájem •S příkrmy nemusíte čekat přesně do 6. měsíce. Doporučení WHO výlučně kojit do 6. měsíce je orientační, může to být i o něco dříve či později •Kojení při zavádění pevné stravy neomezujte – zavádění příkrmů neznamená nahrazování kojení – kojení zůstává ve stejném rozsahu • DACH - DDD VĚK 1-3 roky 4-6 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 1,0 0,9 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 3,0 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,6 0,7 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 6 (m); 5 (ž) 8 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 15 20 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 0,6 0,8 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 0,7 0,9 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 7 10 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,4 0,5 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 200 300 400 Vitamin B12 (μg) 1,0 1,5 3 Vitamin C (mg) 60 70 100 Vápník (mg) 600 750 (původně 700) 1000 Fosfor (mg) 500 600 700 Hořčík (mg) 80 120 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 8 8 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 100 120 200 Zinek (mg) 3,0 5,0 10,0 (m); 7,0 (ž) Výživa školáků a dospívajících Výživa – nedostatek i nadbytek ¢Postižení růstu ¢Ovlivnění vývoje zdravotního stavu ¢ ¢ENERGETICKÁ POTŘEBA - věk 5 let: intersexuální rozdíly ještě nejsou zřejmé - věk 6-12 let: období pozvolného růstu - adolescent: rychlý rust, intenzivní anabolické období, pohlavní diferenciace 4-6 let 7-9 let 10-12 let 13-14 let 15-18 let 25-50 let MUŽI 6,4 MJ 7,9 MJ 9,4 MJ 11,2 MJ 13,0 MJ 12,0 MJ ŽENY 5,8 MJ 7,1 MJ 8,5 MJ 9,4 MJ 10,5 MJ 9,6 MJ RŮST •Zpočátku rychlý: 1. rok + 25 cm, po 2. roce “klesá” •6-11. rok - pozvolný růst, pravidelné tempo (5 cm/rok) •Chlapci: nejvyšší růstová rychlost (7-12 cm/rok) ve čtrnácti letech •Dívky: nejvyšší růstová rychlost (7-11 cm/rok) ve dvanácti letech VLIV HORMONÁLNÍCH ZMĚN •Proměna postavy (výška, hmotnost) •Složení těla (tuk, svaly) •Dozrávání skeletu •Sexuální dospívání DACH - DDD VĚK 7-9 let 10-12 let 13-14 roky 15-18 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 0,9 0,9 0,9 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,8 0,9 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 10 (m); 9 (ž) 13 (m); 11 (ž) 14 (m); 12 (ž) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 30 40 50 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 1,0 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,4 (m); 1,1 (ž) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,1 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,6 (m); 1,3 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 12 15 (m); 13 (ž) 18 (m); 15 (ž) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,7 1,0 1,4 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 300 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 1,8 2,0 3,0 3,0 3 Vitamin C (mg) 80 90 100 100 100 Vápník (mg) 900 1100 1200 1200 1000 Fosfor (mg) 800 1250 1250 1250 700 Hořčík (mg) 170 230 (m); 250 (ž) 310 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 10 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 140 180 200 200 200 Zinek (mg) 7,0 9,0 (m); 7,0 (ž) 9,5 (m); 7,0 (ž) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) VITAMINY •Vitamin A: stavba a regenerace buněk, vliv na buněčnou proliferaci a diferenciaci, podpora imunitního systému, nezbytný pro zrak •Vitaminy skupiny B (E metabolismus buněk v růstu) •Vitamin C (syntéza kolagenu) •Vitamin D (resorpce vápníku - mineralizace kostí) SUPLEMENTACE: - vegetariani, vegani, období rekonvalescence, kuřáci, konzumenti alkoholu a drog VÁPNÍK •99 % uloženo v kostech a zubech, 1 % v ECT •Úzkostlivě udržovaná hladina v plazmě 2,23 – 2,7 mmol/l (hormony regulující hladinu vápníku v krvi!!!) •Funkce: cytoskelet, svalová kontrakce, nervový přenos, aktivace enzymů, krevní srážlivost aj • •PREVENCE OSTEOPORÓZY V DOSPĚLOSTI •do 25-30 let se buduje tzv. vrchol kostní hmoty •během období dospívání dochází až k 40% nárůstu kostní hmoty ¢Mléko a mléčné výrobky •- Sýry cca 300-450 mg/50 g porce •- Mléko cca 330 mg/250 g porce •- Jogurt 280 mg/150 g porce ¢Maso, luštěniny, vejce, ořechy a olejnatá semena •- Krůtí maso 34 mg/100 g porce •- Sója 248 mg/100 g porce •- Vejce 30 mg/kus •- Mandle 82 mg/30 g porce •- Mák 486 mg/30 g porce ¢Zelenina •- Kapusta 152 mg/100 g porce •- Brokolice 77 mg/100 g porce ¢Ovoce •- Černý rybíz 42 mg/100 g porce ¢Výrobky z obilovin •- Chléb pšeničný bílý 49 mg/50 g porce VYUŽITELNOST VÁPNÍKU Z RŮZNÝCH ZDROJŮ Absorpce vápníku Zdroj ≥ 50 % Květák, řeřicha, zelí, růžičková kapusta, kedlubna, kapusta, brokolice ≈ 30 % Mléko a mléčné výrobky ≈ 20 % Mandle, sezamová semínka, fazole ≤ 5 % Špenát, rebarbora C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Dropbox\UNKA\UNKA\PROJEKTY\VIP\FOTO\BROŽURA\várka_první\foto-36.jpg •Zdroj obrázku: www.pav.rvp.cz PREVENCE OSTEOPORÓZY? To není jen vápník. ¢zajištění adekvátního příjmu vápníku dle příslušných výživových doporučení ¢zabránění podvýživě a proteinové malnutrici ¢zajištění přiměřené dodávky vitaminu D, a to expozicí slunečnímu záření a stravou bohatou na vitamin D ¢zvýšení pohybové aktivity ¢vyvarování se kouření ¢vyvarování se konzumace alkoholu •FOSFOR! •Dostatečný přívod fosforu je nezbytný pro kostní mineralizaci! Spolu s vápníkem tvoří hlavní součást kostního minerálu. Kost obsahuje 85% celkového fosforu těla. •Optimální poměr P:Ca → 1:1,4-1,9 •Negativní je spíše jeho vysoký přívod spojený s nízkým přívodem vápníku •BÍLKOVINY! •Jsou součástí kostní tkáně •Dostatečný přívod bílkovin s dostatečným přívodem vápníku je nezbytný pro kostní zdraví obzvláště v období kolem puberty •Dle doporučení DACH se uvádí v období puberty potřeba bílkovin 0,9 g/kg/den •Kromě nepříznivého účinku na kost vede proteinová malnutrice ke snížení svalové hmoty a síly a zvyšuje tak riziko pádů •VITAMIN D! •Zdroj: ultrafialové záření (UVB, 290-315 nm) → aktivace 7-dehydrocholesterolu → cholekalciferol → → hydroxylace v jatrech na C25 → → v ledvinách konverze na 1,25-dihydrocholekaciferol X solária (maligní melanom) •rybí tuky, olej z tresčích jater, vejce • •! ZÁSOBY VITAMINU D - hladina kalcidiolu v krvi: dříve > 25 nmol/l, nyní > 50 nmol/l • •FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SYNTÉZU VITAMINU D V KŮŽI •Denní expozice slunečnímu záření (maximální je mezi 10. – 15.h) •Používání opalovacích krémů: dle různých autorů je popisován velmi účinný efekt používání těchto krémů na nižší tvorbu vitaminu D v pokožce (krém s ochranným faktorem s indexem 8 snižuje průnik UVB o 95 %, krém s ochranným faktorem 15 snižuje průnik UVB o 99 % •Pobyt venku: různé studie poukazují na souvislosti kratšího pobytu venku a nižší produkce vitaminu D – zjištěno jak u osob starých, dlouhodobě ležících, ale také např. studentů medicíny •Typ pleti: za stejný čas se ve tmavé pokožce (typ VI) vytvoří až šestkrát méně vitaminu D než ve světlé pokožce (typ I) •Obezita: obézní jedinci mají sníženou schopnost syntézy vitaminu D, tuk sice zadržuje velké množství vitaminu D, ale není dostupný pro metabolické pochody •Věk: z důvodu tenčí kůže mají starší lidé sníženou schopnost syntetizovat vitamin D •Solária – jejich používání je diskutabilní, jsou předmětem kritiky z důvodu zvýšeného rizika rakoviny kůže, nicméně je jejich používání spojeno s vyšší koncentrací kalcidiolu a také vyšší hustotou kostní tkáně •Oblečení: kryje pokožku, vystavuje se tak menší plocha kůže a tím se snižuje syntéza vitaminu D POHYBOVÁ AKTIVITA: ANEB „SVALY POSILOVAT, KOSTI ZATĚŽOVAT“ •DOPORUČENÍ •Vhodnější jsou aktivity s prvky zatížení, které podporují svalovou sílu (např. běhání, skákání, přeskakování), a intenzivnější prováděné denně než vytrvalostní prováděné zřídka •Optimální jsou především ty pohybové aktivity, které se mohou vykonávat v průběhu celého života a které zapojují všechny svalové skupiny • •VLIV NA BUDOVÁNÍ A UDRŽOVÁNÍ KOSTÍ, SVALŮ A KLOUBŮ •ZLEPŠENÍ ROVNOVÁHY •→ SNÍŽENÍ RIZIKA PÁDŮ •VLIVEM ZÁTĚŽE KOSTI REAGUJÍ A POSILUJÍ SE •(aktivace osteoblatů, zvýšený přísun materiálu pro osifikaci) •POHLAVNÍ HORMONY •↓ estrogen •HORMONY KŮRY NADLEDVIN •↑ kortizol •KALCIOTROPNÍ HORMONY •↓ kalcidiol, kalcitriol KOUŘENÍ A OSTEOPORÓZA MOŽNÉ SOUVISLOSTI •↑ ODBOURÁVÁNÍ a ↓ NOVOTVORBA •PŘÍMÝ TOXICKÝ VLIV NA BUŇKY KOSTNÍ TKÁNĚ •ŠPATNÁ VÝŽIVA, •NÍZKÁ POHYBOVÁ AKTIVITA •KOUŘENÍ A ESTROGENY: • V souvislosti s osteoporózou u žen je především zmiňován jeho antiestrogenní efekt - Příčinou jsou změny metabolismu estrogenu v játrech, dochází k vysoké hydroxylaci estradiolu, která vede k vysoké produkci 2-hydoxyestrogenu, který má již jen malou estrogenní aktivitu - Ženy kuřačky mají navíc častěji nepravidelnou a kratší menstruaci, s kratší folikulární fází. To vede kromě snížení fertility i k dřívější menopauze, přibližně o 1-2 roky. Příchodem menopauzy se snižuje hladina estrogenu a zvyšuje se tak resorpce kosti ¢ •ALKOHOL! •Nadměrný příjem alkoholu snižuje vstřebávání důležitých nutrientů a zároveň poškozuje játra •V případě závažného poškození jater se snižuje i přeměna vitaminu D na 25-hydroxycholekalciferol, což dále snižuje vstřebávání vápníku •Dalšími metabolickými příčinami jsou zvýšená sekrece kortikoidů a zvýšená kalciurie a magneziurie. Další živiny důležité v dětství a dospívání: ŽELEZO •riziko deficitu: vyšší potřeby pro růst, vyšší ztráty, alternativní stravování, sportovci, těhotné •↑% tukuprosté tkáně - ↑množství myoglobinu •chlapci: ↑ androgenů→ stimulace tvorby erytropoetinu→ ↑ hemoglobinu •dívky: menstruace •nedostatek: únava, bolesti hlavy, zvýšená incidence infekcí… •ŽELEZO – ZDROJE (!hemové a nehemové zdroje): •maso, vnitřnosti – lepší využitelnost •rostlinné zdroje horší využitelnost – obilné klíčky, celozrnné potraviny, luštěniny, zelenina, ovoce •využitelnost zlepšuje přítomnost živočišných bílkovin – především masa a ryb (meat faktor), vitamin C •využitelnost zhoršuje hlavně kyselina šťavelová, fytová, polyfenoly • JÓD •Nedostatek - poruchy učení, chápání, nesoustředěnost, poruchy paměti • • • • • • STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE I. •RODINA!!! • •ŠKOLNÍ VĚK: •Snídaně - ranní spěch - nedopitý/ malý šálek (vyšší únava, nepozornost, bolest hlavy) •Svačina: - kapesné a „bufetové stravování“ - pitný režim během vyučování a nápojové automaty •Oběd: - stravování ve školní jídelně X BS • ¢ STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE II. •ADOLESCENTI: •Vliv: - hledání vlastní identity (snaha o tělesnou dokonalost, tendence k užívání drog, alkoholu) - sexuální dozrávání - zvýšená emoční i sociální tenze → stravování mimo domov („fast foods“ - deficit vit. A , Ca, nadbytek energie, nasycených mastných kyselin, Na) → rodinné konflikty • ¢ Výživa seniorů Zpracováno dle přednášek Jany Petrové Faktory ovlivňující výživu seniorů •Příjem stravy a její využití ovlivňují ve vyšším věku různé, mnohdy na první pohled nesouvisející faktory • 1.Fyziologické faktory 2. 2. 2.Psychosociální faktory ¢ •chronické nemoci a poruchy •snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 %) , atrofie chuťových pohárků •snížený pocit žízně a snížená potřeba pít •konzumace většího množství léků •problémy s chrupem, umělý chrup •snížená tvorba slin, suchost v ústech, choroby dásní •poruchy polykání •omezení pohyblivosti, zhoršený zrak •zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost •snížené vstřebávání živin ze stravy, snížené využití •snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva •omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace •nezájem, apatie, lhostejnost • Fyziologické faktory Možné důsledky na stav výživy $ látkové přeměny, $ fyzické aktivity $ svalové hmoty, celkové tělesné vody, # tukové hmoty Tendence k obezitě $ sekrece slin Suchost v ústech (omezení příjmu) $ chuti, čichové ostrosti slábnoucí zrak Nezájem o jídlo, snížený příjem potravy Poruchy hybnosti, imobilita snížení schopnosti nákupu a přípravy pokrmů Ztráta dentice, problémy s protézou, záněty v dutině ústní Jednostranná výživa, preference některých jídel, často převaha S s nedostatkem vlákniny Zhoršení duševních funkcí Vynechávání denních jídel $ sekrece žaludečních a ostatních trávicích šťáv Zhoršené trávení a resorpce živin Riziko nedostatku Ca, Fe, Zn, bílkovin a vitaminů $ gastrointestinální peristaltiky Zácpa, hemoroidy, divertikulóza $ koncentrační schopnosti ledvin, Dehydratace, snížený příjem stravy Faktor nebo stav Vliv na potřebu nutrientů Atrofická gastritida - díky snížené absorpci # potřeba folátů, Ca, vitaminu K, vitaminu B12, Fe Omezená syntéza v kůži, zhoršená renální aktivace, snížená odezva střeva na 1,25 (OH)2D3 # potřeba vitaminu D, Ca Retence vitaminu A, změna jaterního metabolizmu $ potřeba vitaminu A Zvýšení homocysteinu související s věkem Možná # potřeba folátů a vitaminu B12 Menopauza, ukončení menstruace $ potřeba Fe pro ženy Špatná regulace balance tekutin Potřeba může být # nebo $, potřeba sledovat Snížení celkového energetického výdeje, snížení tělesné svalové hmoty, snížení aktivity $potřeba energie, # potřeba výživové hustoty Snížená imunita vlivem věku Možná # potřeba Fe, Zn, ostatních nutrientů Psychosociální faktory faktory Možné důsledky na stav výživy Sociální izolace, osamělost, chybějící podpora rodiny Lhostejnost, nezájem o jídlo, pokles příjmu stravy Omezené finanční prostředky Kvalitativní i kvantitativní zhoršení výživy Interkace léky/ výživa •S přibývajícím věkem se zvyšuje výskyt chronických onemocnění jako DM, KVO, hypertenze, onemocnění plic, artrózy • •Senioři jsou zpravidla konzumenty více druhů léků • •Warfarin – vitamin K/vláknina • •Acetylosalicylová kyselina - $ sérovou hladinu folátů • •Změny kvality chuti – inhibitory ACE, Amiodaron – kovová pachuť • •Nechutenství – ATB, antiflogistika, digoxin, metformin, cytostatika, hrozí při každé rozsáhlejší farmakoterapii • •Grepová šťáva – inhibiční účinek • Stravování seniorů – obecné zásady •Pravidelnost •rozložit stravu do více menších denních dávek 5-6x denně • •Pestrost •u velmi starého člověka je prioritou prevence podvýživy •pokud to není nezbytně nutné ze zdravotních důvodů, zvážit význam dietního omezení a zbytečně neredukovat výběr potravin a pokrmů • •Vhodná technologická úprava stravy, úprava konzistence • •Podpora chuti k jídlu •kultura stolování •strava lákavá na pohled •výraznější koření •oblíbené pokrmy • Potřeba energie •s věkem se snižuje •pokles bazálního metabolizmu •pokles aktivní tělesné hmoty, nárůst tuku •pokles energetického výdeje z fyzické aktivity •25-30 kcal/kg a den •doporučená výše energetického příjmu osob >60 let se pohybuje v rozmezí 8000 - 8400 kJ •Potřeba přizpůsobit pohybovému režimu a aktuálnímu zdravotnímu stavu •Energeticky bohatší stravu potřebují senioři •v době rekonvalescence, •u některých srdečních chorob, •při dechové nedostatečnosti, •ve stresu, •při náročné léčbě, jakou je například ozařování nebo chemoterapie DACH - DDD VĚK 15-18 let 25-50 let 51-64 65 a více Bílkoviny (g/kg) 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 0,8 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) 13 (m); 12 (ž) 12 (m); 11 (ž) Vitamin K (μg) 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) 80 (m); 65 (ž) 80 (m); 65 (ž) Thiamin (mg) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,0 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,3 (m); 1,2 (ž) 1,2 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) 15 (m); 13 (ž) 13 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 3,0 3,0 3,0 3,0 Vitamin C (mg) 100 100 100 100 Vápník (mg) 1200 1000 1000 1000 Fosfor (mg) 1250 (?) 700 700 700 Hořčík (mg) 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) 10 (m); 10 (ž) 10 (m); 10 (ž) Jód (μg) 200 200 180 180 Zinek (mg) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) Rizikové živiny ve výživě seniorů •Bílkoviny •Vícenenasycené mastné kyseliny •Vitaminy - D, C, B12, kyselina listová •Minerální látky - vápník, železo, zinek •Vláknina BÍLKOVINY •Zvýšené nároky na příjem bílkovin v seniu •zvýšená nemocnost •zhoršené trávení bílkovin, zhoršené vstřebávání AMK • •Nedostatek způsobuje zhoršené hojení, poruchy imunity, úbytek svalové hmoty, tvorbu otoků • •Doporučený příjem 0,8-1,0 g/kg/den cca 60-80 g/den • •Nutno dbát nejen na dostatečné množství bílkovin, ale i na jejich kvalitu • • •Zdroje kvalitních bílkovin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce • • PUFA – omega 3 •αLA, DHA, EPA • •snížení rizika vzniku demence a onemocnění srdce a cév •zlepšení pružnosti cév •snížení TAG, # HDL •snížení hodnoty krevního tlaku •pozitivní vliv na projevy deprese, zlepšení subjektivního pocitu fyzické i psychické pohody •tlumení zánětlivých reakcí •příznivé ovlivnění imunity • • Vitamin D •Reguluje metabolizmus Ca a P •Vysoce rizikový nutrient u seniorů _ zvýšená potřeba vitaminu D •významný pokles endogenní syntézy v kůži •omezený pohyb venku na slunci " snížená expozice UV záření •snížená přeměna cholekalciferolu na účinné metabolity může být při těžkých onemocněních jater a renální insuficienci •snižování kostní hmoty • •Při nedostatku se objevuje: •svalová slabost a funkční poškození •zvýšené riziko pádů a zlomenin • • Vitamin C •u seniorů je častý nízký příjem syrové zeleniny a ovoce • •vyšší potřeba díky zvýšené nemocnosti • • •důsledek nedostatku •zhoršená obranyschopnost organizmu, zvýšená náchylnost k infekcím •zpomalené hojení ran, bolest v kostech, kloubech a svalech •únava, slabost •krvácivé projevy •anorexie • Vitamin B12 •Zhoršená absorpce •vliv léků •atrofická gastritida •klesá tvorba vnitřního faktoru • •Funkce a zdravotní význam •vliv na vývoj mozkových funkcí, ovlivnění kognitivních funkcí •snížení rizika vzniku Alzheimery choroby a demence •tvorba červených krvinek (megaloblastická anémie) •snížení hladiny homocysteinu " rizikový faktor KVO • • Kyselina listová • •Projevy nedostatku: •poruchy krvetvorby, poruchy sliznice GIT, záněty v dutině ústní, slabost únavnost, hyperhomocysteinémie, zvýšení rizika kardiálních a ischemických komplikací, poruchy kognitivních funkcí • •Zdroje v potravinách •listová zelenina, rajčata, okurky, maso, játra, kvasnice, vejce, luštěniny, celozrnné obiloviny • VÁPNÍK •Ve stáří dochází k snižování kostní hustoty, zvyšuje se riziko osteoporózy •Při nedostatku - zvýšená náchylnost ke křečím svalstva, arytmiím • ŽELEZO •často nedostatečný přívod potravou, drobné krevní ztráty, zhoršení absorpce při hypo- a achlorhydrii při atrofické gastritidě • •nedostatek železa negativně ovlivňuje krvetvorbu, u starších nemocných se podílí na vzniku syndromu neklidných nohou • ZINEK •absorpce s věkem klesá •projevy nedostatku: •nechutenství, průjem •kožní změny: ekzém v obličeji, v kožních záhybech, alopecie •psychické změny, podrážděnost, deprese •snížení imunity, špatné hojení ran •šeroslepost •glukózová intolerance • • • VLÁKNINA •Prevence zácpy, divertikulózy, DM 2.typu, KVO… •U seniorů – často potíže s konzumací potravin s vysokým obsahem vlákniny, nesnášenlivost [ vyhýbání se těmto potravinám, vyřazování z jídelníčku Alternativní způsoby stravování Zpracováno dle přednášek Jany Petrové PROČ? • •Zdravotní důvody • •Morální a etické důvody • •Ekologické hledisko • •Ekonomické důvody • •Náboženství • •Sociální faktory • •Chuťová preference VEGETARIÁNSTVÍ •nejrozšířenější alternativní způsob stravování v ČR (asi 2 % populace – 200 000 osob) •vegetarián – obecně člověk nekonzumující maso •konkrétně několik typů dle omezení konzumace živočišných potravin •laktoovovegetariáni •vegani •frutariáni (nesmí být zraněna rostlina, konzumují se pouze plody, které spadly na zem) •vitariáni – RAW fod •flexitariáni (občasná konzumace masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách) Vyjádření odborníků k vegetariánství •Stanovisko Americké dietetické asociace z r. 2009 • •Vhodně naplánovaná vegetariánská strava je: -zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě některých onemocnění -vhodná pro jedince během všech období života - •The Journal of the American Dietetic Association, July 2009, Volume 109, No. 7, pg. 1266-1279. http://www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf • ¢ Přínosy vegetariánství •obvykle častější konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů •obvykle nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů •nižší příjem energie •životní styl • •Důležitost vyvážené stravy Rizika vegetariánství •nesprávná skladba stravy (špatná informovanost) •v rostlinných potravinách chybí některé výživové složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství •v rostlinných potravinách jsou přítomny látky snižující absorpci některých vitaminů a minerálních látek •ostatní • _nedostatečný příjem některých výživových složek a z toho vyplývající rizika MAKROBIOTIKA •celosvětově rozšířený životní styl, úzce spjatý s výživou •„umění dlouhého života“ •původ v zen-budhizmu, prvky z taoismu •snaha o návrat k přirozenému způsobu života •zakladatel George Ohsawa (1893-1966, Japonsko, koncepce makrobiotického učení) •makrobiotické učení dále rozvinuli Ohsawovi žáci •Jako základní pravidlo makrobiotické výživy je konzumovat stravu pomalu, velmi dobře ji rozžvýkat. • Teorie tzv. biologické transmutace •Důraz dále kladen na: •přirozenou stravu z lokálních zdrojů nebo alespoň ze stejného klimatického pásma, která odpovídá ročnímu období, •vyhýbání se konzumaci masa, mléka, mléčných výrobků, tropického ovoce, rafinovaného cukru, vajec, brambor, bílé mouky, •odmítání konzumace konzervovaných, chemicky ošetřených, uměle přibarvených, zmražených nebo ozářených potravin, •odmítání užívání léků, konzumace alkoholu a drog, •skromnost, střídmost, pozitivní postoj k životu. • NUTRIČNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY • •Závisí na stupni omezení potravin živočišného původu a na skladbě konzumovaných potravin. • •Co přináší možná rizika alternativních způsobů stravování •Špatná informovanost •Nesprávná skladba stravy •V rostlinných potravinách chybí některé nutriční složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství •Přítomnost inhibitorů absorpce některých nutrientů •Ostatní • •Přínosy alternativních způsobů stravování •Vyšší konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů •Nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů •Nižší energetická denzita •Životní styl • OBECNÉ ZHODNOCENÍ I. • •Převážná většina epidemiologických studií se zabývá vegetariánstvím a jeho podskupinami • •Vegetariáni částečně konzumující potraviny živ. původu •Při správné kombinaci potravin obvykle problémy s nedostatkem životně důležitých nutrientů nemají •Potenciální rizika nejčastěji vycházejí ze špatné skladby stravy •Veganství •Dodržování mnoha pravidel •Svoji stravu musí obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin – vitamin B12, B2, D, minerální látky Ca, I •Vitariánství •Určité kladné stránky •Negativa - › obsah přírodních toxických a antinutričních látek, hygienická jakost, stravitelnost •Nelze zajistit dostatek všech esenciálních nutrientů v potřebné míře •Frutariánství •Zcela nevhodný způsob stravování OBECNÉ ZHODNOCENÍ II. •Makrobiotika •Nižší stupně mohou uspokojit nutriční potřeby dospělého člověka •Vyšší restriktivní stupně – nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického •Nedostatek – hodnotných bílkovin, Ca, Fe, PUFA, vitaminů A, C, D a B12 ¢ RIZIKOVÉ NUTRIENTY • ¢Bílkoviny ¢Nenasycené mastné kyseliny ¢Železo ¢Vápník ¢Zinek ¢Jód ¢Vitamin B12 ¢Vitamin D ¢Karnitin ¢Toxické kovy – kadmium (JÁTRA, LEDVINY!!!) ¢Konečné produkty pokročilé glykace bílkovin (AGEs) ¢Ostatní – mykotoxiny, dusičnany Módní „diety“ •Paleodieta •Syrová strava •Bez lepku •Bez laktózy • • PALEODIETA •Paleolit = starší doba kamenná (nejstarší a nejdelší období lidských dějin), hlavním zdrojem obživy byl lov a sběr •Neolit – mladší doba kamenná (8000 až 5000 let př.n.l.), hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství • •Princip: vyřazení zemědělských produktů a upřednostňování masa, zeleniny či vajec •„Současný genofond člověka se nemohl přizpůsobit změnám spojených se zemědělskou produkcí v tak krátkém čase - lidské tělo se nestihlo přizpůsobit pro trávení obilovin“ • • ZÁKLADNÍ PRAVIDLA •Základem je maso včetně ryb, skořápkové ovoce (ořechy), semena, zelenina, ovoce a vejce •Vynechání konzumace průmyslově upravovaných potravin s mnoha přídatnými látkami •Vynechání obilovin, mléka a mléčných výrobků z jídelníčku •Mezi nedoporučené patří luštěniny (včetně sóji a burských ořechů) •Nekonzumuje se cukr, pouze med •Upřednostnění rostlinných olejů •POZITIVA: - vyšší podíl zeleniny - vyšší příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin či jiných polynenasycených mastných kyselin - dle některých studií: příznivý vliv na hladinu krevního cukru pozitivní vliv na hladinu LDL cholesterolu snižování tělesné hmotnosti •NEGATIVA: - nedostatečný přívod vápníku i jódu - kritika z pohledu evoluční biologie a antropologie nejsme evolučně totožní jako naši předkové neobklopuje nás stejně extrémní prostředí nemáme k dispozici ani stejné potraviny předkové se nedožívali vysokého věku (průměrně mezi 33 až 35 lety) •!!!ANI PALEODIETA V PALEOLITU NEBYLA JEDNOTNÁ: je obtížné mluvit o jednotném životním stylu inspirovaném paleolitem bez dalšího přiblížení, o jaké konkrétní období a místo se jednalo SYROVÁ STRAVA = raw food •Princip: konzumace potravin převážně rostlinného původu v tepelně neupraveném stavu • ZÁKLADNÍ PRAVIDLA: - Ovoce, zelenina, ořechy, olejnatá semena, naklíčené luštěniny a obiloviny, jedlé květy, mořské řasy a nerafinované, za studena lisované rostlinné oleje - Z technologických úprav se využívá nakličování semen obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, nakládání a fermentace zeleniny, namáčení semen a ořechů, mixování, sušení pomocí tzv. dehydrátoru a uzení studeným kouřem (např. maso a ryby) - Zahřátí potravin nad 45 °C není povoleno •ODŮVODNĚNÍ: „teplota nad 45 °C ničí veškeré enzymy přítomné v potravinách a tělo pak stravu hůře tráví“ • •Trávení v lidském těle není závislé na enzymech v potravinách •POZITIVA: - obsahuje méně nasycených tuků, sodíku, aditiv, cukrů - obsahuje více vlákniny a minerálních látek (draslík, hořčík) - obsahuje více tepelně velmi nestabilních vitaminů (např. vitamin C, kyselina listová) - vyšší senzorická hodnota - nepřítomnost toxických látek vznikajících záhřevem potravin na velmi vysokou teplotu - někdy také jednodušší a levnější příprava • •Studie poukazují na souvislost syrové stravy na zdraví (úbytek tělesné hmotnosti, snížení hladiny krevního cholesterolu, zlepšení projevů revmatoidní artritidy a zvýšení kvality života), avšak kvůli omezeným výzkumům nejsou tyto účinky syrové stravy jednoznačně průkazné •NEGATIVA: - nedostatek některých živin: bílkoviny, vápník, železo, omega-3 nenasycené mastné kyseliny - syrové potraviny mohou být zdrojem mikrobiální kontaminace - syrové luštěniny se pro konzumaci nehodí (zdroj toxických a antinutričních látek, které lze tepelnou úpravou odstranit) • •NEDOPORUČUJE SE PRO: malé děti a dospívající osoby se sníženou imunitou těhotné a kojící ženy seniory BEZ LEPKU - dieta X „dieta“ •Dodržování bezlepkové diety bez konkrétní diagnózy? PROČ? • • • • •„Lepek lepí střevo a zatěžuje tak tělo!“ •„Chci ulevit svým zdravotním problémům!“ •„Chci zhubnout!“ •„Je to zdraví prospěšné!“ • ZDRAVÁ VÝŽIVA zdravý život ZDRAVÝ SVĚT •JE VYLOUČENÍ LEPKU ZE STRAVY SKVĚLOU VOLBOU I PRO TY, KTEŘÍ NETRPÍ CELIAKIÍ? • http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new •JE VYLOUČENÍ LEPKU ZE STRAVY SKVĚLOU VOLBOU I PRO TY, KTEŘÍ NETRPÍ CELIAKIÍ? • •RIZIKO: (British Journal of Nutrition, 2013, Austrálie, srovnání 3213 výrobků v rámci 10 kategorií potravin ze 4 supermarketů v Sydney) - výrazně nižší obsah bílkovin v bezlepkových produktech (rýžová mouka, tapiokový, bramborový nebo kukuřičný škrob) - některé bezlepkové výrobky obsahují více cukru, nasycených tuků a soli BEZ LAKTÓZY - dieta X „dieta“ •??? • •Mléko a mléčné výrobky: JÍST ČI NEJÍST? • • •„Mléko je jen pro mláďata savců“ •„Mléko zahleňuje a podporuje respirační onemocnění“ •„Mám alergii na laktózu“ ZDRAVÁ VÝŽIVA zdravý život ZDRAVÝ SVĚT PROBLÉM mléčná bílkovina X mléčný cukr •ALERGIE ….na bílkovinu •Výskyt: 1-3 % dospělých • •INTOLERANCE …. cukru •Výskyt: různý • PROBLÉM mléčná bílkovina X mléčný cukr •ALERGIE ….na bílkovinu •Výskyt: 1-3 % dospělých • •INTOLERANCE …. cukru •Výskyt: různý primární X sekundární forma • Vznikající v souvislosti s postižením tenkého střeva https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Worldwide_prevalence_of_lactose_intoleran ce_in_recent_populations.jpg/1280px-Worldwide_prevalence_of_lactose_intolerance_in_recent_populatio ns.jpg PROBLÉM mléčná bílkovina X mléčný cukr •ALERGIE ….na bílkovinu •Výskyt: 1-3 % dospělých • • • • •Řešení: naprosté vyloučení všech potravin obsahujících mléčnou bílkovinu • •INTOLERANCE …. cukru •Výskyt: různý primární X sekundární forma • • • •Řešení: mléčné výrobky se konzumovat mohou, sledován je však obsah mléčného cukru Vznikající v souvislosti s postižením tenkého střeva OBSAH LAKTÓZY V MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH Potravina Obsah laktózy (g/100 g) Velikost obvyklé porce Obsah laktózy v porci (g) Lidské mléko 7,2 - - Mléko (kravské, kozí, ovčí) 4,4-5,1 250 ml 11,0-12,3 Jogurt 4,1 150 ml 6,2 Kefír 3,8 200 ml 7,6 Tvaroh měkký 3,5 100 g 3,5 Cottage 2,2 100 g 2,2 Sýry (ementál, eidam, niva, hermelín) 0-1,3 50 g 0-0,7 Smetana (30 % tuku) 3,1 15 ml 0,5 C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Downloads\foto-6 (1).jpg BEZ MLÉKA versus doporučení 2-3krát denně • •BÍLKOVINY • •VÁPNÍK C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Dropbox\UNKA\UNKA\PROJEKTY\VIP\foto-všec\BROŽURA\várka_první\foto-36.jpg •zdroj: pav.rvp.cz Zpráva o zdraví obyvatel České republiky (2014) •Při srovnání s cíli WHO: • •zvýšený příjem tuku a jednoduchých cukrů •nižší příjem Ca, Mg, K, Se •nedostatek vitaminu D především v zimních měsících • • •Základním problémem ve výživě obyvatelstva ČR není primárně nedostatek potravin na trhu, ale: • -nevyvážená dostupnost a skladba stravy -nadměrný energetický příjem (nadbytek tuků a jednoduchých sacharidů ve stravě) -nedostatek ovoce a zeleniny ve stravě -vysoká konzumace soli -nepravidelné stravování -nedostatečná pohybová aktivita -… • PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY OBEZITA •Zmnožení tuku v organismu nad hranici normy •Obezitu můžeme definovat jako chorobu, která vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, kdy energetický příjem je větší než energetický výdej a nadbytečná energie se ukládá do tukové tkáně MENTÁLNÍ ANOREXIE •Prevelance: 0,5-1 % •Aktivní udržování abnormálně nízké hmotnosti pod 15 % normy •Strach z tloušťky i při nízké tělesné hmotnosti. •Výrazné odmítání potravy a úzkostlivé sledování váhy •Následné nechutenství •Strach z energeticky bohatých jídel •Užívání – laxativ, diuretik, zvracení •Až neadekvátní pohybová aktivita •Narušení vnímání vlastního těla •Popírání závažnosti vyhublosti, závislost sebevědomí na sebekontrole a váze MENTÁLNÍ BULIMIE •Prevalence: 1-3 % •Psychosomatická porucha, při které dochází k záchvatům přejídání •Opakované, nezvladatelné záchvaty přejídání a nadměrné zabývání se kontrolou vlastní váhy •Epizody přejídání s konzumací velkého množství jídla v relativně krátkém čase •Vyprovokované zvracení •Zneužívání laxativ a diuretik •Střídavá období hladovění •Pocit tloušťky, strach ze ztloustnutí Další… •Ortorexie – posedlost zdravou výživou •Bigorexie •Drunkorexie (opakovaná redukce příjmu potravy s cílem snížit příjem energie a dovolit si tak pít více alkoholu) Děkuji za pozornost J