Mgr. Jan Krása, Ph.D. Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU ¡Sylabus předmětu ¡Internetové zdroje ¡Elektronické zdroje dostupné prostřednictvím knihovny PedF MU http://www.ped.muni.cz/wlib/ (důležitá např. EBRARY Education) ¡Další odkazy viz Informační služby na webu PedF ¡VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. ¡ ¡VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie školního dítěte. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 88 s. ISBN 80-7184-487-X. ¡ ¡LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. ¡ ¡PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008. 380 s. ISBN 978-80-7367-427-4. ¡ 1.Písemný test: 13 z 20 = E ¡ ¡ ¡ 1. 1. 1. 1.Genetika člověka a základní pojmy 2.Prenatální vývoj a lidské receptory 3.Eriksonovo pojetí vývoje člověka 4.Porod, kojenec 5.Batole 6.Předškolák 7.Vývoj paměti a schopnosti učení 8.Vývoj konceptuálních systémů 9.Školní věk 10.Dospívání 11.Morální vývoj 12.Vývoj lidských schopností 13. ¡Novorozenec ¡Kojenec ¡Batole ¡Předškolní věk ¡Mladší školní věk ¡Starší školní věk ¡Puberta, adolescence a emerging adulthood ¡Dospělost, střední věk – nejdelší období J ¡Stáří ¡ ¡Tradiční pojetí: ¡genetická determinace – nature = dědičnost §„Zločincem se člověk rodí“ (Lombroso) ¡vliv soc. prostředí – nurture = výchova §Watson: „Udělám vám z dětí, co budete chtít“ §Schopnost učit se fonémům (jen) vlastního jazyka (srov. khoisanské jazyky) §Vygotkij L. S. ¡ vliv sociálních procesů = socializace ¡vliv vlastní osobnosti (srov. Gesellův p. seberegulace) ¡Scarr (1992) identifikoval 4 faktory, které vedou k tomu, že jsou děti z jedné rodiny nebo z různých rodin odlišné: ¡1. Genetické odlišnosti (genetika a biologie) ¡2. Odlišnosti v tom, jak k nim přistupovali rodiče a další lidé (osobní a rodinná historie a anamnéza) ¡3. Odlišnosti v reagování na tytéž zkušenosti (osobní historie, psychologie osobnosti) ¡4. Odlišné volby v prostředí (osobní historie, psychologie osobnosti) ¡ ¡Učitel by měl u každého žáka znát odpovědi. ¡ ¡+ vliv klimatických změn (a ekosystémů) na evoluci člověka – změny fylogenetické ¡ C:\Users\Dylan\Desktop\ladybug.jpg C:\Users\Dylan\Desktop\trees.jpg Srov. Siegler et al. (2011, 14) ¡početí ¡narození ¡umí chodit ¡umí mluvit ¡jde do školky (nároky instituce – různé nároky v různých zemích) ¡jde do školy (nároky instituce) ¡puberta ¡adolescence ¡stáří – resp. desintegrace těla ¡smrt 1.Haploidní stav 2.Diploidní stav – jednobuněčný stav jedince 3.Mnohobuněčný stav jedince: 4.Morula - blastula – gastrula (diblastica): vločkovci, houbovci, žahavci, žebernatky 5.Triblastica (Prvoústí) – členovci, měkkýši 6.Druhoústí (ostnokožci, strunatci) 7.Savci a placentálové – specifický způsob příchodu na svět. V případě savců (i ptáků) není jedinec „hotov“ hned po porodu (vylíhnutí), ale Příroda-Evoluce mu přidělila rodiče (a jejich pečovatelský pud). Rodiče savců musí potomka přivést k dospělosti, ne-li dále (zde tkví evoluční význam učitelství!). ¡ ¡Průměrný růst (od narození) asi 6 cm/rok ¡5-6 let: 1. tvarová proměna postavy (filipínská míra) ¡6-7 let: objevují se první trvalé zuby (- výměna chrupu) ¡10-11 dívky, 11-12 chlapci: nástup puberty=zvýšení sekrece pohl. hormonů: ¡v nadledvinkách - adrenarche (DHEA, vývoj ochlupení a změna složení potu, zvýšení mastivosti kůže) a: ¡v pohlavních žlázách – gonadarche (osa: hypothalamus-hypofýza-gonády a produkce testosteronu a estrogenu: vývoj tělesného schématu) – 2. tvarová proměna ¡růstový spurt: 9cm/rok dívky a 10,3cm/rok chlapci ¡12-13 dívky – menarche (nejprve anovulatorní + nepravidelný cyklus); ¡13 chlapci – schopnost ejakulace ¡15-17 dívky, 16-18 chlapci: konec adolescence = konec růstu kostí (uzavírají se růstové štěrbiny) ¡ ¡ ¡Zásadní mezník v lidském životě (?) ¡Od závislosti na poskytování rodičovské péče k schopnosti poskytovat rodičovskou péči ¡Od závislosti k produkci ¡… od ideálního ke skutečnému, od nesmrtelnosti k smrtelnosti ¡Dříve byl tento přechod poznamenán nutností projít iniciačním rituálem, dnes ponechán na sekulární „iniciaci“, sebeiniciaci či zcela bez ní. (srov. vztah k opojným látkám!) ¡? Jedna z podmínek absolvování předmětu Vývojové psychologie? ¡Podnětný plán s tím nejskvělejším zážitkem na počátku? ¡Tzv. „2. škola života“? ¡? Skládá se tedy život člověka z vlastního dospívání a vychovávání vlastních dětí? Asi. ¡Archebacteria ¡Bacteria ¡ ¡Eucaryota (Pravojaderní) - my Prokaryota ¡Lidský genom je složen z: ¡2% genetické informace (exony a introny) ¡98% tvoří nekódující DNA ¡42%!! je tvořeno retrotranspozony = retrovirovými řetězci – datování potvrzuje evoluční strom. David Baltimore (jeden z objevitelů reverzní transkriptázy): „the genome looks like a sea of reverse-transcribed DNA with a small admixture of genes“. ¡ ¡Nejdelší DNA (lidský má 3 miliardy bází, 1m): ¡Protopterus aethiopicus (bahník východoafrický) – 133 miliard ¡Paris japonica - 150 miliard ¡Polychaos dubiumi – 670 miliard http://media-1.web.britannica.com/eb-media/80/55080-004-189D5919.jpg http://www.arcella.nl/sites/default/files/platenvanamoeben/Polychaos-dubium-BBtr-30-um-2.jpg Claim: White flower has world's longest genome Hrotnatka obecná ¡Člověk má zhruba 25 000 genů ¡ ¡Hrotnatka obecná (Daphnia pulex) má 31 000 genů ¡ ¡Topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa) – 45 000 genů ¡ ¡Bičenky (Trichomonas sp.) – 60 000 genů ¡(dle Madigan et al., 2014) ¡ ¡Geneticky jsou předávány vzorce chování do úrovně novorozeneckých reflexů (jak dlouho budou existovat?) a vrozených vzorců chování (stavění hnízd, migrace, zásnubní tance). ¡ ¡Imprinting vizuální, chemický (K. Lorenz) a epigeneze. ¡Modré oči – 10 000BC ¡Tolerance alkoholu (10-6 tis) ¡Tolerance laktózy a světlá pleť – 3000BC – jámová kultura na Ukrajině ¡Genotyp x fenotyp http://www.dabase.org/LorenzAndGeese4.jpg ¡Jednovaječná dvojčata mají shodný genom (a dosti podobný fenotyp). ¡Sourozenci mají 50% shodných genů a 50% genů odlišných. ¡ ¡Fylogeneze (Strom života) ¡Antropogeneze – vývoj člověka ¡Ontogeneze - těžiště zájmu vývojové psychologie, vývoj jedince ¡Embryogeneze – vývoj embrya (končí 9. týden, založením všech orgánových soustav); organogeneze ¡Fetogeneze – vývoj plodu (od 9. týdne do narození) ¡Mikrogeneze – otázka neuropsychologie a kognitivní psychologie: sledování jevů velice krátkých (mikrosekundy), např. šíření zrakového vjemu v CNS ¡Patogeneze – vývoj chorobných změn ¡Imunogeneze - vývoj imunitního systému (buňky i celého organismu) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡je dnes ve svém naivním pojetí překonán, nicméně v rámci embryogeneze (u člověka) lze spatřit fázi jednobuněčnou, fázi moruly, blastuly, gastruly a žaberních oblouků. http://21stoleti.cz/wp-content/uploads/Haeckels-embryos-486x386.jpg ¡Např. mozek v prvních dvou letech ztrojnásobuje svoji velikost. Dospělý má cca 50-100 miliard. ¡Navíc každou sekundu vyrůstá z neuronů zhruba 250 miliónů dendritů a vytváří synapse (tak u krysy, u člověka patrně mnohem více). ¡Některá spojení mezi neurony i celými oblastmi vznikají automaticky, jiná jen na základě zkušenosti v určitých obdobích: např. myši chované v temnu zrakově nikdy nedoženou normálně se vyvíjející se myši; kočky chované ve stroboskopickém prostředí si nevyvinou korové buňky citlivé na pohyb. (Hunt, 2000, s. 350) ¡ ¡To svědčí o souběhu „neměnného“ zrání a vlivu prostředí = epigeneze. ¡ ¡Lidský vývoj (ontogeneze) je předpřipraven přírodou (jak obsahově, tak i fázováním: např. rozdílný věk dospívání u homininů), nicméně kulturní vývoj jedince předpokládá přítomnost dalších lidí. = epigeneze. ¡ ¨2,5 miliónů let: H. rudolfensis – první kamenné nástroje – rozbíjení velkých kostí ¨2,2 miliónů: H. habilis (patrně slepá větev) ¨2 milióny: maso tvořilo značnou část diety – tedy asi přechod k „power-scavenging“ (viz Bickerton, 2009) ¨1,8 miliónů let: H. ergaster, H. erectus ¨Cca 800 tisíc let: ovládnutí ohně ¨lidské druhy začaly aktivně lovit – počátek dělby role: muž x žena (nejstarší dochované doklady oštěpů jsou ovšem staré jen 400.000 let, kompozitní nástroje 300tis. let) ¨Cca 800 tisíc let: První doklady výstavby jednoduchých příbytků ¨Vznik řeči? (mezi kompozitními nástroji a pohřbem, tj. mezi 300-100tis. Lety?) ¨Vznik výtvarného projevu: mladý paleolit 45 000 let (bohunicien+aurignacien+gravettien), dnes jsou již známy malby i z Austrálie, dříve jen z Evropy ¡konec 19. stol. – poč. 20. stol. (Sečenov, Baldwin, Hall) – vývoj dítěte napodobuje vývoj druhu – intelektuální výmysl (překonáno – viz. Haeckelův zákon). ¡20. léta – 50. léta: Hall – „hnutí za výzkum dítěte“ – empirické výzkumy, chyběla však teorie. Gesell (Gesellovy škály): přesný popis normálního vývoje v každém důležitém okamžiku. ¡ Longitudinální výzkumy se ptaly: Které faktory na počátku jsou prediktivní? ¡