-53ekzémem. Léčbaspočíváv místníaplikaci zklidňujícíchprostředků i antibiotik, při velkóm rozsahu se antibiotika podávaj ícelkově. II.1.4. Atopický ekzém (vrozený) je častýmonemocněním s chronickým pruběhem na vrozeném podkladě, nejvýrazněji probíhá v dětství a v dospívání,kdy u nás postihuje až3 % mladé populace. Choroba bývá u postižených někdy spojena s dalšímitzv. atopickýrni chorobami jako je astma bronchiale, alergické záněty prudušek, senná rýma, migrény, alergické zánéty spojivek. Častoněkteré z těchto onemocnění postihovalo nebo postihuje někoho z pokrevních příbuzných nemocného. I když je choroba nejaktivnějšído puberty, v určitémprocentě případůse udržuje v aktivním stavu i v dospělosti. Postiženímají kužistudenou, bledou ažnašedlou, výrazná suchost je dána sníženoutvorbou potu a mazu. Onemocnění zhoršujíalergeny, oproti kontaktnímu ekzému jde o alergeny ze stravy nebo ze vzduchu (pyly, prachy). Choroba probíhá ve třech stádiích. V kojenecké fázi do 2 let věku vzniká zánětlLivé onemocnění kdekoliv na kůži,v chronické fázi dětského věku y tzv, predilekčníoblasti atopického ekzému (loketní jamky, pod koleny, na nártech a zápěstích, v obličeji, přední ěásti krku). U mladistvých a části dospělých se udržuje dále v těchto lokalizacích, někdy se mění ve svědivé uzlíky. \ětšinou však zůstávají v predilekčníchoblastech s následnou lichenifikací kůžev nich. Ve všech fázích můžebýt atopický ekzémkomplikován infekcemi vnesenými do zanicených ploch i mimo ně (viry oparu, bradavice). Atopický eY,a,ém reaguje na klimatické změny i na ročníobdobí. V lótě se obvykle zlepšuje. Kromě látek alergické povahy jej zhoršuje takó zevni &áždění(mýdla, rozpouštědla, chlupaté tkaniny, zvláště vlna). Léčbaatopického ekzémuje komplexní, zahmuje místnía celkovou terapii, doplňujícíterapii (pobyty u moře, slunění, lázné). Kůžije nutno u těchto lidí šetřit, nedráždit a nepřesušovat. II.1.6. Seboroický ekzémje zánétlrivékožníonemocnění, které nemá zcela jasný původ. Existují pro ně určitévrozené dispozice. Projevuje se buď nadměrnou tvorbou mazu, nebo jeho změněnou kvalitou (s většímpodílem dráždivých látek v mazu). Na rozvoji onemocnění se podílíplísně kožníhopowchu, které na něm normálně žijí,aniž vyvolávají chorobné projevy (Pityrosporum ovale). V dospělém věku docházi k projevům zánětu v typické predilekci - v místech s velkým počtem mazových žIáz - kŠtice, obočí,nosolícnírýhy, brada, nad hrudníkostí, mezi lopatkami, v okolí pupku a v ochlupené oblasti zevního genitálu. Postižená místa jsou lehce zarud|ás ruzným množstvímmastných, nažloutlých Šupin. yzácnéji se vyskytuje i v jiných lokalizacich, např. pouze za ušnímiboltci. Léčbaje komplexnÍ. II.1,.7, Ekzóm vyvolaný sluneěním zářenimse objevuje v místech jako je obličej, krk, obrysy výstřihu, hřbety rukou, nárty. Na kuži se vyskytují roztroušené pupínky ažpuchýřky. Léěba je podobná jako u kontaktního ekzému. II.2. Jinénemoci na podkladě přecitlivělosti Ií.2.1. Kopřivka (urtikaria) je choroba s akutním nebo chronickým pruběhem. Kopřivky vznikají na podkladě přecitlivělostí na rizné alergeny (potravní, ze vzduchu, lékor,é),existuje však také skupina kopřivek nealergických. Podle pruběhu rozlišujeme kopřivku akutní a chronickou. Akutní se projevuje výsevem drobných pupenů seřazených do girland, proužkůnebo do velmi rozsáhlých ploch. Akutní kopřivky velkého rozsahu mohorl být provázeny celkovými příznaky: teplotou, nevolnostÍ, duŠnostÍ. Kožníprojevy akutní kopřivky tlumíme nejdostupnějším prostředkem, kterym je tekutý pudr. Chronické kopřivky: pupeny jsou u nich drobnější,provázije intenzívnísvědění, výsevy jsou nevelké, mohou však trvat ažněkolik let. Nealergické kopřivky jsou vyvolávány chladem, teplem, ale také tlakem. Tlaková kopřivka je zvláště Ýýznamná pro maséry - je abslutní kontraindikací masáží. II.3. Kožníchoroby na pod.kladě poruch rohovatění II.3.1. Lupénka (psoriasis vulgaris) je kožníonemocnění na wozeném podkladě s akutním nebo chronickým pruběhem. Jde o jednu z nejěastějšíchkožníchchorob. V podstatě se můžeobjevit kdykoliv v pruběhu života,ÉeZnyjevšakjejíprvní výskyt do 30let věku. Jejípruběh jenevyzpytatelný. Někteří nemocní mají jeden výsev akutní lupónky za život,jinítrpí dlouhodobě psoriázou chronickou, která se však nešíří,jini mají jen nevelké projevy psoriázy na nehtech, další,ačkoliv se toto onemocnění v jejich rodinách vyikytuje, nikdy neonemocni. Opakujícíse výskyty psoriázy vznikají nejčastěji v souvislosti s horeěnatými infekčnímionemocněními (chřipky, angíny) anebo psychickou zátéži.Akutní výsevy _54občas svědí. Podstata lupénky spočíváve zrychlené a neúplnó obnově epidermis; keratinocyty vyzrávaji podstatně rychleji a nedokonale oproti keratinocytům zdravé epidermis. Důsledkem tétoporuchy jsou ložiska s psoriatickými šupinami. U chronické formy jsou postiženy predilekce (kůženad lokty, koleny, v křížovéoblasti a ve kštici). Jde o výrazněji namáhaná místa. Existuje takéchronická forma tzv. inverzni psoriázy s postiženim v 7apářkové lokalizaci. Dalšíchronickou formou je lupénka dlaňoplosková. Akutní forma se objevuje nejčastějipo infekcích a stresech, predilekce nemusejí být vůbecpostiženy. Výsev je na celém těle. Chorobnými změnami jsou zde psoriatické pupínky, velmi drobné jako teěky nebo kapky. V době Výsevu má kůževýraznou tendenci reagovat na dráždění mechanické, světelné, aj. dalšímvýsevem psoriatických moď. Tento děj označujemejako dráždivý fenomén. Vyplývá znéj, žekůženemocná akutní psoriázou se musí chránit před ruznými mechanickými silami, včetně tření oděvem. Dráždivost kůžeje nutno snižovatvhodnými lékycelkově podávanými a místně ji zklidňovat prostředky jako je zinková pasta apod. Nemocný by tedy měl být vyřazen z pracovního procesu, případně hospitalizován. Je samozřejmé, žettakto dráždivá kůžeby neměla být masírována. Zvláštnímtypem lupénky je jejíkloubní forma. která postihuje ruzné klouby od malých kloubů rukou a nohou ažpo spojení pánve s páteří. Tyto stavy jsou velmi bolestivé a onemocnění je úpornés nutností intenzívníterapie. V zásadě všechny formy lupénky musílóčit dermatolog. Nesprávně zvolenó samoléčitelskémetody, např. světlo v akutním stadiu, mohou pacientovi velmi uškodit. 11.3.2. Lichen ruber planus (plochý červený lišej) je onemocnění provázené výrazným svěděním. Projevuje se v predilekěních místech na vnitřních plochách předloktí a předních stranách bércůvýsevem vínově červenýchplochých mnohoúhelníkovitýchpupínlai. S trváním lichenu se barva pupínků postupně mění v hnědou. Onemocnění se můžezhojit i spontánně, ale ažza velmi dlouhou dobu (až1 rok). Proto volíme v léčběintenzívníprotizánětlivé prostředky pro místníi celkové podánÍ. I kdyŽ se jedná o chorobu neznámého původu, jedna souvislost je u lichenu jistá: výsevu předchází výrazné psychické vypětí. Proto je souěástí účinnéléěby u tohoto onemocnění zklidnění celkového psychického stavu. II.3.3. Ichtyózy jsou onemocnění s poruchou rohovatění vznikajícína wozeném podkladě. NejčastějŠÍ formou ie tzv. ichthyosis vulgaris. Vzniká jižv prvém roce života.Nadměrně vytvářený keratin se projevuje vznikem šupin na ňorníchi dolních končetinách, v menšímíře i na trupu. Šupinypevně, slídovitě lpějí k podkladu a nedajíse běžným způsobem odlouěit. Onemocněni je ptovázeno podstatně výraznějšísuchostí kůže.Kůžije nutno trvale zvláěňovat vhodnými krémy, případně léčebnými koupelemi. U vzácnějších forem ichtyózmůže být nános šupin mimořádně vysoký, Zdesepodávají léky, které celkově upravují rohovatění. II.4. Puchýřnaté choroby představují skupinu mimořádně závažných kožníchonemocněnÍ, které pacienta mohou ohrozit i na životě. iI.+.r. Pemphigus vulgaris je tzv. autoagresivní onemocnění. kdy vlastní protilátky nemocného napadají a niěí spoje mezi buňkami epidermis, cožvede k rozvolnění epidermis a vzniku puchýřŮ. Tyto puch}ře se objevují kdekoliv, rychle jich přibývá, po jejich popraskání vznikají nehojícíse eroze. Souěasně bývá u části nemocných postižena i sliznice v dutině ústrrí.Onemocnění vyžaduje neodkladnou intenzívníléčbuza pobyu v nemocnici. II.4.2. Pemphigus senilis (stařecký) se vyskytuje ve vyššíchvěkových skupinách nad 60 let věku. Protilátky u něj poškozujíoblast spojení pokožky a škáry, což má za následek opět vznik puchýřŮ. Mohou být kdekoliv na kůži.Oproti pemphigus vulgaris má tato choroba lepšíprognózu. II.4.3. Dermatitis herpetiformis During je onemocnění poměrně časté,prognózu má dobrou. Vzniká v důsledku nesnášenlivosti lepku (součást mouky), Nemocní rovněž nesnášejí ve stravě jód. Na kŮži se projevuje rovnoměrně uspořádanými shluky puchýřků, kteréintenzivné svědí. Léěba spočíváv dietě s vylouěením lepku ze stravy a v celkové terapii řizené dermatologem. II.5. Mateřskó znŮménka na kúžimohou vycházet z krevních cév,z mízníchcév,z pigmentových buněk a z Ňzných složek kůže(keratinocytů). il.5.1. Znaménka pocházející z krevních cév- hemangiomy - jsou velmi početnéu dětÍ. Vyskytují se v podobě ploché(.naevus flameus. oheň) nebo vyklenuté (kavernosní hemangiom). -55Plochý typ, oheň, má výrazně červeňou barw a je způsoben rozšířenímdrobných kožníchcévek. Nad okolí se nevyklenuje, jeho častoulokalizací je bohužel obličej, kde bývá ve střední čáře obličeje, mŮŽe se vŠakvyskytnout i na trupu a končetinách. Tento typ hemangiomu většinou přetrvává celý život.V současnédobě se objevil účinnýprostředek k jeho odstranění v podobě laserové techniky. Ke spontánnímu ústupumajísklon jen ploché hemangiomy se středovou lokalizací. Kavernosní hemangiomy - u těchto typů se vytvářejí většíprostory naplněné krví, kdy hlavní část dutiny je v hlubšíškáře, případně v podkoží.Existuje typ spíšeplošší,který spontánně mizí. Dalši typ, připomínajícíjahodu na kŮži, má nejistou prognózu. Typ s velkou dutinou uloženou v podkožíse na kůžiprojevuje jako modře prosvítajícíhrbol. I u části těchto případůdocházi ke spontánnímu vymizení. II.5.2. Névy z mízníchcévse jevíjako bledé útvarkyvyplněné čirýmobsahem, objevují se krátce po narození. II.5.3. Tzv. orgánová znaménka (orgánové névy)- příkladem můžebýt verukózní néws. Vyskytuje se prakticky kdekoliv na kůživ podobě polokruhovitých útvarůs povrchem podobným povrchu bradavic. Existuje takéve zvláštníformě, důsledně umístěnéjen na jedné polovině těla. Tato znaménka nikdy spontánně nemizí. Odstranit je lze chirurgicky. Dalšímtypem orgánových névůjsou znaménka z mazových žláz vytvářející na kůžižlutavéhrbolky, nejčastěji ve kštici a obličejiv proužkovitém uspořádání. Léčbaje chirurgická. II.5.4. Pigmentové névy jsou význaílnou skupinou mateřských znamének. Je všeobecnéznámo, že některé z těchto névůse mohou tzv. zwhnout. tj. přejít v nejzhoubnějšíkožnínádor - melanom. To se ovšem týká jen velmi malého procenta všech pigmentových névu. V zásadě se na kůžisetkáváme s dvěma typy pigmentových znamének: tmavými plochými a tmavými vyklenutými mateřskými znaménky. Na kůžise jich můževyskytovat ažněkolik desítek. Nemusí být přítomny jižpři narození, objevují se v průběhu života, Nebezpečným způsobem se mohou měnit tmavá plochá mateřská znaménka. Pro toto období změny máme kritéria, kterými posuzujeme nebezpečnéznaménko: 1. svědí 2. roste do okoli 3. stává se barevně nerovnoměrné 4. je obklopeno zánětlivým lemem 5. mokvá nebo krvácí Takto se měnícíznaménko je nutné chirurgicky odstranit. Není pravda, žeodstranění znaménka vede ke vzniku obávaného melanomu. V případě, žese melanom rozvinul po odstranění znaménka, to znamená, žejižv místě odstraněného znaménka vznikl a stihl se rozšířit- metastazoval - dále do organismu. U vypouklých typů pigmentových névůke zvrhnuti docházi jen zcela výjimečně. Preventivní odstranění pigmentových névu je vhodné tam, kde jsou trvale dráždényokrajem oděvu, obuvi, apod, II.6, Kožnínódory , Nádory na kůžidělíme na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní). II.6.1. Benigní nádory kožní , II.6.1.1. Seboroická Gtařecká) bradavice (verruca senillis) vzniká na kůžiu osob nad 40 let věku. Je to tmavý útvar pokrytý téměř černoušupinou mastného vzhledu. Tuto šupinu je možnésnadno oddrolit. Stařeckých bradavic s věkem výrazné přibývá. Jejich odstranění je snadné, např. seškrábnutím po lokálním zmrazeni. lI.6.1.2. Fibrom je benigní nádor zkožnich fibroblastů,.lrtery se vyskytuje buďjako tuhý útvar barvy kůže(fibroma durum) nebo jako měkký typ (fibroma molle), případně jako nádor na stopce (stopkatá forma). Keloidní jizva je vlastně také typem fibromu. Fibromy obvykle vadí jen z kosmetických důvodů a je možnéje odstranit chirurgicky II.6.1.3. Lipom je benigní nádor vycházejicí z buněk podkožnítukové tkáně. Můžebýt jednotlivý nebo mnohočetný. Někdy dosahuje značnévelikosti. Většinou se jedná o nebolestivý útvar vyklenující nad povrch kťrže,který je měkký a volně pohyblivý proti spodině. II.6.1.4. Histiocytom je benigní nádor z fibroblastů a histiocytů (buňky obsaženéve škáře, kterémají ,,uklízející"funkci). Podobá se tužšímfibromům, je však tmavšía tužší.Léěba je chirurgická. _50Léčbatěchto infekcí je někdy obtižná a zdlouhavá, zvlášt neprovedou-li se nezbytná opatření k dezinfekci obuvi s důkladným vyvařením ponožek a úplnýmvyloučenímnošeníponožek ze syntetických materiálů. Dalšíformou plísně na nohou je forma s puchýřky, kterése objevují na ploskách i prstech. Puchýřky praskají a vedou ke tvorbě erozi, důsledkem jsou chronicky mokvajícíplochy kůže.Třetí formou je tzv. forma suchá s výraznou tvorbou šupin, zhruběním kůžea výrazným zesílenímrohové vrstvy kůže.Tato forma se objevuje kdekoliv na ploskách nohou a na patách. Chronick/ pruběh vede častok tvorbě bolestivých prasklin. Infekčnostía způsobem šířeníse podobá předchozím formám plísní nohou. V léčběje nutné odstranit nánosy rohoviny a potom teprve aplikovat protiplísňovéprostředky. Tinea corporis je plísňovéonemocnění na volnékůžitrupu a koněetin způsobenéobvykle trichofyciemi. Vytváří na kůžioválná nebo mapovitá ložiska, která jsou někdy velmi velká. Jejich okraj je podobný okraji u eczema marginatum, mírně vyvýšený s šupinkami, papulkami, příparlně neŠiovičkami. Někdy se setkáváme s okrouhlými plochami, které jsou kryty šupinami, někdy se objevuje i obrazsoustředných kružnic. U všech těchto plísni počítámes jedich infekčností.V léčběse uplatňují ty nejúčinnějšíprostředky, včetně protiplísňových antibiotik. Plísně mohou postihnout také vlas nebo chlup (tinea capitis). Ve vlasech se setkáváme s pŮvodcem mikosporií, který zvláště u dětí napadá vlasy, takže se lámou a ve kštici se vytvářejí ložiska s ulámanými vlasy, s kůžíkrytou drobnými našedlými šupinkami, které připomínají cigaretový popel. Léčba těchio forem je snadná, docházi i k samovolnému zhojení. Dalšíformou tiney capitis je forma tzv. hluboké trichofycie. Plísně u nípronikají do hloubky míškua vedou k silnézánétlivéreakci; dŮsledkem jsou hrbolovitá ložiska na kůžis ulámanými vlasy, které je možnosnadno vytáhnout. ZvláŠtnifor- -o.'1"tzv.@Tajevyvolánatakétrichofyciemi(tytoplísněmajínejvýraznějšívztalt k vousům čivlasům]néjeastěji je postihují). vznikají rovněž hrbolovité útvary se snadno uvolnitelnými vousy a četnými drobnými hnisávými píštělkami(kanálky, jimižse uvolňuje hnis z hloubky na povrch), Léčbaje místnínebo celková, účinnýmiprostředky. onychomykózy (plísňová onemocnění nehtů) jsou vyvolány keratofilními plÍsněmi. Toto onemocnění můžebýt primárni (zaěínána samotných nehtech) nebo sekundámí (Přecházina ně z jiných míst, např. z mezipistí). Snadněji bývajínapadeny nehty, kde je jižkvalita nehtové plotónkY změněna zevními^ vlivy (sáponáty) nebó i některými chorobami jako je psoriáza nebo oběhové poruchy. KeratofilnímiplísnBmi vyvolané postiženíse projeví nejdříve v typickém případě na okraji nehtu, ktery zesi|i a zbélá,itan" se lomivým á toto postiženípostupuje od tohoto volného olaaje k zadnímu nehtovómu valu. Tento vývoj je p- mykózu velmi typický! U kvasinek, kterénehty také mohou Postihovat, se rozvoj on"*o"rrěrri ácř v obráceném směru - od zadního nehtového valu k volnému okraji. onychomykózy jsou charikteristické svou úpornostía možnostípřechodu na vŠechnynehty nohou i rukou, Z nehtůse ovšem plíseň můžešířitna volnou kůžinohou nebo rukou. LéČbaonYchomYkóz je svízelná; místníprostředkylsou mnohdy neúčinrréa je nutno nasadit protiplísňovéProstředkY celkově v tabletách. pozn.: zcela nevhodné je nehty při podezření na vláknitou a kvasinkovou onYchomYkózu chirurgicky strhávat; nikde není zaručeno,ženově rostoucí nehet nebude opět PostiŽen, nebo Že nebude poštoŽenó zásobení cévníholůžkazátodeěné hmoty nehtu, cožpovede v dŮsledku k rustu trvale deformovaného nehtu. Kožníonemocnění vyvolané kvasinkami a) Meziprstní moučnivka(soor) vzniká v meziprstích rukou jako erodovaná, Živě ěerveně mokvající ' plocha, někdy s šupinami v okrajích. Rozvíjíse u pracovníkůurčitýchprofesí jako jsou cukráři, pekaři, mlynáři, u nichž kuže přicházitrva|edo styku s cukrem čimoukou. Onemocnění je minimálně přenosnó, dá se dobře léčit. b) i(vasinkové paronychium. Jde o kvasinkové zánétlrivéa hnisavé projevy v okolínehtu, Při zatlaČení na nehet rpoánehtové ploténkyvytéká hnis. Onemocnění postihuje spíŠeŽeny s nevhodnými návYkY při maniúe(zastfihávání tzv.-kůzieky nad zadním i postranními nehtovými valy). Onemocnění dále komplikuje vliv mycích a pracích prostředků. c; Kvasinkóvé postiŽení zap?řkovébbhsti je častó u nemocných s cukrovkou. Na jeho rozvoji se také podíli obezitá a zapŇeni. Znaénéěervené zánětlivé plochy, lemované dovnitř obráceným límeČkem |upin, se zkalenými puchýřky v okolí okraje, Infekčnost je malá, v léěbě je nutné upravit PředevŠÍm cukrovku, redukovat váhu a omezit místnítření v kožníchřasách. -34_ UvoD V tomto stručnémpřehledu dermatologické problematiky se seznámíme v části obecné se základními pojnry a v částispeciální s nejdůležitějšímikožnímichorobami. Místy uvádím takélatinskou terminologii, předevšímproto, želatinskó názvy chorob se mohou objevit v materiálech, které budctc potřebovat ke svému dalšímuvzdělávárrí. Dermatologie je oborenr moderní doby. Vznikla v poslední čtvrtině rninulého století a prodělala od tédoby neobyčejně dynamický rozvoj. Rozšiřovaly se znalosti o kožníchchorobách, kůžese přestala zjednodušeně chápatjenjakojakýsi tělní obal. Byly objevcny také dalšíjejífunkce v organismu. Dernratologie se střetává s důsledkyzhoršujícíse ekologickó situacc: se znečištěnímživotníhoprostředí se zvyšuje počet alergických kožníchonemocněnÍ. Ultrafialové světlo při současnérnúbytku ochranné ozónové vrstvy vede k některým kožnímnádorum. S patologickým nálezenr na kůžise můžesetkat nejen lékař, ale i masér, kosmetik a řada dalšíchprofesÍ. Vc vŠech takových oboreclr jsou znalosti záklaclťr dcrnratologie proto lrezbytné. OBECNÁ DERMATOLOGIE stavba kůže ZáHadnifunkcí kůžeje ochrana proti vlivům zevního prostředÍ, Účast na procesech látkové výměny, vylučováníurčitých látek, zprostředkováni přijmu informaci ze zevniho prostředí Pomocí volných nervových a speciálních nervových zakončenív kuži. Kůžese také významně Úěastní Procesu termoregulace (udržováníkonstantní tělesné teploty na danou hodnotu). U průměrnéhodosPělóho člověkačiníplocha tělesného povrchu I,5-2 m2,její celková váha i s podkoŽÍm je 18-20 kg. Základnimi vrstvami kůžejsou (směrem dovnitř od kožníhopovrchu, viz obr. 1): - pokožka (epidermis) - škára (dermis, korium) - podkožnítuková tkáň Obr, l-Prťrřezkůži I - wstva íohová (síratunt corneun), II - vrstva zárodeČná (,stratultl Malpighni), III - vrstva papilámí (stratum papillare corii), IY - vrstva tctikulámí (stratum reticulare corii) l - kapilární klička,2 - subpapilámí siť arteriální a vcnózní, 3 - hIuboká siť arteriální a venózni, 4 - bulbus pili, 5 - mazová žláza,6 - rnalá potni žIáza, 7 - vývod malé potní žlázy,8 - vclká potní ž|áza,9 - vývod vclké potní žlázy, lO - lymfatické cóvy, 1 1 - hluboká siť myelinizovaných ncrvových vláken, 12 - síťnemyelinizovaných nervových vlákcn (k cévám, žlázán, hladkému svalstvu, něklcrým zakončenímncrvovým), l3 - ncrvová zakončeníintraepidcnnální, l4 - corpuscula Pacini, 15 - corpuscula Ruffini, 16 - corpuscula Meissneri, 17 - corpuscula Golgi Mazzoni, 18 - vazivo, 19 - vlákna e|astická, 20 - podkožni tuková tkáň K těmto strukturátn kůženáležíjcště kožnípřívěšky (adnexa), Tyto přívěŠkyjsou dvojího tYPu: 1. Rohovatějící(vlas, chlup, vous, nehet). 2. Nerohovatějící (potní a mazovó žlázy) -35- Epidermis Tato vrstva kůžekryje náš tělní povrch a představuje plochu bezprostředního kontaktu se zevním prostředím. Skládá se z několika vrstev rohovatějícíchbuněk. Obsahuje takébuňky pigmentovó (melanocyty), kteréjsou důležitópro správnou funkci kožníimunitní (ochranné) odpovědi. Neobsahuje cévy,jejívýživaje zajištěna z vlásečnic uloženýchve škáře těsně pod pokožkou. Nacházejí se v ní volná nervová zakončení,která umožňujívnínrámíjemnýclr tlakových pocitůz povrchu epidermis. Epidermis se trvale po celý život obnovuje. Rohové buňky (keratinocyty) se stále dělí, pohybují se směrem k povrchu epidermis, vyzrávaji přitom, ažúplně zrohovatějí a vytvoří souvislou rohovou vrstvu na celém kožnímpovrchu. Jednotlivé vrstvy epidermis (viz obr. 2): Obr.2 - Průřez epidermis rlr.rtrrrrr rlr.trrrrr lrrrrr ..ll.tlt,1,1 1,1l ill,t!ll \ll.|ll1,1l lil,i,ll|1,1\1.1tl 1. Vrstva rohová (stratum corneum) má 2 podvrstvy 1.1. odltrčujícíse část na povrchu kůže(stratum disjunctum) /.2, lromogenní rohová vrstva (stratum conjunctum) 2, W,stva lesklá a světlá (stratum lucidunt) 3. Vrstva zrnitá (stratum granulosum) 4. Vrstva ostnitá (stratum spinosum) 5. Vrstva základní (stratum basale) Vrstva základní a ostnitá představují zdroj pro obnovu epidermis. Na úrovrri základní vrstvy jsou rclvnoměrné roz|oženy pigmentové buňky, které svýnri výbéžkypředávají rohovatějícímbuňkám ochranné barvivo - pigment melanin. Jedna pigmentová burika odpovídá za ochranu 25-30 rohovatějícíchbuněk. Pigment melanin je látka s výjimečnýmisclropnostmi zadtžet a pohltit různésložky slunečníhozářeni, zvláště ultrafialovou.Živé rohovatějícíbuňky se ve 4-8 řadách ve vrstvě ostnité dále posunují směrem ke kožnímupovrchu. Přecházejí tak. do vrstvy zmité, která se skládá z I až3 Ťad výrazné oploštělých buněk. V jejich cytoplasrně vidíme zrna rohoviny (keratinu), cožje bílkovina, která .je nerozpustná ve vodě a je do značnémíry odolná vůčifyzikálnírnu a chemickému dráždění.Na úrovni lesklé a světló vrstvy a vrstvy rohové vytvoří plně zrohovatělé buňky,jejichžjediným obsahemje rohovina. Uspořádání takto zrohovatělých plátů je velmi clůmyslné:připomíná šestiúhelníkovitéplástve, kterése částečněpřekrývají v 15 až25řadách nad sebou (viz obr. 3 podle Wolfa). Rohovina a látky tukové povahy (ceramidy), kterézrohovatělé buňky obklopují, zajišťujíochranu kůže proti fyzikálním a chemickým vlivům,zabraňují pronikání mikrobů do hlubšíchvrstev kuže. Dolní část rohové vrstvy a horní částvrstvy zmité vytvářejí dohrornady tzv, bariéru i