Vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelského a zdravotnického školství Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU Vývojové linie ¡ ¡laická péče ¡charitativní péče ¡organizovaná péče ¡profesionální péče ¡ Charitativní péče ¡charitativní péče počátky v ranném středověku, péči poskytovaly civilní osoby, první hospice ¡vznik prvních křesťanských řádů, zakládání špitálů ¡křesťanská láska vyjádřena životem v pokoře, chudobě, milosrdenství a pomoci bližnímu ¡Diakonky- poskytovaly péči nejen ve špitálech ale i doma Charitativní péči lze rozdělit obrazně řečeno do tří typů poskytovatelů péče - zakládání hospiců poskytuje přístřeší pro chudé, nemajetné a nemocné . Pečovaly zde civilní osoby, péči poskytovaly v základních potřebách první v 10. století v Praze - spolu s tímto trendem dochází k rozvoji a uplatňování role náboženských řádů, jejichž hlavní činností je péče o potřebné. Jsou zakládány špitály, vždy ve spojení s kostelem, kaplí nebo klášterem 12 - 13. století, - protestantské řády, na našem území Diakonky, poskytovaly péči nejen ve špitálech a lazaretech, ale i v domácím prostředí, zejména při infekčních nemocech počátky v 15. století Faktory ovlivňující vývoj lvliv náboženství (zakládání špitálů) lvědecké objevy, rozvoj medicíny lsociální faktory lpolitické faktory lekonomické faktory lvýznamné osobnosti, jejich nadšení, elán a osobní nasazení Osobnosti ošetřovatelství ¡ ¡jsou nositeli idejí a myšlenek ¡ ¡jsou zakladateli, tvůrci a rozvíjí obor ¡ ¡svými skutky a činy se zasloužily ¡o rozvoj oboru ošetřovatelství ¡ V druhé části přednášky se zaměříme na osobnosti, které se podílely na rozvoji oboru. Každý rozvíjející se obor má své osobnosti, které položily základní kameny ke vzniku a rozvoji disciplíny. Mohou to být myšlenky, ideje a fyzické skutky, které tak otvírají cesty j hledání nových poznatků. Jaký je význam osobnosti v oboru - aktivace Anežka Přemyslovna ¡patronka Českého ošetřovatelství ¡narozena 1211, nejmladší dcera Přemysla Otakara I. ¡celý svůj život a majetek zasvětila péči o potřebné ¡ ¡ 11-13--Anezka-0000-Newsaints Anežka Přemyslovna, považována za zakladatelku českého ošetřovatelství. Sv. Anežka byla příslušnicí panovnického rodu Přemyslovců. Narodila se patrně v Praze jako nejmladší dcera Přemysla Otakara І. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Již jako tříletou ji otec zasnoubil se synem slezského knížete Jindřicha Bradatého. Anežčin snoubenec předčasně zemřel a šestiletá Anežka byla poslána na výchovu a další vzdělávání do kláštera v Doksanech. Když požádal o její ruku syn císaře Bedřicha ІІ. Jindřich, její výchova se změnila. Jak se má chovat budoucí císařovna se učila na vídeňském dvoře. Více než světský lesk a sláva ji však zajímala víra a modlitby, když sešlo i z tohoto sňatku, další ženichy už nechtěla, i když k nim patřil samotný císař nebo anglický král. V té době již byla pevně rozhodnuta vzdát se světského postavení a zasvětit svůj život Bohu. Postupné promítání Je vám známá osobnost Anežky Přemyslovny ? Co o ní víte, ¡ ¡ ¡ ¡založila klášter a špitál sv. Františka při kostele sv. Haštala ¡zakladatelka řádu Křížovníků s červenou hvězdou ¡první ženou, která založila mužský řád ¡první kniha s pokyny jak ošetřovat chudé a nemocné ¡zemřela v r. 1282 ¡svatořečena byla v roce 1989 Anežka Přemyslovna Ze všech řádů ji nejvíce zaujali Františkáni a Klarisky. Vstoupila do kláštera sv. Kláry, v roce 1234 složila řeholní slib, přijala řeholní roucho a stala se abatyší kláštera Klarisek. Celý svůj život věnovala pomoci chudým a nemocným. Založila mateřinec klarisek a špitální bratrstvo se špitálem při kostele sv. Haštala. Špitální bratrstvo bylo papežem záhy prohlášeno za samostatný řád křížovníků s červenou hvězdou. Anežka byla první ženou, která založila mužský řád. Dokonce se traduje, že napsala první pokyny, jak v klášteře ošetřovat chudé a nemocné. Je právem pokládána za patronku českého ošetřovatelství. Zemřela 6. 3. 1282 a svatořečena byla r. 1989. Diskuse na aktuální téma odhalování ostatků A. Přemyslovny v kostele sv. Haštala??? Nikolaj Ivanovič Pirogov ¡ruský lékař, chirurg, generál, 1810 - 1881 ¡profesor univerzity v Petrohradě ¡význam ženy při ošetřování raněných ¡ pirogov Nikolaj Ivanovič Pirogov se narodil 25. listopadu 1810 v Moskvě jako třináctý syn v rodině malého státního úředníka. Měl skutečný talent ke studiu dělal přímo neuvěřitelné pokroky. Již ve 14 letech byl přijat jako řádný posluchač lékařské fakulty moskevské univerzity (musela mu být dvě léta prominuta). Ve 21 letech skládá doktorát, studuje a pracuje dále v Berlíně a po návratu je jako první Rus zvolen profesorem chirurgie v Jurjevu. Od roku 1841 působí po dobu 14 let jako profesor nemocniční chirurgie v Petrohradu (dnešním Sankt Petěrburgu). Ke své práci přistupuje s nesmírnou energií. Pitvá 800 nemocných cholerou jako základ ke své knize o choleře, zavádí v Rusku éterovou narkózu. V době krymské války odchází v roce 1854 do Sevastopolu, kde v čele dobrovolných sester po dobu 10 měsíců ve dne v noci slouží raněným na bojišti. Nocuje i pod širým nebem, první pomoc poskytuje v dešti kulek a granátových střepin. Zřizuje zdravotnické stanice, třídí raněné na obvazištích, znehybňuje na místě zlomené končetiny sádrovými obvazy. Bojuje proti předčasným amputacím končetin po střelných zraněních. Po skončení krymské války píše své nejslavnější dílo „Válečná chirurgie“ na svém statku ve vesnici Višňa. Pro své pokrokové názory je zbaven svého místa na petrohradské univerzitě i penze. V 70.letech 19. století vede z pověřením Červeného kříže dobrovolné sestry ve francouzsko-německé a později v rusko-turecké válce. Zabýval se otázkami výchovy, psal filosofické spisy, v Kyjevě organizoval lidové školy, zabýval se přípravou budoucích lékařů. Umírá 5. prosince 1881 ve vesničce Višňa na rakovinu hltanu. Nikolaj Ivanovič Pirogov ¡ošetřovatelskou činnost jako krok k řešení ženské otázky ¡prvních třicet ruských vyškolených ošetřovatelek ¡východní bojiště Sevastopol r. 1854 Nikolaj Ivanovič Pirogov se narodil 25. listopadu 1810 v Moskvě jako třináctý syn v rodině malého státního úředníka. Měl skutečný talent ke studiu dělal přímo neuvěřitelné pokroky. Již ve 14 letech byl přijat jako řádný posluchač lékařské fakulty moskevské univerzity (musela mu být dvě léta prominuta). Ve 21 letech skládá doktorát, studuje a pracuje dále v Berlíně a po návratu je jako první Rus zvolen profesorem chirurgie v Jurjevu. Od roku 1841 působí po dobu 14 let jako profesor nemocniční chirurgie v Petrohradu (dnešním Sankt Petěrburgu). Ke své práci přistupuje s nesmírnou energií. Pitvá 800 nemocných cholerou jako základ ke své knize o choleře, zavádí v Rusku éterovou narkózu. V době krymské války odchází v roce 1854 do Sevastopolu, kde v čele dobrovolných sester po dobu 10 měsíců ve dne v noci slouží raněným na bojišti. Nocuje i pod širým nebem, první pomoc poskytuje v dešti kulek a granátových střepin. Zřizuje zdravotnické stanice, třídí raněné na obvazištích, znehybňuje na místě zlomené končetiny sádrovými obvazy. Bojuje proti předčasným amputacím končetin po střelných zraněních. Po skončení krymské války píše své nejslavnější dílo „Válečná chirurgie“ na svém statku ve vesnici Višňa. Pro své pokrokové názory je zbaven svého místa na petrohradské univerzitě i penze. V 70.letech 19. století vede z pověřením Červeného kříže dobrovolné sestry ve francouzsko-německé a později v rusko-turecké válce. Zabýval se otázkami výchovy, psal filosofické spisy, v Kyjevě organizoval lidové školy, zabýval se přípravou budoucích lékařů. Umírá 5. prosince 1881 ve vesničce Višňa na rakovinu hltanu. Florence Nightingalová ¡nejvýznamnější osobnost v historii ošetřovatelství 1820-1910 ¡zakladatelka ošetřovatelství ¡studovala ošetřovatelské systémy v Anglii, Německu a Francii ¡získala hluboké poznatky a zkušenosti o péči o nemocné ¡ 180px-Florence_Nightingale Bezesporu nejslavnější ženou spojenou s historií ošetřovatelství je Angličanka Florence NIGHTINGALOVÁ (čti Floráns Nejtingálová). Na Angličanku poměrně exotické křestní jméno získala podle svého rodiště – italské Florencie, kde spatřila světlo světa 15. května 1820 v rodině vysoké anglické šlachty. Od mládí projevovala hluboký zájem o potřeby chudých a strádajících, zanedbávala své společenské povinnosti. Mnoho cestovala po evropských zemích, ale byla i v Turecku a v Egyptě. V Německu prošla určitým školením péče o nemocné, po návratu do Anglie veškeré síly, čas i peníze věnovala na přebudování útulku pro nemocné učitelky. Na počátku krymské války byly londýnské noviny plné popisu hrůz, v nichž žijí ranění a nemocní angličtí vojáci v Sevastopolu. Florence se v čele pečlivě vybraných 24 dobrovolnic vydává do Istanbulu, kde nacházejí v obrovských kasárnách 18.000 raněných a nemocných vojáků žijících v otřesných podmínkách. ¡ ¡ ¡ ¡vyslána na západní frontu s vyškolenými ošetřovatelkami ¡zavedla hygienická opatření, pravidelné stravování ¡všechny údaje a skutečnosti evidovány ¡pokles úmrtnosti v lazaretu ze 42 % na 2,2 % ¡sestrou může být jen vzdělaná, inteligentní, samostatná tvořivá bytost ¡ Florence Nightingalová S pomocí dalších dobrovolných ošetřovatelek vykonává Florence to, co na druhé straně fronty ruský lékař Pirogov. Prosazuje tvrdě hygienické zásady, dohlíží na vytápění i chod kuchyně. Vypracovala přísná a přesná pravidla v péči o raněné, zavedla hygienické podmínky, pravidelnou stravu a pečovala o odpočinek a rekonvalescenci raněných. Ranění a nemocní vojáci ji zbožňují – nazývají ji dámou s lampičkou (vlastně to byl správně olejový kahan, který se později stal symbolem péče o nemocné a až do roku 1956 byl i na broži našich zdravotních sester, než byl nahrazen červeným křížem). Florence spala jen čtyři hodiny denně, její zdraví bylo podlomeni a sama onemocněla cholerou. Chorobu však překonala a s novou energií se vrhla do další práce. Pod jejím vedením se podařilo úmrtnost výrazně snížit. Ví a prosazuje skutečnost, že jen vzdělaná, inteligentní, samostatná a tvořivá bytost může být správnou ošetřovatelkou. Po krymské válce zakládá v Londýně první školu pro výcvik ošetřovatelek. Stala se živou legendou, zpívaly se o ní stovky písní, bylo po ní pojmenováno mnoho lidí, prodávaly se její obrázky. Ještě za svého života se dostala do známého Muzea voskových figur madame Tussaudové v Londýně. V posledních letech svého života oslepla. Umírá 13. srpna 1910 ve věku 90 let, ve stejném roce jako Dunant. Henri Dunant 1828 - 1910 ¡obchodník a bankéř, zakladatel Mezinárodního červeného kříže 1864 ¡organizace zajišťující první pomoc raněným ¡odbornou průpravu laických ošetřujících osob ¡ ¡ ¡ dunant U zrodu stál švýcarský obchodník Henri Dunant, který roku 1859 projížděl okolo válečného bojiště u Solferina a všimnul si, že mnoho raněných vojáků umírá zbytečně jen proto, že na blízku není žádná pomoc. Zdrcený Dunant napsal v reakci na tento hrůzný zážitek knihu Vzpomínky na Solferino, kterou poslal evropským panovníků, státníkům a vojevůdcům a zároveň ji v roce 1862 vydal.17. února 1863 Dunant v Ženevě zakládá Stálý mezinárodní výbor pro pomoc raněným. Ustavující konference mezinárodního hnutí Červeného kříže se sešla ve dnech 26.-29. října 1863 v Ženevě a zúčastnilo se jí celkem 16 států. Přítomní delegáti přijali rezoluci, která vyzývala ke zřizování Výborů pro pomoc raněným již v mírové době. Dále se dohodli na tom, že budou připravovat a cvičit dobrovolné zdravotníky. Zdravotnická zařízení a zdravotnický personál označený jednotným znakem, červeným křížem, jsou nedotknutelná a ve vztahu k válečným konfliktům neutrální. Poprvé se pak členové Červeného kříže uplatnili v rakousko-pruské válce s Dánskem, a to hned v roce 1864. V tomto roce pak vznikla první ze čtyř Ženevských dohod, které představují základní pravidla mezinárodního humanitárního práva. Mezinárodní Červený kříž je dnes tvořen Ligou společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, národními společnostmi Červeného kříže a Červeného půlměsíce a Mezinárodním výborem Červeného kříže. Liga dnes sdružuje 152 národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a má více než 250 miliónů členů. Celkem čtyřikrát je s tímto hnutím spjata Nobelova cena za mír - nejprve byla udělena Henrimu Dunantovi a poté třikrát Mezinárodnímu výboru za činnost v letech první respektive druhé světové války a u příležitosti stého výročí vzniku hnutí Založení Československého červeného kříže bylo potvrzeno 6. února 1919 presidentem republiky T. G. Masarykem, který do funkce první předsedkyně jmenoval svoji dceru Dr. Alici G. Masarykovou. Ta až do druhé světové války stála v čele této společnosti. Rozdělením republiky v roce 1993 vznikla samostatná společnost Českého červeného kříže, která byla dne 26. března 1993 uznána Mezinárodním výborem Českého červeného kříže a 25. 10. 1993 přijata za člena Federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Ženevě. První Česká ošetřovatelská škola – r. 1874 ¡emancipační hnutí ¡vznik ¡význam ¡charakter studia ¡délka studia ¡uplatnění absolventek Česká (zemská) škola pro ošetřování nemocných při Všeobecné nemocnici v Praze – r. 1916 ¡vznik ¡význam ¡podmínky přijetí ¡charakter studia ¡délka studia ¡uplatnění absolventek ¡významné osobnosti Vývoj ošetřovatelského školství v letech 1920 – 1930 ¡ ¡správa ČSČK ¡r. 1922 ošetřovatelská škola pro dětské sestry ¡sociální postavení sester Vývoj ošetřovatelského školství v letech 1930 – 1948 ¡ ¡podíl sester: ¡v době okupace ¡ve II. světové válce Vývoj zdravotnického školství v letech 1948 – 1960 ¡Zákon č. 95/1948 o jednotné škole ¡Zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně preventivní péči ¡r. 1951 – 3 roky, 11 oborů SZP ¡r. 1953 školy do působnosti ministerstva zdravotnictví ¡1956/1957 – abiturientské studium Vývoj ošetřovatelství a zdravotnického školství v letech 1961 – 1990 ¡Doc.PhDr. Marta Staňková, CSc. (1938 – 2003) ¡ ¡Činnost: Øpedagogická Øpublikační Øvýzkumná Øorganizační Øzahraniční kontakty sejmout0001 Vývoj zdravotnického školství v letech 1961 – 1990 ¡1961/1962 – praxe v územních a závodních zdravotnických obvodech a na poliklinikách ¡vládní usnesení č. 7/1967 o prohloubení přípravy SZP ¡1976/1977 – 10tiletá povinná školní docházka ¡ Vysokoškolské vzdělávání sester ¡r. 1960 vznik VŠ studia pro sestry při III. interní klinice. 1. LF UK v Praze (dálkové) ¡r. 1981 (denní) ¡r. 1987 – jednooborové dálkové VLIV HOPE ¡r. 1990 monitorování situace, výsledky ¡zásadní obsahové změny, důraz kladen na společensko vědní předměty, rozšíření psychologie, komunikace, psychologie, etiky ¡r. 1991 září Modra – vzorový kurz VLIV HOPE ¡r. 1992/1993 – změna v obsahu a ve struktuře vzdělávání jednotlivých oborů SZP ¡ŽS – porodní asistentka ¡zánik DS + ZS, vznik VS (4leté +2leté PKS) ¡vznik SIP, PSP ¡RP – ergoterapeut, fyzioterapeut ¡zubní technik ¡dentální hygienistka VLIV HOPE ¡1992/93 zahájení bakalářských studií ošetřovatelství na LF ¡Zákon č. 138/1995 Sb. o soustavě základních a středních škol ¡1. 9. 1996 – 35 SZŠ otevírá DVS, DDS, DPA ¡ (později DSIP, DSPP, DZZ) ¡1. 10. 1996 Kompetenční zákon převádí zdravotnické školy pod MŠMT ¡9. 4. 1998 Koncepce českého ošetřovatelství ¡1. 9. 2000 vznik odboru ošetřovatelství na MZ ČR (www.mzcr.cz) ¡Evaluační mise EU – duben 2002 Studijní program: Ošetřovatelství, obor: všeobecná sestra, porodní asistentka ¡2001/2002 ¡ Jihočeská univerzita, České Budějovice, Ostravská univerzita, Ostrava ¡ ¡2002/2003 ¡ 3. LF UK Praha, LF MU Brno, LF PF Olomouc, Soukromá vysoká škola Dr. Ilony Mauritzové v Plzni, ¡ Pardubická univerzita, Pardubice ¡ VZŠ Duškova, Praha Další vzdělávání sester ¡r. 1960 Střediska pro další vzdělávání SZP ¡r. 1963 Ústav pro další vzdělávání SZP (ÚDV SZP) ¡r. 1986 Institut pro další vzdělávání SZP (IDV SZP) ¡r. 1991 Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IDVPZ) ¡r. 2003 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů ¡ (NCO NZO) Vstup ČR do EU ¡1.4.2004 - Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). ¡ ¡Velká novela 1. 9. 2017: ¡Dětská sestra, praktická sestra, terapeut/specialista tradiční čínské medicíny ¡Zrušena registrace