Evoluce výživy Mgr. Filip Martiník Výsledek obrázku pro human evolution Úvod •Člověk ve srovnání s jinými živočichy evolučně mladý. •Jako jediný vytvořil vyspělou civilizaci. •V jeho evoluci hraje důležitou roli právě výživa. SouvisejÃcà obrázek Kde získáváme informace? 1.Doklady přímé – fosilizované zbytky těl předchůdců člověka a jejich produktů 2.Doklady nepřímé – z výzkumu na současných populacích lidí i non-humánních primátů 3.Doklady teoretické Antropogeneze •Nelze přesně určit, která vývojová linie přesně vedla k vývoji dnešního člověka. •Pohlíží se na něj jako na vývojově vrcholové stádium řádu primátů Řád: Primates •První primáti se vyvinuli z primitivních hmyzožravců. •Nejstarší primáti žili na stromech. •Tento řád zahrnuje 2 podřády Prosimiae (poloopice) a Anthropoidea (vyšší primáti). •Nám nejbližší primáti jsou giboni a lidoopi, s nimiž jsme měli v minulosti mnoho společných znaků. •Příčinou proč se lidé začali od jiných primátů začali odlišovat je nejpravděpodobněji potravinová strategie. •Obecně je známo, že zaobírání se stravou a samotná konzumace potravin má zásadní vliv na chování, ekologii a biologii zvířat. Lidoopi a strava •Orangutani •ovoce, mladé výhonky •hmyz, ptačí vejce •malí obratlovci, na které příležitostně narazí •převládá rostlinná strava •Šimpanzi •v přírodě vyloženě masožravé tendence (hmyz, malí obratlovci někdy i velká zvířata) •hlavní složka stále rostliny (různé plody, výhonky, listí a kůra) •Gorily •hlavní složku jejich potravy tvoří výhonky keřů a stromů, listí, kořínky, kůra • Hominizace •Rozhodujícími momenty, kterými byl proces hominizace zahájen byly: •preadaptace k bipedii •přechod na jiný typ stravy SouvisejÃcà obrázek Jollyho teorie •Teorie „požíračů semen“ •Podle ní nastal rozhodující moment vedoucí ke vzniku hominidů v přechodu od měkké rostlinné potravy (dužnaté plody, mladé výhonky a listí), k tvrdé rostlinné potravě, představované tuhými listovými čepelemi travin, jejich semeny, oddenky, kořínky apod. •Je nutno podotknout, že spíše než konzumací semen se primární hominidé pravděpodobně zaobírali sběrem ořechů, tuhých listů, kořenů a jiných dostupných potravin v jejich novém prostředí a jídelníček doplňovali o drobnější živočišnou potravu, které se dokázali zmocnit. • Primární hominidi – chrup •Změnou stravy docházelo k morfologickým změnám chrupu. •Řezáky se začaly zmenšovat. •Stoličky se naopak zvětšovaly. •Špičáky se z důvodů změny pohybu čelisti také zmenšily. Bílkoviny v evoluci člověka •V procesu hominizace byl rozhodující zvýšený přísun živočišné potravy. •Ačkoliv je u hominoidů střevo adaptováno převážně na trávení rostlinné stravy, zařazení masa do stravy, ve vývojové linii člověka, byl jakousi cestou k obejití tohoto omezení. •Nejefektivnější strategií, která je předpokládána u vývojových linií hominoidů žijících v sušších oblastech se sezónním charakterem, je výraznější konzumace živočišných potravin. •Předchůdci člověka, kteří mohli využít výhod vyplývajících z všežravého způsobu života (přísunu kvalitních proteinů), třeba že měli anatomii trávicí trubice a způsob trávení podobný spíše herbivorům. •Pojídáním živočišných produktů tělu dodávali nejenom esenciální aminokyseliny, ale také potřebné mikronutrienty. •Rostlinné potraviny už nepředstavovaly nejvýznamnější zdroj všech potřebných složek stravy, ale stále měly větší význam z energetického hlediska (pravděpodobně došlo k výrazné selekci ve výběru konzumovaných rostlin). •Tato potravní strategie mohla dovolit předchůdcům člověka zvětšování velikosti těla bez současné ztráty pohyblivosti, hbitosti a rozvoje sociálního chování. Také mohla poskytnout potřebnou energii k rozvoji mozku. Evoluce člověka Výsledek obrázku pro tree of evolution humans Homo ergaster/erectus •1,8–1,9 miliónů let v Africe •Vyráběl kamenné nástroje •Lovecko-sběračský způsob života •Lov spíše menších a malých zvířat a mrchožrout •Postupně se vyvíjí a stává se lepším lovcem •800–500 tisíc let zpět ovládl oheň • Homo ergaster (3) Homo ergaster (2) Homo erectus Homo erectus (4) Homo heidelbergensis •Lidé žijící v Africe a v Evropě mezi 800–200 tisíci lety. •Budovali chýše, pracovali s ohněm •Lovili i větší zvířata •Uměli vyrobit oštěp •Pozorován i kanibalismus Homo heidelbergensis (4) Homo heidelbergensis (2) Homo sapiens •První doklady z Afriky •150 000 – 60 000 let př. n. l. •Anatomicky všechny atributy moderního člověka •Lovecká technika zdokonalena •Znalost prostředí i etologie zvířat Lovecko-sběračský způsob života I •Starší paleolit •2 miliony let – 250 tisíc let •strategie hominidů ve východní Africe •získávání stravy •ochrana před predátory •reprodukční zdatnost •pozvolný úbytek stravy nutí k využití všech zdrojů i živočišných •drobní živočichové a také zdechliny zvířat •potrava skladována a následně dělena skupinou •přísun živočišných bílkovin je významný faktor pro rozvoj mozku •věk dožití prvních lovců kolem 13 let • Lovecko-sběračský způsob života II •Střední paleolit •250 000 až 40 000 let •sběr a lov jediný způsob obživy •lov velkých zvířat zdokonalován •lovili jeleny, tury, bizony, zubry, lesní slony, mamuty •rostlinná strav zahrnovala lískové ořechy, jádra planých jablek, otisky hub •také sběr ptačích vajec •využíván oheň i k opracování masa •zřetelné doklady kanibalismu Lovecko-sběračský způsob života III •Mladší paleolit •40 000 – 10 000 let •prudké zvýšení počtu lidí •období poslední doby ledové •lov zvěře a sběr rostlinných a živočišných produktů •zdokonalována technika lovu •vrhací nástroje •krajina měla podobu tundry •spíše zaměřeni na stádní zvěř, někteří na mamuty, koně, bizony nebo zubry • Lovecko-sběračský způsob života IV •Pozdní paleolit •před 11 000 lety •postupné oteplování a rozšiřování lesů •lov spíše menších zvěře •lidé žijící u vodních toků zaměřeni spíše na rybolov •Mezolit – střední doba kamenná •před 9 500 lety •v přímořských a jezerních oblastech rozvoj rybolovu (lodě, udice) •lov lukem a oštěpem •lov zaměřen na revír nikoliv na sledování stáda •ochočení psa Neolit I •Nastupuje po mezolitu a datuje se různě dle rozvoje zemědělství •na dálném východě před 12 000 lety •Pěstování zemědělských plodil a domestikace zvířat •Rozvoj zemědělství •konec doby ledové _ tání ledovců _ zaplavení nížinných oblastí •ústup savan, tunder a stepí ve prospěch lesů •Lovci a sběrači orientováni více na rostliny, ryby a ptactvo •v těchto oblastech rozvoj zemědělství nejdříve •Nejprve setba oblíbených jedlých plodin _ šlechtění rostlin •Nejdůležitějšími rostlinami se staly obilniny pšenice, ječmen, oves, proso, kukuřice a rýže pro svůj vysoký obsah živin a snadný způsob uskladnění •Ranní zemědělci stále závislí na lovu a sběru •Kolem roku 2 000 př. n. l. zemědělství rozšířeno na všech světadílech a lov a sběr je nahrazen Obiloviny •Celý neolit hlavní součást rostlinné stravy •Předpokládá se, že obilí rostlo i na špatně obdělávané půdě, bez hnojení, netrpělo nemocemi, odolávalo počasí a za vhodných podmínek zaručovalo dobré výnosy •Chléb •nejstarší nálezy před 2 000 lety př. n. l. •konzumován jako příkrm k masům, zelenině nebo mléčným výrobkům •vyráběn z hrubě nadrcených zrn smíchaných s vodou nebo mlékem (podoba placek) • Další plodiny •Luskoviny •nejstarší čočka a hrách pěstované před 9 000 lety na Předních východě •ve střední Evropě až v 6. – 5. tisíciletí př. n. l. •Ovoce •na počátku neolitu s rozrůstáním lesů se pravděpodobně objevovaly i ovocné stromy •doloženy plané jabloně, hrušně, třešně, lísky, ořešák vlašský a pravděpodobně také slíva třešňová •také sběr lesní vinné révy •Zelenina •spíše je sbíraná než pěstovaná •Byliny •se jednalo o nedráždivé druhy, jako jsou oregano, petrželka, kmín, máta, zázvor a podobně Domestikace zvířat •Nejstarší zemědělská střediska byla hojná na divoce rostoucí rostliny a zvířata vhodná k domestikace •K domestikaci je vhodné zvíře se stádním instinktem a mírných chováním •K domestikaci nejspíš pomohlo i to, že sláma, která vznikala jako vedlejší produkt rostlinné produkce lákala divoká zvířata k lidským obydlím •Zemědělství nahradilo i lov divoké zvěře •Nejstarším zvířetem na euroasijském kontinentu byla ovce (na Blízkém východě kolem roku 9 000 př. n. l.) •Ovci následovala koza, která se později stala významnějším zvířetem •Skot je vyšlechtěn z pratura •počátky domestikace jsou nejasné Domestikace zvířat II •Prase domácí je začíná domestikoval asi před 7 000 lety př. n. l. •Kůň domestikován jako poslední •v Evropě asi před 2 000 lety př. n. l. •zpočátku využíván jako potrava, později pro transport •Husa v Evropě cca ve 3 tisíciletí př. n. l. •Kur domácí okolo 2 tisíciletí př. n. l. v Indii •Králík je v Evropě domestikován až ve středověku •Včelařství se rozvíjí již v době bronzové, ale sběr medu započal již daleko dříve od divokých včel Mléko a mléčné výrobky •Získávání mléka nejspíš nebylo zpočátku ani snadné, ani samozřejmé. •Polodivoké krávy se jistě dojily neochotně a mléko měly jen v době otelení a tak se telata občas zabíjela, aby mohlo být mléko využíváno člověkem. •Postupně se nejspíš prosazovaly takové praktiky, že se tele přivádělo k matce, aby se tvořilo více mléka a snadněji se vylučovalo. •Mléko mělo tedy z počátku pouze sezónní charakter. Vývoj výživy v Evropě I •V Evropě 2 diametrálně odlišné kultury – Řecko a Řím •převládalo zemědělství a sadovnictví •nejvýznamnější plodiny obiloviny, olivy, réva vinná •stravu tvořily obilné kaše, chléb, víno, olej, zelenina a ovoce •dále doplněno o maso a především sýry •střídmost •Germáni a Keltové •obklopeni lesy, takže převládal lov a také rybolov •obiloviny pěstovány málo •hlavní potravou bylo maso a výrobky z něj •hojnost jídla a pití • Vývoj výživy v Evropě II •Od 3. století mísení národů a kultur _ úpadek zemědělství •K celkové krizi přispívaly přírodní pohromy, vylidňování venkovských oblastí, války a drancování •Vrchol v 6. století kdy probíhaly nejkrvavější konflikty _ hladomory _ epidemie •7.–8. století •prosazování germánských kmenů politicky a společensky •nový způsob chápání divoké přírody a obdělávání polí •maso vnímáno jako nejvhodnější potravina •odmítání masa bráno jako pokoření _ Vývoj výživy v Evropě III •S rozšiřováním křesťanství se mezi chudší vrstvy dostával chléb _ pěstování obilí a vinařství proniklo i do dříve nemyslitelných podnebních pásem a zeměpisných šířek •Období 6.–10. století •typické obdělávání půdy •obilnářství, zahradnictví, lov, rybolov, chov zvířat, sběr plodin •v jídelníčku produkty rostlinného původu (obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce) i živočišného původu (maso, ryby, mléko, vejce) •potraviny dostupné pro všechny společenské vrstvy •konzumace masa společensky diferencovaná •šlechta a měšťané čerstvé maso •venkované spíše nakládané a uzené maso Vývoj výživy v Evropě IV •9.–13. století •růst poptávky po potravinách _ rozšiřování obdělávaných území •lov a chov zvířat obtížnější _ samozásobitelství masem upadalo •od 11. století má chléb rozhodující úlohu u lidových vrstev •od 13. století stagnace zemědělství •14. století hladomor •16. století opět vzrůst populace a návrat k zemědělství •nedostatečné hnojení _ nízká produkce _ hledání nových produktů (rýže, pohanka, kukuřice) •18. století opět demografický růst •hladomory již nebyly tak kruté, spíše šlo o nouzi DĚKUJI ZA POZORNOST • Výsledek obrázku pro evoluce 30