Výživa v průběhu života Mgr. Kamila Jančeková Výživa malých dětí Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_ 7542_1154_3.html ◦Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN). ◦Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů). ◦Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa. ◦Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav, psychomotorická zralost, prospívání apod.). •Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu. •Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. •U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě. •Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku. • Rozvoj dovedností pro příjem stravy •7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst •9. měsíc: přidržuje hrneček •10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku •24. měsíc: v zásadě se samo nají • Cíl prvních dvou týdnů: • •Naučit dítě jíst lžičkou •kašovitou stravu ¢ DACH - DDD VĚK 1-3 roky 4-6 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 1,0 0,9 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 3,0 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,6 0,7 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 6 (m); 5 (ž) 8 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 15 20 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 0,6 0,8 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 0,7 0,9 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 7 10 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,4 0,5 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 200 300 400 Vitamin B12 (μg) 1,0 1,5 3 Vitamin C (mg) 60 70 100 Vápník (mg) 600 750 (původně 700) 1000 Fosfor (mg) 500 600 700 Hořčík (mg) 80 120 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 8 8 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 100 120 200 Zinek (mg) 3,0 5,0 10,0 (m); 7,0 (ž) Výživa školáků a dospívajících Výživa – nedostatek i nadbytek ¢Postižení růstu ¢Ovlivnění vývoje zdravotního stavu ¢ ¢ENERGETICKÁ POTŘEBA - věk 5 let: intersexuální rozdíly ještě nejsou zřejmé - věk 6-12 let: období pozvolného růstu - adolescent: rychlý rust, intenzivní anabolické období, pohlavní diferenciace 4-6 let 7-9 let 10-12 let 13-14 let 15-18 let 25-50 let MUŽI 6,4 MJ 7,9 MJ 9,4 MJ 11,2 MJ 13,0 MJ 12,0 MJ ŽENY 5,8 MJ 7,1 MJ 8,5 MJ 9,4 MJ 10,5 MJ 9,6 MJ RŮST •Zpočátku rychlý: 1. rok + 25 cm, po 2. roce “klesá” •6-11. rok - pozvolný růst, pravidelné tempo (5 cm/rok) •Chlapci: nejvyšší růstová rychlost (7-12 cm/rok) ve čtrnácti letech •Dívky: nejvyšší růstová rychlost (7-11 cm/rok) ve dvanácti letech VLIV HORMONÁLNÍCH ZMĚN •Proměna postavy (výška, hmotnost) •Složení těla (tuk, svaly) •Dozrávání skeletu •Sexuální dospívání DACH - DDD VĚK 7-9 let 10-12 let 13-14 roky 15-18 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 0,9 0,9 0,9 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,8 0,9 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 10 (m); 9 (ž) 13 (m); 11 (ž) 14 (m); 12 (ž) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 30 40 50 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 1,0 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,4 (m); 1,1 (ž) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,1 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,6 (m); 1,3 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 12 15 (m); 13 (ž) 18 (m); 15 (ž) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,7 1,0 1,4 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 300 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 1,8 2,0 3,0 3,0 3 Vitamin C (mg) 80 90 100 100 100 Vápník (mg) 900 1100 1200 1200 1000 Fosfor (mg) 800 1250 1250 1250 700 Hořčík (mg) 170 230 (m); 250 (ž) 310 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 10 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 140 180 200 200 200 Zinek (mg) 7,0 9,0 (m); 7,0 (ž) 9,5 (m); 7,0 (ž) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) VITAMINY •Vitamin A: stavba a regenerace buněk, vliv na buněčnou proliferaci a diferenciaci, podpora imunitního systému, nezbytný pro zrak •Vitaminy skupiny B (E metabolismus buněk v růstu) •Vitamin C (syntéza kolagenu) •Vitamin D (resorpce vápníku - mineralizace kostí) SUPLEMENTACE: - vegetariani, vegani, období rekonvalescence, kuřáci, konzumenti alkoholu a drog VÁPNÍK •99 % uloženo v kostech a zubech, 1 % v ECT •Úzkostlivě udržovaná hladina v plazmě 2,23 – 2,7 mmol/l (hormony regulující hladinu vápníku v krvi!!!) •Funkce: cytoskelet, svalová kontrakce, nervový přenos, aktivace enzymů, krevní srážlivost aj • •PREVENCE OSTEOPORÓZY V DOSPĚLOSTI •do 25-30 let se buduje tzv. vrchol kostní hmoty •během období dospívání dochází až k 40% nárůstu kostní hmoty ¢Mléko a mléčné výrobky •- Sýry cca 300-450 mg/50 g porce •- Mléko cca 330 mg/250 g porce •- Jogurt 280 mg/150 g porce ¢Maso, luštěniny, vejce, ořechy a olejnatá semena •- Krůtí maso 34 mg/100 g porce •- Sója 248 mg/100 g porce •- Vejce 30 mg/kus •- Mandle 82 mg/30 g porce •- Mák 486 mg/30 g porce ¢Zelenina •- Kapusta 152 mg/100 g porce •- Brokolice 77 mg/100 g porce ¢Ovoce •- Černý rybíz 42 mg/100 g porce ¢Výrobky z obilovin •- Chléb pšeničný bílý 49 mg/50 g porce VYUŽITELNOST VÁPNÍKU Z RŮZNÝCH ZDROJŮ Absorpce vápníku Zdroj ≥ 50 % Květák, řeřicha, zelí, růžičková kapusta, kedlubna, kapusta, brokolice ≈ 30 % Mléko a mléčné výrobky ≈ 20 % Mandle, sezamová semínka, fazole ≤ 5 % Špenát, rebarbora C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Dropbox\UNKA\UNKA\PROJEKTY\VIP\FOTO\BROŽURA\várka_první\foto-36.jpg •Zdroj obrázku: www.pav.rvp.cz PREVENCE OSTEOPORÓZY? To není jen vápník. ¢zajištění adekvátního příjmu vápníku dle příslušných výživových doporučení ¢zabránění podvýživě a proteinové malnutrici ¢zajištění přiměřené dodávky vitaminu D, a to expozicí slunečnímu záření a stravou bohatou na vitamin D ¢zvýšení pohybové aktivity ¢vyvarování se kouření ¢vyvarování se konzumace alkoholu •FOSFOR! •Dostatečný přívod fosforu je nezbytný pro kostní mineralizaci! Spolu s vápníkem tvoří hlavní součást kostního minerálu. Kost obsahuje 85% celkového fosforu těla. •Optimální poměr P:Ca → 1:1,4-1,9 •Negativní je spíše jeho vysoký přívod spojený s nízkým přívodem vápníku •BÍLKOVINY! •Jsou součástí kostní tkáně •Dostatečný přívod bílkovin s dostatečným přívodem vápníku je nezbytný pro kostní zdraví obzvláště v období kolem puberty •Dle doporučení DACH se uvádí v období puberty potřeba bílkovin 0,9 g/kg/den •Kromě nepříznivého účinku na kost vede proteinová malnutrice ke snížení svalové hmoty a síly a zvyšuje tak riziko pádů •VITAMIN D! •Zdroj: ultrafialové záření (UVB, 290-315 nm) → aktivace 7-dehydrocholesterolu → cholekalciferol → → hydroxylace v jatrech na C25 → → v ledvinách konverze na 1,25-dihydrocholekaciferol X solária (maligní melanom) •rybí tuky, olej z tresčích jater, vejce • •! ZÁSOBY VITAMINU D - hladina kalcidiolu v krvi: norma dříve > 25 nmol/l, nyní > 50 nmol • •FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SYNTÉZU VITAMINU D V KŮŽI •Denní expozice slunečnímu záření (maximální je mezi 10. – 15.h) •Používání opalovacích krémů: dle různých autorů je popisován velmi účinný efekt používání těchto krémů na nižší tvorbu vitaminu D v pokožce (krém s ochranným faktorem s indexem 8 snižuje průnik UVB o 95 %, krém s ochranným faktorem 15 snižuje průnik UVB o 99 % •Pobyt venku: různé studie poukazují na souvislosti kratšího pobytu venku a nižší produkce vitaminu D – zjištěno jak u osob starých, dlouhodobě ležících, ale také např. studentů medicíny •Typ pleti: za stejný čas se ve tmavé pokožce (typ VI) vytvoří až šestkrát méně vitaminu D než ve světlé pokožce (typ I) •Obezita: obézní jedinci mají sníženou schopnost syntézy vitaminu D, tuk sice zadržuje velké množství vitaminu D, ale není dostupný pro metabolické pochody •Věk: z důvodu tenčí kůže mají starší lidé sníženou schopnost syntetizovat vitamin D •Solária – jejich používání je diskutabilní, jsou předmětem kritiky z důvodu zvýšeného rizika rakoviny kůže, nicméně je jejich používání spojeno s vyšší koncentrací kalcidiolu a také vyšší hustotou kostní tkáně •Oblečení: kryje pokožku, vystavuje se tak menší plocha kůže a tím se snižuje syntéza vitaminu D POHYBOVÁ AKTIVITA: ANEB „SVALY POSILOVAT, KOSTI ZATĚŽOVAT“ •DOPORUČENÍ •Vhodnější jsou aktivity s prvky zatížení, které podporují svalovou sílu (např. běhání, skákání, přeskakování), a intenzivnější prováděné denně než vytrvalostní prováděné zřídka •Optimální jsou především ty pohybové aktivity, které se mohou vykonávat v průběhu celého života a které zapojují všechny svalové skupiny • •VLIV NA BUDOVÁNÍ A UDRŽOVÁNÍ KOSTÍ, SVALŮ A KLOUBŮ •ZLEPŠENÍ ROVNOVÁHY •→ SNÍŽENÍ RIZIKA PÁDŮ •VLIVEM ZÁTĚŽE KOSTI REAGUJÍ A POSILUJÍ SE •(aktivace osteoblatů, zvýšený přísun materiálu pro osifikaci) •POHLAVNÍ HORMONY •↓ estrogen •HORMONY KŮRY NADLEDVIN •↑ kortizol •KALCIOTROPNÍ HORMONY •↓ kalcidiol, kalcitriol KOUŘENÍ A OSTEOPORÓZA MOŽNÉ SOUVISLOSTI •↑ ODBOURÁVÁNÍ a ↓ NOVOTVORBA •PŘÍMÝ TOXICKÝ VLIV NA BUŇKY KOSTNÍ TKÁNĚ •ŠPATNÁ VÝŽIVA, •NÍZKÁ POHYBOVÁ AKTIVITA •KOUŘENÍ A ESTROGENY: • V souvislosti s osteoporózou u žen je především zmiňován jeho antiestrogenní efekt - Příčinou jsou změny metabolismu estrogenu v játrech, dochází k vysoké hydroxylaci estradiolu, která vede k vysoké produkci 2-hydoxyestrogenu, který má již jen malou estrogenní aktivitu - Ženy kuřačky mají navíc častěji nepravidelnou a kratší menstruaci, s kratší folikulární fází. To vede kromě snížení fertility i k dřívější menopauze, přibližně o 1-2 roky. Příchodem menopauzy se snižuje hladina estrogenu a zvyšuje se tak resorpce kosti ¢ •ALKOHOL! •Nadměrný příjem alkoholu snižuje vstřebávání důležitých nutrientů a zároveň poškozuje játra •V případě závažného poškození jater se snižuje i přeměna vitaminu D na 25-hydroxycholekalciferol, což dále snižuje vstřebávání vápníku •Dalšími metabolickými příčinami jsou zvýšená sekrece kortikoidů a zvýšená kalciurie a magneziurie. Další živiny důležité v dětství a dospívání: ŽELEZO •riziko deficitu: vyšší potřeby pro růst, vyšší ztráty, alternativní stravování, sportovci, těhotné •↑% tukuprosté tkáně - ↑množství myoglobinu •chlapci: ↑ androgenů→ stimulace tvorby erytropoetinu→ ↑ hemoglobinu •dívky: menstruace •nedostatek: únava, bolesti hlavy, zvýšená incidence infekcí… •ŽELEZO – ZDROJE (!hemové a nehemové zdroje): •maso, vnitřnosti – lepší využitelnost •rostlinné zdroje horší využitelnost – obilné klíčky, celozrnné potraviny, luštěniny, zelenina, ovoce •využitelnost zlepšuje přítomnost živočišných bílkovin – především masa a ryb (meat faktor), vitamin C •využitelnost zhoršuje hlavně kyselina šťavelová, fytová, polyfenoly • JÓD •Nedostatek - poruchy učení, chápání, nesoustředěnost, poruchy paměti •Zdroje – mléko a mléčné výrobky, ryby, mořské plody, vejce, jodidovaná sůl • • • • • STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE I. •RODINA!!! • •ŠKOLNÍ VĚK: •Snídaně - ranní spěch - nedopitý/ malý šálek (vyšší únava, nepozornost, bolest hlavy) •Svačina: - kapesné a „bufetové stravování“ - pitný režim během vyučování a nápojové automaty •Oběd: - stravování ve školní jídelně X BS • ¢ STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE II. •ADOLESCENTI: •Vliv: - hledání vlastní identity (snaha o tělesnou dokonalost, tendence k užívání drog, alkoholu) - sexuální dozrávání - zvýšená emoční i sociální tenze → stravování mimo domov („fast foods“ - deficit vit. A , Ca, nadbytek energie, nasycených mastných kyselin, Na) → rodinné konflikty • ¢ Výživa dospělých VLÁKNINA rozpustnost X nerozpustnost •1980 – rozdělení vlákniny na nerozpustnou (odolná fermentaci v tlustém střevě) a rozpustnou NEROZPUTNÁ (celulosa, lignin) - porporují peristaltiku střev, urychlují tak průchod trveniny střevem a zvětšují objem stolice ROZPUSTNÁ (pektiny, beta-glukany) - vytváří v tenkém střevě gelovité (rosolovité) prostředí a snižují tak vstřebávání glukosy a mastných kyselin přes střevní stěnu •1998 – WHO doporučila nečlenit vlákninu na rozpustnou a nerozpustnou, protože rozdělení platí jen pro některé ze složek obou skupin (některé „nerozpustné“ jsou v tlustém střevě fermentovány) •Navíc: = rozpustnost ve vodě předem neurčuje fyziologický efekt •Odborná shoda posledních let → pojem musí být vymezen na fyziologickém základě, nikoliv podle metody stanovení (jak tomu doposud bylo) • •„Vlákninu potravy tvoří látky, které nejsou stráveny či vstřebávány v tenkém střevě člověka, s chemickou strukturou sacharidů či látek obdobných, ligninu a příbuzných látek“ základy definice - biologický či umělý původ vlákniny - chemická povaha jejích složek - odolnost k hydrolýze (trávení) enzymy GIT - vztah k metodě stanovení - vztah k fermentaci v tlustém střevě, produkce krátkých MK a jejich fyziologický efekt, jako je snížení vstřebávání minerálních látek, prebiotické vlastnosti - vztah k dalším měřitelným fyziologickým vlastnostem: projímavého či metabolického efektu (snížení krevního cholesterolu, krevní glukozy, inzulinu) •2001 AACC - (Am. Asoc. Cereal Chemist) Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela nebo částečně fermentovány v tlustém střevě. Vláknina potravy zahrnuje polysacharidy, oligosacharidy, lignin a přidružené rostlinné složky. FUNKCE VLÁKNINY oprevence zubního kazu ov žaludku vyvolává pocit sytosti ove střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím (např. divertikulóza) oregulace digesce a absorpce sacharidů v tenkém střevě oregulace absorpce tuků, snížené vstřebávání minerálních látek a žlučových kyselin (hypocholesterolemický účinek), zpomalení rychlosti resorpce glukózy (snížení strmosti vzestupu glykémie) ovazba vody a tím zvětšení střevního obsahu oje potravou pro bakterie tlustého střeva (vláknina je prebiotikum – potrava pro probiotické baktérie), které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, propionát, butyrát), jež jsou energetickým substrátem pro enterocyty tlustého střeva (1gram vlákniny = 8,4 kJ) osoučasně zvětšuje obsah tlustého střeva a tím se naředí toxické látky obsažené ve střevě oúprava transit time (snižuje transit time v tenkém střevě) VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ •přispívá ke zvýšení objemu stolice •přispívá k normální činnosti střev •přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi •přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po jídle •přispívá k urychlení střevního tranzitu Zrna ječmene a ovsa, pšeničné otruby Žitná vláknina Guarová guma, glukomannan, beta-glukany, pektiny Arabinoxylan, beta-glukany, pektiny, rezistentní škrob Pšeničné otruby VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ > DOPORUČENÍ •SPV: děti do 2 let 5 g starší děti DDD = 5 g + věk v letech dospělí 30 g •EFSA: dospělí: 25 g/den děti od 1 roku: 2 g/1 MJ • VLÁKNINA - doporučená denní dávka pro dospělé: 30 g • Zdroj (typická porce) Množství vlákniny (g) Zdroj (typická porce) Množství vlákniny (g) Vařená čočka (100g porce) 5 Maliny (100g porce) 6 Ovesné vločky (50g porce) 4 Hruška (100g porce) 3 Celozrnný chléb (50g krajíc) 4 Banán, jablko (100g porce) 2 Chléb (50g krajíc) 2 Brokolice, fazolky (100g porce) 4 Vlašské ořechy (30g porce) 2 Mrkev (100g porce) Brambory (200g porce) 3 http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new VITAMINY •Nezbytné org. sloučeniny, které si náš organizmus neumí sám vyrobit •Výjimka: - část vitaminu A se tvoří z přijatého provitaminu (zejména β-karotenu) - vitamin D z provitaminu 7-dehydrocholesterolu (uloženého v pokožce) - niacin z AK tryptofanu - vitamin K vytvářejí i střevní bakterie UCHOVÁNÍ VITAMINŮ V ORGANISMU •B1, biotin a kyselina pantothenová = 4-10 dnů •C, K, B2, B6 a kyselina nikotinová = 2-6 týdnů •D a kyselina listová = 2-4 měsíce •E = 6-12 měsíců •A = 1-2 roky •B12 = 2-5 let • Vitamin A •Schválená zdravotní tvrzení: Přispívá k udržení normálního stavu pokožky a zraku, funkci imunitního systému •Karoteny - Provitamin vitaminu A - tzn. z karotenů se tvoří vitamin A • Vitamin D •Schválená zdravotní tvrzení: Přispívá k normálnímu využití vápníku a fosforu, udržení normálního stavu kostí a zubů, činnosti svalů, imunitního systému • Vitamin E •Schválená zdravotní tvrzení: Pomáhá ochraně buněk jako antioxidant Vitamin K •Schválená zdravotní tvrzení: Přispívá k normální srážlivosti krve a k udržení normálního stavu kostí • Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vitamin A Přispívá k udržení normálního stavu pokožky a zraku, funkci imunitního systému Játra mladých zvířat, tuňák, vejce, tvrdý sýr Karoteny Provitamin vitaminu A - tzn. z karotenů se tvoří vitamin A Mrkev, rajčata, listová zelenina Vitamin D Přispívá k normálnímu využití vápníku a fosforu, udržení normálního stavu kostí a zubů, činnosti svalů, imunitního systému Tresčí játra*, ryby, vejce * Vybírejte si je dle původu – produkty ze znečištěných oblastí (např. Pobaltí) nejsou vhodným zdrojem Vitamin E Pomáhá ochraně buněk jako antioxidant Ořechy, slunečnicová semena Vitamin K Přispívá k normální srážlivosti krve a k udržení normálního stavu kostí Zelená listová zelenina, brokolice, květák Vitamin C •Schválená zdravotní tvrzení: Přispívá k udržení normální funkce imunitního systému, tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí, chrupavek, dásní, kůže a zubů, přispívá k normální látkové přeměně živin na energii, činnosti nervové soustavy, psychické činnosti, přispívá k ochraně buněk jako antioxidant, přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, zvyšuje vstřebávání železa • Kyselina listová •Schválená zdravotní tvrzení: Podílí se na normální krvetvorbě, funkci imunitního systému, psychické činnosti, snížení míry únavy a vyčerpání, přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství • Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Folát (Kyselina listová) Podílí se na normální krvetvorbě, funkci imunitního systému, psychické činnosti, snížení míry únavy a vyčerpání, přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství Játra mladých zvířat, luštěniny, listová zelenina Vitamin C Přispívá k udržení normální funkce imunitního systému, tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní, kůže a zubů, přispívá k normální látkové přeměně živin na energii, činnosti nervové soustavy, psychické činnosti, přispívá k ochraně buněk jako antioxidant, přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, zvyšuje vstřebávání železa Černý rybíz, paprika, citrusy, brambory Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Thiamin (vitamin B1) Podporuje normální látkovou přeměnu živin na energii, činnosti nervové soustavy, psychické činnosti a činnosti srdce Kvasnice, maso, luštěniny, celozrnné obiloviny Riboflavin (vitamin B2) Přispívá k normální látkové přeměně živin na energii, činnosti nervové soustavy, udržení normálního stavu sliznic a pokožky, stavu zraku a metabolismu železa Kvasnice, játra mladých zvířat, vejce, mléčné výrobky Niacin Přispívá k normální látkové přeměně živin na energii, činnosti nervové soustavy, psychické činnosti, udržení normálního stavu sliznic a pokožky, přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání Maso, celozrnné obiloviny, kvasnice Pyridoxin (Vitamin B6) Podílí se při normální látkové přeměně živin na energii, metabolismu bílkovin a glykogenu, činnosti nervové soustavy, psychické činnosti, tvorbě červených krvinek, funkci imunitního systému, snížení míry únavy a vyčerpání, přispívá k regulaci hormonální aktivity Maso, luštěniny, kvasnice Kobalamin (vitamin B12) Přispívá k normální činnosti nervové soustavy, tvorbě červených krvinek, normální funkci imunitního systému a látkové přeměně živin na energii Játra mladých zvířat, vejce, maso, mléčné výrobky MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY •Minerální látky: Ca, P, Mg, Na, K, Cl, S •Stopové prvky: Fe, Zn, I, Se, Cu, Mn, F, Cr, Si, Mo •Funkce: - stavební prvky tisíců enzymů a chemických sloučenin - účastní se metabolických a enzymových pochodů •Pozor na zdroje: - z rostlinných zdrojů je absorpce a využitelnost nižší (snižují ji fytáty, šťavelany, nadměrné množství vlákniny – zejména u Fe, Zn, Ca, Mg) Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vápník Potřebný pro udržení normálního stavu kostí a zubů, přispívá k normální srážlivosti krve, činnosti svalů, funkci nervových přenosů a trávících enzymů Mléko a mléčné výrobky, brukvovitá zelenina, sardinky s kostmi, mák Fosfor Přispívá k udržení normální látkové přeměně živin na energii, stavu kostí a zubů Mléko a mléčné výrobky, luštěniny, maso, vejce, olejnatá semena a ořechy Draslík Napomáhá normální činnosti nervové soustavy, svalů a udržení normální hladiny krevního tlaku Luštěniny, ořechy, zelenina a ovoce Sodík Snížená konzumace přispívá k udržení normálního krevního tlaku Sůl a potraviny obsahující sůl, přídatné látky se sodíkem či minerální vody obsahující vysoké množství sodíku Hořčík Podporuje normální psychickou činnosti, snížení míry únavy a vyčerpání, udržení normálního stavu kostí a zubů a činnosti svalů Ořechy, olejnatá semena, kakao, celozrnné obiloviny MINERÁLNÍ LÁTKY STOPOVÉ PRVKY Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Železo Přispívá k normální krvetvorbě, přenosu kyslíku v těle a ke snížení míry únavy a vyčerpání Játra mladých zvířat, maso Jód Podílí se na normální činnosti nervové soustavy, udržení normálního stavu pokožky a normální činnosti štítné žlázy Ryby a plody moře, mléko a mléčné výrobky Zinek Přispívá k normální látkové přeměně živin, udržení normálního stavu pokožky, vlasů, nehtů, kostí, zraku Maso, tvrdý sýr, vejce Selen Podporuje udržení normálního stavu vlasů, nehtů, funkci imunitního systému, činnosti štítné žlázy, ochranu buněk jako antioxidant, přispívá k normální spermatogenezi Mořské ryby SODÍK oV těle ovlivňuje hospodaření oMůže ovlivnit výši krevního tlaku (nadbytek sodíku krevní tlak zvyšuje a také zatěžuje ledviny) oReguluje svalové kontrakce a stimuluje duševní činnost. oJeho doporučená denní spotřeba je maximálně do 2 000 mg sodíku, to odpovídá přibližně 2–5 gramům soli. Skutečná spotřeba soli je však přibližně 10-11 gramů na jednoho Čecha. o Navíc má jeho vyšší příjem negativní vliv na ztrátu draslíku, který naše tělo rovněž potřebuje. > DRASLÍK oPůsobí opačně než sodík. oI jeho nedostatek může zhoršit dráždivost nervů a svalů, ovlivnit srdeční činnost, střevní peristaltiku (způsobuje zácpu), způsobuje únavu a nespavost. > VÁPNÍK o Vápník je prvek, který má v těle řadu funkcí: - Podílí se například na regulaci funkce nervů a svalů, na srdeční aktivitě, při nedostatku vápníku mohou vznikat svalové stahy a křeče - Jeho největší podíl je však uložen v kostech – je nezbytný pro správnou tvorbu a obnovu kostní a zubní tkáně. > oVápník se do kostí ukládá nejvíce do 25. až 30. roku života; zhruba od tohoto věku už dochází spíše k úbytku vápníku a kvalita kostí se postupně horší. Proto je důležité zejména do tohoto věku myslet na dostatečný přísun vápníku potravou, nejlépe již v čase dětství a dospívání, protože právě toto období je nejdůležitější pro přípravu na boj s osteoporózou. oVápník se vyskytuje prakticky ve všech potravinách. Některé zdroje jsou na vápník přímo bohaté, jiné zase lépe využitelné > FOSFOR > oSpolu s vápníkem se podílí na správné stavbě kostí a zubů. oNesmírně důležitý je pro využití energie. oKonzumace potravin bohatých na fosfor snižuje využitelnost vápníku pro tvorbu či obnovu kostní tkáně. •ŽELEZO oŽelezo je důležitou složkou krevního barviva – jeho dostatečný přísun je nezbytný pro tvorbu kvalitních červených krvinek oKromě výše uvedené funkce železa coby „kyslíkové banky“. o hemové (20-30% využitelnost) a nehemové zdroje (pouze 2-20% využitelnost). Využitelnost železa ve smíšené stravě je asi 18%, ve vegetariánské asi 10% oVitamin C, živočišné bílkoviny (masa a ryb) a některé organické kyseliny (v ovoci) zvyšují vstřebatelnost železa > JÓD oJe součástí hormonů štítné žlázy, které ovlivňují především metabolismus, a je proto nezbytný pro jeho správné fungování. oNedostatek jódu se může projevit zvýšenou únavou, spavostí a zimomřivostí. oDnes je jedním z hlavních zdrojů tohoto prvku především sůl, kterou většina výrobců obohacuje jodem (1 gram soli obsahuje asi 25–50 mikrogramů jodičnanu), jodidovaná sůl je používána i při výrobě potravin. oJód je přidáván do krmiva dobytka – tímto způsobem se jód dostává i do mléka – cca 290 mikrogramů/litr oVelmi bohatým zdrojem jodu jsou především mořští živočichové. oV současné době se v ČR nesetkáváme často s projevy silného deficitu jódu, především díky masovému obohacování soli jódem oNěkteré skupiny obyvatelstva jsou dokonce mírně přesaturovány oExistují i potraviny, které snižují využitelnost jodu organismem – jsou to potraviny bohaté na tzv. strumigeny (hořčičné semínko, křen, zelí, kapusta, květák, kedlubna, vodnice). ZINEK oZasahuje do řady významných pochodů v našem těle. oPůsobí v metabolismu bílkovin a nukleových kyselin, ovlivňuje imunitní reakce i antioxidační ochranu a zvyšuje aktivitu inzulínu. oVýznamně se podílí na pohlavním dospívání chlapců. oVýrazný nedostatek zinku je provázen pomalým hojením zlomenin a kostí, padáním vlasů či horší činností jater. > > Výživa seniorů Jana Petrová Faktory ovlivňující výživu seniorů •Příjem stravy a její využití ovlivňují ve vyšším věku různé, mnohdy na první pohled nesouvisející faktory • 1.Fyziologické faktory 2. 2. 2.Psychosociální faktory ¢ •chronické nemoci a poruchy •snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 %) , atrofie chuťových pohárků •snížený pocit žízně a snížená potřeba pít •konzumace většího množství léků •problémy s chrupem, umělý chrup •snížená tvorba slin, suchost v ústech, choroby dásní •poruchy polykání •omezení pohyblivosti, zhoršený zrak •zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost •snížené vstřebávání živin ze stravy, snížené využití •snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva •omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace •nezájem, apatie, lhostejnost • Fyziologické faktory Možné důsledky na stav výživy $ látkové přeměny, $ fyzické aktivity $ svalové hmoty, celkové tělesné vody, # tukové hmoty Tendence k obezitě $ sekrece slin Suchost v ústech (omezení příjmu) $ chuti, čichové ostrosti slábnoucí zrak Nezájem o jídlo, snížený příjem potravy Poruchy hybnosti, imobilita snížení schopnosti nákupu a přípravy pokrmů Ztráta dentice, problémy s protézou, záněty v dutině ústní Jednostranná výživa, preference některých jídel, často převaha S s nedostatkem vlákniny Zhoršení duševních funkcí Vynechávání denních jídel $ sekrece žaludečních a ostatních trávicích šťáv Zhoršené trávení a resorpce živin Riziko nedostatku Ca, Fe, Zn, bílkovin a vitaminů $ gastrointestinální peristaltiky Zácpa, hemoroidy, divertikulóza $ koncentrační schopnosti ledvin, Dehydratace, snížený příjem stravy Faktor nebo stav Vliv na potřebu nutrientů Atrofická gastritida - díky snížené absorpci # potřeba folátů, Ca, vitaminu K, vitaminu B12, Fe Omezená syntéza v kůži, zhoršená renální aktivace, snížená odezva střeva na 1,25 (OH)2D3 # potřeba vitaminu D, Ca Retence vitaminu A, změna jaterního metabolizmu $ potřeba vitaminu A Zvýšení homocysteinu související s věkem Možná # potřeba folátů a vitaminu B12 Menopauza, ukončení menstruace $ potřeba Fe pro ženy Špatná regulace balance tekutin Potřeba může být # nebo $, potřeba sledovat Snížení celkového energetického výdeje, snížení tělesné svalové hmoty, snížení aktivity $potřeba energie, # potřeba výživové hustoty Snížená imunita vlivem věku Možná # potřeba Fe, Zn, ostatních nutrientů Psychosociální faktory faktory Možné důsledky na stav výživy Sociální izolace, osamělost, chybějící podpora rodiny Lhostejnost, nezájem o jídlo, pokles příjmu stravy Omezené finanční prostředky Kvalitativní i kvantitativní zhoršení výživy Interkace léky/ výživa •S přibývajícím věkem se zvyšuje výskyt chronických onemocnění jako DM, KVO, hypertenze, onemocnění plic, artrózy • •Senioři jsou zpravidla konzumenty více druhů léků • •Warfarin – vitamin K/vláknina • •Acetylosalicylová kyselina - $ sérovou hladinu folátů • •Změny kvality chuti – inhibitory ACE, Amiodaron – kovová pachuť • •Nechutenství – ATB, antiflogistika, digoxin, metformin, cytostatika, hrozí při každé rozsáhlejší farmakoterapii • •Grepová šťáva – inhibiční účinek • Stravování seniorů – obecné zásady •Pravidelnost •rozložit stravu do více menších denních dávek 5-6x denně • •Pestrost •u velmi starého člověka je prioritou prevence podvýživy •pokud to není nezbytně nutné ze zdravotních důvodů, zvážit význam dietního omezení a zbytečně neredukovat výběr potravin a pokrmů • •Vhodná technologická úprava stravy, úprava konzistence • •Podpora chuti k jídlu •kultura stolování •strava lákavá na pohled •výraznější koření •oblíbené pokrmy • Potřeba energie •s věkem se snižuje •pokles bazálního metabolizmu •pokles aktivní tělesné hmoty, nárůst tuku •pokles energetického výdeje z fyzické aktivity •25-30 kcal/kg a den •doporučená výše energetického příjmu osob >60 let se pohybuje v rozmezí 8000 - 8400 kJ •Potřeba přizpůsobit pohybovému režimu a aktuálnímu zdravotnímu stavu •Energeticky bohatší stravu potřebují senioři •v době rekonvalescence, •u některých srdečních chorob, •při dechové nedostatečnosti, •ve stresu, •při náročné léčbě, jakou je například ozařování nebo chemoterapie DACH - DDD VĚK 15-18 let 25-50 let 51-64 65 a více Bílkoviny (g/kg) 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 0,8 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) 13 (m); 12 (ž) 12 (m); 11 (ž) Vitamin K (μg) 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) 80 (m); 65 (ž) 80 (m); 65 (ž) Thiamin (mg) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,0 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,3 (m); 1,2 (ž) 1,2 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) 15 (m); 13 (ž) 13 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 400 400 400 400 Vitamin B12 (μg) 3,0 3,0 3,0 3,0 Vitamin C (mg) 100 100 100 100 Vápník (mg) 1200 1000 1000 1000 Fosfor (mg) 1250 (?) 700 700 700 Hořčík (mg) 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) 10 (m); 10 (ž) 10 (m); 10 (ž) Jód (μg) 200 200 180 180 Zinek (mg) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) Rizikové živiny ve výživě seniorů •Bílkoviny •Vícenenasycené mastné kyseliny •Vitaminy - D, C, B12, kyselina listová •Minerální látky - vápník, železo, zinek •Vláknina BÍLKOVINY •Zvýšené nároky na příjem bílkovin v seniu •zvýšená nemocnost •zhoršené trávení bílkovin, zhoršené vstřebávání AMK • •Nedostatek způsobuje zhoršené hojení, poruchy imunity, úbytek svalové hmoty, tvorbu otoků • •Doporučený příjem 0,8-1,0 g/kg/den cca 60-80 g/den • •Nutno dbát nejen na dostatečné množství bílkovin, ale i na jejich kvalitu • • •Zdroje kvalitních bílkovin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce • • PUFA – omega 3 •αLA, DHA, EPA • •snížení rizika vzniku demence a onemocnění srdce a cév •zlepšení pružnosti cév •snížení TAG, # HDL •snížení hodnoty krevního tlaku •pozitivní vliv na projevy deprese, zlepšení subjektivního pocitu fyzické i psychické pohody •tlumení zánětlivých reakcí •příznivé ovlivnění imunity • • Vitamin D •Reguluje metabolizmus Ca a P •Vysoce rizikový nutrient u seniorů _ zvýšená potřeba vitaminu D •významný pokles endogenní syntézy v kůži •omezený pohyb venku na slunci " snížená expozice UV záření •snížená přeměna cholekalciferolu na účinné metabolity může být při těžkých onemocněních jater a renální insuficienci •snižování kostní hmoty • •Při nedostatku se objevuje: •svalová slabost a funkční poškození •zvýšené riziko pádů a zlomenin • • Vitamin C •u seniorů je častý nízký příjem syrové zeleniny a ovoce • •vyšší potřeba díky zvýšené nemocnosti • • •důsledek nedostatku •zhoršená obranyschopnost organizmu, zvýšená náchylnost k infekcím •zpomalené hojení ran, bolest v kostech, kloubech a svalech •únava, slabost •krvácivé projevy •anorexie • Vitamin B12 •Zhoršená absorpce •vliv léků •atrofická gastritida •klesá tvorba vnitřního faktoru • •Funkce a zdravotní význam •vliv na vývoj mozkových funkcí, ovlivnění kognitivních funkcí •snížení rizika vzniku Alzheimery choroby a demence •tvorba červených krvinek (megaloblastická anémie) •snížení hladiny homocysteinu " rizikový faktor KVO • • Kyselina listová • •Projevy nedostatku: •poruchy krvetvorby, poruchy sliznice GIT, záněty v dutině ústní, slabost únavnost, hyperhomocysteinémie, zvýšení rizika kardiálních a ischemických komplikací, poruchy kognitivních funkcí • •Zdroje v potravinách •listová zelenina, rajčata, okurky, maso, játra, kvasnice, vejce, luštěniny, celozrnné obiloviny • VÁPNÍK •Ve stáří dochází k snižování kostní hustoty, zvyšuje se riziko osteoporózy •Při nedostatku - zvýšená náchylnost ke křečím svalstva, arytmiím • ŽELEZO •často nedostatečný přívod potravou, drobné krevní ztráty, zhoršení absorpce při hypo- a achlorhydrii při atrofické gastritidě • •nedostatek železa negativně ovlivňuje krvetvorbu, u starších nemocných se podílí na vzniku syndromu neklidných nohou • ZINEK •absorpce s věkem klesá •projevy nedostatku: •nechutenství, průjem •kožní změny: ekzém v obličeji, v kožních záhybech, alopecie •psychické změny, podrážděnost, deprese •snížení imunity, špatné hojení ran •šeroslepost •glukózová intolerance • • • VLÁKNINA •Prevence zácpy, divertikulózy, DM 2.typu, KVO… •U seniorů – často potíže s konzumací potravin s vysokým obsahem vlákniny, nesnášenlivost [ vyhýbání se těmto potravinám, vyřazování z jídelníčku Děkuji za pozornost J