OŠETŘOVATELSTVÍ JAKO VĚDA Mgr. Alena Pospíšilová, Ph.D. VĚDA A LIDSKÉ POZNÁNÍ Zdroje lidského poznání  Metoda tradice - existence všeobecné základy akceptovaných pravd, které znaly již předchozí generace.  Metoda autority – považujeme za pravdu to, co nám řekl někdo koho považujeme za autoritu.  Metoda zkušenosti - zkušenosti jsou pro nás zdrojem poznání.  Metoda pokusů a omylů - zkoumání všech alternativ, dokud nenajdeme dopověď na nové otázky.  Metoda logického uvažování – metoda logického uvažování - induktivní a deduktivní uvažování.  Metoda vědeckého přístupu - nejvyšší forma lidského poznání. Za použití vědeckého přístupu dospíváme k objektivním poznáním. Definice vědy  Věda je organizovaný (systematický a metodologický) způsob získávání poznání.  Cílem vědy je vytvoření systému poznatků v němž podstatnou roli hraje formulace vědeckých zákonů jejich výklad.  Výsledný produkt vědeckého bádání podléhá verifikaci. Věda produkuje poznání = informace které byly získány na základě systematické vědecké práce = systematická organizovaná, racionální činnost Empirie  Zkušenost získaná pozorováním nebo pokusem.  Vyjadřuje cílený a řízený způsob získávání informací.  Empirie konstruktivní – tvorba nového názoru, postoje na základě empirické zkušenosti.  Empirie ověřující – potvrzení již zjištěného názoru, postoje na základě empirické zkušenosti.  Empirie korektivní – úprava/změna stávajícího názoru, postoje na základě empirické zkušenosti.  Empirie falzifikační – vyvrácení stávajícího názoru, postoje na základě empirické zkušenosti.  Empirie vnější – empirická zkušenost týkající se procesů a předmětu mimo jedince (v okolí).  Empirie vnitřní - empirická zkušenost týkající se procesů v jedinci (uvnitř jedince). Teorie Soubor tvrzení o předmětu jevu, které považujeme za pravdivá na základě vědeckého/empirického poznávání nebo pokusu. • Představuje systematický pohled na jev. • Snaha o obecné vysvětlení přirozených jevů. • Snaha o vysvětlení vztahu mezi jevy (co, s čím souvisí a jak). Cílem je vysvětlit a předpovědět jevy a vztahy mezi nimi. Ověřit pravdivost/nepravdivost vytyčené teorie. Rozvinout teorii Vztah empirie a teorie – výzkumný cyklus Empirií Získám Informace/data Informace/data Analyzuji , pokud to lze matematické/statistické ověření Vysvětlení jevů a vztahů mezi nimi Vyslovení teorie Indukce Ověření platnosti teorie Dedukce Tvorba teorie Předpoklady kvalitní vědecké teorie • Platnost teorie lze ověřit výzkumem. • Výroky a tvrzení v teorii na sebe navazují a neprotiřečí si. • Vyjádření jasné, stručné a výstižné (ne na úkor přesnosti). • Přesná definice jevů a vztahů mezi nimi. Přesnost Jednoduchost Ověřitelnost Vnitřní konzistence Tvorba a ověřování teorie Indukce • Konkrétní data  zevšeobecnění • Teorie není většinou absolutní, ale je pouze pravděpodobná ojediněle lze sledovat všechny proměnné  neúplná indukce Všechna data/proměnné Pozorovaná data/proměnné Riziko odlišnosti od pozorovaného, se kterým teorie nepočítá. Dedukce • Z teorie/premise vyvozuji konkrétní závěry • Teorii rozložím na dílčí data/proměnné a pomocí jejich ověření lze zjistit platnost teorie Všechna data/proměnné Pozorovaná data/proměnné na základě kterých byla formulována teorie Hledám odlišnost pozorovaného od teorie, abych teorii falzifikoval/ověřil. VÝZKUM Výzkum  Intelektuální proces  Systematický proces bádání  Aktivní a vytrvalý děj  Využívá vědeckých metod  Základním cílem výzkumu je fakta  Objevit  Interpretovat  Porozumět  Vysvětlit  Předpovídat  Kategorizovat  Verifikovat Kerlinger (r. 1973) Výzkumné myšlení  Zkoumavý kritický přístup k vlastní práci.  Schopnost rozlišit význam výzkumu pro určitý obor.  Schopnost a touha hodnotit význam a zaměření výzkumu.  Schopnost a touha participovat na výzkumu.  Schopnost a touha aplikovat výsledky výzkumu. Druhy výzkumu – dle zaměření Základní výzkum • Slouží k shromažďování informací za účelem formulace nebo dalšího rozvoje teorie. • Slouží k rozvoji poznatkové základny dané disciplíny a k jejímu pochopení. • Jeho prioritním úkolem není rychlé vyřešení daného problému. • Aplikace výsledků v praxi je v dlouhodobém horizontu. Aplikovaný výzkum • Hledání řešení bezprostředního problému. • Aplikace výsledku v klinické praxi krátkodobý horizont. • Využití teoretických výsledků (získaných prostřednictvím základního výzkumu) v podmínkách konkrétní praxe. Metodologický výzkum • Vyvíjí nové metody vědecké práce. • Ověřuje stávající metody vědecké práce. Druhy výzkumu – dle rozsahu zaměření Komplexní výzkum • Zkoumá všechny stránky a znaky jevu. Parciální nebo částečný výzkum • Zkoumá jen některé stránky a znaky jevu. Monografický výzkum • Zkoumá všechny stránky a znaky jevu ovšem v omezeném prostoru (např. jedna nemocnice) Omezení výzkumu  Neexistuje dokonalý výzkum.  Každý výzkumný problém může být řešen různými výzkumnými postupy.  Výběr postupu výzkumu je ovlivňován schopnostmi výzkumníka, finančními možnostmi a časovou náročností. Výzkum v ošetřovatelství Výzkum v ošetřovatelství Teoretická základna každého vědní disciplíny (i ošetřovatelství) se vytváří , rozšiřuje a aktualizuje výzkumem. Ošetřovatelství je mladá společenskovědní disciplína, která přebírá mnohé s metodologie výzkumu v sociologii, psychologii, pedagogice a medicíny. Jedinec musí být vnímán holisticky jako bio-psycho-sociální- spirituální bytost. Stavební kameny výzkumu v ošetřovatelství Metapardigma ošetřovatelství Holistická filozofie osoba prostředí zdraví ošetřova telství Biologické aspekty Psychické aspekty Sociální aspekty Spirituální aspekty Teorie motivace potřeba motivační napětí instrumentální jednání uspokojení potřeby Teorie lidských potřeb Potřeba seberealizace Potřeby estetické Potřeby kognitivní Potřeba uznání a sebeúcty Potřeba sounáležitosti a lásky Potřeba jistoty a bezpečí Potřeby fyziologické Co je a co není výzkum v ošetřovatelství  Výstupy výzkum v ose by měly hrát zásadní roli při rozhodování o ošetřovatelské péči.  Výstup výzkumu musí ovlivňovat péči o zdraví jednotlivce/skupiny nebo přispívat k rozvoji teoretických poznatků v ošetřovatelství. Výsledky by měly tvořit základnu pro tvorbu:  Standardů ošetřovatelské péče  Protokolu ošetřovatelských postupů a intervencí  Klinických doporučení Nejsložitější je odlišit, zda se zaměření výzkumu týká opravdu ošetřovatelství nebo jiného příbuzného oboru např. medicíny. Sestra ve výzkumu Sestra výzkumník • Vytváří návrhy výzkumných projektů. • Provádí výzkum. • Je spoluřešitelka výzkumného záměru. • Pomáhá při sběru výzkumných dat. • Poskytuje informace o výzkumném záměru jeho účastníkům. Sestra spotřebitel • Studuje výzkumné zprávy. • Kriticky hodnotí výsledky výzkumu. • Uvážlivě aplikuje nové postupy v klinické praxi. • Sleduje efekt aplikace nových poznatků v klinické praxi. Teoretická základna ošetřovatelství •Organizace a řízení ošetřovatelské péče •Klasifikace fenoménů ošetřovatelské péče •Hodnocení kvality a efektivity péče a vývoj jejich integrujících metodologií podporující •Snižování nákladů •Produktivita •Redukce omylů a chyb •Ověřování nových technických a měřících prostředků v ošetřovatelské péči •Spokojenost •Analýza pedagogické činnosti/vzdělávání •Role a funkce sester – analýza historických i současných faktorů podporující profesní růst sester •Ochrana principů etiky Témata týkající se ošetřovatelské profese •Vědecky podložená péče o jednotlivce, rodiny skupiny všech věkových sociálních a kulturních skupin. •Prevence a léčba •Zdravý životní styl •Trvalá a efektivní péče o ohrožené skupiny obyvatel (např. senioři, děti s VVV, kulturní etnika, mentálně postižení, chudí) •Paliativní péče •Kvalita života •Spokojenost Téma týkající se příjemce ošetřovatelské péče VÝZKUMNÝ PROCES A JEHO FÁZE Fáze výzkumného procesu Krok 1 •Koncepční fáze •Vymezení výzkumného problému •Definice pojmů konstruktů, proměnných a jejich operacionalizace •Studium teoretických východisek Krok 2 •Plánování •Volba výzkumného designu •Volba cílového souboru •Volba výzkumného nástroje Krok 3 •Empirická fáze •Formulace cílů/hypotéz/výzkumných otázek •Tvorba výzkumného nástroje Krok 4 •Analytická fáze •Sběr dat •Interpretace dat Krok 5 •Diseminační fáze •Distribuce výsledků šetření •Aplikace výsledků šetření KONCEPČNÍ FÁZE 1. fáze: koncepční – vymezení výzkumného problému  Dimenze podstaty  Je problém důležitý?  Budou mít s jeho vyřešení prospěch sestry, pacienti nebo společnost?  Lze výsledky uplatnit v teorii nebo ošetřovatelské praxi?  Dimenze metodologická  Je problém řešitelný?  Je možné sledovat jevy a vztahy mezi nimi?  Je možné problém zkoumat za využití vědeckých metod?  Praktická dimenze  Mám dostatečné znalosti a dovednosti potřebné k řešení problému?  Stihnu problém vyřešit v rámci časové dotace?  Jsou k dispozici osoby, které budou na výzkumu participovat?  Jsou dostatečné materiální a finanční zdroje na výzkum?  Etická dimenze  Je možné problém studovat tak, aby nedošlo k porušení lidských práv a svobod?  Jsem schopný ochránit anonymitu výzkumného souboru? 1. fáze: koncepční – vymezení výzkumného problému Jedná se o tázací větu, která se ptá na vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Výzkumník přesně formuluje, co chce zkoumat, koho chce zkoumat, kdy a v jakých situacích. Jasná definice je stavebním prvkem pro kvalitní výzkum. Obsah výzkumného problému ovlivňuje volbu výzkumné metody. 1. Je proměnná A ve vztahu k proměnné B? 2. Za jakých podmínek vzniká vztah mezi proměnnou A a B? Odpověď na tuto otázku je to co hledáme výzkumem. Obsah výzkumného problému ovlivňuje formulaci hypotéz a výzkumné otázky. 1. fáze: koncepční – pojmy, konstrukty, proměnné •Myšlenková abstrakce •Souhrnná myšlenková představa •Pojem je určen definicí, která jej odlišuje od jiných pojmů POJEM •Konstrukt/y jsou definovány na základě vymezení výzkumného problému/teorie •Je tvořen k vědeckým účelům KONSTRUKT •Z konstruktů jejich operacionalizací vznikají proměnné •Správná operacionalizace pojmu je klíčová pro výzkum •Proměnná je měřitelným zastoupením konstruktu •Měřitelná nebo kategoriální PROMĚNNÁ = vysvětlující proměnná Je s ní manipulováno s sleduje se vliv na závislé proměnné = měla by reagovat na změnu nezávislé proměnné Manipulace s nezávislou proměnnou a sledování vlivu na závislou proměnnou Proměnná se kterou není v rámci výzkumu operováno. Rušivý faktor, který chce co nejvíce eliminovat. FÁZE PLÁNOVÁNÍ 2. fáze: plánování – volba výzkumného designu Kvalitativní i kvantitativní výzkum jsou základní typy společenského výzkumu. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a vyslovit předpokládanou teorii. Kvantitativní výzkum následně ověřuje/testuje validitu (platnost) porozumění. Filozofie Fenomenologie Subjektivnost Prozkoumat komplexnost jevu Pozitivismus Objektivnost Prozkoumat rozebrat eliminovat chyby Cíle Zkoumat jevy a vztahy a porozumět jim. Vytvářet teorie, popisy a hypotézy Ověřovat teorie a zákony Vytvářet zobecnitelná data Testovat vztahů mezi proměnnými prostřednictvím stanovených hypotéz Techniky Flexibilita, důslednost, holismus Řízení, standardizace, kategorizace Vztahy Interaktivní, měnné, zúčastněný výzkumník Objektivní, standardizované, reduktivní, výzkumník pozorovatel Výběr Účelový Náhodný Postup Probíhá současně výběr vzorku, analýza a sběr dat probíhá současně Probíhá v etapách výběr vzorku, sběr dat, analýza- experiment Data Slova, myšlenky, plastický popis, pochopení Čísla, zevšeobecnění Použití více výzkumných metod. Účelem je navýšení validity výsledků a snaha o přesné zachycení jevu. V RÁMCI METODY: použití dvou kvalitativních nebo dvou kvantitativních metod; MEZI METODAMI kombinace kvalitativních a kvantitativních metod. Dále časová, místní, souborová. Kvalitativní výzkum Filozofické směry: * Naturalismus – zkoumat v co nejpřirozenějším prostředí (pouze pozorovat) * Interpretivismus – pozorování podléhá subjektivní interpretaci (vystihnu názor zkoumané osoby, ale soudy už jsou mé) * Etnografie - jev ovlivní sociální vztahy, významy a kultura * Fenomenologie – jev ovlivní zkušenosti jedinců Vychází z předpokladu že jev je: * Dynamický – mění se * Jedinečný * Kontextuálnost – při pozorování nelze eliminovat intervenující proměnné * Historičnost – jev je ovlivněn svým vývojem * Reflektuje * Nekvantifikovatelný * Princip induktivní logiky - pozoruji proměnné, pak vyslovím teorii * Umožní problémy prozkoumat do hloubky * Snaha o zachycení problému i s jeho jedinečností * Odpovídá na otázku „proč“ Tematické oblasti kvalitativního výzkumu * Osobní a kulturní konstrukce nemocí, prevence, léčby a rizik * Hodnocení zda určité postoje, způsoby chování a jednání mohou souviset s výskytem nemoc/jevu * Život s nemocí zvládání fyzických, psychických, sociálních následků * Omezení z důvodu nemoci, léčby * Obranné mechanizmy s strategie, které využívají při řešení * Zkušenosti s tvorbou rozhodnutí na počátku a konci života * Nutno respektovat etické normy * Rozhovory či pozorování pacientů, nebo jejich blízkých, v terminální fázi života * Rozhovory či pozorování, žen nebo jejich blízkých, které se rozhodli podstoupit interrupci nebo dát dítě k adopci * Sledování faktorů ovlivňujících kvalitu péče, podporu zdraví, prevenci nemocí, snižování rozdílů v populaci * Sledování, zda jsou v praxi dodržovány postupy lege artis * Rozhovory s profesionály o určitém postupu péče Sandelowski, 2004 Požadavky na výzkumníka v kvalitativním výzkumu *Dostatek znalostí – o problému o kvalitativním výzkumu *Důležité je vypracovat podrobné materiály instruující způsobu získávání zpracování dat *Vnímavost *Intuice *Kreativita *Kritické myšlení *Logické myšlení Kvalitativní výzkum bývá méně strukturovaný než kvantitativní o to větší požadavky klade na výzkumníka. Fenomenologické přístupy * Zkoumání lidské zkušenosti prostřednictvím dialogu vedeného s osobami, které mají zkušenost se zkoumaným jevem. * Vztahuje se k prožitým zkušenostem (zkoumání každodenního života) Odpovědi na otázky * Jak můžete popsat zkušenost s…..? * Co se Vám vybaví, když si vzpomenete na…..? Fenomenologický rozhovor * Klade velké nároky na schopnosti výzkumníka * Měl by probíhat ve třech oddělených fázích mezi kterými by měl být časový odstup 3 -7 dní. Každ fáze je v mezičase zhodnocena – v další fázi se doplňují informace dle analýzy předchozí fáze * První rozhovor: historie života –Jak k tomu došlo? * Druhý rozhovor: získávání podrobností o proměnných popsaných v první fázi * Třetí rozhovor: reflexe, smysl života, vyhlídky do budoucna Pravidla fenomenologického výzkumu (Spinelli, 2005) * Nezaujatý přístup (oprostit se od dosavadního poznání) * Pravidlo deskripce (ve fázi sběru dat pouze popisuj-nevysvětluj) * Pravidlo horizontace (stejnou váhu přikládej všem zjištěným aspektům) Hierarchizace je až dalším krokem Zakotvená teorie *Induktivní systematický přístup vedoucí k vytvoření teorie o základním společenském procesu *Převážně tvoří nové teorie – neověřuje stávající *Zabývá se pozorováním a vnímáním společenského prostředí *Provedení prostřednictvím pozorování, rozhovoru Hlavní rys *Sběr dat a analýza probíhá současně *V průběhu sběru dat výzkumník hledá pojmy a popisuje a vysvětluje vztahy mezi nimi *Analýza dat probíhá prostřednictvím kódování Etnografické přístupy * Snaha o popis kulturního jednání * Typická je práce v terénu se snahou porozumět kultuře * Kultura jako taková není viditelná, proto je posuzována na základě komunikace a pozorovaného chování * Výzkumník se pokusí stát členem kultury (skupiny) po začlenění zkoumá etnografické jevy sběr dat – pozorování, rozhovory, studium historických materiálů, deníků, fotografií Kulturní skupina * Makroetnografie – zaměřena na širokou skupinu * Mikroetnografie – zaměřena na malou skupinu (např. kultura v chráněném bydlení) Perspektiva pohledu * Emická (emic) prespektiva – „pohled zasvěcených“ = vyjádření členů zkoumané skupiny – typický i jejich lokálním žargonem. Pokouší se odhalit i tacitní informace (skryté, neuvědomované informace) * Etic perspektiva - interpretace zkoumané zkušenosti zvenčí (od osoby, které není součásti zkoumané kultury) pro etnografický výzkum je důležitější emic perspektiva Odpověď na otázky * Kulturní chování = Co členové kultury dělají? * Kulturní řeč = Co členové kultury říkají a jak? * Kulturní artefakty = Co členové kultury mají a používají? Případové studie * Zkoumání jednoho nebo více případů se snahou zachytit složitost celého případu a pospat vztahy v jejich celistvosti * Předpokládá, že pokud porozumím jednomu případu, budu rozumět i podobným případům * Využívá se více dostupných metod jak kvalitativních tak kvantitativních k sledování případu (pozorování, rozhovor, analýza dokumentů, měření). Výsledky jsou následně interpretovány jako integrovaný systém. Předměty zkoumání * Osobní případová studie – podrobný popis určitého aspektu u jedné osoby * Studie komunity – zkoumání jedné či více komunit a porovnávání mezi nimi * Studie skupiny – popisuje a analyzuje vztahy ve skupině * Studium organizací a institucí * Zkoumání událostí, rolí a vztahů – popisuje interakci členů skupiny Kvantitativní výzkum  Vychází z předpokladu, že realita je jedna a stabilní  Využívá dedukci – na základě teorie vyslovím hypotézu, sleduji vztah mezi proměnnými v hypotéze  Lidské chování považuje za determinované (měřitelné a předpovídatelné)  Výzkumník je pozorovatel  Užívá standardizovaný vědecké výzkumné metody  Proměnné jsou vyjádřeny čísly  Užívá se v případě, kdy lze proměnnou jednoduše změřit  Za využití statistických metod ověřuje stanovené hypotézy Metody a techniky kvantitativního výzkumu – experiment Experiment = intervenční studie Provádí se intervence – manipulace s jednou proměnnou Kontrolovaná studie - randomizace = výzkumný soubor rozčleněn náhodně na dva u jednoho manipulace s proměnnou u druhého ne Experimentáln í skupina Kontrolní skupina Bez manipulace Sledování změny Manipulace Výzkumný soubor RANDOMIZAC E Cros-ower studie - výzkumný soubor změřen před zásahem, poté manipulace, poté opětovné měření Počáteční měření výzkumného souboru Manipulace Kontrolní měření výzkumného souboru Nekontrolovaná studie – stav po zásahu je srovnáván s daty v minulosti Laboratorní experiment – intervence probíhá v laboratorním prostředí – minimalizace intervenujících proměnných Terénní experiment - intervence probíhá v přirozeném prostředí Metody a techniky kvantitativního výzkumu – kvaziexperiment, observační studie Observační studie  Neprovádí se intervence  Sleduje se jev a pak se numericky vyhodnocuje Deskriptivní  Popisné – popisují distribuci proměnné Analytické  ověřují zda opravdu existuje vztah mezi proměnnými Riziková faktor je přítomen/nepřítome n Nemoc (bude) vznikne/nevznikne Prospektivní studie = Cohort studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Riziková faktor byl přítomen/nepřítome n Retrospektivní studie= Case control studies Průřezová studie = cros-sectional studies Nemoc je přítomná /nepřítomna Riziková faktor je přítomen/nepřítome n * Nelze provést randomizaci výzkumného souboru * Změny mohou být vyvolány intervenující proměnnou Reliabilita a validita výzkumu Jsou pojmy charakterizující vnitřní vlastnosti výzkumných metod. Pokud je výzkumný nástroj validní musí být i reliabilní. Opačně to ovšem neplatí – reliabilní nástroj nemusí získávat validní informace. • Věrohodnost, pravdivost, přesnost výsledků • Interní validita – přesnost výsledků pro výzkumný soubor • Externí validita – přesnost výsledků pro celou cílovou populaci = zobecnitelnost (konstruktová, ekologická, populační) • Spolehlivost s níž výzkumný nástroj měří to co měří • Vyšší reliabilitu vykazují nástroje kvantitativního výzkumu • Opakovatelnost měření a konzistence dat • Úroveň je určována indexem reliabilty Expertní vlastnosti Magisterské vzdělání 4 body Magisterské vzdělání/Phdr. 3 body Bakalářské vzdělání XXX Bakalářské vzdělání 2 body SZŠ/VOŠ XXX SZŠ/VOŠ 1 bod Současná klinická praxe (min. 1 rok) v dané oblasti 1 bod Současná klinická praxe (min. 1 rok) v dané oblasti 1 bod Klinická praxe víc jak 5 let XXX Klinická praxe víc jak 5 let 2 body Klinická praxe víc jak 10 let XXX Klinická praxe víc jak 10 let 3 body Certifikát v sledované oblast klinické praxe 2 body Specializace/certifikát ve sledované oblasti 2 body Diplomová práce ve sledované oblasti 1 bod Diplomová/rigorózní práce ve sledované oblasti 1 bod Disertační práce ve sledované oblasti 2 body Disertační práce ve sledované oblasti 3 body Publikovaný článek - empirický v sledované či podobné oblasti 2 body Publikovaný článek – empirický či teoretický o problematice jednotné ošetřovatelské terminologie 2 body Publikovaný článek (teoretický) v sledované či podobné oblasti 2 body Pozn. XXX – znamená, že daná činnost není bodově ohodnocena. Dle Fehringa je bodové minimum 5, dle Zeleníkové 4 – čím víc bodů tím líp 2. fáze: plánování – volba cílového souboru Základní soubor = cílová populace Výběrový soubor  Cílová populace = základní soubor  Skupina lidí, které spojuje přítomnost/nepřítomnost zkoumané nezávislé proměnné  Kritéria inkluze – kritéria zařazení - co musí respondent splňovat, aby byl zařazen do výzkumu  Kritéria exluze – kritéria nezařazení – co když má, nesmí být ve výzkumu  Výběrový (výzkumný) soubor  Reprezentativní skupina vybraná s cílové populace ovlivní výsledky výzkumu  Velikost souboru,  Reprezentativnost souboru,  Nediskriminace jedinců,  Velké množství těch co odmítnou se účastnit,  Zkreslení z již netestovaných proměnných  Vyčerpávající soubor  Výzkum je uskutečněn u všech jedinců cílové populace Správná volba je klíčová pro validnost tvrzení Interní validita = platnost tvrzení v cílové populaci Externí validita = do jaké míry lze tvrzení generalizovat na celou populaci 2. fáze: plánování NÁHODNÝ VÝBĚR  Jednoduchý náhodný výběr: ze všech osob cílové populace jsou vylosováni ti co budou zařazeni do výzkumu  Mechanický záměrný výběr: Ze seznamu všech osob cílové populace je vybrán např. každý pátý  Skupinový výběr: náhodně vylosována je určitá skupina lidí (např. je vylosováno oddělení a výzkumný soubor tvoří sestry tam pracující) ZÁMĚRNÝ VÝBĚR  Nenáhodný účelový expertní výběr: uplatnění převážně v kvalitativním výzkumu – zcela subjektivní výběr výzkumníkem  Kriteriální výběr: vybírám výzkumný soubor dle zastoupení určitého kritéria (např. kuřáci)  Snowball metoda (metoda nabalování): osoba cílové skupiny a se stává informátorem (dává nám kontakt na další osobu nebo jí předloží výzkumný nástroj) a nově kontaktovaní se opět. stávají informátory a celí cyklus se opakuje.  Oportunitní namátkový výběr: testujeme kohokoliv, kdo je zrovna ochoten se nechat testovat  Sebevýběr – anketní výběr: testujeme ty, co na základě výzvy chtějí být součástí výzkumného souboru  Výběr výzkumného vzorku prostřednictvím sociálních síti: velké riziko toho, že informace získáme od osoby, které nesplňuje požadavky cílové populace. 2. fáze: plánování – volba velikosti cílového souboru • Čím větší tím lepší • Požadavek pro DP 101 a více • Při srovnávání skupin je třeba dosáhnout vyrovnaného početního zastoupení v jednotlivých skupinách • Sběr informací se provádí do doby nasycení = další zdroj informací přináší to co již víme z předchozích případů • Požadavek pro DP 10 2. fáze: plánování – volba výzkumného nástroje Přestože některé z výzkumných nástrojů lze použít jak u kvantitativního tak u kvalitativního, jejich konstrukce a způsob sběru dat je pro odlišný. Dotazník  x Rozhovor  Strukturovaný (dotazník vyplněný za asistence výzkumníka)  Polostrukturovaný, nestrukturovaný Pozorování  Strukturovaný záznamový arch sledování počtu výskytu jevu  Pořízení videonahrávky podrobný rozbor Rozbor psaného projevu  Např. práce s dokumentací pacienta  Např. zkoumání deníku nebo, eseje na určité téma Rozbor kresby x  Experiment  x 2. fáze: plánování – volba výzkumného nástroje  Chování lidí na veřejném místě – POZOROVÁNÍ  Chování lidí v soukromí – ROZHOVOR nebo DOTAZNÍK  Zkoumání názorů, pocitů, víry, hodnot - ROZHOVOR nebo DOTAZNÍK nebo POSTOJOVÉ ŠKÁLY  Schopnosti jedinců – STANDARDIZOVANÉ TESTY Hendl, 2004 FÁZE EMPIRICKÁ 3. fáze: empirická – formulace cílů, hypotéz, výzkumných otázek Má podobu tázací věty a je: jasná, jednoduchá, logická, plodná. Hypotéza je vyvratitelné tvrzení o vztahu mezi proměnnými Má podobu oznamovací věty a je: jasná, jednoduchá, logická, ověřitelná, plodná Prvotní hypotéza - vědecký problém Vědecká hypotéza Pracovní hypotéza Statistická hypotéza H0 – neexistuje vztah mezi proměnnými HA = existuje statisticky významná závislost mezi proměnnými. FÁZE ANALYTICKÁ Koncepční fáze Výběr problému Výběr teoretických východisek Empirická fáze Formulace cílů a výzkumných otázek Tvorba výzkumného nástroje Tvorba kategorizačního systému Analytická fáze Kódování Třídění Rozvíjení kategorizačního systému Analýza Identifikování a definování Formulace výstupů Diseminační fáze V případě nových poznatků úprava plánu výzkumu, výzkumných otázek, kategorizačního systému, průběhu sběru dat Přiřazování čísel do získaného materiálu dle kategorií – pozor čísla nepřestavují numerickou hodnotu Plánování Výběr metody Výběr vzorku Výzkumné nástroje Interview (nahrávání) Pozorování )videozáznam) Studium dokumentů, obrázků, fotografií Výsledky mají podobu slov a vět. Není proto vhodné jejich vyjádření v grafech nebo relativních četnostech (%). Vhodné je použití schémat, sumarizačních tabulek. Slovní vyjádření se formulují ve tvaru: tři z pěti…. Schéma kvantitativního výzkumu Koncepční fáze Vymezení výzkumného problému Fáze plánování Volba cílového souboru Volba výzkumného nástroje Pilotáž Empirická fáze Formulace cílů a hypotéz Příprava výzkumného nástroje Volba metod zpracování dat Předvýzkum Analytická fáze Deskriptivní analýza dat Induktivní analýza dat Formulace výstupů Diseminační fáze Výsledky mají podobu numerickou. Vhodné jejich vyjádření v tabulkách, kontingenčních tabulkách, grafech v absolutních i relativních četnostech (%). Diseminační fáze PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH 1 krok: posouzení situace Posouzení konkrétní klinické situace. Snaha o maximální benefity pro všechny zúčastněné strany. Posouzení zohledňuje:  Pacienta  Zdravotníky  Zdravotnický systém 2 krok: formulace klinické otázky SPECIFIKACE OSOBY Jak se dá popsat skupina jedinců? Čím lépe specifikujeme osobu tím relevantnější výsledek získáme (senior po operaci dle Milese) INTERVENCE OBLALST ZÁJMU Co je možné považovat za hlavní jev/intervenci? (jednorázové chirurgické nástroje) EXPOZICE (používání jodové dezinfekce při převazu) SROVNÁNÍ Jaké jsou alternativy intervence? (resterilizova -telné chirurgické nástroje) Požadovaný výsledek Co chci zjistit? (výskyt rané infekce) Časový rámec Za jak dlouho? Není povinnou součástí formulace. Určení časového horizontu očekávané změny. Jaké je prostředí? Není povinnou součástí formulace Specifikace prostředí je někdy již součástí specifikace populace. Jindy je její specifikace nezbytná (např. srovnání dvou pracovišť) 3 krok: hledání nejlepších důkazů  Stanovení klíčových slov na základě formulace klinické otázky PICO(T)  Anglicky  Česky  Volba vyhledávače  Google, SCOPUS, Web of Science, Medline, CINAHL…  Využití vyhledávače v KUK – prohledává cca 150 databází současně Stanovení limitů vyhledávání  Rok vydání  Jazyk  Strukturovaný abstrakt nebo full text … https://www.youtube.com/watch?v=Cephh8yXk3I 4 krok: kritické posouzení důkazů Rozhodování o síle (validitě a reliabilitě) důkazů.  Ideální stav: více posuzovatelů vybírá dle předem stanovených parametrů, které informace jsou validní a relevantní  Zdroje informací, které vyberou všichni se uplatní k tvorbě výstupu Hayesova pyramida evidence důkazů (Čím výš, tím větší váha důkazu) Posuzované parametry  Relevantnost uvedených zdrojů  Rok výzkumu  Metodologie  Charakteristika cílového souboru  Sběr dat a jejich analýza  Závěry a interpretace 5 krok: aplikace důkazů Aplikace důkazů v konkrétním klinickém prostředí. Aplikace zohledňuje:  Klinické prostředí  Preference pacienta a jeho blízkých  Klinické zkušenosti sestry 6 krok: zhodnocení Hodnocení efektivnosti a účinnost aplikace důkazu v klinické praxi. Klinické doporučené postupy = KDP  Systematicky vytvářená stanoviska usnadňující rozhodnutí o vhodné a přiměřené zdravotní péči v určité klinické situaci.  Formulace na základě poznatků definovaných prostřednictvím EBM, EBP, EBN.  Kvalita KDP je závislá na postupu procesu EBM, EBP, EBN. Zdroje BÁRTLOVÁ S., SADÍLEK P., TÓTHOVÁ V. Výzkum v ošetřovatelství. Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-467-2. BRABCOVÁ, J a kol. Skoč! Aneb reálný život, Plzeň: Grafia 2005, ISBN 80 -902340-7-9 http://knihovna.upol.cz/lf (vzdělávání, DSP). DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993, 2005. FARKAŠOVÁ, D. A kol. Výzkum v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-80632-286. HENDL, J. Kvantitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040- 2. HUŠÁK, V. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?, Olomouc: LF UP 2007, ISBN 978-80-44- 1736-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. MAZALOVÁ, L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství, Olomouc: Fakulta zdravotních věd 2016. Dostupné: http://old.fzv.upol.cz/fileadmin/user_upload/FZV/DSP_Osetrovatelstvi/Skripta/Kapitoly_z_vyzkumu_ v_osetrovatelstvi.pdf PLEVOVÁ I, et al. Ošetřovatelství. I Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735573. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 9788073674687. ŽIAKOVÁ, K et al. Ošetrovateľstvo teóra a vedecký výzkum, Martin: Osveta 2003, ISBN 80-8063-131- X http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/o-ucebnici/ako-citovat.php https://www.google.cz/search?q=Testov%C3%A9+krit%C3%A9rium&ie=utf-8&oe=utf- 8&client=firefox-b-ab&gfe_rd=cr&dcr=0&ei=GEe6WeTHCKGE8QfBkYXoCQ http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/cviceni/09/p_value.pdf Děkuji za pozornost Pracovní úkol Povězte nám……  Téma Bakalářské práce (dále jen BP)  Metodiku BP  Co Vás bavilo nejvíce pří vyhotovení BP  Co Vás bavilo nejméně pří vyhotovení BP  Chcete v tématu BP pokračovat v rámci diplomové práce Rozvaha na příští hodinu Vymezte výzkumný problém kterému byste se chtěli věnovat v rámci diplomové práce