Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Protokol Vyšetření zraku Všechna vyšetření uvedená v protokolu budou provedena na stejné osobě! Astigmatismus Princip: Objektivně lze zjistit astigmatismus většího stupně pozorováním zkreslení obrazu, vytvořeného odrazem na přední ploše rohovky (první Purkyňův obraz); kruh se tu například zobrazí jako elipsa. Subjektivně se lze o astigmatismu přesvědčit pozorováním obrazců, složených z jemných rovnoběžných linií, jež jsou v jednotlivých segmentech orientovány různým směrem. Linie, jejichž směr je kolmý k rovině odchylně zakřivených poledníků, splynou ve stejnoměrně šedou plochu. Potřeby: Placidův keratoskop, Fuchsův obrazec. Postup: Fuchsův obrazec slouží k subjektivnímu zjištění astigmatismu. Obrazec tvoří růžice, jejíž paprsky jsou složeny z dosti jemných příčných proužků. Pozorujeme-li tento obrazec ze vzdálenosti tří metrů, přičemž oko fixuje střed růžice, vidíme jen některé z paprsků růžice jako příčně pruhované, kdežto jiné, zpravidla k nim kolmé paprsky jsou stejnoměrně šedé, nebo alespoň jejich proužkovaná struktura je méně zřetelná. Metoda je velmi citlivá, dá se jí prokázat i astigmatismus fyziologický. Není-li fyziologický astigmatismus našeho oka dosti zřetelný při této zkoušce, můžeme si učinit jednoduchým pokusem představu o tom, jak vidí astigmatické oko: zatlačíme zlehounka přes okraj horního víčka dvěma prsty na rohovku z obou stran, čímž ji lehce deformujeme. Stačí docela nepatrný tlak, aby se objevil astigmatismus. Placidovým keratoskopem vyšetřujeme astigmatismus objektivně. Metoda je podstatně méně citlivá než předchozí metoda subjektivní a nelze jí zjistit fyziologický astigmatismus. Keratoskop je bílý kruhový terč s pozorovacím otvorem uprostřed, v němž je umístěna silnější lupa. Kolem otvoru jsou silnými čarami nakresleny soustředné kružnice. Keratoskop přiložíme zadní stranou k vlastnímu oku a přiblížíme se oku vyšetřovaného tak blízko, aby obraz kružnice na rohovce zaplnil celou plochu rohovky. Keratoskop je umístěn v určité vzdálenosti od testované osoby. Ta se na dívá na tečku uprostřed a sleduje zda je obraz rovnoměrný, "slévají" se čáry do sebe nebo tvoří jiný tvar než kružnici pozorovaného oka. Na normální rohovce se tvoří kruhový obraz soustředných kružnic, je-li přítomen astigmatismus jsou kružnice elipsovitě deformovány. I při jiných nepravidelnostech rohovky se objeví výrazná deformace rohovkového obrazu. Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Výsledky Popište svá pozorování při vyšetřeni astigmatismu ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Vyšetření barvocitu K vyšetření se používají Stiling-Hertelovy nebo Rabkinovy tabulky, které jsou sestaveny podle několika principů:  Pseudoizochromázie (zdánlivá podobnost barev) Znak (písmeno nebo číslice) se od podkladu liší pouze barvou, nikoliv světlostí. Písmeno je viditelné pro trichomáta a barvoslepí (pro barvu znaku) ho nepřečtou.  Pseudoanizochromázie. Na obrázku jsou dva znaky. Jeden je od podkladu odlišen pouze barvou, nikoliv světlostí. Druhý je od podkladu nepatrně odlišen světlostí. Barvoslepý člověk je zvyklý vnímat i lehké odlišnosti ve světlosti k jako kompenzaci své vady. Uvidí tedy jiný obrazec než trichomát.  Zesílený barevný kontrast. Simultánní okrajový kontrast zesiluje u normálního člověka sytost doplňkových barev. Například červená zesiluje sytost zelené a naopak. U barvoslepých je tento kontrast tak silný, že se doplňková barva může indukovat i na šedé pozadí. Postup Vyšetřovaný sedí zády k oknu. Tabulku umisťujeme ve výši očí do vzdálenosti jednoho metru. Umělé světlo není pro měření vhodné. Každou tabulku exponujeme 5 – 15 s. Sledujeme, zda vyšetřovaná osoba obrazec čte snadno nebo projevuje rozpaky a váhavost. Vyšetřete několik osob. Výsledky ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Akomodace a Scheinerův pokus Podkladem Scheinerova optometru je metrové měřítko, opatřené na jednom konci štítkem se dvěma drobnými otvůrky, jejichž vzájemná vzdálenost je menší než průměr zornice lidského oka. Otvůrky se dají jednotlivě uzavřít záklopkami. Měřítko přikládáme štítkem těsně k oku, takže můžeme jedním okem oběma drobnými otvůrky pozorovat hlavičku špendlíku, umístěného na posuvném jezdci. Otvůrky ve štítu vnikají do oka dva uzounké svazky paprsků. Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Kdyby nebylo dioptrické soustavy, vznikly by na sítnici dva dosti ostré obrazy špendlíkové hlavičky. Každý svazek paprsků však prochází okrajovou částí lomné soustavy oka a lomí se jako při průchodu hranolem. Akomodujeme-li na pozorovanou špendlíkovou hlavičku, je lomivost dioptrické soustavy taková, že oba obrazy na sítnici splynou v jeden. Při akomodaci na druhý bližší či vzdálenější předmět se obraz původně pozorované špendlíkové hlavičky rozdvojí, neboť se změní lomivost soustavy, kterou paprsky procházejí. Pozn.: obrazy z pravých polovin sítnic obou očí, tzn. z levých polovin zorných polí, jsou analyzovány v pravé hemisféře, a naopak obrazy z levých polovin sítnic obou očí, tzn. z pravých polovin zorných polí, jsou analyzovány v hemisféře levé. Postup práce Určení blízkého a vzdáleného bodu: Pozorujte oběma otvůrky špendlík, který posouvejte směrem k oku tak dlouho, až se začne jevit dvojitě. Vzdálenost špendlíku od oka je v tomto okamžiku rovna vzdálenosti puncti proximi, tj. nejbližšího bodu, na který ještě můžeme akomodovat. Hodnotu přímo odečtěte na pravítku. Vzdálenost puncti remoti, které je u normálního oka v nekonečnu, lze na Scheinerově optometru určit jen u krátkozrakých. Postupujte opačně: od míst, kde vyšetřovaná osoba vidí špendlík jednoduše, se vzdalujte ke konci pravítka, až se špendlík právě začíná rozdvojovat. V této vzdálenosti je punctum remotum. Průkaz akomodace (Scheinerův pokus): Použijte dvou jezdců se špendlíky, které umístíte do vzdálenosti 15 a 60 cm. Dívejte se na vzdálenější špendlík, bližší vidíte dvojitě. Zakryjte jeden z otvůrků a zapište, který z obrazů (pravý nebo levý) bližšího špendlíku zmizí. Akomodujete-li naopak na bližší špendlík, jeví se vzdálenější dvojitě. Opět zakryjte jeden z otvůrku a zapište, který z obrazů (pravý nebo levý) vzdálenějšího špendlíku zmizí. Výsledky Punctum proximum:………….cm Punctum remotum:……………cm Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Akomodace na Zavřený otvor Zmizelý obraz rozdvojeného špendlíku blízký bod pravý pravý / levý levý pravý / levý daleký bod pravý pravý / levý levý pravý / levý Na základě pozorování ze Scheinerova pokus škrtněte nehodící se v posledním slpoupci. Vysvětlete, proč při akomodaci na jeden ze dvou bodů vidíte druhý bod dvojitě: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Vysvětlete, proč při zakrytí jednoho otvůrku při akomodaci na blízký a v druhém případě na vzdálenější bod zmizí jiný ze zdvojených obrazů špendlíku: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Zorné pole slepá skvrna Při vyšetření zorného pole se používá perimetru, jehož hlavní součástí je kovový polokruhový oblouk otáčivý podle osy, procházející jeho středem a okem vyšetřovaného. Hlava vyšetřovaného je fixována v takové poloze, aby zkoušené oko bylo právě ve středu polokoule, jíž opisuje oblouk při otáčení. Vyšetřovaný fixuje bílou značku v místě otáčivého kloubu, takže zorná osa splývá s osou, kolem níž se oblouk otáčí. Oblouk je dělen na stupně od fixačního bodu směrem k oběma koncům. Rovinu oblouku můžeme pootočením nastavit na různý úhel sklonu, který odečteme na úhloměru. Postup práce Zorné pole Vyšetřovaná osoba sedí na židli, bradu opřenou o posuvnou desku, vzdálenost očí od oblouku perimetru asi 10 cm. Zavře jedno oko a celou dobu vyšetření nehýbe hlavou ani vyšetřovaným okem, tím pouze fixuje bílý terčík uprostřed perimetru. Vyšetřující posunuje po vnitřním oblouku perimetru od periferie ke středu pomalým a přerušovaným pohybem terčík jedné barvy. V určité úhlové vzdálenosti od středu vyšetřovaný začne terčík vidět. Vnímá pohyb, ale nerozezná dosud barvu, neboť periferní oblasti sítnice jsou fyziologicky barvoslepé. V tomto okamžiku odečtěte na perimetru úhel. Zjištěnou hodnotu zakreslete černou značkou do předtištěné úhlové sítě na spojnici odpovídající kruhové souřadnice a poledníku, který se shoduje se sklonem roviny oblouku. Posunujeme-li terčík dále směrem ke středu, rozpozná náhle vyšetřovaný jeho barvu. Tento bod označte na úhlové síti příslušnou barvou. Vyšetření proveďte pro jedno oko (pravé či levé) a pro jednu vybranou barvu (modrou, žlutou, červenou nebo zelenou) v rovinách: vodorovné (0–180°), 30–210°, 60–240°, 90–270°, 120–300° a 150–330° skloněné. Ze zakreslených bodů aproximujte obalovou křivku zorného pole zvlášť pro periferní (pohyb) a barevné vidění. Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Slepá skvrna O existenci slepé skvrny se přesvědčíte známým Mariottovým pokusem. Na černém papíru je vlevo malý bílý křížek, několik cm napravo bílá kruhová skvrna. Díváte-li se na křížek pravým okem, zmizí při vhodné vzdálenosti bílá skvrna, neboť její obraz padl na papilu n.optici. Tvar a velikost slepé skvrny zjistěte následujícím způsobem: nakreslete na list papíru křížek a jedním okem jej fixujte ze vzdálenosti 30 cm (druhé oko je zavřené). Vyšetřující pohybuje hrotem tužky po papíru temporálním směrem. V určitém místě hrot přestanete vidět a při pohybu dále se hrot zase objeví. Obě místa zaznačte na papír. Jejich vzdálenost odpovídá velikosti zorného pole, které dopadá do oblasti slepé skvrny. Pohybujte tužkou v různých rovinách protínajících „slepou“ oblast a zakreslete hranici, kde hrot tužky vidíte a kde už ne. Během tohoto „mapování“ nehýbejte hlavou ani papírem a stále fixujte zakreslený bod. Výsledek by měl být podobný obrázku. Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). Výsledky Zorné pole pravého/levého (nehodící se škrtněte) oka vyšetřené perimetrem: Velikost slepé skvrny: ………mm (fyziologická hodnota: 1,4 mm) Vzdálenost slepé skvrny od fovea centralis:…………mm (fyziologická hodnota: 4 mm) Zraková ostrost Princip: Snellenovy optotypy jsou písmena, číslice nebo jednoduché obrazce různé velikosti konstruované tak, že úhel, pod nímž se z předepsané vzdálenosti vidí celé písmeno, je 5 min, pod nímž se vidí charakteristické detaily nutné k poznání písmene, je 1 min. Písmena jsou nakreslena černě na bílém pozadí, které je zezadu osvětlené difúzním, dostatečně intenzívním světlem. Písmena jsou uspořádána v řádky tak, že nahoře jsou písmena největší, dole nejmenší. U každé řádky je udána maximální vzdálenost v metrech (D = distantia), z níž normálně vidící oko ještě písmena přečte. Postup práce 1. Zrakovou ostrost určujeme pro každé oko zvlášť. Jméno a příjmení UČO Studijní skupina Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita). 2. Snellenovy optotypy umístíme do vzdálenosti 5 m od vyšetřované osoby tak, aby byly ve výši její hlavy a aby byly dobře osvětleny. 3. Pak vyšetřované osobě zakryjeme jedno oko a vyzveme ji, aby četla jednotlivé řádky od větších k menším. Abychom vyloučili možnost, že vyšetřovaný zná pořadí písmen zpaměti, ukazujeme na přeskáčku postupujíce od větších řádek k menším a sledujeme, zda vyšetřovaný správně rozpozná označená písmena. 4. Výsledek zkoušky vyjadřujeme zlomkem, v jehož čitateli je vzdálenost, z níž vyšetřovaný čte, a ve jmenovateli označení řádku v metrech, který ještě přečte. U normální osoby je hodnota zlomku 5/5, při snížené zrakové ostrosti 5/10 atd. Tuto hodnotu označujeme jako visus (V). Zlomky nekrátíme, aby bylo patrné, z jaké vzdálenosti se vyšetřovalo. Výsledky: Visus levého oka: Visus pravého oka: Závěr vyšetření zraku: Shrňte Vaše pozorování získaná vyšetřením zraku (astigmatismu, akomodace, zorného pole, slepé skvrny a zrakové ostrosti) ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………