Právní otázky v psychiatrii MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU Hospitalizace • Dobrovolná – s písemným informovaným souhlasem pac. • Nedobrovolná – bez souhlasu pac., avšak s písemným souhlasem soudu • „Negativní reverz“ - informovaný nesouhlas, odmítnutí doporučované zdravotní péče hosp., léčebného postupu - v písemné formě Indikace k nedobrovolné hospitalizaci zákon č. 372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách, resp. § 38, 40 ) 1. Pacienta lze bez jeho souhlasu nebo v případě nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat, jestliže mu: A) 1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, 2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 3. je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu, B) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo C) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. Léčba bez souhlasu Dle zákona č. 372/2011 Sb. § 40, odst. 3: Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči v případě: a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; nebo b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. Neodkladná péče Je taková péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí. Dle § 40 téhož zákona: Převzetí nemocného bez jeho písemného souhlasu do ústavní péče z důvodů uvedených v § 38 odst. 1 písm. b) a c); je zdravotnické zařízení povinno do 24 hodin oznámit soudu, v jehož obvodu má sídlo. Dále je nutné oznámit, pokud pacient nebo zákonný zástupce pacienta souhlas odvolal a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu, a dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení. • Soud musí usnesením do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení volného pohybu nebo styku nemocného s okolním světem, rozhodnout o přípustnosti převzetí dané osoby do ústavu zdravotnické péče. • Ustanovuje se opatrovník pro dané řízení. • Toto rozhodnutí učiní soud po výslechu zadrženého, oš. lékaře, příp. po zvážení dalších důkazů, t.č. bez znaleckého posudku psychiatrického. • Řízení pokračuje - otázkou přípustnosti dalšího držení ve zdravotnickém zařízení. • Ustanovuje se soudní znalce z oboru psychiatrie - znalecký posudek. • V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí, rozhodne soud, zda další držení ve zdravotnickém zařízení je přípustné a na jak dlouhou dobu • Rozsudek je platný jeden rok. Omezovací prostředky • Terapeutická a preventivní opatření, která omezují volný pohyb a chování pacienta • Důvod: závažné projevy PM neklidu ohrožujícího okolí, autoagresivní projevy s bezprostředním rizikem sebepoškození či suicidia. • Smysl: zabránit pac. v sebepoškození, poškození okolních lidí, event. věcí. Příčetnost versus nepříčetnost • Příčetný je ten, kdo je subjektivně způsobilý (duševně schopný) být pachatelem trestného činu. • Nepříčetný je ten, kdo pro duševní poruchu v době činu nemůže buď rozpoznat protiprávnost svého jednání (rozpoznávací schopnost) nebo nemůže své jednání ovládat (ovládací schopnost). Ochranné léčení • Zvláštní instituce na ochranu jedince a společnosti • Doplňuje nebo nahrazuje uložený trest za spáchanou trestnou činnost. • Ochranné léčení lze dle § 99 tr. z. uložit pachateli jakéhokoli tr. činu (v případě nepříčetnosti „činu jinak trestného“) s duševní poruchou. • Zabezpečovací detence lze uložit dle § 100 tr. zákoníku pachateli, u nějž ochranné léčení není dostatečnou ochranou společnosti. Svéprávnost (od 1.1.2014, dříve způsobilost k právním úkonům) • Upraveno novým Občanským zákoníkem (OZ), tj. zákon č. 89/2012 Sb. • Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (§ 15). • Každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (§ 4). • Svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti (§ 16). • Omezit svéprávnost člověka může jen soud (§ 56). Důvod omezení svéprávnosti dle OZ • K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká (§ 55). • Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma (§ 55). • Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat (§ 57). • Svéprávnost je občansko-právní pojem; nesouvisí s trestně-právním pojmem příčetnost. • Příčetnost (a z toho plynoucí trestní odpovědnost) je posuzována v trestním řízení pro každý trestný čin bez ohledu na svéprávnost. Základní pojmy • Hospitalizace bez souhlasu • Léčba bez souhlasu • Negativní reverz • Svéprávnost • Příčetnost • Způsobilost k řízení motorových vozidel • Držení zbrojního pasu