Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Protokol
Časová a prostorová sumace u kosterního
svalu
Metoda
Princip metody
V klinické elektrofyziologii se pro stimulaci nervů používají stimulátory, generující
pravoúhlé elektrické pulsy různé délky, obvykle od 0,1 do 1 ms. Intenzita stimulu může být
nastavována v mV nebo v mA (tento typ je považován za vhodnější).
Stimulační elektroda má dva póly: negativní (katoda) a pozitivní (anoda). K depolarizaci
dochází pod katodou, pod anodou naproti tomu k hyperpolarizaci. Při bipolární stimulaci
(kompaktní povrchová stimulační elektroda) jsou oba póly uloženy podél nervu asi 2–3 cm od
sebe katodou blíže k registrovanému svalu (v případě snímání sumačního akčního svalového
potenciálu katodou blíže snímací aktivní elektrodě). Při monopolární stimulaci je katoda
uložena nad nervem, zatímco anoda je v určité vzdálenosti od nervu.
V praktickém cvičení použijeme tzv. izolovaný stimulátor zabudovaný do zesilovače systému
PowerLab. Při takové stimulaci proud prochází lokálně pouze tkání mezi oběma póly
stimulační elektrody. Provedeme stimulaci musculus abductor pollicis brevis povrchovou
bipolární stimulační elektrodou přiloženou na volární stranu zápěstí nad průběh n. medianus.
Upozornění: Hodnoty proudu a napětí jsou na stimulátorech systému PowerLab v našem
cvičení nižší (max. 20 mA) než hodnoty používané v klinické praxi (80 – 100 mA), avšak
dostačují k demonstraci fyziologických jevů. U přecitlivělých osob však stimulace může být
vnímána jako nepříjemný až bolestivý pocit, který se však v krátkém čase vytrácí. Z těchto
důvodů zvažujte důkladně ve své klinické praxi indikaci elektromyografického vyšetření.
anoda
svalové bříško
m. abductor pollicis
brevis
anod
a
katoda
OBRÁZEK 16 UMÍSTĚNÍ ELEKTRODY
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Postup práce
!!! Je zakázáno provádět stimulace na osobách se srdečním pacemakerem nebo osobách
se srdečním či neurologickým onemocněním. Dále je zakázáno provádět stimulace na
jiných částech těla, než je uvedeno v návodech!!!
Prostorová sumace
1 Pokusné osobě očistěte mýdlovou vodou volární stranu zápěstí a vysušte.
2 Na čelní straně zesilovače u Isolated stimulator přepněte páčku dolů do pozice Off.
3 Spusťte na ploše akviziční program „Nábor“.
4 V miniokně Panelu stimulátoru (Stimulator panel) jsou nastaveny následující
parametry: frekvence 0,5 Hz, trvání podnětu (pulse duration) 200 μs, amplituda
(amplitude) 2 mA.
5 Na kontakty stimulační elektrody naneste malé množství vodivého gelu. Elektrodu
umístěte nad průběh n. medianus na volární stranu zápěstí mezi šlachu m. flexor carpi
radialis a m. palmaris longus tak, aby se oba kontakty nacházely nad průběhem nervu,
přičemž katoda distálněji a ve vzdálenosti asi 8 cm od svalového bříška m. abductor
pollicis brevis, viz. obr. 34 (anoda je na zadní straně označená červenou značkou).
Pokusná osoba si v této fázi přidržuje stimulační elektrodu druhou rukou.
6 Na čelní straně zesilovače u Isolated stimulator přepněte páčku nahoru do pozice On.
7 Hodnoty intenzity podnětu jsou u každé osoby subjektivně vnímány jinak, stejně tak
při určité hodnotě může být vyvolaná motorická odpověď u jednoho silnější a u
druhého slabší. Tomu se přizpůsobí i stimulační postup.
8 Správné umístění stimulační elektrody ověřte následujícím postupem. Spusťte
stimulaci tlačítkem START (nenahrávejte do paměti), bude generován 1 podnět o
amplitudě 2 mA. Ucítíte slabé podráždění. Zvyšujte intenzitu podnětu v krocích po 2
mA do okamžiku, kdy dochází nepochybně k pozorovatelné motorické odezvě m.
abductor pollicis brevis. Zafixujte stimulační elektrodu suchým zipem. Pokud bude
elektroda umístěna více ulnárně, může se objevit motorická odpověď svalů
inervovaných n. ulnaris, což při tomto pokusu není žádoucí.
9 Natočte ruku do semipronačního postavení tak, aby sledovaný svalový záškub
pohyboval palcem kolmo dolů k podložce. Položte předloktí pohodlně na stůl, svaly
musejí být relaxované. Prsty kromě palce zasuňte pod destičku stojanu. Palec položte
zlehka na kovové pásky silového snímače a v této pozici jej ke kovovým páskům
zafixujte náplastí nebo suchým zipem.
10 Na panelu stimulátoru (stimulator panel) nastavte frekvenci na 2,5 Hz, intenzitu
podnětu na 1 mA, zapněte nahrávání do paměti a stiskněte tlačítko START. Pokusná
osoba se na monitor nedívá. Spustí se série 4 podnětů, které se zobrazují v dolním
kanále Stimulace. První podnět začíná 200 ms po začátku nahrávání. V horním kanále
Síla stahu se současně zaznamenává signál ze snímače síly. Nahrávání se automaticky
ukončí po 1 sekundě a pro další stimulaci je nutné opět stisknout tlačítko START.
OBRÁZEK 17 NASTAVENÍ PROGRAMU
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
11 Před každým navýšením hodnoty vloží obsluha počítače do záznamu poznámku o
proběhlé stimulaci. Zpočátku zvyšujte intenzitu podnětu o 1 mA. V okamžiku první
pozorovatelné odpovědi snižte intenzitu podnětu o 1 mA a v následném zvyšování
pokračujte již po krocích 1 mA. Ukončete stimulaci při hodnotě 20 mA nebo
v případě, že zvyšování intenzity podnětu již nevede k nárůstu odpovědi nebo při
výrazném diskomfortu pokusné osoby i dříve.
12 Uložte záznam pod názvem „nábor XX“, kde XX odpovídají iniciálám pokusné osoby,
typ souboru Data Chart File (*.adicht).
13 Klikněte opakovaně na ikonu (komprese záznamu, ikona se nachází v pravém
dolním rohu) a z přehledného záznamu vyberte odhadem nejnižší hodnotu intenzity
stimulace v mA, od které již nedocházelo k výraznému nárůstu síly svalové odpovědi,
a zapište si ji. V dalším textu použijeme pro tuto hodnotu označení Imax. Dále vyberte
nejnižší hodnotu intenzity stimulace, která je schopna vyvolat zaznamenatelnou
odpověď a zapište. Pro tuto hodnotu použijeme označení Ip (prahová). Hodnoty Imax a
Ip budou použity v následujícím úkolu.
14 Ukončete program.
Časová sumace
1. Využijeme nastavení z úkolu Prostorová sumace (stejné body 1 až 9) s tím rozdílem,
že na ploše spustíte akviziční program „Sumace“.
2. V miniokně Panelu stimulátoru (Stimulator panel) jsou nastaveny následující
parametry: frekvence 2 Hz, trvání podnětu (pulse duration) 200 μs, amplituda
(amplitude) 2 mA.
3. Na panelu stimulátoru nastavte intenzitu proudu na hodnotu Imax z předchozího úkolu.
Zapněte nahrávání do paměti
4. Kliknutím na START se spustí dva podněty o zadané frekvenci. Stimulace se
zobrazuje v dolním kanále Stimulace a první podnět začíná 200 ms po začátku
nahrávání. V horním kanále Síla stahu se současně zaznamenává signál ze snímače
síly. Nahrávání se automaticky ukončí po 1 sekundě a pro další stimulaci je nutné opět
stisknout tlačítko START.
5. Před každým navýšením hodnoty vloží obsluha počítače do záznamu poznámku o
proběhlé stimulaci. Frekvenci podnětů postupně zvyšujte na 5, 10, 15 a 20 Hz.
6. Po poslední stimulaci s frekvencí 20 Hz změňte na panelu stimulátoru intenzitu na
hodnotu Ip a spusťte START. Vložte poznámku o stimulaci.
7. V nabídce Setup – Stimulator - Set number of pulses - nastavte počet pulsů na 25 a
klikněte na Close. V nabídce Setup – Trigger – Stop – Fixed duration - nastavte délku
nahrávání na 4 sekundy a klikněte na Close.
8. Na panelu stimulátoru nastavte frekvenci na 2 Hz, intenzitu podnětu zpět na Imax a
klikněte START. Spustí se série podnětů, nahrávání se ukončí po 4 sekundách.
Obsluha počítače vloží do záznamu poznámku o stimulaci – frekvenci a intenzitu.
9. Opakujte postup v bodě 8 s tím, že postupně zvýšíte frekvenci na 7, 10, 15 a 20 Hz.
10. Po poslední stimulaci pouze snižte intenzitu podnětu na hodnotu Ip a klikněte START.
Vložte poznámku o stimulaci – frekvenci a intenzitu..
11. Uložte záznam pod názvem „sumace XX“, kde XX odpovídají iniciálám pokusné
osoby, typ souboru Data Chart File (*.adicht).
12. Ukončete program.
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Hodnocení a výsledky
Prostorová sumace
Změřte velikost síly stahu při rostoucích hodnotách stimulačního proudu. V kanále Síla stahu
vyberte do bloku poslední tři svalové odpovědi (poslední tři „kopečky“, Obrázek 18).
V miniokně se objeví průměrná síla stahu v mN. Hodnoty zaznamenejte do tabulky a pak do
grafu.
OBRÁZEK 18 VÝBĚR SVALOVÉ ODPOVĚDI Z GRAFU
Do tabulky a sestrojte graf závislosti síly stahu na rostoucí intenzitě podnětu (osa x – intenzita
podnětu v mA, osa y – síla stahu v mN).
TABULKA 1 ZAPIŠTE HODNOTY SÍLY STAHU POZOROVANÉ PŘI DANÉM ELEKTRICKÉM PROUDU.
Proud
[mA]
Síla
[mN]
Proud
[mA]
Síla
[mN]
Proud
[mA]
Síla
[mN]
Proud
[mA]
Síla
[mN]
1 6 11 16
2 7 12 17
3 8 13 18
4 9 14 19
5 10 15 20
Síla
tahu
timulace
Stimul
ace
0 1.00.5 1.5 [s]
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
sílastahu[mN]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
intenzita podnětu [mA]
OBRÁZEK 19 VYKRESLETE GRAF ZÁVISLOSTI SÍLY STAHU NA INTENZITĚ PODNĚTU
Prahová hodnota podnětu: Ip =……. mA.
Maximální hodnota podnětu: Imax =……. mA. Maximální síla kontrakce Fmax = ……… mN.
Časová sumace
Zakreslete záznam stahu získaný při frekvenci 5, 7, 10, 15 a 20 Hz zvlášť pro sérii 2 a 25
podnětů. Z grafů musí být patrné, že síla stahu se různí v závislosti na frekvenci podnětů.
Nezapomeňte zakreslit i okamžiky elektrických podnětů tak, aby časově odpovídali kontrakci.
Ke každému grafu napište, zda se jednalo o jednotlivá svalová trhnutí, superpozici, sumaci,
vlnitý nebo hladký tetanus.
sílastahu
okamžik podnětu
sílastahu
okamžik podnětu
2 podněty, 5 Hz 2 podněty, 10 Hz
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
sílastahu
okamžik podnětu
sílastahu
okamžik podnětu
2 podněty, 15 Hz 2 podněty, 20 Hz
okamžik podnětu
sílastahu
25 podnětů, 7 Hz
okamžik podnětu
sílastahu
25 podnětů, 10 Hz
okamžik podnětu
sílastahu
25 podnětů, 15 Hz
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Závěr
Vysvětlete, jakým způsobem dochází k zesílení kontrakce u kosterního svalu, a porovnejte
se srdečním svalem. Vysvětlete molekulární podstatu.
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
Vysvětlete svými slovy závislost intenzity podnětu a síly stahu. Okomentujte výsledky vašeho
měření.
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
Při jaké frekvenci podnětů jste pozorovali vznik superpozice a sumace u kosterního svalu?
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
Popište podmínky, při kterých vzniká vlnitý a hladký tetanus u kosterního svalu.
……………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………….
okamžik podnětu
sílastahu
25 podnětů, 20 Hz
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Protokol
Reflexy u člověka
Metody a postupy
TABULKA 2 VYŠETŘOVANÉ REFLEXY.
C – CERVIKÁLNÍ, TH – TORAKÁLNÍ, L – LUMBÁLNÍ, S – SAKRÁLNÍ SEGMENT MÍŠNÍ
Reflex Aferentní dráha Centrum Eferentní dráha
Proprioceptivní reflexy
Masseterový n.mandibularis Pons Varoli n.mandibularis
Nasopalpebrální n. ophtalmicus Pons Varoli n.facialis
Bicipitální n.musculocutaneus C5 n.musculocutaneus
Styloradiální n.medianus C6 n.musculocutaneus
Tricipitální n.radialis C7 n.radialis
Patelární n.femoralis L2-4 n.femoralis
Reflex Achillovy šlachy n.tibialis L5-S2 n.tibialis
Medioplantární
Exteroceptivní reflexy
n.tibialis L5-S2 n.tibialis
Korneální n.ophalmicus Pons Varoli n.faciális
Patrový n.maxillaris Pons Varoli n.accessorius
Epigastrický
Mesogastrický
Hypogastrický
Plantární
Smyslové reflexy
Reakce na světlo
Mžikací reflex
nn.intercostales 7-9
nn.intercostales 9-10
nn.intercostales 10-12
n.tibialis
n.opticus
n.opticus
Th 7-9
Th 9-10
Th 10-12
L5-S2
Mesencephalon
Tectum
nn.intercostales 7-9
nn.intercostales 9-10
nn.intercostales 10-12
n.tibialis
n.oculomotorius
n.facialis
Mimo reflexy vyšetřované při klinickém neurologickém vyšetření, na které je zaměřeno toto
praktikum, probíhá v našem těle velké množství dalších reflexních dějů, jako například
baroreflex, respirační ochranné reflexy – kýchací, kašlací, dávící a mnoho dalších. Výčet
všech těchto reflexních jevů z daleka přesahuje záměry tohoto cvičení.
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Při vyšetření reflexů je hodnocena:
1. vybavitelnost reflexu – každý reflex může chybět v určitém procentu případů i u
zdravého jedince.
2. kvantitativní změny odpovědi – zeslabení (hyporeflexie) nebo zesílení (hyperreflexie)
odpovědi, případně rozšíření reflexogenní zóny, tj. zvětšení plochy, odkud lze reflex
vyvolat.
3. kvalitativní změny odpovědi – na stejný podnět dostáváme odpověď jiného druhu než
normálně (kyvadlový reflex, iradiace reflexu aj.).
Vždy srovnáváme odpovědi stejných reflexů pravé a levé strany těla a zjišťujeme, zda
kvalita i kvantita odpovědi je stejná na obou stranách. Jednostranné změny, i slabé, jsou u
některých reflexů závažnější nežli oboustranné. Při některých poruchách ústředního nervstva
se objevují další normálně nevybavitelné reflexy, tzv. reflexy patologické.
TABULKA 3 STUPNICE VYUŽÍVANÁ V KLINICE K HODNOCENÍ REFLEXNÍ ODPOVĚDI
Stupeň Popis
0 Nepřítomný
1 NEBO + Hyporeflexie
2 NEBO ++ Normální odpověď
3 NEBO +++ Hyperreflexie bez klonu
4 NEBO ++++ Hyperreflexie s klonem
Potřeby
Neurologická kladívka, dřevěná špachtle,
Postup práce
Většinu reflexů vybavujeme rychlým pružným zhoupnutím kladívka v místě
příslušných receptorů. Úder kladívka je dobře si nejdříve vyzkoušet, např. na stole, aby byl
přiměřeně silný (nebolestivý), rychlý a přesný.
Končetiny, případně svalové skupiny zúčastněné na reflexní odpovědi, musí být
dostatečně uvolněny, čehož docílíme obvykle podepřením vyšetřované končetiny v semiflexi
nebo semipronaci (rukou či jiným způsobem). Jestliže se nám nepodaří reflex vybavit ani při
správném postupu, zkusíme zlepšit vybavitelnost tzv. zesilovacími manévry, spočívajícími ve
zvýšení svalového tonu aktivací gama motoneuronu a zároveň v odvrácení pozornosti jedince
a tím lepší relaxaci. Gama motoneurony inervují intrafuzální vlákna, jejichž kontrakce vede
k zvýšení citlivosti svalového vřeténka. Při Jendrassikově manévru vyšetřovaný zaklesne
ruce do sebe a snaží se je usilovně roztáhnout. Někdy musíme odvést i pozornost
vyšetřovaného např. tím, že mu uložíme provádět během vyšetření jednoduchý početní úkon
(počítání číselných řad pozpátku aj.).
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Vyvolávané reflexy
Proprioceptivní reflexy (myotatické, napínací)
 Reflex masseterový – úder na palec vyšetřujícího položený na bradu vyšetřovaného
s pootevřenými ústy vede k reflexnímu skusu
 Reflex nasopalpebrální – lehký úder nad kořen nosu do oblasti glabely vede k sevření
víček
 Reflex bicipitální – úder na úponovou šlachu m. biceps brachii při semiflektovaném
předloktí vyvolá flexi předloktí
 Reflex styloradialní – úder na palmární plochu processus styloradialis radii při
semiflektovaném a semipronovaném předloktí vyvolá pronaci a flexi předloktí.
 Reflex tricipitální – flektovanou končetinu podepřeme rukou nad loktem a úderem na
šlachu m. triceps brachii nad olecranonem ulny vyvoláme extenzi předloktí
 Reflex patelární – vyšetřovaný přeloží jednu nohu přes druhou, případně si ji sami
nadzvedneme rukou v podkolení. Úderem na šlachu pod patellou vybavíme extenzi bérce.
 Reflex šlachy Achillovy – vyšetřovaný poklekne jednou nohou na židli, nebo mu nohu
přidržíme rukou ve flexi a úderem na Achillovu šlachu vybavíme plantární flexi nohy
 Reflex medioplantární – poklepem do středu plosky nohy vyvoláme plantární flexi nohy
Reflexy exteroceptivní (kožní a slizniční)
 Reflex korneální – lehký dotek vatovým smotkem rohovky vede k sevření víček
 Reflex patrový – dotyk měkkého parta špachtlí vede k jeho zvednutí
 Reflex epigastrický, mesogastrický, hypogastrický – hrotem obráceného kladívka
přejedeme lehce a rychle kůži příslušné oblasti břicha v příčném směru směrem ke střední
rovině, čímž vyvoláme stah břišního svalstva
 Reflex plantární – hrotem obráceného kladívka přejedeme s mírným tlakem zevní stranu
plosky nohy, nastane plantární flexe a addukce prstů (při poškození pyramidových drah
vybavíme tímto způsobem tzv. Babinského fenomén, nastane dorzální flexe prstů
s vějířovitým roztažením)
Reflexy smyslové
 Zornicové reakce – na různé podněty reagují zornice zúžením (mióza) nebo rozšířením
(mydriáza). Všímáme si hbitosti reakce a její velikosti na obou zornicích.
 Reakce na světlo – při osvitu oka se zornice zúží, tzv. přímá reakce. Současně reaguje
zúžením i zornice druhého oka, tzv. konsensuální (nepřímá) reakce.
 Reakce na konvergenci – vyšetřovaný sleduje očima prst, který rychle přibližujeme k
jeho očím. Při pohledu do blízka (konvergence) nastane zúžení, při pohledu do dálky
(divergence) rozšíření zornic.
 Reakce na bolest – silný bolestivý podnět vede k rozšíření zornic
 Mžikací reflex – prudké přiblížení dlaně k oku vyšetřovaného vyvolá sevření víček
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Vyhodnocení
TABULKA 4 K HODNOCENÍ VÁMI VYBAVENÝCH REFLEXŮ VYUŽIJTE KLINICKY UŽÍVANÉ STUPŇOVÁNÍ UVEDENÉ V
TABULCE 2 A POZOROVÁNÍ ZAPIŠTE DO TABULKY.
Reflex Pravá
strana
Levá strana Reflex Pravá
strana
Levá strana
Masseterový Patrový
Nasopalpebrální Epigastrický
Bicipitální Mesogastrický
Styloradiální Hypogastrický
Tricipitální Plantární
Patelární Reakce na
světlo –
přímá
Reflex
Achillovy
šlachy
Reakce na
světlo -
nepřímá
Medioplantární Reakce na
konvergenci
Korneální Mžikací
reakce
Závěr
Vysvětlete svými slovy smysl vyšetření reflexů.
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Vyjádřete se k možným situacím způsobujícím nevýbavnost reflexu, po případě jak se jí
vyhnout.
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Protokol
Reflex Achillovy šlachy
Metoda a postup
Princip metody
Reflex Achillovy šlachy je registrován pomocí goniometru – přístroje snímajícího změny úhlu
mezi lýtkem a chodidlem, a pomocí elektrod snímajících elektrickou aktivitu lýtkového svalu.
Výsledkem je záznam obsahující následující události.
Okamžik stimulace je společný pro všechny kanály a zobrazuje se jako svislá značka ve
třetím kanálu EMG v čase 0 s (Obrázek 20).
Kanál 1: movement Záznam mechanické odpovědi reflexu Achillovy šlachy (ohyb chodidla).
Na začátku se objevuje jeden nebo více krátkých hrotnatých úvodních kmitů, vyvolaných
úderem kladívka. Následuje negativní vlna: sestupná část vlny odpovídá stahu svalu, vrchol
v čase ∆t4 odpovídá ukončení stahu svalu a vzestupná část vlny odpovídá relaxaci svalu.
Zpoždění mezi začátkem elektrické aktivity a zahájením stahu svalu se nazývá
elektromechanická latence (EML).
Kanál 2: Velocity Záznam rychlosti mechanické odpovědi reflexu Achillovy šlachy (ohyb
chodidla). Úvodní kmity jsou stimulační artefakty. Následuje negativní vlna – kontrakce;
vrchol vlny v čase Δt3 odpovídá maximální rychlosti dosažené během stahu svalu. Positivní
vlna – relaxace, směřuje na opačnou stranu než vlna kontrakční; vrchol vlny v čase Δt5
odpovídá maximální rychlosti dosažené během uvolnění svalu.
Kanál 3: EMG
Záznam elektrické odpovědi reflexu Achillovy šlachy elektromyografickou metodou. S
latencí ∆t1 od okamžiku stimulace se objevuje obraz elektrické aktivace svalu. Latence ∆t2
ukončuje elektrickou aktivaci svalu.
TABULKA 5 VÝZNAM A FYZIOLOGICKÁ ROZMEZÍ JEDNOTLIVÝCH LATENCÍ REFLEXU ACHILLOVY ŠLACHY
latence význam fyziologické hodnoty
∆t1 začátek elektrické aktivity svalu 32 ± 3 ms
∆t2 konec elektrické aktivity svalu
∆t3 okamžik maximální rychlosti stahu svalu 75 – 105 ms
∆t4 okamžik maximální kontrakce svalu
∆t5 okamžik maximální rychlosti relaxace svalu 280 – 360 ms
CAMP = ∆t2 - ∆t1 trvání elektrické aktivity svalu 14,9 ± 2,5 ms
Latence ∆t1 závisí na věku a výšce vyšetřovaného.
Latence ∆t5 se používala pro orientační hodnocení funkce štítné žlázy (hypofunkce
prodlužuje ∆t5). Fyziologicky k prodloužení může dojít po větší zátěži z důvodu akutního
nedostatku makroergních fosfátů ve svalu.
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
OBRÁZEK 20 ZÁZNAM ELEKTRICKÉ A MECHANICKÉ ODPOVĚDI REFLEXU ACHILLOVY ŠLACHY. EML:
ELEKTROMECHANICKÁ LATENCE
Postup práce
1. Vyšetřovaná osoba si vyzuje botu a obnaží celé lýtko vyšetřované končetiny. Pomocí
pružných suchých zipů připevněte krabičky goniometru na mediální stranu nohy a lýtka
(krabička s kabelem na lýtko) tak, aby svíraly přibližně 90 stupňů, tedy optická vlákna
kopírovala hlezenní kloub.
2. Povrchové miskovité elektrody s naneseným EKG gelem umístěte a náplastí připevněte
na lihem odmaštěná místa tak, aby žlutá elektroda (aktivní) ležela na spojnici středu fossa
poplitea a mediálního kotníku přibližně v polovině lýtka, černá elektroda (referenční) asi
5 cm distálně a laterálně. Zelenou zemnící elektrodu připevněte mezi aktivní elektrodu a
podkolenní jamku (Obrázek 21 Umístění elektrod a goniometru na nohu.).
3. Vyšetřovaná osoba pohodlně poklekne vyšetřovanou nohou na dřevěnou židli.
4. Spusťte program ACHILLOVA ŠLACHA dvojklikem na stejnojmennou ikonu na ploše.
5. Klikněte na tlačítko START. Triggerem (vyšetřovací kladívko propojené s přístrojem
kabelem) udeřte na Achillovu šlachu tak, aby došlo ke spojení kontaktu v triggeru (je
slyšitelné jako cvaknutí). To spouští nahrávání, které se automaticky ukončuje po cca 0,5
sekundě. V prvním kanálu Movement (pohyb) se zobrazuje mechanická odpověď
registrovaná goniometrem, tzn. změna úhlu odpovídající pohybu nohy. Ve druhém kanálu
Velocity (rychlost) derivace signálu z prvního kanálu, tedy rychlost pohybu. Třetí kanál
EMG zaznamenává elektrickou odpověď reflexu, tedy sumační akční svalový potenciál
(CMAP).
6. Zaznamenejte celkem 12 odpovědí, vyvolaných asi v 5 sekundových intervalech.
7. Klikněte na tlačítko STOP a uložte záznam pod názvem „achillova šlacha XY“, kde XY
odpovídá iniciálám vyšetřované osoby, typ souboru Data Chart File (*.adicht).
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
OBRÁZEK 21 UMÍSTĚNÍ ELEKTROD A GONIOMETRU NA NOHU.
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Výsledky
Změřte Δt1-5 a EML v 5 nejlepších záznamech, hodnoty v ms zapište do tabulky a spočítejte
průměrné hodnoty. Pozice kurzoru myši – křížek – určuje čas Δt a zobrazuje se v miniokně
v sekundách. EML se zobrazí v miniokně, pokud v čase Δt1 umístíte marker a v čase Δt5
kurzor myši.
Pozice kurzoru myši – křížek- určuje čas Δt -zobrazuje se v miniokně v sekundách, EML –
rozdíl času v minioknu mezi markérem a pozici myši.
TABULKA 6 VÝSLEDKY MĚŘENÍ LATENCÍ REFLEXU ACHILLOVY ŠLACHY
měření 1 2 3 4 5 průměr
fyziologické
hodnoty
∆t1
∆t2
∆t3
∆t4
∆t5
EML
CAMP
∆t2-∆t1
Závěr
Porovnejte výsledy měření s fyziologickými hodnotami. Diskutujte případné odchylky od
fyziologického rozmezí.
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Dle hodnoty Δt5, se orientačně vyjádřete k funkci štítné žlázy.
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
V jakém případě nebude možné reflex Achillovy šlachy vyvolat?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Protokol
Vyšetření vzpřímeného postoje
Metody a postupy
Potřeby
Labchart program Stabilometrie, molitanová podložka, stabilometr
Postup práce
Upozornění: při nahrávání pokusné osoby nemluví, nežvýkají a plně se soustředí na
správné provedení experimentu!!!
Úkol č.1:
Na monitoru klikneme na ikonu FitroSway. V nabídce přes 3. ikonu zleva vyplníme data
pokusné osoby (jméno, příjmení, pohlaví, výšku a hmotnost, čas nahrávání - saving time
zvolíme 20s). Vyplníme najednou i nabídku komentářů – comment - do prvního řádku
vepíšeme: 1 – klid, do druhého: 2 – zavřené oči, do třetího: 3 – zavřené oči+molitanová
podložka, čtvrtý komentář necháme prázdný. Potvrdíme stiskem OK. Objeví se další 3 ikony:
start, exit, center. Než si pokusná osoba stoupne na stabilometr, klikneme na ikonu Center
(dojde k vycentrování záznamu).
1. Určení stability postoje za normálních podmínek
Vyšetřovaná osoba se bez obuvi postaví na stabilometr, čelem k oknu, do stoje spatného
(paty u sebe, špičky od sebe - svírají úhel asi 30 stupňů), oči otevřené, hlava zpříma.
Klikem na ikonu start zaregistrujte 20-sekundový záznam (při záznamu zmizí nápis start,
po ukončení doby záznamu se start opět objeví) a my pokračujeme změnou situace:
2. Určení stability postoje při vyřazení zrakové aferentace
Pokusná osoba zavře oči (postoj zůstává stejný jako při předešlém úkolu) a opět klikem na
ikonu start zaznamenáme 20s.
3. Určení stability postoje při vyřazení zrakové i taktilní aferentace
Na stabilometr umístíte molitanovou podložku, osoba si na ni stoupne přibližně do stejné
pozice jako v situacích před tím a zavře oči. Klikem na start zaznamenáme. Po záznamu 3
situacích klikem na ikonu Exit počítač ukáže výsledky.
Úkol č.2:
1. Stejným postupem práce zaznamenáme postoje používané pro neurologická vyšetření –
dle Romberga.
Romberg I – Stoj o široké bázi, otevřené oči, hlava zpříma
Romberg II – Stoj spatný, otevřené oči, hlava zpříma
Romberg III – Stoj spatný, zavřené oči, hlava zpříma
Romberg IV – Stoj spatný, zavřené oči, hlava nakloněna doprava
Romberg V – Stoj spatný, zavřené oči, hlava nakloněna doleva
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Výsledky
Stabilometrický test je charakterizován hodnotami 4 parametrů:
 Průměrná vzdálenost od centra (mm) uvádí míru posunu centra oporných sil (= těžiště
těla) na ploše stabilometru od jeho vlastního středu,
 Průměrná rychlost výchylek znamená častost výskytu výchylek v průběhu záznamu,
 Pohyb v ose x (boční směr – doprava, doleva), pohyb v ose y (předozadní směr - dopředu,
dozadu; mm) značí součet amplitud jednotlivých výchylek za daný čas záznamu (jsou
odrazem snahy centra oporných sil o udržování rovnováhy).
Překreslete do jednoho XY souřadnicového systému záznamy všech tří situací (barevně
odlište) a zaznamenejte přehledně naměřené parametry. Z grafů by měly být patrné rozdíly ve
stabilitě vyšetřovaných osob.
Úkol č.1:
Rychlost výchylek Pohyb na ose X Pohyb na ose Y
Normální podmínky
Zavřené oči
Zavřené oči + molitan
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Úkol č.2:
Rychlost výchylek Pohyb na ose X Pohyb na ose Y
Romberg I
Romberg II
Romberg III
Romberg VI
Romberg V
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Závěr
Popište, jak a proč se na udržení vzpřímeného postoje projeví zavření očí a stoj na molitanové
podložce?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Vysvětlete proč při neurologickém vyšetření dle Romberga pacient provádí stoj spatný a
naklání hlavu na strany?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Jméno a příjmení UČO Studijní skupina
Výukový materiál byl financován z projektu FRMU č. MUNI/FR/1552/2015 (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita).
Protokol
Závrať a nystagmus
Postup práce
Po celou dobu provádění pokusu se vyšetřující rozestaví kolem vyšetřované osoby a
zajistí její bezpečnost tak, aby nemohlo dojít k pádu!!!
1. Vyšetřovanou osobu posaďte na otáčecí židli s opěradlem a nasaďte jí brýle se
spojkami o síle 20D. Provedete s ní 10 otáček během 10 až 20 sekund. Vyšetřovaná
osoba má hlavu předkloněnou o 30° - vyšetření horizontálních kanálků. Nato náhle
rotaci zastavíte a sledujete pohyb očních bulbů – určete směr a rovinu nystagmu.
2. křesla se vyšetřovaný postaví se zavřenými očima a předpaženýma rukama. Sledujte
úchylky předpažených rukou (Hautantova zkouška) směřující ve stejném směru jako
pomalá složka nystagmu.
Výsledky
Doplňte výsledek vašeho pozorování
1. Postrotační nystagmus
Směr rotace:……………………………………..
Směr nystagmu:…………………………………
2. Hautantova zkouška
Směr rotace:……………………………………..
Směr náklonu těla:…………………………........
Pohyb paží:………………………………….......