(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku Fyziologie - cvičení Křivka arteriálního krevního tlaku v průběhu tepového cyklu STK systolický krevní tlak plocha nad stTK plocha pod stTK DTK diastolický krevní tlak stTK střední arteriální tlak délka tepového cyklu Střední TK : vypočítaná průměrná hodnota krevního tlaku v průběhu jednoho tepového cyklu (integrál tlakové křivky; plocha nad stTK = plocha pod stTK – viz křivka) (stTK je dopočítávaná veličina, nejedná se o aritmetický průměr hodnot systolického (STK) a diastolického (DTK) tlaku, protože čas trvání systoly a diastoly v průběhu srdečního cyklu se liší ) PTK pulzový krevní tlak PTK = STK – DTK stTK » DTK + 1/3 PTK Krevní tlak: tlak krve na stěnu cévy (arteriální TK: část energie systoly přeměněná na boční tlak působící na cévní stěnu) Definice: STK - nejvyšší krevní tlak v průběhu tepového cyklu DTK – nejnižší krevní tlak v průběhu tepového cyklu Pozor: hodnoty STK a DTK se liší v jednotlivých částech srdce a cévního systému Krevní tlak je funkcí srdečního výdeje a periferního odporu •STK je závislý především na SV •DTK je závislý především na TPR Arteriální krevní tlak (TK) Celková periferní rezistence (TPR) Srdeční frekvence (SF) Systolický objem (SO) = * * Srdeční výdej (SV) •Krátkodobá – nejdůležitější zástupce: baroreflex •Střednědobá – nejdůležitější zástupce: renin-angiotenzin-aldosteron systém (RAAS) • •Dlouhodobá – hormonální regulace objemu cirkulujících tekutin Regulace krevního tlaku Regulace krevního tlaku – baroreflex Autonomní nervový systém: sympatikus ( TK, SF, SO a TPR) X parasympatikus (¯TK, SF, SO a TPR) Funkce baroreflexu – regulace rychlých změn TK změnou SF a TPR baroreceptory – sinus caroticus + aorticus aferentace: n.vagus, n.glosopharingeus •Srdeční větev baroreflexu: eferentace: n. vagus inervující SA uzel sympatická eferentace: změny SF a kontraktility ↑TK →↓SF a naopak •Periferní větev baroreflexu: eferentace: sympatická inervace hladké svaloviny především arterií ↑TK →↓TPR a naopak •vazokonstrikce malých arterií a arteriol, venokonstrikce (redistribuce objemu krve) Krátkodobé vlivy •množství krve - vliv na SO (krvácení, dehydratace) •vnější tlak na cévy – intratorakální a intraabdominální tlak (kašlání, defekace, porod, umělá ventilace) •poloha – v ortostáze oproti klinostáze je vyšší DTK (TPR) a nižší STK (¯žilní návrat® ¯plnění srdce ® Starlingův princip® ¯kontrakce ® ¯SO) •CNS – emoce, stres, psychická zátěž,… •fyzická zátěž – charakter zvýšení krevního tlaku závisí na intenzitě, délce a typu zátěže •teplo (pokles TPR), chlad (nárůst TPR) •alkohol, léky,… Dlouhodobé vlivy •vliv věku (nejrychlejší růst do ukončení puberty, v dospělosti lehký růst především STK) •vliv pohlaví (muži mívají vyšší TK) Změny krevního tlaku Metody měření arteriálního krevního tlaku 24-hodinové měření krevního tlaku Fotopletysmografická (volume-clamp metoda, Peňázova) Palpační (tonometr) Auskultační (tonometr a fonendoskop) Oscilometrická v praktiku: další možnosti: Laminární / turbulentní proudění, Korotkovův fenomén Reynoldsovo číslo Re: pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění v: rychlost toku krve S: plocha průřezu cévy (p.r2) r: hustota kapaliny h: viskozita kapaliny (nižší u anémie) S1 < S2 a v1≈ v2 → Re1 < Re2 → turbulentní proudění laminární proudění Re < 2000 turbulentní proudění Re > 3000 r1 r2 manžeta a. brachialis laminární proudění turbulentní proudění Re1 Re2 v1 v2 situace těsně za zúžením arterie: Korotkovův fenomén (Auskultační metoda) Kontinuálně měřený TK Tlak v manžetě Tlakové oscilace v manžetě (Oscilometrická metoda) STK DTK STK stTK DTK Průtok krve arterií Princip měření TK 24-hodinový tlakové měření krevního tlaku Pokles krevního tlaku o 10 až 15% v nočních hodinách 8 9 11 10 12 13 14 16 15 17 18 19 21 20 22 23 24 2 1 3 4 5 7 6 120 140 100 80 60 [mmHg] STK DTK srdeční frekvence bdělý stav spánek krevní tlak hod •Prostředí: příjemná teplota místnosti, klid •Poloha: pacient sedí s opřenými zády, obě nohy spočívají na podlaze, ředloktí spočívá na podložce, paže je ve výšce srdce •Přiměřená velikost manžety, správné umístění •Měření probíhá a klidu a začíná po 5 – 10 min klidu •Měření auskultační metodou •Manžetu nafukujeme na tlak o 30 mmHg vyšší než je talk, při kterém vymizel radiální pulz •Rychlost snižování tlaku v namžetě je 2 – 3 mmHg/s •Tlak se odečítá s přesností na 2 mmHg •Tlak má být měřen 3x v alespoň pětiminutových rozestupech a orientujeme se podle průměru ze dvou posledních měření Zásady měření krevního tlaku metoda výhody nevýhody měřená hodnota auskultační •přesnější odhad STK/DTK •jednoduchá, nevyžaduje el. napájení •subjektivní, náročná na zkušenost a hlučnost prostředí •STK/DTK z různého srdečního cyklu STK a DTK oscilometrická •přesnější odhad stTK •automatická, rychlá •lze provádět laikem, levná (domácí měření) •DTK/STK je dopočítán (závislost na modelu pro výpočet, vliv tvaru pulzové křivky) •STK/DTK z různého srdečního cyklu •není možné použít u arytmie stTK, někdy také STK (dle typu přístroje) 24 – hodinový krevní tlak •záznam TK v průběhu celého dne •vyloučení hypertenze bílého pláště •rušivý vliv nafukující se manžety (hlavně během spánku) •STK/DTK z různého srdečního cyklu • hodnoty měřené každých 15 – 60 min fotopletysmo-grafická (Peňázova) •kontinuální záznam TK •možnost výpočtu STK a DTK tep po tepu (analýza variability TK) •obvykle měření z prstu, nutnost dopočítání brachiálního TK •drahý přístroj kontinuální záznam TK Diagnostika hypertenze •izolovaná systolická hypertenze STK> 140 a DTK <90 •vyšší normální tlak - doporučuje se každoroční sledování •domácí měření pro vyloučení hypertenze bílého pláště hypertenze je diagnostikována: •průměrný TK ze 4 – 5 prohlídek je > 140/90 •TK zjištěné během domácího měření opakovaně > 135/80 •24 – hodinové měření ukázalo průměrné TK > 130/80 Změny krevního tlaku během fyzické zátěže •nárůst krevního tlaku závisí na charakteru a velikosti a délce zátěže •aktivace sympatiku: změny v kardiovaskulárním systému slouží pokrytí metabolických nároků pracujících svalů •vliv rytmické zátěže na krevní tlak •zvýšený srdečního výdeje ® vzestup STK •redistribuce krve v těle – metabolická vazodilatace ve svalu (zvýší průtok krve svalem), vazokonstrikce v GIT, kůži a ledvinách ® zachování či lehká změna DTK (v závislosti na míře poklesu TPR) • •vazokonstrikce v kůži je dočasná, než převládnou termoregulační mechanismy •DTK se zvyšuje při izometrické práci svalu (např. vzpírání) •po zátěži dochází k poklesu TK na původní nebo lehce nižší hodnotu, průtok krve svalem do zotavení zůstává zvýšený •rychlost zotavení je daná tonem parasympatiku (lze zvýšit tréninkem)