Mnemonics
•  Oh, Oh, Oh To Take A Family Vacation! Go
Vegas After Hours!
•  On Old Olympus' Towering Tops, American,
Finn, Scott and German Viewed And Hopped"
•  Oh Oh Oh To Touch And Feel a Virgin Girl's
Vagina And Hymen.
•  OLd OPie OCcasionally TRies TRIGonometry
And Feels VEry GLOomy, VAGUe, And
HYPOactive.
Výstupy
z mozku
I. – telencephalon
II. – diencephalon
III.-XII. – mozkový
kmen
IV. – dorzálně
(trochlearis) !!!
Výstupy
z lebky
canalis opticus
n. opticus (med.)
a. ophtalmica (lat.)
přes lamina
cribrosa
n. olfacotrius
z fosa cranii media
do orbity
n. oculomotorius
n. trigeminus
-  z ventrálního
okraje pontu
před impressio
trigemini
-  mezi dvěma
listy dura mater
je uložené
ganglion
trigeminale
-  tři větve
a) n. ophtalmicus
– přes f. orbit.
sup. do orbity
b) n. maxilaris –
před for. rotundum
do fossa
pterygopalatina –
větví se na – nn.
pterygopalatiny, n.
infraorbitalis, n.
zygomaticus
c) n.mandibularis
– přes foram.
ovale do fossa
infratemporalis
z fosa cranii media
před fisura orbitalis
superior do orbity
n. trochlearis
n. facialis
z meatus acusticus
internus – ve fossa
cranii post.
n. abducens
z fossa cran.
media přes fis.
orb. sup do orbity
n. vestibulocochlearis
z meatus acusticus internus
– ve fossa cranii post.
n. glossopharyngeus IX., n.
vagus X., n. accesorius XI.
přes foramen jugulare spolu s
a. meningea posterior –
větev a. pharyngea asc. –
větev a. car. ext.
n. hypoglossus
přes canalis nervi hypoglossi
I. = n. olfactorius = čichový nerv
1.  výchlipka telencefala (koncového mozku)
2.  nemá jádra – centrum v mozku (area 28)
3.  speciální senzorický nerv: čich
4.  cavitas nasi g lamina cribrosa g cavitas cranii
anterior
5.  čichové buňky g fila olfactoria (axony) g
bulbus olfactorius (perikarya) g tractus olfactorius
g trigonum olfactorium g stria olfactoria med+lat.
g area 28
6.  žádné větve
7.  horní oblast nosní dutiny v rozsahu concha
nasalis superior na stěně, stropu i přepážce
8.  objektivní olfaktometrie
9.  obrna / dráždění
n. I
Poruchy čichu
•  hyposmie
•  anosmie
•  hyperosmie
•  parsomie
•  kakosmie
úraz hlavy g
II. = n. opticus = zrakov! nerv
1.! v!chlipka diencefala (mezimozku)
2.! nemá jádra – centrum v mozku (area 17)
3.! speciální senzorick! nerv: zrak
4.! orbita ! canalis opticus ! cavitas cranii media
5.! gangliové bu&ky sítnice ! n. opticus (axony) !
chiasma opticum ! tractus opticus ! !
metathalamus (corpus geniculatum lat.) !
area 17
6.! %ádné v$tve
7.! sítnice
8.! vy'et"ení perimetru
9.! obrna / drá$d#ní („fosfény = m"itky )
Vn$j&í svaly o"ní koule
•! mm. recti (bulbi)
–!sup., inf., med., lat.
•! mm. obliqui (bulbi)
–! inf., sup.
•! m. levator palpebrae superioris
•! inervace: n. III., IV., VI.
•! hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m.
tarsalis sup. Mülleri + inf.
Pohyby o"ní koule I.
pohyby kolem os = dukce
•! kolem vertikální osy
–! addukce (dovnit")
–! abdukce (ven)
•! kolem horizontální osy
–! elevace (sursumdukce; supradukce): vzh(ru
–! deprese (deorsumdukce; infradukce): dol(
•! kolem sagitální (p"edo-zadní) osy:
–! intorze (incyklodukce): p"eklopení dovnit"
–! extorze (excyklodukce): p"eklopení ven
Pohyby o"ní koule II.
pohyby párové (sou%asn# ob#ma o%ima)
•! stejnosm#rné sp"a$ené párové pohyby = verze
(konjugované pohyby)
–! dextroverze (doprava) + levoverze (doleva)
–! supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dol()
–! dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dol( a do strany)
–! dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva)
•! protism#rné nesp"a$ené párové pohyby = vergence
(nekonjugované pohyby)
–! konvergence = soum#rné sbíhání os obou koulí
–! divergence = rozbíhání os obou koulí
•! strabismus = heterotropia = 'ilhání:
–! jedno oko je trvale sto%eno ven nebo dovnit"
IV. = n. trochlearis = kladkov! nerv
•! ncl. n. IV. – mesencephalon; 3.400 axon(
•! zk"í$en! uvnit" mozkového kmene (decussatio fibrarum
nervorum trochlearium)
•! !ist" somatomotorick# ! 1 sval = m. obliquus superior
•! dorzáln# z kmene
•! topografie: sinus cavernosus, fissura orbitalis superior,
mimo ATC Zinni
VI. = n. abducens = odtahovací nerv
•! ncl. n. VI. – pons, pod dnem fossa rhomboidea (6-7.000 axon()
•! nezk"í$en!
•! !ist" somatomotorick# ! 1 sval = m. rectus lateralis
•! topografie: Dorell(v kanál, sinus cavernosus, fissura orbitalis
superior, uvnit" ATC Zinni
Obrna n. VI
•  sbíhavé šilhání (= konvergentní strabismus)
aktivní pohled vpravo
aktivní pohled vlevo
III. = n. oculomotorius = okohybn! nerv
•! ncl. n. III. – mesencephalon (24.000 axon() – #áste#n!
zk$í"en% uvnit$ mozkového kmene
•! ncl. n. III. accessorius dorsalis Edinger-Westphal
(parasympatické)
•! somatomotorick# – 5 sval&
•! visceromotorick% – m. sphincter pupillae (provádí miosis) +
m. ciliaris (provádí akomodaci)
•! topografie: sinus cavernosus, fissura orbitalis superior, uvnit"
ATC Zinni
Obrna n. III•  rozbíhavé šilhání
(= divergentní
strabismus)
•  rozšířená zornice
(= mydriasis)
•  porucha akomodace
(do blízka)
•  pokleslé horní víčko
(= ptosis)
•  dvojité vidění
(= diplopia)
aktivní pohled vlevo
V. = n. trigeminus = trojklan! nerv
4 jádra
•! ncl. mesencephalicus n. V. – mesencephalon
–!propriocepce z okohybn!ch, $v!kacích,
mimick!ch, jazykov!ch sval( a %elistního kloubu
–!nevycestovalé ganglion
•! ncl. principalis n. V. – pons
–!hmat a jemná ko$ní citlivost
•! ncl. spinalis n. V. – medulla
–!bolest a teplota + informace z n. IX,X,XI
•! ncl. motorius n. V. – pons
–!8 sval'
•! nezk"í$en!, somatomotorick% a –senzitivní
•! v periferii se p"idávají somatoviscerální
vlákna z jin!ch hlavov!ch nerv(
•! ganglion trigeminale Gasseri (ulo$eno v
cavum trigeminale Meckeli) - senzitivní
•! 3 hlavní v$tve
V. = n. trigeminus = trojklan! nerv
•! V1 = N. ophthalmicus = O"ní nerv
•! V2 = N. maxillaris = (elistní nerv
•! V3 = N. mandibularis = Sá#ov! nerv
•! Radix motoria = „Portio minor
somatomotorická v$tev pro %v!kací svaly a
dal&í 4 svaly pocházející z 1. oblouku
vlákna pouze ve V3 !!!
V. = n. trigeminus = trojklan! nerv
V. hlavový nerv – nervus trigeminus
Nevus trigeminus (trojklanný nerv)
-  Nejsilnější hlavový nerv.
-  Jádra jsou čtyři (3x senzitivní, 1x motorické) a vystupují z mozkového kmene
a z rostrální části míchy. Hlavní část z pons Varoli. Mozkový kmen = medulla
oblongata + pons Varoli + mesencephalon.
-  Složka somatosenzitivní (kůže obličeje s výjimkou úhlu mandibuly, ventrální
část skalpu po vertex /vrchlol lebeční klenby/, všechny zuby, sliznici dutiny
ústní, dutiny nosní, paranazální dutiny, přední 2/3 jazyka, celý obsah orbity,
část nasopharyngu, sliznice Eustachovy trubice, čelistní kloub, většina dura
mater, laterální část bubínku, větší část vnějšího zvukovodu, malá část ušního
boltce). Vlákna v zubní dřeni a v oční rohovce mají schopnost převádět
mimořádně intenzivní bolest.
-  Složka somatomotorická (všechny žvýkací svaly a dále např. m. mylohyoideus,
musculus tensor tympani, musculus tensor veli palatini). Pozor vlákna
pro m. tensor tympani a m. tensor veli palatiny se přidávají z jádra pro nervus
facialis (VII.).
-  Cesta v lebeční dutině: pons Varoli – pod duplikaturu dura mater (tentorium
cerebelli) - k hrotu pyramidy (impressio trigemini) – zde mezi dvěma vrstvami
dura mater ganglion trigeminale (Gasseri, 1 – 2 cm) – z něho tři větve.
V. hlavový nerv – nervus trigeminus
N. V
•! V1 = N.
ophthalmicus
•! V2 = N.
maxillaris
•! V3 = N.
mandibularis
v'echny mají r.
meningeus
1. Větev – nervus ophtalmicus V1)
-  Čistě senzitivní.
-  Do sinus cavernosus – přes fisura orbitalis superior do orbity.
-  Inervace – horní třetina obličeje (kůže čela, horních víček, hřbetu nosu, vnitřek
orbity, přední část sliznice dutiny nosní, cellulae ethmoidales posteriores, sinus
spehnoidalis, slzná žláza.
-  Větve: n. nasocilliaris, n. frontalis, n. lacrimalis
V1 = n. ophthalmicus = o"ní nerv
•! n. frontalis
•! n. nasociliaris
•! n. lacrimalis
•! ganglion ciliare
parasympatické
•! n. supraorbitalis – palpa#ní
citlivost
2. větev – nervus maxillaris (V2)
-  Čistě senzitivní.
-  Do sinus cavernosus – přes foramen rotundum do fossa pterygopalatina
(zde se větví).
-  Inervace – kůže střední třetiny obličeje, periost horním čelisti, horní zuby,
sliznice sinus maxillaris, zadní dvě třetiny sliznici dutiny nosní, patro, horní
polovina tváře, isthmus faucium (hltanová zúženina), nasopharynx včetně
přilehlé části Eustachovy trubice, část dura mater).
-  Přidávají se k němu sympatická a parasympatická vlákna (ta jdou z ganglion
pterygopalatinum) pro hladké svalstvo, cévy a žlázy v inrevovaných oblastech.
-  Větve: r. meningeus, nervi pterygopalatini, nervus infraorbitalis, nervus
zygomaticus).
a)  Nervus infraorbitalis – nervi alveolares superiores posteriores (odstupují již ve
fossa pterygopalatina), první dvě větve do foramina alveolaria ( M horní
čelisti, periorst, dásně, sliznice vestibula v jejich úrovni), třetí větev
nevstupuje do f. a. s. p., a jde k laterálnímu úseku zubu jako ramus maxillaris
externus. Nervus alveolaris superior medius (inervuje sunus maxillaris, P a
M1,. Nervus aleveolaris superior anterior – z větví je nejsilnější (inervuje
sliznici přední části spodiny nosní, septum a přední část laterální stěny
sliznice dutiny nosní, podílí se významně na tvorbě plexus dentalis superior
pro inervaci I, C a přilehlé dásně. Svodná anestezie se aplikuje k foramen
infraorbitale (pro M a částečně P), u jiných postačí infiltrační.
V2 = n. maxillaris = "elistní nerv
•! 6 v$tví ve fossa
pterygopalatina
•! ganglion pterygopalatinum
parasympatické
•! n. infraorbitalis – palpa#ní
citlivost
3. větev – nervus mandibularis (V3)
-  Nejmohutnější větev, smíšená (radix motorica se přidává po výstupu z gang. t.).
-  Přes foramen ovale do fossa infratemporalis (zde se větví).
-  Senzitivní inervace – kůže dolní třetiny obličeje a spánkové krajiny sliznice
v rozsahu dolní čelisti, všechny zuby dolní čelisti s přilehlou dásní.
-  Motorická inervace – všechny žvýkající svaly + např. m. mylohyoideus, venter
anterior musculi digistrici, musculus tensor tympani, musculus tensor veli palatini.
-  Větve:
a)  k jednotlivým svalům;
b)  nervus buccalis – parasympaticko-senzitivní větev pro kůži ventrální části tváře.
Pozor neinervuje m. buccinator, jak by mohlo vyplývat z názvu;
c)  nervus auriculotemporalis – vydává větve např. pro ganglion oticum
(parasympatické ganglion s vlákny id více hlavových nervů pro např. gl. parotis +
slinné žlázy)., rami parotideio pro gl. parotis, rami articulares ... ;
d)  nervus lingualis – smíšený somatosenzitivní, viscerosenzitivní a senzorický
nerv (senzorické nervy vedou smyslové podněty čich, chuť, zrak apod.). Inervace:
přední dvě třetiny jazyka (chuť) - je propojen s chorda tympani (větev z n. facialis
vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy a chuť
z předních 2/3 jazyka), dále se podílí na inervaci gl. submand. a gl. subling. Probíhá
v úrovni čelisti mezi m. pterygiodeus medialis ho jen periost. CAVE extrakce.
3. větev – nervus mandibularis (V3)
e)  Nervus alveolaris inferior – sestupuje obloukovitě pod nervus lingualis,
zanořuje se do foramen mandibulae a vstupuje do canalis mandibulae, kde
prochází společně s arteria a vena alveolaris inferior. Dělí se na větev rami incisivi
– to je menší část vláken – pokračuje k řezákům a špičákům. Větší část vláken
vystupuje do podkoží skrze foramen mentale a pokračuje jako nervus mentalis.
Nervus aleveolaris inferior vydává tyto větve
1.  nervus mylohyoideus pro m. mylohyoideus;
2.  plexus dentalis inferior pro jednotlivé větve zubů dolní čelisti a přilehlou dáseň;
3.  nervus mentalis – inervuje kůži brady a dolního rtu. Při odtažení tvář lze většinou
nervus mantalis nahmatat;
4.  ramus incisivus – soubor nervových vláken pro dolní I a C s přilehlou dásní.
Vlákna nervus trigeminus působí jako součást několika významných reflexů
(korneální, kýchací, sací, masseterový a spolu s n IX. a X. polykacího a reflexu
zvracení.
Korneální (rohovkový) reflex - samovolné sevření víček při podráždění rohovky
mechanickým nebo jiným podnětem
Masseterový reflex- vybavuje se poklepem kladívka na prst vyšetřujícího, který je položen
napříč přes bradu vyšetřovaného, přičemž pacient má pootevřená ústa. Vybavení tohoto
reflexu patří k vyšetření funkce n. Trigeminus. U zdravého pacienta je odpovědí rychlý
a přiměřený náskok přivření dolní čelisti, který je dán stahem žvýkacího svalstva.
V3 = n. mandibularis = sá#ov! nerv
somatomotorické
v#tve
pro svaly 1. oblouku
•! 4 $v!kací svaly
•! 2 nadjazylkové
•! m. tensor veli
palatini
•! m. tensor tympani
somatosenzitivní v#tve
(5 v#tví)
•! n. alveolaris inferior
•! n. lingualis
–! chorda tympani z n.
VII
•! n. buccalis
•! n. auriculotemporalis
•! parasympatická ganglion
submandibulare +
ganglion oticum
•! n. mentalis – palpa#ní
citlivost
V3 = n. mandibularis = sá#ov! nerv
p"evzato z: #ed$, J., Stomatologie I. TRITON, 2012%
V3 = n. mandibularis = sá#ov! nerv
Dermatomy hlavy
a krku
•  V1
•  V2
•  V3
•  C2
•  C3
Vyšetření reflexů
•  maseterový reflex
•  poklepem kladívka na prst vyšetřujícího, který je položen napříč
přes bradu vyšetřovaného, přičemž pacient má pootevřená ústa.
Vybavení tohoto reflexu patří k vyšetření funkce n. trigeminus.
U zdravého pacienta je odpovědí rychlý a přiměřený náskok
přivření dolní čelisti, který je dán stahem žvýkacího svalstva.
Zvýšen např. u ALS.
•  rohovkový reflex
•  Reflex se vybavuje jemným dotykem vaty na rohovce. K oku
přistupujeme šikmo ze strany, přičemž pacient hledí na druhou
stranu (zamezí se tak obranné reakci zprostředkované zrakem).
Po dotyku rohovky vatou fyziologicky dochází k mrknutí. Pro
vyšetření funkce exteroreceptorů rohovky, aferentace n.
Ophtalmicus a eferentace n. facialis inervující n. orbic. oculi
Svodná zubní anestézie
– dolní oblouk
Svodná zubní anestézie
- horní oblouk
Klinická anatomie
•! herpes zoster
ophthalmicus (V1) !
•! herpes simplex
(V2,V3) "
Neuralgia trigeminalis
•  mikrovaskulární dekomprese (80% klička a. cerebelli
superior)
–  útlak v místě přechodu CNS v PNS – styk pochev
oligodendrocytů a Schwannových buněk =
„Obersteinerova-Redlichova zóna)“
•  Rhizolysis - typicky glycerolová – technika izolující
vlákna trigeminu
•  gamma nůž - termokoagulace
VII. hlavový nerv – nervus facialis
Nevus facialis (lícní nerv)
-  Smíšený nerv.
-  Jádra jsou čtyři (somatomotorické, visceromotorické, senzitivní, senzorické).
Uložení v pons Varoli v blízkosti spodiny 4. komory.
-  Složka somatomorická (inervace svalů z 2. žaberního oblouku – mimické svaly
obličeje, měkkých pokrávek lebečních – musculus epicranius), vnějšího ucha,
platysma, a dále např. venter posterior musculi digastrici a m. tensor tympani.
-  Složka visceromotorická, viscerosenzorická a somatosenzitivní (systém nervus
intermedius) inevruje gl. lacrimalis, žlázky dutiny nosní, ustní dutinu a paranazální
ditiny, gl. submandibularis a gl. sublingualis (všechny žvýkací svaly a dále např.
m. mylohyoideus, musculus tensor tympani, musculus tensor veli palatini). Pozor
vlákna pro m. tensor tympani a m. tensor veli palatiny se přidávají z jádra pro
nervus facialis (VII.).
-  Průběh:
a)  Intrakraniální: kmen – porus acusticus internus – meatus acusticus internus
canalis nervi facialis (Falloppii).
b)  Intrakanalikulární: probíhá v canalis nervis facialis ossis petrosi (1)
ventrolaterální, (2) genikulárně (genú, n. = koleno), (3) dorsolaterálně a vystupuje
foramen stylomastoideum.
VII. hlavový nerv – nervus facialis
c)  Extrakanalikulární: směřuje do gl. parotis
-  Větve intrakraniální:
1.  Nervus petrosus major – parasymypatická vlákna pro gl. lacrimalis, žlázky patra
a nosu a senzorická chuťová vlákna z oblasti patra. Skrze hiatus canalis nervi
petrosi majoris přes sulcus nervi perosi majoris na ventromediální ploše os
petrosum prochází skrze synchondrosis sphenopetrosa = foramen lacerum. Dále
jde do canalis pterygoideus do vrcholu fossa pterygopalatina, kde končí v ganglion
pterygopaltinum.
2.  Další větve: ramus communicans cum plexu tympanico, nervus stapedius, chorda
tympani.
3.  Chorda tympani: parasymaptická vlákna pro gl. sumandibularis a subligualis a
opačně senzorické podněty z předních 2/3 jazyka. Odděluje se v canalis n.
Facialis s cestou canaliculus chordae tympani vstupuje do cavitas tympani. Z ní do
fossa infratemporalis fissura petrotympanica – pozor, to je blízko
temporfomandibulárního kloubu. Přidává se k nervus lingualis (z n. V3). Nerv má
spojku, která vede část chuťových vláken k gang. oticum.
VII. hlavový nerv – nervus facialis
-  Větve extrakraniální:
1.  Ramus communicas cum nervo glossopharyngeo (IX.) .
2.  Nervus auricularis posterior – kůže zadní strany boltce, svaly boltce a m. epicran.
3.  Ramus digastricus.
4.  Ramus stylohyoideus.
5.  Terminální extrakraniální větve
a)  Ramus temporofacialis
b)  ramus cervicofacialis
c)  rami temporales (m. frontalis, m. orbiclularis oculi, m. corrugator supercilii, rami
zygomatici,
d)  ramus coli – s ramus superior nervi transversi coli vytváří ansa cervicalis
superficialis
e)  rami buccales – svaly vnějšího nosu, horního rtu, muculus buccinator, musculus
orbicularis oris. Pozor – nezaměňovat za senzitivní větev trigeminu (nervus
buccalis). Rami buccales běží po povrchu m. masseter spolu s ductus parotideus
do příslušných svalů.
VII. hlavový nerv – nervus facialis
převzato z: Šedý, J., Stomatologie I. TRITON, 2012%
z V(3)
foramen
stylomastoideum
VIII. - Nervus vestibulocochlearis
= sluchov$-rovnová%n! nerv
star! název: n. statoacusticus
•! speciální senzorick# – sluch + rovnováha
VIII. - Nervus vestibulocochlearis
= sluchov$-rovnová%n! nerv
•! 6 jader v most# (pod recessus lat. fossae
rhomboidae)
•! pr(b#h: angulus pontocerebellaris ! fossa
cranii posterior ! porus acusticus internus !
meatus a.i. ! fundus m.a.i.
•! pars vestibularis • pars cochlearis
VIII. - Nervus vestibulocochlearis
= sluchov$-rovnová%n! nerv
•! porucha sly'ení (= hypacusis ! anacusis )
•! hluchota (= surditas)
•! u'ní 'elesty (= tinnitus) – hu%ení, pískání, zvon#ní+
•! závrat# (= vertigo)
•! v(lí neovlivnitelné pohyby o%í (= nystagmus)
•!
•! – pomalá slo$ka – siln#j'í strana p"etla%uje slab'í
•! – rychlá slo$ka – kompenza%ní pohyb zp#t – podle ní se
popisuje sm#r nystagmu
•! poruchy stoje a ch(ze (= ataxie)
Postranní smí&en! systém
•! IX. n. glossopharyngeus, X. n. vagaus, XI. n.
accesorius
•! ko"eny vystupují dorzáln# od olivy z
prodlou$ené míchy (= sulcus
retroolivaris)
•! •spole%ná jádra
•! •vedou v'echny modality krom#
sympatick!ch vláken
•! •opou't#jí lebku p"es foramen jugulare
IX. - nervus glossopharyngeus
•! SM: m. stylopharyngeus
•! • SS-VS: horní polovina hltanu, zadní t"etina jazyka,
•! st"edou'ní dutina, , tonsilla palatina, sinus caroticus
(Hering(v nerv)
•! VM: gl. parotidea + gll. Buccales
•! chu*: zadní t"etina jazyka
•! • Jacobsonova anastomóza: n.IX ! n. tympanicus !
plexus tympanicus ! n. petrosus minor ! gll. oticum
(! gl. parotis + gll. buccales)
•! ganglion oticum – parasympatické ganglion za ramenem dolní %elisti v blízkosti foramen
ovale. Parasympatická vlákna pocházejí z n. glossopharyngeus cestou n. petrosus minor,
bez p"epojení procházejí vlákna senzitivní obv. z n. mandibularis a sympatická.
Postgangliová vlákna vedou do p"íu'ní $lázy v n. auriculotemporalis, k drobn!m slinn!m
$lázkám jazyka
IX. - nervus glossopharyngeus
X. - nervus vagus (bloudiv!)
•! SM: svaly hltanu (krom# m. stylopharyngeus – IX.)
•! svaly m#kkého patra (krom# m. tensor veli palatini – V3
•! svaly hrtanu, horní polovina jícnu
•! SS: vn#j'í zvukovod + pleny
•! VS: ggl. superius n.X + inferius n.X.
•! sliznice hrtanu, dolní , hltanu, p"edního a st"edního
•! st"eva + jater, $lu%níku, slinivky; slezina, ledviny,
•! nadledviny, varle/vaje%ník, , vejcovodu
•! chu*: zadní t"etina jazyka
•! VM: $lázy a hladké svaly hltanu, dolní d!chacích cest, p"edního a st"edního
st"eva, srdce, brzlík
X. - nervus vagus (bloudiv!)
X. - nervus vagus (bloudiv!)
•! fossa cranii posterior
•! foramen jugulare – ventromediální %ást
•! spatium retrostylodeium
•! spatium parapharyngeum
•! apertura thoracis superior
•! mediastinum superius
! !plexus oesophageus ! truncus
vagalis ant. + post.
•! mediastinum inferius posterius
•! hiatus oesohageus diaphragmatis
X. - nervus vagus (bloudiv!)
•! r. meningeus
•! r. auricularis (Arnold(v nerv; nerv Alderman(v) –
Ramsayova- Huntova zóna - „Alderman (honorární
%len m#stské rady britského správního systému) m#l
v anglo-saské "í'i ve zvyku si p"i jídle lít studenou
vodu do ucha, aby tento nerv stimuloval a vyvolal tak
dávení. Tímto zp(sobem si tak mohl rychle vyprázdnit
b"ich a znovu se za%ít futrovat."
X. - nervus vagus (bloudiv!)
obrna jednostranná
•! poruchy polykání (= dysfagie), chrapt#ní, zm#ny
krevní tlaku, uchylování uvuly
obrna oboustranná
•! rhinolalie (= "e% nosem), poruchy "e%i (= dysartrie),
hypertenze, p"íp. zástava dechu
•! iritace n. vagus
•! bradykardie, spazmy trávící trubice (laryngospasmus,
oesophagospasmus, pylorospamus)
XI. - nervus accesorius (p)ídatn!)
•! slo$en! nerv (2 k sob# p"irostlé nezávislé slo$ky)
•! 2 jádra ! 2 ko"eny ! 1 kmen ! 2 v#tve
•! somatomotorick! branchiální - jádro
v prodlou$ené mí'e - svaly m#kkého + bo%ní
skupina sval( hrtanu
•! somatomotorick! somitov! (kr%ní somity) - jádro
v kr%ní mí'e: ! m. sternocleidomastoideus +
m. trapezius
XI. - nervus accesorius (p)ídatn!)
obrna jednostranná
•! obrna r. internus (Avelis(v syndrom)
– porucha m#kkého patra (pokleslé patrové oblouky,
pokleslá uvula, porucha polykání a "e%i)
•! obrna r. externus
– pokleslé rameno, nemo$nost abdukce nad horizontálu,
porucha rotace hlavy, odstávající lopatka (= scapula
alata)
XI. - nervus accesorius (p)ídatn!)
XII. - nervus hypoglosus
(podjazykov!)
•! somatomotorick! somitov! (okcipitální somity)
•! 1 jádro v prodlou$ené mí'e: ncl. n. XII
•! pr(b#h: ventráln# od olivy z prodlou$ené míchy
(= sulcus preolivaris) ! fossa cranii posterior
!!canalis nervi hypoglossi ! spatium
retrostyloideum (spatium parapharyngeum) !
trigonum caroticum ! trigonum
submandibulare ! jazyk
•! 7 sval(: 3 mimojazykové a 4 nitrojazykové
XII. - nervus hypoglosus
(podjazykov!)
XII. - nervus hypoglosus
(podjazykov!)
svaly jazyka
•! aponeurosis, septum (neúplné!)
intraglossální– n. hypoglossus /n. XII/
•! – m. longitudinalis sup. et inf.
•! – transversus
•! – verticalis
extraglossální –n. hypoglossus /n. XII/
•! – m. genioglossus /n.XII./
•! – hyoglossus /n.XII./
•! – styloglossus /n.XII./
•! – palatoglossus -!v!jimka! –n. vagus /n.X./
svaly jazyka - intragolsální
svaly jazyka - extraglosální
hemiglossoplegia
hemiglossoplegie – obrna jedné poloviny jazyka zp(sobená jednostrannou nukleární
nebo infranukleární lézí n. XII. Jazyk se v klidu vychyluje na zdravou stranu,
p"i plazení se vychyluje na posti$enou stranu.
Syndromem karpálního tunelu jsou ohroženi jako zubní lékaři, tak dentální hygienistky.