Anatomie	pro	dentální	hygienistky	
VI.	část	–	nervový	systém	
nervový systém těla
Systema nervosum centrale (CNS) – soubor jader
a drah, které makroskopicky vytvářejí mozek
(cerebrum) a míchu (medulla spinalis).
Systema nervosum periphericum (PNS) – soubor
ganglií a nervů, které vytvářejí souborně hlavové
nervy (nervi craniales), míšní nervy (nervi spinales),
pleteně (plexi), ganglia a specializovaná nervová
zakončení: a) dostředivá – receptor, odstředivá –
efektor.
PNS rozdělujeme – a) vůlí ovladatelný (systema
nervosus somaticum), b) vůlí neovladatelný
(systema nervosum autonomicum).
Area nervina – oblast těla zásobená jedním nervem
(senzorickou i somatickou složkou).
Dermatom – oblast kůže zásobená jedním hlavovým
nebo míšním nervem.
Šedá hmota (substantia grisea) – v CNS ji
označujeme jako jádro (nucleus) a v PNS jako uzel
(ganglion).
Bílá hmota (substantia alba) – v CNS ji označujeme
jako dráha (tractus nervosus) a v PNS jako nerv
(nervus).
nervový systém těla - mozek
Mozek (cerebrum, řec. encephalon) – dvě hemisféry spojené pruhem bílé hmoty (corpus callosum /ztvrdlý,
mozolnatý/). Koncový mozek = velký mozek (telencephalon), mezimozek (diencephalon) dohromady
tvoří přední mozek (prosencephalon). Dále je mozek tvořen: střední mozek /mezencephalon), Varolům
most (pons Varoli), mozeček (cerebellum), prodloužená mícha (medulla oblongata). K mozkovému
kmeni (truncus cerebri) náleží: prodloužená mícha, Varolův most a střední mozek.
nervový systém těla – koncový mozek
Koncový mozek (telencephalon) se skládá z mozkového pláště = mozková kůra (pallium),
podkorových jader (bazální ganglia), např. nucleus caudatus, putamen, glubus pallidus, substantia
nigra – ta ve středním mozku, porucha – např. hypertonicko-hypokinetický syndrom (Parkinsonova
choroba) –, a spojovací části (septum) při ventrálním okraji corpus callosum.
nervový systém těla – koncový mozek
Součástí mezimozku je thalamus (hrbol mezimozkový), který převádí informace z periférie do projekčních a asociačních oblastí
mozkové kůry a center mozečku. Zprostředkovává také interakci mezi vyššími oddíly CNS. Je v něm řada jader.
Hypotalamus (česky podhrbolí, slovensky podlôžko) je další strukturou mezimozku. Obsahuje desítky jader s řadou funkcí –
řídící funkce pro autonomní nervový systém, regulace TT, pocit hladu, sytosti, žízně, sexuální chování a orientace, emoce,
regulace cirkadiánních rytmů, produkce řídících hormonů pro adenohypofýzu, produkce hormonů neurohypofýzy (vasopresin,
oxytocin).
nervový systém těla – koncový mozek
Mozková kůra (pallium) – má
typickou závitovou morfologii
(gyrifikaci) – lobus frontalis,
lobus parietalis, lobus
occipitalis, lobus temporalis,
lobus insularis (insula –
mediálně uložený vkleslý
okrsek).
nervový systém těla – koncový mozek
nervový systém těla – příklad funkční vazby
při řízení pohybu
nervový systém těla – mozkové komory a pleny
Uvnitř mozky jsou čtyři mozkové
komory (ventriculli encephali), které
jsou vyplněny mozkomíšním mokem
(likvor).
Na povrchu je mozek kryt třemi
plenami (meninges):
a)  měkká mozková plena neboli
omozečnice (pia mater)
b)  pavučnice (arachnoidea mater)
c)  tvrdá plena (dura mater)
Mezi měkkou plenou
a pavučnicí je subarachnoideální
prostor (spatinum
subarachnoideum) – zde cirkuluje
likvor – a mezi pavučnicí a tvrdou
plenou je subdurální prostor
(spatinum subdurale).
Likvor – vzniká ultrafiltrací cévních
choroidálních pletení uvnitř komor a vstřebává
se do žilních splavů. Dura mater
srůstá s periostem lebečních kostí. Její
duplikatura vytváří žilní splavy (sinus durae
matris). Dalšími duplikaturami dura mater
jsou např. falx cerebri mezi hemisférami
koncového (velkého) mozku nebo oddělení
mozečku od koncového mozku, tj.
tentorium cerebelli (tentorium = napjatá
blána).
nervový systém těla – páteřní mícha
Páteřní mícha (medulla spinaslis) – je podlouhlý, na řezu oválný provazec nervové tkáně, který je
uložený v páteřním kanálu (canalis vertebralis) v kostěném obalu (páteř – columna vertebtalis).
Kraniálně přechází do prodloužené míchy a kaudálně končí slepě nad L2 (conus medularis), kde se
definitivně rozpadá na jednotlivé míšní nervy, a dále pokračuje jen jako fillum terminale (de facto
vazivo z pia mater). Uprostřed je centrální kanálek (canalis centralis), který je vyplněný likvorem.
nervový systém těla – stavba míšního nervu
Pro pochopení hlavových nervů je nezbytná znalost stavby míšních nervů. Z páteře vystupuje 31 až 33 párů
míšních nervů, 8 krčních (C1 – C8), 12 hrudních (Th1 – Th12), 5 bederních ( (L1 a L5), 5 křížových (S1 – S5), 1 až 3
kostrční (Co1 – Co3).
Míšní nerv (nervus spinalis) vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Ventrální (přední) kořeny jsou motorické
a dorzální (zadní) senzorické. Míšní nerv vystupuje otvorem (foramen intervertebrale) na laterální straně mezi dvěma sousedícími
obratli. Výjimkami jsou výstup prvních krčního nervu – ten vystupuje mezi kostí týlní a C1 a kostrční nervy (Co). Po výstupu vydává
nerv pět základních větví – ramus meningeus, ramus communicans albus et griseus, ramus ventralis - ventrolaterální oblast vč.
příčně pruhované svaloviny (hypaxiální svalstvo), ramus dorsalis – dorzální oblast vč. epaxiální svaloviny.
nervový systém těla – autonomní nervový systém
Autonomní nervový systém
(vegetativní) – součást PNS,
který nejsme schopni ovládat
vůlí.
Pars sympatica – systém
thorakolumbální (C8 – L2).
Vlastnosti: příprava
organizmu k obraně, útoku,
útěku, zvyšuje TK, TF,
rozšiřuje koronární tepny
a bronchy, snižuje činnost
trávicího systému, rozšiřuje
zorničky (mydriáza), snižuje
sekreci slin.
Pars parasympathica –
systém kraniosakrální
(hlavové nervy + S2 – S4).
Vlastnosti: udržuje
organizmus v klidu při
odpočinku a trávení, snižuje
TK, TF, zužuje koronární
tepny a bronchy, zvyšuje
činnost trávicího systému,
zužuje zorničky (mióza,
zvyšuje sekreci slin
Sympatická nervová vlákna končetin probíhají společně s tepnami.
nervový systém těla – autonomní nervový systém
Pregangliové synapse sympatiku
i parasympatiku jsou cholinergní
(jako neurotransmiter funguje
a c e t y l c h o l i n ) , s t e j n ě j a k o
p o s t g a n g l i o v á s y n a p s e
parasympatiku.
Všechny postgangliové synapse
s y m p a t i k u j s o u a d r e n e r g n í
(neurotransmiterem je noradrenalin)
s výjimkou těch na potních žlázách,
které jsou cholinergní. Na synapsích
s y m p a t i k u ú č i n k u j e i ř a d a
kotransmiterů, jako např. ATP.
Neurotransmitery působí jen při
navázání na specifické postsynaptické
receptory, jichž je mnoho skupin
a podskupin.
Poznámka: Odlišnost nežádoucích účinků
heroinu (diacetylmorfinu) a pervitinu
(metamfetaminu) a patrná i ve skutečnosti,
že opiáty způsobí miózu, snížení TK a TF,
ale i zácpu, zatímco amfetaminy zvýšení TK
a TF a mydriázu.
nervový systém těla – autonomní nervový systém
Hlavové nervy
Hlavové nervy (nervi craniales) – náleží k PNS. Zahrnují 12 párů nervů, které se označují římskými
číslicemi. Nově k nim byl zařazen také málo významný nervus terminalis n. 0.
Z hlediska orofaciální oblasti nejsou zásadní větve nervus vestibulocochlearis (VIII.) některé větve
nervus vagus (X.)
Hlavové nervy můžeme dělit dle senzorické a motorické funkce:
a)  čistě senzorické – n. I. (čich), n. II. (zrak), n. VIII (sluch, rovnováha)
b)  čistě motorické – n. IV. , VI., XI., XII.
c)  smíšené – n. VII., IX., X.
Čistě okohybné nervy jsou: n. III., IV., VI.
Postranní smíšený nervový systém: n. IX., X., XI. – vystupují z mozkového kmene po stranách
prodloužené míchy. Prostupují lebeční bazí skrze formane jugulare.
Inervace svalů obličeje: všechny mimické svaly jsou inervovány z n. VII., žvýkací svaly inervuje třetí
větev n. V. (nervus mandibularis).
Hlavové nervy
I. Nervus olfactorius - v bázi lebeční prochází skrz lamina cribrosa ossis ethmoidalis.
II. Nervus opticus - v bázi lebeční prochází skrz canalis opticus spolu s a. opthalmica.
III. Nervus oculomotorius - v bázi lebeční prochází skrz fissura orbitalis superior.
IV. Nervus trochlearis - v bázi lebeční prochází skrz fissura orbitalis superior.
V. Nervus trigeminus
V/1 Nervus ophtalmicus - v bázi lebeční prochází skrz fissura orbitalis superior.
V/2 Nervus maxillaris - v bázi lebeční prochází skrz foramen rotundum do fossa pterygopallatina.
V/3 Nervus mandibularis - v bázi lebeční prochází skrz foramen ovale.
VI. Nervus abducens - v bázi lebeční prochází skrz fissura orbitalis superior.
VII. Nervus facialis - v bázi lebeční prochází skrz meatus acusticus internus, dále foramen
stylomastoideum.
VIII. Nervus vestibulocochlearis - z báze lebeční nevybíhá, zůstane v meatus acusticus internus.
IX. Nervus glossopharyngeus - - v bázi lebeční prochází skrz foramen jugulare.
X. Nervus vagus - v bázi lebeční prochází skrz foramen jugulare.
XI. Nervus accessorius - v bázi lebeční prochází skrz foramen jugulare.
XII. Nervus hypoglossus - v bázi lebeční prochází skrz canalis hypoglossi.
Hlavové nervy
Hlavové nervy