LÉKAŘSKÁ FAKULTA MU V BRNĚ KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE A ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ KRIZOVÝ MANAGEMENT Krize, krizová situace ¨Krize – vyhrocení nebo vznik problémové situace, kterou není možné řešit dosavadními postupy. ¨Krizová situace – mimořádná událost, , při níž dochází k vyhlášení některého z krizových stavů, jako je stav nebezpečí, stav ohrožení, nouzový nebo válečný stav. ¨5 fází: -předkrizová situace, -varovné období, -série tísňových událostí, -přechodný stav, -pokrizová fáze. - Druhy krizových situací ¨Nevojenské: -stav nebezpečí, -nouzový stav. - ¨Vojenské: -stav ohrožení státu, -válečný stav. Krizový management ¨Soubor specifických přístupů, metod a nástrojů využívaných řídícími pracovníky k zajištění funkčnosti subjektu za podmínek působení nepříznivých vlivů vyvolaných eskalací hrozeb určitého typu. (Antušák, 2009) ¨ ¨Proces, jehož cílem je vyvést objekt zasažený krizí z krizového stavu. (Zuzák, Königová, 2009) ¨ ¨Velmi důležité je krizové plánování. Krizové zákony a orgány krizového řízení ¨ ¨Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a jeho novelizace zákon č. 118/2011 Sb. ¨ ¨Další legislativa: -krizová legislativa, -správní legislativa, -odvětvová a speciální legislativa. Krizové řízení MZ ČR ¨Orgán krizového řízení – pracoviště krizového řízení, krizový štáb, zpracovaný krizový plán. ¨ ¨Rozšíření pravomoci MZ ČR v době krize. ¨ ¨Na úrovni řízení a správy státu – odbor krizového řízení – bezpečnostní rady, krizové štáby. Krizové řízení ve zdravotnictví ¨Standardní fce systému zdravotnictví – nastavena na zvládání mimořádných událostí do 2.stupně poplachu IZS, bez použití havarijních plánů, ale s použitím plánů traumatologických. ¨ ¨Připravenost na mimořádné události v rozsahu hromadného neštěstí – uskutečňuje se v rámci IZS bez vyhlášení stavu krize, za použití havarijních plánů, ale bez uplatnění krizových opatření. Krizové řízení ve zdravotnictví ¨Připravenost na krizové situace s vyhlášením stavu krize – použití krizových opatření a plánů včetně nouzového hospodářství. ¨Připravenost na ohrožení státu spojené s vojenských ohrožením - použití obranných plánů a systému hospodářské mobilizace. ¨ Traumateam ¨Mobilní posilový zdravotnický útvar, poskytuje chirurgickou, traumatologickou, resuscitační péči a pomoc popáleninových úrazech na místě hromadného neštěstí. ¨Od r. 2000, zřízen při FN Brno. ¨Humanitární pomoc. ¨Zdravotní péče v rozsahu plného chirurgického ošetření, včetně péče resuscitační, předoperační a krátkodobé pooperační pro všechny zraněné. Psychologická intervence ¨Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví – analýza krizové připravenosti resortu. ¨Velká pozornost věnována péči o lidské zdroje – poskytování psychosociální pomoci. ¨Postupy poskytování psychosociální intervenční služby zasahujícím zdravotníkům. ¨Podmínky pro odbornou přípravu poskytování této služby v systému postgraduálního vzdělávání. ¨ Humanitární pomoc ¨Forma zapojení se do mezinárodních záchranných operací. ¨Má několik forem: -záchranářská pomoc, -materiální pomoc, -finanční pomoc, -poradenská a technická pomoc, -kombinovaná pomoc. Antidota ¨Dostupnost antidot na různých úrovních zdravotnického záchranného řetězce. ¨Některá jsou specifická a nejdou běžně dostupná – MZ ČR každoročně pořizuje jejich zásobu. ¨Tato uložena v Toxikologickém informačním středisku VFN v Praze a ve FN Olomouc. Management rizik ve zdravotnictví ¨Riziko – kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a stupně negativního dopadu jevu na výstup procesu. ¨Je to ucelená proaktivní strategie směřující k ochraně majetku, dobré pověsti nemocnice a k ochraně pacientů, návštěv a zaměstnanců před případnými škodami nebo poškozením zdraví. ¨Manažer rizik. Řízení rizik v ošetřovatelství ¨Nejčastější systémové a osobní příčiny pochybení a omylů: -nedostatečná orientace nových pracovníků, -nedostatečná nebo nevhodná komunikace, -nedostatečná informovanost, -nedostatečná supervize/dohled, -nezajištění bezpečí pacienta, nepozornost v důsledku narušení soustředění. ¨Až 19% medikační omyly, dále neposkytnutí důležité včasné péče a provádění procedur bez dostatečných znalostí a dovedností. Hlášení a prevence nežádoucích událostí ¨Nemocnice musí mít správně definována nežádoucí události, vytvořené protokoly k jejich prevenci a hlášení. ¨Zajištění ochrany osoby, která tuto událost hlásí před postihem. ¨Vedení systému hlášení, který je přístupný. ¨Mají vliv na kvalitu poskytované péče, je třeba co nejrychleji zjistit, proč se některé události opakují a zajistit prevenci dalšího opakování. Zdroj ¨Plevová a kol. Management v ošetřovatelství. Praha. Grada 2012. ISBN 978-80-247-3871-0