PSYCHOTERAPIE Sylvie Fedorová Co je to psychoterapie? •Léčebné působení na druhého člověka (skupinu osob) převáženě psychologickými prostředky za účelem zmírnění nebo odstranění prožívaných psychických obtíží. • Kdo může provádět psychoterapii? •Kvalifikovaná osoba – psychoterapeut •psycholog nebo lékař s příslušným vzděláním •= specializované akreditované vzdělání (psychoterapeutický výcvik), minimálně 5-letý s předepsaným počtem hodin sebezkušenosti, teorie a supervize • •Další profese (nejčastěji při týmové práci): •zdravotní sestry, pedagogové, soc. pracovníci aj. •některé výcviky nevyžadují VŠ vzdělání • Kde se psychoterapie provádí? •Zdravotnické zařízení: •psychologické/psychiatrické ambulance •nemocnice, léčebny • •Terapeutické pracoviště: •komunity •terapeutická centra • •Soukromá praxe • Formy psychoterapie •Individuální psychoterapie • •Skupinová psychoterapie • - svépomocné skupiny • - párová terapie • - rodinná psychoterapie • - terapeutická komunita • Formy psychoterapie •Krizová intervence •Podpůrná psychoterapie •Systematická dlouhodobá individuální psychoterapie Cíle psychoterapie: •Obecný cíl: obnova zdraví • -základní hlediska „funkční normy“: a)správné poznávání a hodnocení skutečnosti b)citová vyrovnanost c)výkonnost odpovídající skutečným možnostem d)společenská přizpůsobivost • Cíle psychoterapie: a)odstranění chorobných příznaků (=symptomatická terapie) b) b)reedukace, resocializace, reorganizace, restrukturalizace, rozvoj či integrace pacientovy osobnosti (=restrukturující terapie) • Terapeutické prostředky •Léčebné působení na druhého člověka (skupinu osob) převáženě psychologickými (terapeutickými) prostředky za účelem zmírnění nebo odstranění prožívaných psychických obtíží. • Terapeutické prostředky •Komunikační •Vztahové • • •Komunikační: •rozhovor, mlčení, neverbální chování, podněcování afektivních reakcí, interpretace, konfrontace, zrcadlení, edukace, učení, vztahy a interakce ve skupině a jiné • Terapeutické prostředky •Vztahové: •terapeutický vztah • •- nejdůležitější faktor ovlivňující úspěch terapie Zaměření terapeutické práce •Psychoterapeutický proces může být zaměřen na: a)mimovědomé duševní děje b)vědomé pochody c)vnější projevy jedince d)společenské vztahy a procesy e)tělesné funkce Historie psychoterapie •od počátku 20. století (rozvoj psychologie a psychologických léčebných postupu) postupně i rozvoj psychoterapie •zpočátku silně svázána s lékařskou praxí •později samostatným nezávislým oborem •rozvoj především v Evropě a USA Historie psychoterapie •psychologové začali klást důraz na různé aspekty lidského myšlení a jednání, k nimž vytvářeli nové teorie a vypracovávali postupy, jak s klientem nejlépe pracovat • •za necelých 100 let existence tak vznikla řada různých psychoterapeutických přístupů, které se často velmi liší a často se liší i jejich účinnost při řešení rozličných druhů problémů • Směry psychoterapie •Hlubinná psychoterapie (Psychoanalýza, Adlerovská psychoterapie, Jungovská psychoterapie) •Dynamická a interpersonální psychoterapie •Rogerovská psychoterapie •Kognitivně-behaviorální terapie •Komunikační terapie •Gestalt terapie •Existenciální a humanistická psychoterapie (Logoterapie; Daseinanalýza; Humanistická psychoterapie) •Eklektická a integrativní pojetí psychoterapie •Ostatní směry psychoterapie (Transpersonální atd.) • Vlivné směry •Psychoanalýza •Dynamická psychoterapie •Kognitivně-behaviorální terapie •Gestalt terapie •Humanistická psychoterapie Psychoanalýza •založená Sigmundem Freudem, označována jako 1. vídeňská škola psychoterapie •význam nevědomých duševních procesů, důležitost snů, jakožto „královské cesty do nevědomí“ •obranné mechanismy, intrapsychické konflikty •běžné jevy v každodenním lidském chování jako jsou přeřeknutí či zapomínání jmen •nový náhled na osobnost, mnoho problémů a témat, které do té doby nebyly řešeny či se jim nedostávalo uceleného systému •pozornost na téma dětské sexuality a sexuality vůbec •terapeut je neosobní a málo otevřený, je „čistým projekčním plátnem“ Dynamická psychoterapie •nevědomá psychická činnost a intrapsychické konflikty •porozumění subjektivně významným momentům z klientova života a jejich případné souvislosti s jeho aktuálními obtížemi •důraz na bezpečnou, nenásilnou podporu sebepoznávání klienta, což samo o sobě přispívá k posilování jeho schopností řešit svou situaci vlastními silami •ve skupinové, párové a rodinné terapii se navíc k podpoření kvalitativního růstu osobnosti zúčastněných využívá léčebného potenciálu tzv. skupinové dynamiky • •(=veškeré dění a interakce, které mezi klienty během sezení probíhají, možnost identifikovat se s druhými, učit se z jich zkušenosti, v bezpečné situaci s nimi vstupovat do konfliktu či vyjadřovat nesouhlas apod.) • Kognitivně – behaviorální terapie •krátkodobá, strukturovaná psychoterapie •zaměřuje se na řešení konkrétních problémů a potíží, na dosahování specifických, předem stanovených cílů pomocí řady psychologických metod •klient se těmto metodám za podpory terapeuta aktivně učí, aby byl po skončení terapie schopen tyto metody používat samostatně •KBT se zaměřuje primárně na pozorovatelné chování a na vědomé psychické procesy •cílem KBT je soběstačnost klienta • Gestalt psychoterapie •zaměřuje se na zvyšování uvědomění klienta o jeho prožívání a chování a tím vede klienta k tomu, aby sám sobě lépe porozuměl •věnuje pozornost právě probíhajícímu prožívání a sebevyjádření klienta v terapeutické situaci, •podporuje klienta v přijetí vlastní zodpovědnosti za své myšlenky, emoce a činy •terapeut pracuje nedirektivně (s klientem nejedná z pozice autority, která by určovala, co je třeba udělat, nabízí klientovi prostor pro bezpečné a autentické lidské setkání, které podpoří hlubší kontakt klienta s vlastním prožíváním a nabídne mu tak příležitost k osobnímu růstu) • Humanistická psychoterapie: Rogersovská psychoterapie •jedinci disponují potencemi sebeporozumění a proměny vlastního sebepojetí a postojů, tyto možnosti mohou být využity v atmosféře podporujících psychologických vztahů • •vytvořit takovou atmosféru je v kompetenci terapeuta, splnit základní podmínky terapeutického vztahu: 1)kongruenci 2)bezpodmínečné pozitivní přijetí 3)empatické porozumění • •základní vztahová nabídka vede ke změnám v osobnosti klienta a v jeho chování a k ústupu zdravotních obtíží Účinnost psychoterapie •na začátku terapie klient za pomoci terapeuta definuje aktuální problém – tzv. zakázku či kontrakt •formuje si tak reálná očekávání, která mohou redukovat klientovy problémy, a tak se také psychoterapie sama stává účinnější •klient v průběhu procesu terapie může být i dočasně zhoršen •bývá to známkou nastupujících změn, které motivují klienta k práci na sobě •pro posouzení efektu terapie důležitý konečný výsledek, ke kterému je potřeba se trpělivě dopracovat Proměnné ovlivňující účinnost •psychoterapeutická metoda, použité techniky •osobnost terapeuta •osobnost klienta •terapeutický vztah, který se mezi nimi vyvíjí •mimoterapeutické faktory • • •prokazatelně účinnou složkou je tzv. terapeutické spojenectví a empatie (= vcítění se do pocitů klienta, aniž by terapeut ztrácel potřebný odstup a kontakt sám se sebou) • Terapeutické spojenectví •spolupráce na vymezených cílech a potřebách •může být v průběhu léčby pozměňován tak, aby klient i terapeut vždy aktuálně věděli, na čem realisticky spolupracují (obvyklé, že se klientem označované potíže mohou postupem léčby proměňovat) • •psychoterapeut je vázán mlčenlivostí a klientova sdělení jsou považována za důvěrná (výjimkou povinné mlčenlivosti terapeuta je oznamovací povinnost trestného činu) • Časový průběh terapie •V závislosti na potřebách klienta a doporučení terapeuta je psychoterapie léčbou: •krátkodobou (do 3 měsíců) •střednědobou (od 3 do 6 měsíců) •nebo dlouhodobou (déle než 6 měsíců) – viditelný efekt • •doporučovaná frekvence sezení je jednou týdně Děkuji za pozornost