NOZOKOMIÁlNÍ INFEKCE
KARIM FN BRNO Bohunice
Nozokomiální infekce -
definice
 HAI (hospital-acquired infection)
 infekce získaná v souvislosti s
hospitalizací, která nebyla přítomna ani
nebyla v inkubační době při přijetí
(vyskytly se za více než 48 hodin od
přijetí na příslušné oddělení).
Komunitní x nozokomiální
infekce
 Komunitní infekce – vzniklé bez
souvislosti s hospitalizací (do 48 hod)
 Nozokomiální infekce vždy v souvislosti
s hospitalizací
Endogenní x exogenní NI
 Endogenní
- pochází z mikrobiálního rezervoáru
nemocného
- závisí na momentální ekologii přirozené
flóry (primárně osídlující – potenciálně patogenní
mikroorganismy, které jsou součástí pacientovi
mikroflóry nebo sekundárně osidlující –
mikroorganismy, které před vznikem infekce
kolonizovaly pacientův GIT)
Endogenní x exogenní NI
 Exogenní
- infekční agens je ze zdroje mimo
mikrobiální rezervoár nemocného
- přenos zejm. rukama, přístroji,
pomůckami
- významným zdrojem – sám personál
ICU
Kolonizace x infekce
 Kolonizace – mikrobiologický pojem,
přítomnost množících se
mikroorganismů bez reakce hostitele
nebo známek infekce
 Infekce – zánětlivá odpověď na
přítomnost mikroorganismů nebo jejich
invaze do sterilních tkání (za
normálních podmínek)
Kolonizace x infekce
 Příznaky infekce:
celkové – SIRS, laboratorní známky
lokální – např. purulentní sputum,
lokalizovaný erytém, bolest, otok,
přítomnost hnisu
Klasifikace infekcí podle
časového kritéria
 Infekce do 48 hodin – komunitní
 Časné infekce – mezi 3. - 5. dnem
hospitalizace – etiologicky se většinou
překrývají s komunitními infekcemi
 Pozdní infekce – od 5. dne výše,
původci bývají nosokomiální patogeny
Hlavní faktory ovlivňující
epidemiologii NI na ARO/JIP
 Délka hospitalizace
 Agresivita invazívní léčby – UPV,
intravaskulární katetry, sondy, poloha
 Orgánová dysfunkce – vysoký věk, renální
selhání, stav imunosuprese, rány, popáleniny,
přítomnost šoku
 Farmakoterapie – ATB, kortikosteroidy,
imunosupresiva, parenterální výživa, inhibice
žaludeční kyseliny
Nejčastější nozokomiální
infekce
 Ventilátorová pneumonie (VAP)
 Katetrové infekce
 Sinusitis a tracheobronchitis
 Ranné infekce
 Terciární peritonitis a jiné intraabdominální infekce
(infikovaná pankreatická nekrosa, abscesy…)
 Postantibiotická kolitis (Clostridium difficile)
 Močové infekce
 Akalkulózní cholecystitis
 Primární G- bakterémie
 Endokarditis, artritis, meningitis…
Ventilátorová pneumonie, VAP
 Časná (2. – 4. den) a pozdní (≥ 5 dní pobytu na
JIP) VAP
 Diagnostická kritéria:
 Nový nebo progredující infiltrát plus ≥ 2 z
následujícího:
- horečka
- leukocytosa nebo leukopenie
- purulentní sputum
 Invasivní diagnostické procedury – bronchoalveolární
laváž (BAL) a „protected specimen brush“ (PSB)
Katetrové infekce - CRBSI
 Centrální žilní > periferní > arteriální katetry
 Klinická kritéria:
- horečka
- katétr je zaveden ≥ 3 dny
- lokální příznaky infekce
- pozitivní hemokultury odebrané z cévního
vstupu a periferní krve ve stejný čas
Profylaxe NI - obecné
 Mytí a dezinfekce rukou
 Ochranné rukavice, ochranné zástěry
 Přiměřená izolace pacientů
 Pomůcky jen pro 1 nemocného
(fonendoskopy, teploměry…)
 Architektura jednotky intenzivní péče
 Dostatečné personální zabezpečení
Profylaxe NI - pneumonie
 Vyhnout se intubaci – neinvazivní
ventilace, pokud indikována a zvládána
 Aspirace subglotického prostoru,
důsledná hygiena dutiny ústní
 Zvýšená poloha horní poloviny těla
 Enterální nutrice
 Profylaxe stresového vředu pouze v
indikovaných případech
Profylaxe NI - pneumonie
 Selektivní dekontaminace trávícího
traktu
 Zkrácení doby na UPV
 Aplikace protokolů týkajících se
ukončování umělé plicní ventilace
Prevence katetrových infekcí
 Volba místa vstupu – vena
subclavia < vena jugularis interna
< vena femoralis
 Tunelované katetry
 Katetry potažené antimikrobiální
látkou
 Pomoc ultrazvuku při kanylaci
Prevence katetrových infekcí
 Aseptická technika :
- důsledná hygiena rukou
- sterilní bariérové pomůcky
- desinfekce kůže
- asistující sestra kontrolující postup
 Péče o katetr, časné odstranění
intravaskulárních vstupů
 Parenterální nutrice jen po nezbytně
nutnou dobu
Co zvážit před podáním
antibiotik ?
 Farmakodynamiku a farmakokinetiku léčiva
- penetraci antibiotika do tkání
- baktericidní x bakteriostatická antibiotika
- time-dependent killing ( β-laktamy a glykopeptidy)
- concentration-dependent killing (aminoglykosidy a
fluorochinolony)
- post-antibiotický efect
 Lokální protokoly pro iniciální ATB terapii
 Kontrolu zdroje u konkrétních infekcí ( abscesy… )
Zhodnocení iniciálního
managementu
 Otázky :
Je ATB terapie vůbec nutná ? ( den 2-3 )
Měl bych změnit iniciální strategii ? ( kdykoliv)
Byla léčba úspěšná ( měl bych vysadit ATB ) ?
 Délka antibiotické terapie :
- neexistuje žádná standardní doba podávání
- faktory vztahující se na pacienta ( imunitní stav,
orgánová dysfunkce … )
- vlastnosti patogena ( virulence, místo infekce … )
( den 7-10 )
Pravidla týkající se použití
antibiotik
 U septických pacientů musí být ATB nasazena bez
prodlení ( do 3 hodin )
 Multiresistentní paotgeny se nepředpokládají u
pacientů bez předchozího kontaktu s antibiotiky
 Měla by být zvažována pouze antibiotika, která
nebyla použita v předchozích 2 týdnech
 Antibiotická léčba by měla být modifikována ( a
případně deeskalována ) dle mikrobiologických
nálezů
 Použít kombinaci ATB tam, kde je potřeba
 Prodlužování ATB terapie nevede k prevenci
rekurence infekce