Přednáška 4+5 • •dentin – mikrosk. stavba •druhy dentinu •klinický význam dentinu •zubní dřeň – mikrosk. stavba •dentinopulpární komplex •věkové změny v dřeni • No need for cheap tooth whitening, Poly(P) a complete tooth whiten solution without any other teeth whitening procedures needed. prevence Přednáška 5 • •cement – mikrosk. stavba •hypercementóza •klinický význam cementu •alveolární výběžek – mikrosk. stavba – klin. aspekty jeho přestavby •temporomandibulární kloub No need for cheap tooth whitening, Poly(P) a complete tooth whiten solution without any other teeth whitening procedures needed. prevence Dentin (zubovina, substantia eburnea) » • • hlavní podkladová tkáň zubu fyzikální vlastnosti: -slabě nažloutlá barva (slonová kost) -tvrdší než kost a cement, ale měkčí než sklovina -pružný a propustný (propustnost klesá s věkem) 002 Dentin •dentin je bezcévná mineralizovaná tkáň •Histol. stavba: anorganická složka [Ca10(PO4)6(OH)2 aj.] • organická složka: • buňky – odontoblasty + • produkují kolagenní vlákna • (kolagen I) + amorfní hmotu • •Uspořádání: •Odontoblasty – mimo dentin, na periferii pulpy •Tomesova vlákna (výběžky odontoblastů) – v dentinu (tzv. dentinové kanálky) dentin Predentin Odontoblasty polarizované buňky ! + dentin Figure 1  Cross-sectional view of dentinal tubules. Dentin Predentin Odontoblasty (ve dřeni) Sklovina Dentin Pulpa Hranice mezi predentinem a pulpou Zub – kořen HP_img6-14-13zub Tomesova vrstva zrnitá Predentin odontoblasty Cement Periodontium Dentin Pulpa 65 Kalcisferity Mineralizovaná globulární ložiska v predentinu – jejich fúzí vzniká dentin •Tomesova vlákna probíhají v dentinových kanálcích (e radiální žíhání) •peritubulární a intertubulární dentin •predentin (nekalcifikuje, měkký, na HE preparátech růžový) •Tomesova vrstva zrnitá a Czermakovy lakuny (nepravidelně mineralizovaný dentin) cotced background17 Intertubulární dentin Peritubulární dentin - tvrdší Tomesovo vlákno • •Kanálky •- konvexita prvního (1) ohybu směřuje k hrotu kořene a nachází se blíže dřeňové dutiny, •- konvexita druhého (2) ohybu je obrácena ke korunce a leží blíže vnějšího povrchu dentinu cotced 1 2 oc79 Zub - výbrus cement sklovina dentin mezi stěnou kanálku a Tomesovým vláknem je periodontoblastický prostor, obsahuje mukopolysacharidový materiál - Neumannovu pochvu Figure_08-20 Dentinová matrix - svazky kolagenních vláken (kolagen I) probíhají rovnoběžně s povrchem zubu (kolmo na průběh dentinových kanálků) - interfibrilární matrix je impregnovaná krystalky hydroxylapatitu Periodontoblastický prostor (šipky) •Inkrementální linie •-vznikají postupným ukládáním a mineralizací dentinu •(na výbrusech - tenké linie rovnoběžné s dřeňovou dutinou) • •-linie von Ebnerovy – vzdálenost 4-8 µm – denní přírůstky org. matrix dentinu •-linie Owenovy - vzdálenost 15-30 µm – přírůstky za 4 denní interval, • • Figure_08-31 Figure 2 -linie neonatální Regionální rozdíly ve stavbě a složení dentinu Od periferie ke dřeni lze v dentinu rozlišit: Ø plášťový dentin Ø Ø interglobulární dentin (Czermakovy lakuny a Tomesova zrnitá vrstva) Ø cirkumpulpární dentin Ø Ø interdentin Ø Ø predentin 001 Plášťový dentin - prvně uložený dentin, tloušťka asi 30 mm - méně mineralizovaný, - kolagenní vlákna - kolmo k povrchu - obsahuje bohatě větvené konce dentinových tubulů s Tomesovými vlákny Interglobulární dentin - nepravidelně zvápenatělý dentin, v němž nedošlo k fúzi dentinových částic, tzv. kalcisféritů Figure_096 Figure_097 v korunce tzv. Czermakovy lakuny v oblasti kořene - Tomesova zrnitá vrstva oc93 cement zrnitá vrstva Tomesova dentin Zub - výbrus oc146 Cirkumpulpární dentin – podstatná část dentinu s pravidelně uspořádanými dentinovými kanálky Interdentin – přechodná zóna mezi cirkumpulpárním dentinem a predentinem, oblast kde začíná mineralizace predentinu Predentin - vrstva dentinu v blízkosti odontoblastů, u dočasných i trvalých zubů za normálních okolností nikdy nekalcifikuje Figure_069 005 interdentin cirkumpulpární typydentinu Vývojově, tj. podle ontogenetického stáří (tedy doby ukládání) se dentin dělí na: primární dentin – dentin vytvořený před ukončením vývoje zubního kořene sekundární dentin – dentin vytvořený po skončení dentinogeneze, tvoří se a ukládá po celý život, od primárního dentinu bývá oddělen výraznější inkrementální linií, v důsledku jeho tvorby se zmenšuje dřeňová dutina terciární dentin – vzniká jako odpověď na lokální dráždění (např. zubní kaz, zvýšený tlak při skusu, špatná adjustace korunky) reparativní nebo reaktivní dentin vytváří ložiska a rychle roste, dentinové kanálky mají nepravidelné uspořádání nebo mohou i chybět Figure_08-01 Skleróza dentinu (projev stárnutí) -Tomesova vlákna degenerují dentinové kanálky obliterují -sklerotický dentin ztrácí lesk, má jantarovou barvu a je více odolný vůči zubnímu kazu Dentin a vztah k ostatním tkáním zubu dentinosklovinná hranice: dentinocementové rozhraní: rovná hranice mezi plášťovým dentinem a primárním cementem Figure_07-37 Dentin je bezcévná tkáň - výživa odontoblastů z kapilár subodontoblastické sítě kapilár ve dřeni senzitivitu dentinu zajišťují jemná nervová vlákna, která pocházejí ze subodontoblastické pleteně (plexus Raschkowi) a pronikají mezi odontoblasty a podél Tomesových vláken do dentinových tubulů zvláštností dentinu je, že po léta přetrvává i po zničení odontoblastů – využití: zuby s destruovanou zubní dření i odontoblasty zůstávají v zubním oblouku a mohou být využity v záchovné stomatologii Cut image Cut image ZUBNÍ PULPA •Mikroskopická stavba zubní dřeně, věkové změny a funkce - má význam pro vitalitu dentinu a výživu odontoblastů - je ektomezenchymového původu - vyplňuje cavitas a radix dentis - podobá se rosolovitému vazivu: buňky: fibroblasty, histiocyty, plazmatické buňky a vycestovalé bílé krvinky fibrilární složka: kolagenní a retikulární vlákna amorfní hmota: glykosaminoglykany, glykoproteiny a proteoglykany, podmiňuje želatinózní konzistenci zubní dřeně pulpa_cevy Cévní a nervové zásobení pulpy velmi bohaté (zvláště v mladém věku) cévy probíhají podélně středem pulpy a bohatě se větví v terminální kapilární sítě pod odontoblasty mízní oběh začíná mízními kapilárami, které se spojují v malé lymfatické cévy, opouštějící zubní dřeň společně s cévami krevními a nervovými vlákny skrze foramen apicis radicis dentis foramen apicis radicis dentis Figure_072 inervace – 2 druhy vláken myelinizovaná a nemyelinizovaná myelinizovaná nervová vlákna se v zubní dřeni bohatě větví - plexus subodontoblasticus Raschkowi vlákna se zakončují hlavně na tělech odontoblastů, ale část jich pokračuje do predentinu a dentinových kanálků nemyelinizovaná nervová vlákna inervují krevní cévy v zubní pulpě oc108 oc109 Pulpa zubní odontoblasty myelinizovaná nervová vlákna cévy Cut image digestivedentin.jpg dentin image by lovesthesunset odontoblasty + výběžky (Tomesova vlákna) pulpa dentin 1 Věkové změny pulpy zubní: maximum rozvoje bezprostředně po prořezání – rosolovité vazivo s věkem se mění její složení i objem změny ve skladbě dřeně: chemické složení amorfní hmoty základní, úbytek buněk, přibývání vláken – připomíná husté kolagenní vazivo úbytek objemu pulpy a zužování dutiny i kořenového kanálku – ukládáním sekundárního a terciárního dentinu a dentikulů Přednáška 5 • •cement – mikrosk. stavba •hypercementóza •klinický význam cementu •alveolární výběžek – mikrosk. stavba – klin. aspekty jeho přestavby •temporomandibulární kloub No need for cheap tooth whitening, Poly(P) a complete tooth whiten solution without any other teeth whitening procedures needed. prevence Kostní buňky •Osteocyty •udržují vitalitu kostní matrix, •v lakunách, •výběžky v kanálcích • (canaliculi ossium) osteocyt v lakuně lemelozní kost lakuna kanálek Kostní matrix (mezibuněčná hmota) •obsahuje kolagenní vlákna a amorfní hmotu (osteoid) •pevnost matrix je způsobena uspořádáním kolagenních vláken v lamelách a tvrdost podmiňuje obsah anorganických solí (hydroxylapatit), které se ukládají na kolagenní vlákna. anorganická složka - krystaly hydroxylapatitu, podstatně menší než ve sklovině, rozloženy mezi kolagenními vlákny organická složka: 90 % - kolagen typu I (III , V) 8 % - proteoglykany (s chondroitinsulfátem), 2 % - fosfolipidy Mikroskopická stavba odontoblasty + zvápenatělá mezibuněčná hmota - dentinová matrix Odontoblasty s výběžky buňky leží na rozhraní mezi dentinem a pulpou, mají válcový tvar, uloženy v jedné vrstvě (s výjimkou korunky - vyšší a v několika vrstvách), buňky jsou výrazně polarizované - jádro s organelami v bazální třetině, v apexech sekreční zrna a mikrofilamenta apexy spojeny dezmosomy a nad jejich úrovní buňky přecházejí v tenké výběžky - Tomesova vlákna wk9cs1im4 pulpa_stavba Zubní pulpa vitalita zuboviny- výživa odontoblastů na periferii podobná rosolovitému vazivu + cévy a nervy background23 Owen contourlines Přednáška 5 • •cement – mikrosk. stavba •hypercementóza •klinický význam cementu •alveolární výběžek – mikrosk. stavba – klin. aspekty jeho přestavby •temporomandibulární kloub No need for cheap tooth whitening, Poly(P) a complete tooth whiten solution without any other teeth whitening procedures needed. prevence Trávící systém I - 20 Zub - schéma Zub: cement anorg. složka 60 % + org. složka (buňky- cementocyty kolagenní vlákna- kolagen I, mezibuněčná hmota) cementum Cement je tvrdší než kost, měkčí než dentin, kryje kořen zubu Zub – kořen HP_img6-14-13zub Tomesova vrstva zrnitá Predentin odontoblasty Cement Periodontium Dentin Cement (cementum, substantia ossea) - zubní cement ≈ kostní tkáň vláknitého typu světle žlutý, matný, kryje krček a kořeny zubů - bezcévný, metabolická aktivita cementu je nižší než v kosti - vzniká apozicí - jsou na něm patrné inkrementální linie (přírůstky) 002 Figure_106 Mikroskopická stavba: Øcementocyty – buňky v lakunách a canaliculi ossium (viz kost) Øcementová matrix = mezibuněčná hmota: Figure_080 hydroxylapatit, kolagen I, glykosaminoglykany, a glykoproteiny kolagenní vlákna probíhají ve snopečcích, jejichž orientaci určují síly, které působí na zuby cement_rozlozeni (A) cement primární (acelulární) - je bez cementocytů, vzniká pomalu, buňky z něj vycestují, inkremementální čáry – tenké, rovnoměrné, husté v rozsahu celého zubního kořene, nasedá přímo na dentin tloušťka: 10 - 200 µm (B) cement sekundární (celulární) - obsahuje cementocyty, rychleji se tvoří, buňky v něm zůstávají, inkremementální čáry – širší, nepravidelné kryje apexy zubních kořenů tloušťka: až 500 µm Figure_106 Dentinocementová hranice – v rozsahu kořene rovná, méně zřetelná, možný kontakt dentinových a cementových kanálků - Cementosklovinná hranice – v oblasti krčku dentinocementová hranice hypercemet Fyziologická zvláštnost cementu minimální metabolická aktivita (na rozdíl od kostní tkáně) - nemá schopnost remodelace, opotřebovaný a odumřelý cement na kořeni trvale zůstává, při ortodontické modelaci postavení zubu dochází k přestavbě alveolární kosti, cement se podílí minimálně – remodelace alveolárního výběžku cementikly (aberantní cement) 0,5 mm velká ložiska cementu asi u 35 % zubů jejich původ není znám cementikly – + + – tah – formativní účinek tlak – rezorbční účinek cementikly hypercement Alveolární výběžek mandlf+k (lamelózní kompaktní kost) Stavbu alveolárního výběţku ovlivňuje řada faktorů -mastikační síly vznikající v souvislosti s rozmělňováním potravy; -síly vyvolané růstem a prořezáváním zubů; -extrakce zubů a ztráta antagonistů; -stav výživy; -hormonální vlivy; -během života se faktory různě mění a mají i různou dobu trvání; -kostní tkáň je velmi plastická a díky této vlastnosti se nové situaci přizpůsobí remodelací lůžek nebo celého výběžku. Klinický význam plasticity kostní tkáně na kostní tkáň lze působit i arteficiálními stimuly: -tah – formativní účinek -tlak – rezorbční účinek - Této schopnosti kostní tkáně se využívá v ortodoncii k opravě postavení zubů v zubních lůžkách ortodontickými aparáty a strojky. -není-li kost delší dobu adekvátně zatěžována, dochází v ní ke strukturním změnám to v horní i dolní čelisti i v processus alveolaris. - Ztráta antagonisty (trvá-li dlouho) vyvolá druhotně změny /„růst“/ v závěsném aparátu agonisty. Případné extrakce je třeba indikovat uvážlivě. Možností je náhrada (doplnění) chybějícího zubu. Left maxillary bone showing the alveolar process with three molars in place and the alveoli of the central incisor, lateral incisor, canine, and first and second premolars. Note the opening at the bottom of the canine alveolus, an opening that accommodates the nutrient blood and nerve supply to the tooth in life. Although they do not show up in the photograph, the other alveoli present the same arrangement. Alveolární výběžek podléhá neustálé remodelaci (osteoklasty, osteoblasty, osteocyty). Po ztrátě zubů dochází k jeho ústupu až vymizení. histo128a2_sm.jpg (5063 bytes) lamina cribriformis Leonardo da Vinci: Stařecká hlava Fig.2. Anatomical orienteers in the area of TMJ 1 – m. temporalis 2 – proc.condyloideus 3 – arcus zygomaticus 4 – proc. coronoideus 5 – proc. mastoideus 6 - mandibula 7 – m. masseter – retroartikulární Zenkerův polštář Temporomandibulární kloub TMK Složený kloub TMK screenshot_02 kloubní hlavice – malá, elipsovitá; pokrytá vazivovou chrupavkou kloubní jamka – ve spodině spánkové kosti; je krytá vazivovou chrupavkou; mezi jamkou a hlavicí je uložena vazivová ploténka (discus articularis), která dělí kloub na horní a dolní část kloubní pouzdro – je volné, umožňuje rozsáhlé pohyby kloubní hlavice vazy (ligamenta) – zpevňují a stabilizují kloub a omezují pohyb mandibuly zevní zvukovod Fig. 3. Inner structure of TMJ KLOUBNÍ ŠTĚRBINA PŘEPAŽENÁ DISKEM Retroartikulární plastický Zenkerův polštář •má význam pro funkci kloubu: -polštář tvoří tukové vazivo s množstvím žil -při depresi mandibuly (otvírání úst) se hlavice posunuje dopředu (1), žilní pleteň se plní krví (2) a polštář tak vyrovnává podtlak, který by jinak vznikl mezi zvukovodem (3) a hlavicí kloubu. 1 2 3 maxilla mandibula Hlavice mandibuly Zevní zvukovod Zenkerův polštář Kloubní štěrbina s diskem temporodiskální a diskomandibulární část Spánková kost s kloubní jamkou