SACHARIDY
• Vznikají v přírodě v buňkách fotoautotrofních
organismů asimilací vzdušného CO2 v přítomnosti
vody fotosyntézou
• Živina, která by měla být nejvíce zastoupená ve
stravě (55-60% denního energetického příjmu)
• Nejrychlejší zdroj energie (mozek, srdce, svaly)
• Dodají stejné množství energie jako bílkoviny
(17,2kJ)
• Není třeba se jich bát, pokud z nich budeme dobře
vybírat a volit vhodnou dobu pro konzumaci
Zdroje sacharidů
• obiloviny, pečivo, přílohy
• ovoce, zelenina
• mléko, mléčné výrobky
• ořechy, semena, luštěniny
• sladkosti, zákusky
Funkce sacharidů
• rychlý zdroj energie pro CNS, červené a bílé
krvinky
• krátkodobé nasycení (jednoduché cukry)
• brání - odbourávání bílkovin tělu vlastních
- rychlé oxidaci tuků
• glukóza - základní energetický substrát
každé buňky lidského těla
• ukládají se do zásoby ve formě glykogenu
(ve svalech, játrech), vystačí cca na 12-18h.
Rozdělení sacharidů
1) Monosacharidy - glukóza (glu) – hroznový cukr
(1 cukerná jednotka) - fruktóza (fru) – ovocný cukr
- galaktóza (gal)
2) Oligosacharidy - maltóza (glu)-klíčky obilovin, sladu
(2-10 cuker.jednotek) - sacharóza (glu + fru)- řepa,cuk. třtina
- javorový sirup
- laktóza (glu + gal) - mléko
3) Polysacharidy - stravitelné-škroby (glu) – zdroj energie
(více než 10 cuker.jed.) (obiloviny, brambory, luštěniny, zelenina)
- nestravitelné (vláknina) – viz níže
4) Složené (komplexní) sacharidy- obsahují i jiné sloučeniny
(peptidy, proteiny a lipidy)
VLÁKNINA
• chemicky rozsáhlá skupina látek patřících mezi
nestravitelné polysacharidy
• přirozená součást buněčných stěn rostlin
• není štěpitelná trávicími enzymy nacházejícími se
v zažívacím ústrojí člověka
• částečně trávena v tlustém střevě bakteriální mikroflórou
• doporučený příjem 25-30 g/ den
! Skutečný příjem je mezi 10-15g/den !
Druhy vlákniny
• rozpustná (bobtnající) - pektiny
- některé hemicelulózy
- inulin (artyčoky, topinambury,
čekanka, cibule, česnek)
- rostlinné gumy a slizy
• nerozpustná - lignin (otruby, semena ovoce-jahody, rybíz)
- celulóza
- některé hemicelulózy
• zelenina (5 porcí za den)
• ovoce (2 porce za den)
• obiloviny a pečivo (zvláště celozrnné), denně
• luštěniny, sójové maso, další výrobky ze sóji (2-3/týd.)
• ořechy a semínka(každý den v malém množství)
• houby
Množství vlákniny v ovoci a zelenině závisí
na obsahu vody
Zdroje vlákniny
Ovoce a zelenina g Kedlubna 2,7 Luštěniny g Miss FitEmco – celoz. 7,4
Ananas 1,9 Kiwi 3 Fazole vařená 3,1 Miss FitEmco–oves. kaše 5,7
Angrešt 3 Kukuřice cukrová 4,7 Hrách vařený 4,6 Otruby pšeničné 45
Avokádo 4,8 Květák 2,7 Sója naklíčená 2,6 Ovesné vločky 7,2
Banán 2 Lilek 2,3 Sója vařená 6,2 Pohanka 12,2
Borůvky 4,9 Maliny 6,4 Sójové maso Sojavita 12,9 Pšeničné klíčky 14
Brambory 3,2 Mandarinka 1,7 Ořechy a semena g Racio chlebíček rýžový 2,9
Brokolice 3 Meloun vodní 0,7 Arašídy 7,6 Raciolky – jablko,skořice 2,2
Broskev 2,2 Mrkev 3,5 Dýňová semena suš. 3,9 Rohlík bílý 4,5
Celer 3,4 Petržel 4 Lískové ořechy 8,7 Rohlík bílý mléčný slaný 2,6
Celer řapíkatý 1,1 Pomeranč 3 Lněné semínko 27,9 Rohlík celozrnný 9,7
Cibule 2,6 Rajčata 1,6 Mandle 11,9 Rohlík grahamový 6,2
Citrón 3,6 Rybíz černý 6,8 Obiloviny, mouka, pečivo g Rohlík karlovarský 2,2
Cuketa 1,1 Rybíz červený 5,4 Bábovka 1,9 Rýže bílá loupaná vař. 0,5
Červená řepa 2,5 Ryngle 2,7 Bageta 2,5 Rýže natural 2,9
Česnek 1,5 Ředkev 2,2 Dalamánek 4,1 Rýže neloupaná vařená 0,9
Fazolky zelené 3,6 Ředkvičky 1,5 Chléb Fit slunečnicový 10 Rýžové chlebíčky s polev. 0,9
Fíky čerstvé 3,4 Řepa červená 2,8 Chléb grahamový 6,4 Strouhanka 3,2
Fíky sušené 12 Salátová okurka 0,9 Chléb kmínový 4,3 Suchar dietní 3
Granátové jablko 2,7 Šípky 23,4 Chléb pšeničný bílý 4,3 Šáteček s marmeládou 1,4
Grep 2 Špenát 1,8 Chléb pšeničný celozrn. 8,2 Šáteček s makem 4,1
Hlávkový salát 2,4 Švestky 2,2 Chléb toustový bílý 4,5 Šáteček s ořechy 1,6
Hrášek čerstvý 7,4 Švestky sušené, 5 ks 3 Chléb toustový tmavý 7,1 Šáteček s tvarohem 1,3
Hrozny 2,1 Třešně 2 Chléb žitný celozrnný 9,5 Vánočka bez hrozinek 2
Hruška 3,3 Tykev 2,6 Knaeckebrot 12,4 Vánočka s hrozinkami 2,2
Jablko 3,1 Zelí čínské 1,7 Kellog´s Cornflakes 3 Veka 2,5
Kapusta hlávková 4,2 Zelí hlávkové bílé 2,7 Knuspi kmínový 10,8 Závin jablečný 1,5
O
B
S
A
H
V
L
Á
K
N
I
N
Y
VE
100g
P
O
T
R
A
V
I
N
• Díky své schopnosti nabobtnat zaplní část žaludkuzvyšuje
tak pocit sytosti
• Regulace vyprazdňování tráveniny dál do střeva
• Vliv na metabolismus cukru
Funkce vlákniny v žaludku
• Zpomaluje rychlost vstřebávání glukózy (vliv na glykemii)
• Snížení vstřebávání tuků a cholesterolu
• Rozpustná vláknina zde zpomaluje rychlost pasáže
Funkce vlákniny
v tenkém střevě
• Zvyšuje objem stolice, zrychluje průchod tráveniny
tlustým střevem a usnadňuje vyprazdňování
• Čistí střevo (mechanicky )
• Fermentací vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým
řetězcem (energetický substrát pro buňky sliznice
tlustého střeva)
• Vliv na imunitu člověka –podpora růstu a množení zdraví
prospěšných bakterií (bifidobakterie, laktobacily,….) a
tím pádem i ochrana před množením nežádoucí
mikroflóry i rakovinovými onemocněními
• Také pomáhá vylučovat karcinogenní látky a těžké kovy
z organismu
Funkce vlákniny
v tlustém střevě
Děkuji za pozornost