Klinická imunologie 3. Marcela Vlková B lymfocyty •základními buňkami specifické humorální imunity •primární funkce - produkce protilátek – imunoglobulinů (Ig) •Ig- zaměřeny proti mikroorganismům nebo jejich toxinům působících v tělních tekutinách či dutinách tj. mimo buňky [USEMAP] BCR receptor •Skládá se ze dvou identických těžkých řetězců a dvou identických lehkých řetězců •Na každém řetězci jsou variabilní a konstantní oblasti © Elsevier 2012. Abbas & Lichtman: Cellular and Molecular Immunology 7e www.studentconsult.com [USEMAP] Protilátky • Ig existují ve dvou formách: •membránově vázané na povrchu B-lymfocytu , kde fungují jako receptor pro antigen •sekretované , které jsou v cirkulaci, tkáních, mukóze •jsou sekretovány plazmatickými buňkami, které vznikají z B-lymfocytu po jeho aktivaci a další diferenciaci •Vážou se na Ag a aktivují efektorové mechanismy vedoucí k eliminaci Ag [USEMAP] B-lymfocytární subpopulace © Elsevier 2012. Abbas & Lichtman: Cellular and Molecular Immunology 7e www.studentconsult.com [USEMAP] Izotypový přesmyk a funkce jednotlivých Ig © Elsevier 2012. Abbas & Lichtman: Cellular and Molecular Immunology 7e www.studentconsult.com Folikulární Th lymfocyt [USEMAP] Efektorové funkce protilátek © Elsevier 2012. Abbas & Lichtman: Cellular and Molecular Immunology 7e www.studentconsult.com [USEMAP] Adaptivní imunita: paměť Zvýšení imunitní reakce po opakovaném setkání s původním antigenem. Klonální selekce – klonální expanze Diferenciace: terminální efektorové buňky dlouze žijící paměťové buňky Imunitní reakce primární sekundární (anamnestická,“booster“) [USEMAP] Imunitní protilátková odpověď © Elsevier 2012. Abbas & Lichtman: Cellular and Molecular Immunology 7e www.studentconsult.com [USEMAP] Protilátky – imunoglobuliny (Ig) •Peptidoglykany •Tvar molekuly Y •Dva těžké a dva lehké řetězce spojené disulfidickými můstky •Variabilní část – vazba Ag •Konstantní část - určuje příslušnost Ig do třídy: - existuje 5 tříd Ig: IgA, IgG, IgD, IgE a IgM • [USEMAP] Vazba Ag a protilátky •Nevazebné interakce •Vodíkové můstky •Iontové interakce •van der Waalsovy síly •Dipol-dipol • •Interakce mezi antigenem a protilátkou závisí na pH, iontové síle a přítomnosti dalších látek např. detergentů, chelatotropních činidel … • • [USEMAP] Imunochemické metody •Podstatou je interakce Ag a protilátky (Ig) in vitro za tvorby imunokomplexů •Možnost stanovit přítomnost a koncentraci jak protilátek tak antigenů •Reakce je vysoce specifická, tj. vysoce citlivá •Může vznikat precipitát, aglutinát či imunokomplex •Pro provedení těchto reakcí potřebujeme předem připravené protilátky – tzv. antiséra • [USEMAP] Rozdělení imunologických laboratorních metod •serologické (humorální) - detekce antigenů a protilátek, tvorba protilátek proti infekčnímu agens • • •buněčné - počty a funkce jednotlivých typů leukocytů Blood cells; drawing shows six types of white blood cells (monocytes, lymphocytes, neutrophils, eosinophils, basophils, and macrophages), a red blood cell (erythrocyte), and platelets. [USEMAP] Soubor:Imunoprecipitační křivka.png Serologické metody •Reakce antigenu (Ag) s protilátkou (Ab) = imunokomplex: 1.Primární – rychlá, nepozorovatelná pouhým okem • fáze – tvorba imunokomplexů Ag + Ab • – vznik vazby jednotlivých epitopů s vazebnými místy protilátek • 2.Sekundární – pomalá, pozorovatelná pouhým okem • fáze – uplatňuje se multivalence Ag a polyvalence Ab • – vznik prostorového komplexu • •Pokud nedochází k sekundární fázi reakce, je nutné imunokomplexy vzniklé •v primární fázi vizualizovat – imunochemické metody http://www.wikiskripta.eu [USEMAP] Serologické metody 1.Klasické serologické metody je přítomna primární i sekundární reakce -Aglutinace (přímá / nepřímá) -Precipitace (v kapalině, v gelu) 2.Imunochemické metody s následnou detekcí – není přítomna sekundární reakce -Imunofluorescence (přímá / nepřímá) -Imunoanalýza (EIA-ELISA, RIA, FIA, LIA) -Imunoblot, imunodot 3.Metody založené na efektorovém účinku protilátek • (využívané v klinické mikrobiologii) -Komplement fixační reakce -Inhibiční a neutralizační testy [USEMAP] Aglutinace vs Precipitace •Aglutinace (shlukování) • • Ag + Ab ® Ag-Ab • • aglutinogen aglutinin aglutinát • makromolekulární imunokomplex „shluk“ • korpuskulární • nerozpustný • •Protilátky naměřené proti epitopům antigenních částic vytvářejí mezi korpuskulární můstky, které vedou ke vzniku •shluků (aglutinátů) • •Precipitace (srážení) • • Ag + Ab ® Ag-Ab • • precipitogen precipitin precipitát • nízkomolekulární imunokomplex „sraženina“ • nekorpuskulární • rozpustný • •Reakce mezi solubilním antigenem a protilátkou s následným vznikem precipitátu • (hydrofobní vazby – nerozpustný komplex) • • [USEMAP] Stanovení hladin imunoglobulinů – využití aglutinace a precipitace •Detekce celkových hladin protilátek v séru – nefelometrie •Detekce proteinů akutní fáze •Detekce protilátek proti revmatoidnímu faktoru • •Detekce protilátek - pomocí precipitace s příslušným antigenem (Salmonela, Listerie, ...) • • Detekce mikroorganismů pomocí předem připravených protilátek (Salmonela, Streptokoky, Stafylokoky, ...) • •Detekce antigenů vylučovaných mikroorganismy pomocí předem připravených protilátek (Streptokoky – zápal plic, Haemophillus influenzae – meningitida, ...) • • Krevní skupiny – průkaz krevních skupin reakcí protilátek s antigeny na červených krvinkách [USEMAP] Průkaz protilátek •Má několik rovin: •1. Pacient tvoří nebo netvoří protilátky – diagnóza imunodeficitu •2. Pacient tvoří nebo netvoří protilátky všech tříd - diagnóza selektivního deficitu IgA, IgM, deficit podtříd Ig •3. Pacient tvoří specifické protilátky – odolnost proti infekcím, často se používá v mikrobiologii [USEMAP] Průkaz protilátek – po infekci interpretace •akutní infekce: velké množství protilátek, převážně třídy IgM, případně IgM i IgG (1) •po prodělané infekci: malé množství protilátek, pouze IgG (imunologická paměť) (2) •chronická infekce: různé možnosti podle aktivity infekce [USEMAP] Průkaz protilátek - interpretace •obtížné zjistit absolutní koncentraci protilátek proti konkrétnímu antigenu (ne celkové množství imunoglobulinů) v jednotkách mol/l, mg/l apod. •zjišťuje se relativní množství konkrétních protilátek postupným ředěním pacientova séra: – pozitivní reakce i po vysokém zředění v séru je velké množství protilátky – pozitivní reakce jen při nízkém zředění v séru je malé množství protilátky [USEMAP] Protilátky třídy IgM •pentamer → neproniká to tkání •teoreticky 10 vazebných míst - prakticky je jich 5 prostorově blokováno •aktivuje komplement, snadno aglutinuje •vytvářeny jako první jejich produkce nevyžaduje izotypový přesmyk •pokud dojde k infekci fétu, jsou IgM přítomny již při narození - IgM musely být vytvořeny fétem nikoli matkou • [USEMAP] Protilátky třídy IgD •nízké koncentrace v séru, •nízká afinita k Ag •nachází se hlavně na povrchu B-lymfocytů •funkce receptoru pro antigen [USEMAP] Protilátky třídy IgG • tvoří se o něco později než IgM •monomery (2 vazebná místa), proniká do tkání •opsonizace, aktivace komplementu klasickou cestou • imunologická paměť (opakované setkání s antigenem) •neutralizace toxinů • jediné procházejí placentou - novorozenci mají stejnou hladinu IgG protilátek jako dospělý [USEMAP] Protilátky třídy IgA •slizniční protilátky -tvořeny B-lymfocyty převážně ve sliznicích •poločas rozpadu asi 1 týden → •tvoří dimery •blokáda adhezních molekul - reagují s adhezními molekulami bakterií •opsonizace •nemají schopnost aktivovat komplement [USEMAP] Protilátky třídy IgE •uvolňuje mediátory zánětu (histamin, serotonin, prostaglandiny, leukotrieny), – zodpovědné za reakce časné přecitlivělosti a alergické reakce – úloha v antiparazitární obraně (červi) •Jeden ze základních testů pro screening atopických stavů – koncentrace IgE v séru se významně zvyšuje u atopiků a koreluje s klinickými obtížemi •Časný test pro predikci atopie u novorozenců •Monitorování parazitóz •Diagnostika vrozených imunodeficitních stavů – hyper IgE syndrom •Normální hladiny u dospělých – pod 200IU/ml (sérum) •Stanovení celkového IgE nefelometricky •Stanovení specifického IgE [USEMAP] Imunopatologické reakce humorální - s účastí IgE protilátek •Atopie – reakce typu 1 nebo též přecitlivělost časného typu •K reakci dochází velmi rychle po setkání s Ag (minuty) •Spojen s tvorbou IgE proti některým antigenům alergenům z vnějšího prostředí: •složky pylových zrnek •antigeny roztočů z domácího prachu •potravinové antigeny •zvířecí srst •Většina alergenů proteiny nebo glykoproteiny s enzymatickou aktivitou • • [USEMAP] ALERGICKÁ PŘECITLIVĚLOST neboli přecitlivělost prvního typu •Zprostředkovaná IgE -atopická •atopie je individuální nebo rodinný sklon k tvorbě protilátek IgE již na malá množství alergenů, obvykle proteinů •typické projevy – senná rýma, bronchiálního astma rhinokonjunktivitida •syndromu alergického ekzému/dermatitida • neatopická •hmyzí jed, helmintózy, léky,… [USEMAP] Type-I hypersensitivity Alergie-I •Při prvním setkání s alergenem je daný alergen rozeznám imunitním systémem jako Ag, dojde k aktivaci IS a tvorbě IgE protilátek a alergeny se naváží svým Fc koncem na Fc epsilon receptory žírných buněk. •Při dalším setkání s alergenem dojde k vazbě alergenu na navázané IgE na žírných buňkách, to způsobí pohyb Fc epsilon receptorů na membráně, jejich konformační změnu, což všechno v důsledku vede k aktivaci žírné buňky, tj. vyplavení mediátorů připravených v žírné buňce, které ovlivní okolní tkáně a buňky. [USEMAP] Diagnostika atopické přecitlivělosti •Anamnéza •Celkový a specifický IgE •Eosinofilie •Specifické IgE •Test aktivace bazofilů •Eosinofilní kationický protein v séru •Kožní testy •Provokační a eliminační testy •Vyšetřování NO ve vydechovaném vzduchu • [USEMAP] Nejčastější alergeny •Inhalační: •Pyly – traviny, stromy, plevele •Roztoči domácího prachu •Zvířecí alergeny •Plísně •Potravinové •Mléko •Vejce •Ořechy •Mořské plody •Léky •Penicilinová antibiotika, lokální anestetika •Injekční •Jed blanokřídlého hmyzu [USEMAP] ALERGENY-taxonomie •první tři písmena=rod další písmeno=druh • arabské číslo=identifikační pořadí •Phl p 1-13 Phleum pratense (bojínek, timotejka) •Bet v 1-7 Betula verrucosa (bříza) •Asp f 1-34 Aspergillus fumigatus •Der f 1-22 Dermatophagoides pteronyssimus - (roztoči) •Fel d 1-7 Felis domesticus •Api m 1-10 Apis mellifera (Celer) •Ara h 1 Arachis hypogaea (burský ořech) • • [USEMAP] Alergeny vyvolávající pozdní typ přecitlivělosti •Reaktivní chemikálie obsažené v • lécích, kosmetických výrobcích, • nátěrových hmotách, soli některých kovů • silice rostlin • Vznik kontaktní alergie – diferenciace do Th1 lymfocytů • [USEMAP] Alergeny mohou způsobovat různou reakci •Většina alergenů proteiny nebo glykoproteiny s enzymatickou aktivitou •Komplexní organické sloučeniny – protilátková odpověď •Anorganické látky (kovy) – buněčná odpověď [USEMAP] Autoimunitní choroby [USEMAP] Adaptivní imunita: autotolerance Lymfocyty, které by poznávaly „vlastní“ antigeny jsou buď odstraněny nebo inaktivovány. Imunologická tolerance centrální. Imunologická tolerance periferní. Prolomení tolerance – autoimunizace. [USEMAP] IMUNOLOGICKÁ TOLERANCE •CENTRÁLNÍ •T lymfocyty •thymus •negativní selekce •B lymfocyty •kostní dřeň •negativní selekce •PERIFERNÍ (T- i B-) •Anergie • k úplné aktivaci lymfocytů chybí druhé, kostimulační signály •Suprese • reaktivita lymfocytů je tlumena tzv. Treg • Destrukce nebo inaktivace lymfocytů s BCR nebo TCR, které poznávají a váží epitopy vlastních antigenů [USEMAP] •prolomení tolerance â â •nevhodné geny nevhodné prostředí • determinující specifickou zevní i vnitřní • reaktivitu na autoantigeny • i obecnou vnímavost • k autoimunitním reakcím • ââ •AUTOIMUNITNÍ CHOROBA • [USEMAP] Autoimunitní choroby • •onemocnění, při kterém autoprotilátky nebo autoreaktivní T-lymfocyty vedou k poškození vlastních buněk nebo tkání • •postihují 5-7% populace, především ženy [USEMAP] Prevalence autoimunitních chorob (Mackay IR, BMJ 2000; 321: 93-96) Choroby štítné žlázy: > 3% dospělých žen Revmatoidní artritida: 1% celkové populace, převaha žen Primární Sjögrenův syndrom: 0,6-3% dospělých žen Systémový lupus erytematosus: 0,12% celkové populace, převaha žen Roztroušená skleróza: 0,1% celkové populace, převaha žen Diabetes I. typu: 0,1% dětí Primární biliární cirhóza: 0,05-0,1% žen středního a staršího věku Myasthenia gravis: 0,01% celkové populace, převaha žen [USEMAP] Klasifikace autoimunitních chorob •Systémová •Orgánově specifické [USEMAP] Systémové choroby •Systémový lupus erythematosus (SLE) •Revmatoidní arthritida (RA) •Dermatopolymyositida •Sjögrenova choroba •Systémová sklerodermie •Smíšená choroba pojiva •Antifosfolipidový syndrom •Některé vaskulitidy [USEMAP] Orgánově specifické choroby •Ulcerózní kolitida •Crohnova choroba •Celiakie •Autoimunitní hepatitida (typ I, II, III) •Primární biliární cirhóza •Primární sklerozující cholangiitida •Inzulindependentní DM •Hashimotova thyreotidita •Graves-Basedowova choroba • •Adisonova choroba •Atrofická gastritida a perniciózní anémie •Myasthenia gravis •Periferní demyelinizační neuropatie •Roztroušená skleróza •Hemolytická anémie, trombocytopénie, neutropenie •Pemphigus •a další • [USEMAP] Serologická diagnostika autoimunitních chorob •Vnitřní stimulace imunitního systému •V jejím důsledku vznikají autoprotilátky •Jsou zaměřeny proti tělu vlastním tkáním •Způsobují zánětlivou reakci •Protilátky jsou zaměřeny proti: •orgánům •tkáním •trombocytům • [USEMAP] Diagnostika AIO obecně • •Klinika • •Nález autoprotilátek • •Histologický nález • [USEMAP] Laboratorní diagnostika autoimunitních chorob • •NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE (IF) • •ELISA • •IMMUNOBLOTING (IB) [USEMAP] Serologické metody 1.Klasické serologické metody -Aglutinace (přímá / nepřímá) -Precipitace (v kapalině, v gelu) 2.Imunochemické metody s následnou detekcí -Imunofluorescence (přímá / nepřímá) -Imunoanalýza (EIA-ELISA, RIA, FIA, LIA) -Imunoblot, imunodot 3.Metody založené na efektorovém účinku protilátek (využívané v klinické mikrobiologii) -Komplement fixační reakce -Inhibiční a neutralizační testy [USEMAP] Základní princip imunofluorescence (IF) 51.100 ANA HEp-2 Standard Kit (10 Slides) - AESKU.GROUP - Experts ... 1. Na sklíčko se substrátem (který obsahuje cílové antigeny) se aplikuje naředěné sérum pacienta (1:80 základní ředění) + vzorky pozitivní a negativní kontroly 2. Inkubace 30 min v temnu Obsah obrázku přenosný počítač, hodiny, počítač Popis byl vytvořen automaticky 2. Pokud je v séru přítomna autoprotilátka, naváže se na cílový antigen, který je přítomen v antigenním substrátu (řez tkáně či buněčná suspenze) 3. Promytí skel v PBS+TWEEN – 5 min 4. Aplikace konjugátu – protilátky proti pacientově autoprotilátce, je značená fluorochromem (FITC) – nejčastěji třída IgG 5. Inkubace 30 min v temnu R. Langenbrinck GmbH - Labortechnik Medizintechnik: Staining and ... R. Langenbrinck GmbH - Labortechnik Medizintechnik: Staining and ... 6. Promytí skel v PBS+TWEEN – 5 min 7. Otření hrany skla od přebytečného PBS+TWEEN, na jednotlivé pozice aplikace 1 kapky (cca 10ul) montovacího média - glycerinu 8. Usazení krycího skla, kontrola správného usazení, nutno se vyvarovat bublinám 9. Skla jsou připravena k odečtení na mikroskopu Obsah obrázku osoba, muž, budova, hledání Popis byl vytvořen automaticky [USEMAP] Základní princip Obsah obrázku bílá, interiér, zeď, vzdálené Popis byl vytvořen automaticky http://www.euroimmun.us/euroimmunus/imgs/IFT-Test-Principle-US.jpg http://www.euroimmun.us/euroimmunus/imgs/IFT-Test-Principle-US.jpg http://www.euroimmun.us/euroimmunus/imgs/IFT-Test-Principle-US.jpg Inkubace → promytí Inkubace → Promytí → Krycí sklíčko [USEMAP] Imunofluorescence •Antigenní substráty používané při nepřímé IF ØBuňky HEp2 (Human Epithelial) – detekce ANA -odvozené z linie HeLa (karcinom děložního čípku) -rychle se dělící buňky, v mitóze pozorovatelná chromatinová destička – důležitý znak pro odlišení jednotlivých typů ANA ØNeutrofilní granulocyty – detekce ANCA ØCrithidia luciliae – prvok, detekce protilátek proti dsDNA ØOpičí jícen – detekce EMA ØLKS (liver, kidney, stomach) – detekce AMA, ASMA, GPC, RET, ... -kombinace 3 krysích tkání: játra, ledviny, žaludek http://www.genericassays.com/fileadmin/user_upload/Generic_Assays/Bilder/Slides_Colage_RGB___Lupe_I K.png [USEMAP] Konjugát •Protilátka s navázaným fluorescenčním barvivem (fluorochromem) •Nejčastěji používaný fluorochrom je FITC (fluoresceinizothiokyanát) • excitační/emisní vlnová délka 495/520 nm (zelené světlo) •Konjugát je určen na specificky vazbu pro určitou třídu imunoglobulinů (IgG/IgA) – výběrem konjugátu stanovíme protilátky jen této třídy •Pro některé autoimunitní onemocnění má klinický význam výskyt autoprotilátek v izotypové třídě IgA (např. celiakie) • http://www.euroimmun.us/euroimmunus/imgs/IFT-Test-Principle-US.jpg [USEMAP] ANA (Anti Nuclear Antibodies) •Velká skupina protilátek •Váží se na různé antigeny v jádře (DNA, RNA, centromery, ...) •Výskyt při různých autoimunitních onemocněních (systémový lupus erytematodes, Sjögrenův syndrom, revmatoidní artritida, ...) • • • • • •Fluorescenční obraz v mikroskopu může vypadat stejně nebo podobně u různých protilátek – pokud vidíme určitý obraz, nevíme ještě, o jakou autoprotilátku se jedná (na jaký antigen se váže), k jejímu bližšímu určení mohou pomoci jiné metody (ELISA, ImunoBlot) [USEMAP] Antinukleární autoprotilátky (ANA) •Reagují s molekulovými terči přítomnými v jaderném aparátu buňky •Výskyt u systémových nemocí •Infekce EBV, CMV •Výskyt roste asymptoticky s věkem •Vyšetření IF •Substrát: Hep-2 buňky – buněčná linie odvozená od lidského karcinomu [USEMAP] 53 I. Antinukleární protilátky (ANA) • nepřímá imunofluorescence • • stanovení z lidského séra • • zákl. ředění 1 : 80, při pozitivním nálezu ANA protilátek dotitrovat geometrickou řadou do 1: 1280 • • rozeznávají se různé typy fluorescence [USEMAP] 54 File0001 [USEMAP] 55 Typ: Homogenní antigen : histony - bazické proteiny asociované s DNA polynukleotidy - dsDNA, ssDNA Ku - DNA vazebný protein klinické asociace : SLE, léky indukovaný lupus, RA [USEMAP] 56 IMG_0018 negativní obraz [USEMAP] 57 HOMOGENNÍ Polynukleotity - dsDNA, ssDNA Histony - H1,H2A,H2B, H3,H2A-H2B komplex ANAHOM1 Laboratorní diagnostika autoprotilátek Fluorescenční obraz na Hep-2 logo dynex nove [USEMAP] 58 Typ: Nukleární membrána antigen : lamina A, B, C klinické asociace : chronická autoimunitní hepatitida (CAH) sklerodermie, SLE, Primární biliární cirhóza [USEMAP] 59 Jaderná membrána KERNMEM1 Laboratorní diagnostika autoprotilátek Fluorescenční obraz na Hep-2 logo dynex nove [USEMAP] ANA – homogenní typ fluorescence •U homogenního typu fluorescence svítí celé jádro Hep-2 buněk •Nelze rozlišit, zda jsou přítomné autoprotilátky namířeny vůči dsDNA nebo proteinům asociovaným s DNA (histony apod.) •Proto si laboratoř může v některých případech sama doordinovat další vyšetření à znovu provede IF takto pozitivních vzorků, ale s jiným substrátem – prvok Crithidia luciliae •Pokud v prvokovi svítí pouze kinetoplast a jádro à jedná se o autoprotilátky proti dsDNA à typické pro SLE (systémový lupus erythematodus) • http://www.anapatterns.org/icap-images/photos/site/1428890012.jpg http://www.birmingham.ac.uk/Images/College-MDS-only/facilities/cis/cis-image-library/images/dsdna.j pg 1. ANA protilátky – homogenní typ fluorescence 2. Sérum pacienta aplikováno na substrát Crithidium luciliae 3. Pokud je pozitivní kinetoplast a jádro à jedná se o protilátky proti dsDNA [USEMAP] Laboratorní diagnostika autoimunitních chorob • •NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE • •ELISA • •IMMUNOBLOTING [USEMAP] Stanovení ELISA: Antifosfolipidové protilátky •Vznikají při infekčním poškození vlastních tkání – odhalují se fosfolipidové struktury, které by byly normálně nedostupné – charakter autoAg •Protilátky vznikají proti: •Kardiolypinu • Fosfatidylserinu • Etanolaminu • Kys fosfatidové •β2 glykoprotienu [USEMAP] Stanovení ELISA: Autoprotilátky - RF •Revmatoidní faktory – rozpoznávají epitopy na Fc části molekuly IgG •Imunopatologická zánětlivá reaktivita v kloubech •Vytváření komplexů s autologními IgG, vazba na Fc fragment na makrofázích, tvorba prozánětlivých cytokinů – zánět •Podobné stafylokokovému proteinu A •Pozitivní při revmatoidní artritidě [USEMAP] Imunoblot oSlouží k diagnostice autoprotilátek oPříprava blotů (výrobce): o oProteiny elektroforeticky rozděleny v gelu – přenos (otisk) na nitrocelulózovou membránu (bloting) oMembrána je rozstříhána na jednotlivé diagnostické proužky okaždý protein má na proužku definovanou polohu oVýrobce v kitu dodává i šablonu, podle které se bloty odečítají o o [USEMAP] Imunoblot oPrincip stanovení: oPokud je autoprotilátka proti určitému proteinu (antigenu) přítomna v séru, naváže se na tento protein (antigen) imobilizovaný na stripu oDetekce vazby autoprotilátky pomocí diagnostických protilátek značených enzymem oEnzym přemění substrát na barevný produkt oVýsledkem je vznik barevného proužku na stripu • SouvisejÃcà obrázek [USEMAP]