EMBRYOLOGIE
PRO PORODNÍ ASISTENTKY
PODZIM 2020
Soňa Kloudová
sona.kloudova@med.muni.cz
• Vývoj nervového systému
• Přehled vývoje oka
24.11.2020
Neurulace
• neurální ploténka (modře) vzniká ze ztluštělého neuroektodermu kraniální části
zárodečného terčíku primární indukcí z chorda dorsalis (notochord)
• od 3 týdne vývoje
D17
neurální ploténka
Neurulace
• uzavírání neurální trubice (staddium 17-20 somitů) doprovází odštěpení neurálních valů
(červeně) v podobě neurální lišty (neural crest)
• neurální ploténka (modře) se postupně prohlubuje a zanořuje za vzniku neurální brázdy
• po stranách se zvedají neurální valy
• uzavřením neurální rýhy vzniká neurální trubice
Neurulace
• fúze neurálních valů obvykle začíná na úrovni 4. somitu a šíří se kaudálně i kraniálně
• nejpozději se uzavírají kraniální (neuroporus anterior) a kaudální komunikační otvor
(neuroporus posterior)
• na kraniálním konci jsou patrné 3 primární mozkové váčky – prozencephalon,
mezencephalon, rhombencephalon
• kaudální oddíl dává vzniknout hřbetní míše
D17 D20 D22 D26
Histogeneze nervové trubice
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• membrana limitans externa a interna (vnější a vnitřní hraniční membrány)
• pluripotentní neuroblasty
• vrstva germinální a okrajová
• množení buněk a jejich přesouvání periferně → vznik zevní plášťové vrstvy
Histogeneze nervové trubice
• množení buněk a jejich přesouvání periferně → vznik plášťové vrstvy
plášťová vrstva
zárodečná vrstva
Histogeneze nervové trubice
1.VRSTVA VENTRIKULÁRNÍ
= EPENDYMOVÁ (ZÁRODEČNÁ)
- později výstelka dutin CNS
2.VRSTVA PLÁŠŤOVÁ
– základ šedé hmoty
3.VRSTVA OKRAJOVÁ
(MARGINÁLNÍ)
– základ bílé hmoty
- z počátku tenká, později zesílí
Histogeneze nervové trubice
Radiální glie
- vodící systém pro migraci neuronů
- bipolární buňky, progenitory neuronů,
astrocytů, oligodendrocytů
Histogeneze nervové trubice
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• z (neuro)ektodermu vznikají neuroblasty (mateřské buňky neuronů) i
spongioblasty (prekurzory podpůrných buněk CNS- astrocyty,
oligodendrocyty, Schwannovy buňky…), s výjimkou mikroglií (derivovaných
z mezenchymu)
APC-astrocyte progenitor cell; IPC -intermediate progenitor cell; OPC-oligodendrocyte progenitor cell.
Vývoj míchy a periferiálního nervstva
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• Centrální kanálek
• ventrální a dorzální stěna míchy je
tvořena pouze ependymovou vrstvou
• Množení buněk laterálních stěn – tři
vrsty
• Sulcus limitans - bazální (motorická)
a alární (senzitivní) ploténka
• Přední a zadní míšní rohy
• Apozice neuritů na povrch okrajové
hmoty →bílá hmota
• Spinální nerv
Vývoj míchy
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• U novorozence se nachází konec míchy v úrovni 3. bederního obratle, v
dospělosti na úrovni 1. lumbálního obratle
• Nepoměr rychlosti růstu páteře a míchy (od 3 měsíce)
• Cauda equina-kořeny spinálních nervů probíhající bederní a křížovou částí
páteřního kanálu
spinální anestezie
L3-L4
Vývoj mozku
Původně 3 později 5 mozkových váčků:
• prosencephalon → telencephalon + diencephalon
• mesencephalon
• rhombencephalon → metencephalon + myelencephalon
• 2 ohnutí: temenní (flexura cephalica - hranice rhobencephala a mesencephala) a
týlní (flexura occipitalis/cervicalis - přechod prodloužené míchy a hřbetní míchy)
- později 3. ohnutí mostu (flexura pontina)
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Vývoj mozku
• telencephalon → hemisféry (postranní komory)
• diencephalon → mezimozek (thalamus, hypothalamus) (III. komora)
• mesencephalon → střední mozek (Sylviův kanálek –aqaeductuscerebri)
• metencephalon → most a mozeček (IV. komora)
• myelencephalon → prodloužená mícha
• od 2 měsíce vývoje se
výrazně zvětšují laterální části
telencefala- vznik hemisfér
• Souběžně s vývojem
mozkových váčků se ze
společné mozkové dutiny
vyvíjejí mozkové komory
Vývoj mozku
Carlson BM, 2018
• vývoj korových částí
mozku pokračuje
postnatálně
• Gyrifikace - zvětšení
povrchu hemisfér
Přehled vývoje nervového systému
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
• uzavírání neurální trubice doprovází odštěpení
neurálních valů (zeleně) v podobě neurální lišty
(neural crest, cristae neurales)
• Cristae neurales dosahují až k přednímu konci
robencefala
• neurulací vzniklé buňky neurální lišty migrují do
různých oblastí, kde dávají vznik specifickým populacím
diferencovaných buněk
• někdy nazývané
„4. zárodečná vrstva“ A
B
C
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
KRANIÁLNÍ NEURAL CREST
• Kraniální konec criastae
neurales je tvořen izolovanými
buněčnými skupinami
• dávají vzniknout
kraniofaciálnímu mezenchymu,
který dále diferencuje na
kraniální ganglia a kraniální
chrupavku a kosti lebky
• v oblasti hltanu přispívají ke
vzniku brzlíku, kostí středního
ucha, čelistí a odontoblastů
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
KARDIÁLNÍ NEURAL CRESTNEURAL CREST TRUPU
- srdeční septa
- srdeční chlopně
- hladký sval aorty, plicnice a
velkých koronárních cév
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
RACHISCHISIS SPINA BIFIDA OCULTA
MENINGOCELE MYELOMENINGOCELE
Vývojové vady míchy
Vývojové vady míchy
MYELOMENINGOKELE
RACHISCHISIS SPINA BIFIDA OCULTA
- v rozsahu 1-2 obratlů
bez neurologických
příznaků (1:500)
Vývojové vady mozku
• výhřez mozkových obalů, nervové tkáně mozku, případně i komor defektem
v kostech lebky
• výhřez mozkových obalů, nervové tkáně mozku, případně i komor defektem
v kostech lebky
OCCIPITÁLNÍ MENINGOKELE
FRONTÁLNÍ ENCEPHALOKELE
Vývojové vady mozku
HYDROCEPHALUS
- nahromadění mozkomíšního moku
Vývojové vady mozku
ANENCEFALIE
Vývojové vady mozku
- absence telencefalonu, lebky a pokožky hlavy
- neuzavření nervové trubice
MIKROCEFALIE
Vývojové vady mozku
- Cri du chat
- Infekce virem ZIKA
- Duševní i tělesné poruchy
POVRCHOVÉ MALFORMACE MOZKOVÝCH HEMISFÉR
Vývojové vady mozku
• Makrogyrie – abnormálně velké závity
• Mikrogyrie – abnormálně malé závity
• Lissencephalie – hladký povrch hemisfér
c
Vývoj oka
• oční váčky
= výchlipky předního mozku
• Vývoj oka začíná ve stadiu 6-8 prvosegmentů
• oční váčky vznikají laterálním růstem dvou mělkých rýh (sulci optici)
Vývoj oka
stopka očního váčku
• při přiblížení neuroektodermu očního váčku k povrchovému ektodermu vzniká v
místě apozice ztluštění ektodermu (plakoda čočky)
• vchlípením plakody dovnitř váčku vzniká oční pohárek, plakody se vchlipují a
vytvářejí čočkové jamky, které se následně odškrtí jako čočkové váčky
oční pohárek
(sulci optici)
Vývoj oka
• vchlipovací proces prostupuje přes choriodální štěrbinu (fissura choridea) na spodní
stranu stopky očního pohárku, po jejím uzavření zde probíhá optický nerv a
centrální tepna a žíla
• vnitřek dočasného podélného kanálu zaplní mezenchym, který vytvoří základy
sklivcových cév, sloužících k výživě vznikající čočky
• V 7 týdnu okraje choroidální štěrbiny srostou, oční stopka se uzavře a přemění ve
zrakový nerv s centrálně probíhající tepnou a žilou
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Vývoj oka
• vznik čočkové plakody, později
čočkové jamky a odškrcení
čočkového váčku
• Buňky zadní stěny pohárku rostou
dodélky a přetvářejí se v čočková
vlákna –jádro čočky (konec 7 týdne)
• Od ekvátoru primitivní čočky vrůstají
mezi přední epitel a jádro čočky nová
vlákna- sekundární
• V desátém týdnu se zakládá pouzdro
čočky
• Růst čočky pokračuje do 20 let věku
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Vývoj oka
Vývoj oka-sítnice
1/5 PARS CAECA RETINAE 4/5 PARS OPTICA RETINAE
• Sítnice se vytváří ze stěny očního pohárku
• Zevní list- v předu je součástí neuroepitelu, vzadu se transformuje v pigmentovou vrstvu
sítnice
• Vnitřní list –pars caeca retinae (slepá část sítnice)a pars optica retinae
• Pars optica retinae – diferenciace neuroblastů (tyčinky, čípky, bipolární, gangliové a asociační
neurony)a spongioblastů (podpůrné Müllerovy buňky)
Vývoj oka
čočková vlákna
(akumulace
kristalinních proteinů
→ průhlednost čočky)
• uzavření očních víček
3-6 měsíc (otevření
procesem apoptózy)
sklivec se plní sítí
kolagenových vláken a
hyaluronové kyseliny
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• Uvnitř dutiny pohárku se
vyvíjí sklivec (cristae
neurales a násedně
mesenchym)
Vývoj oka
zánik hyaloidní
arterie
(apoptóza)
• Řasnaté těleso- ciliární sval
z mezenchymové kondenzace
obalující v podobě prstence
pars caeca retinae
• Duhovka- membranózní
pokračování řasnatého tělesa
(mezenchym a zevní list
očního pohárku)
• Mezenchymový obal pohárku dá vznik cévnatce a bělimě, před přední oční komorou dále
rohovce
• Rozestoupením
mezenchymu
vznikají oční
komory
Vývoj oka
NEUROEKTODERM
→ oční váček (výběžek proencephala) a z něj vzniklý oční pohárek
→ základ sítnice
→ stopka očního váčku (pohárku)
→ základ optického nervu
EKTODERM:
→ čočka
→ přední epitel rohovky
→ oční víčko
BUŇKY NEURÁLNÍ LIŠTY
(hlavový mezenchym)
→ řasnaté těleso
→ duhovka
→ stroma rohovky
→ bělima
→ cévnatka
MEZODERM
→ svaly
→ sklivec
→ endotel cév cévnatky a bělimy
Vývojové vady oka
ANOFTALMIE
MIKROFTALMIE
COLOBOMA IRIDIS
ANIRIDIE AFAKIE
VROZENÁ KATARAKTA
Vývojové vady oka
PŘETRVÁVAJÍCÍ
IRIDO-PAPILÁRNÍ MEMBRÁNA
Vývojové vady oka
KYKLOPIE
• Vývoj nervové soustavy
https://www.youtube.com/watch?v=Cu4lQYbOzzY
https://www.youtube.com/watch?v=lGLexQR9xGs&t=2s
• Vývoj oka
https://www.youtube.com/watch?v=I7WOEd-vCRo
https://www.youtube.com/watch?v=Qn7FeLrRV_w
https://www.youtube.com/watch?v=Jp8VhsdrYgw
Animační videa