Nemoci GIT I Krvácení do GIT Nemoci jícnu, žaludku Krvácení do GIT •okultní •hemateméza •Meléna •80% pochází z horní části GIT • Zdroje krvácení do GIT •80% krvácení do GIT má zdroj v horním GIT •Zdroje krvácení v horním GIT -jícen – varixy -žaludek – peptický vřed, aftózní gastropatie, Ca - duodenum – peptický vřed hemangiomy, dysplázie, vaskulitidy, koagulopatie, trombopenie, aneuryzma • Krvácení do GIT z hlediska rychlosti vzniku •akutní – náhle vzniklá situace, pac. nemusí být hemodyn. stabilní, není adaptován na ztrátu krve •chronické – pac. je adaptován i na velký pokles Hb, pac. často přichází do nemocnice pro jiné potíže – projevy chron. anemického syndromu (dušnost, slabost, únavnost, ale i bol. na hrudi), anebo se jedná o náhodně zachycenou lehkou mikrocytózu či anémii Emergentní terapie akutního krvácení do GIT •Volumová resuscitace (krystaloidy, koloidy) •Krevní náhrady •PPI bolus Omeprazolu 80mg i.v., Dicynone •Terlipresin •Akutní GFS •Chirurgická intervence při nemožnosti zastavit krvácení endoskopicky či při NPB (perforace dutého orgánu) • Terapie krvácení do GIT-souhrn •Farmakoterapie –Nevarikozní krvácení: bolus PPI, poté plná i.v. PPI –Varikozní: BB •Endoskopie –GFS: ošetření injekční, mechanické, koagulační •Chirurgie –! masivní varikózní krvácení je endoskopicky neřešitelné – Nemoci jícnu •Dysfagie •GERD •Hiatová hernie •Esofagitis •Achalázie •Divertikly jícnu •Nádory jícnu • Dysfagie •Disfagie : horní dysfagie - váznutí sousta při polykání, regurgitace •dolní dysfagie - nádor, stenózy, neuromuskulární - achalázie, spazmus, extraezofageální vlivy •paradoxní dysfagie - váznou tekutiny, tuhá sousta prochází GERD •je proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. K epizodám krátkodobého GER dochází běžně. Patologickým se stává, pokud vyvolává obtíže a/nebo zánětlivé změny sliznice jícnu •Sy. jícnová: Pyróza, regurgitace, dysfagie, odynofagie, záchvatovité slinění, globus, bolest na hrudníku. •Sy. mimojícnová: Sucho v krku, bolest v uších, zápach z úst, chrapot, laryngitidy, opakované plicní infekce, dráždění vagu -bradykardie • GERD •léčba - režimová opatření - redukce hmotnosti, poloha při spánku v polosedě, používání břišního lisu, kouření •dieta - zákaz alkoholu, omezení tučných jídel, kávy, sladkého kynutého pečiva •medikamenty - antacida, H2 blokátory, omeprazol, metoclopramid, cisaprid, anestetika •chirurgická léčba - plastika hiátu • Hiátové hernie Skluzná hiatová h. Paraesofgaenální Anatomické postavení Prestádium Mykotická ezofagitida •oportunní infekce u nemocných s nádory, po chemo- nebo radioterapii •Příznaky: palčivá retrosternální bolest zhoršující se při průchodu sousta •Diagnostika: ezofagoskopie - lze-li •Léčba: antimykotika, antacida, omeprazol, lokální anestetika • Korozivní ezofagitida •korozivní ezofagitida - po vypití kyselin nebo louhů, nejvíce postižena místa přirozených zúžení, hojí se strikturou •diagnostika - šetrná ezofagoskopie •léčba - akutně neutralizovat, lze mléko, steroidy k zabránění vzniku striktur, dlouhodobě dilatace jícnu • Nádory jícnu •benigní, maligní - častější •etiologie - destiláty, kouření, horká jídla, deficitní strava •příznaky - dysfagie postupující od tuhých jídel k tekutým, úbytek hmotnosti, zápach z úst, zvracení stagnujícího obsahu •diagnostika - ezofagoskopie, biopsie •léčba - operativní - špatná prognóza, obvykle chemo- i radiorezistentní Choroby žaludku-souhrn •Vředová choroba GD •Nádory žaludku •Stavy po operacích žaludku •Gastropathie • Choroby žaludku •anatomická stavba - kardie, fornix, tělo (orální, střední, aborální), angulus, antrum, pylorus •dyspepsie - organická (postižení žaludku) - sekundární (postižení GIT) - funkční (bez organické příčiny) Vředová choroba gastroduodena •Onemocnění charakterizované výskytem jednoho nebo více vředů ve stěně žaludku nebo duodena. •vřed (ulcus) – slizniční defekt, přesahující do submukózy i hlouběji, •erose – slizniční defekt omezený na mukózu (neproniká skrze muscularis interna do submukózy • •Lokalizace vředů •Vřed přesahuje do submukózy •Typ I – malá kurvatura mediogastricky, •typ II – kombinovaný chronický duodenální a žaludeční vřed, •typ III – prepylorický vřed do vzdálenosti 2 cm od pyloru, •typ IV – vřed vysoko na malé kurvatuře v blízkosti GE junkce. • • Mukóza Submukóza l.Muscularis externa l. Muscularis mucosae Etiologie VCHGD •hlavním etiologickým agens je infekce Helicobacter pylori a abusus NSAID •nerovnováha mezi protektivními a agresivními faktory působícími na sliznici: •Agresivní – HCl, pepsin, NSA, alkohol, kouření, káva, kořeněná jídla, infekce Helicobacter pylori •Protektivní – hlen, prostaglandiny, sekrece HCO3, potrava. • VCHGD •příznaky - bolesti v epigastriu (G - po jídle, D- nalačno), sezónnost obtíží, pálení žáhy •diagnostika - endoskopie, HP, kontrastní RTG, laboratorně - GMT, hladina gastrinu, sekrece HCl •komplikace - krvácení - hemateméza, meléna - penetrace - do okolních orgánů - perforace - do perit. Dutiny - stenóza pyloru, dilatace žaludku - maligní zvrat Krvácení z vředu žaludku: Forrestova klasifikace stupeň projevy Ia arteriální krvácení z arodované cévy Ib sáknoucí venosní nebo kapilární krvácení II krvácení spontánně ustalo IIa viditelný pahýl cévy IIb vřed krytý koagulem IIc vřed s hematinovou spodinou III vřed bez stigmat krvácení Léčba VCHGD •režimová opatření - dostatek spánku, pravidelný režim, fyzický klid, duševní klid •NEKOUŘIT! •dieta - v akutní fázi kašovité jídlo po 2-3 hod, dále dieta šetřící č. 2, nutno poučit o pravidelnosti a složení •vyloučit ulcerogenní léky(ASA, NSAID, steroidy) • Léčba VCHGD •medikamentózní léčba - H2 blokátory (ranitidin, famotidin) - blokátory protonové pumpy (omeprazol) - anticholienrgika - antacida - protektivní léky (sucralfat, bismut) - antibiotika při potizivním HP •chirurgická léčba při komplikacích •lázeňská léčba Nádory žaludku - benigní •většinou polypy (adenom, hamartom, chron. zánětlivé změny) •příznaky necharakteristické •diagnostika - endoskopicky, RTG kontrast, histologie •léčba - endoskopické snesení, event. medikamentózní, resekce zřídka Nádory žaludku - maligní I •stále jeden z nejčastějších nádorů u nás, ale incidence klesá •etiologie - silné kancerogeny v potravě - čím zpracovanější potrava, tím nižší výskyt Ca žaludku a vyšší výskyt Ca kolon •typy nádoru - polypózní, ulceriformní, ulcerózně infiltrující, difúzní -scirrhus Endoskpický obraz nádoru žaludku Nádory žaludku- maligní II •syndrom malých příznaků - nevolnost, nadýmání, pocit plností, nechutenství, odpor k masu - příznaky nekonstatní •u nemocných s předchozí vředovou chorobou - obtíže zůstávají, není kyselina •kde není kyselina, není vřed •výjimka - prepylorický vřed • Nádory žaludku - maligní III •diagnostika - endoskopie, endosonografie, RTG kontrast, biopsie •laboratorně - nespolehlivé, okultní krvácení, anemizace, nepřítomnost HCl •léčba - vždy operativní, kurativně možná jen v časných stadiích, proto systematické sledování rizikových skupin - chronická atrofická gastritida, polypy, perniciózní anemie, stavy po resekcích, hemoragie GIT Hemoragická gastropatie •po požití ulcerogenních léků - ASA, NSA •při závažných stavech- sepse, CHT •při portální hypertenzi •při stagnaci obsahu - sonda! • •endoskopicky - plošné krvácení, obtížně stavitelné - elektro-, foto-, termohydrosonda Aftózní gastropatie •jednotka objevená až po zavedení endoskopie •příčiny - stejné jako při vředové chorobě •povrchové slizniční defekty, nezachytitelné RTG při kontrastu, podílí se i HP •příznaky - nauzea, říhání, nechutenství •léčba - protektiva - sucralfat, methoclopramid, antibiotika • Choroby tenkého střeva •anatomicko – fyziologicky – místo vstřebávání živin (cukry, tuky, aminokyseliny, Ca, Fe, žlučové kyseliny, vit. B12) •způsoby vstřebávání – aktivní transport, pasivní difúze, facilitovaná difúze, pinocytóza •motilita tenkého střeva – peristaltická vlna •lymfatický aparát – střevní plaky – obdoba bursy Fabricii – B-lymfocyty, vliv IgA na funkci a odolnost střevní sliznice Malabsorpční syndrom •porucha trávení (maldigesce) nebo vstřebávání (malabsorpce), vzniká sekundární porucha výživy •klinický obraz - slabost, úbytek hmotnosti, karenční syndromy, chronický průjem •diagnostika Ølaboratorně – anémie, sideropenie, hypalbuminemie, hypoproteinemie Øtoleranční testy – glykemická křivka, hladina vit. B12, křivka železa Øenteroklýza, biopsie sliznice tenkého střeva • Malabsorpční syndrom •Intraluminální příčiny (cholestáza, exo. Fuknce pankreatu, žaludeční hypersekrece) •Enterocytární příčiny (polékové, infekce, AI, Celiakie, Whippleova choroba) •Postenterocytární fáze (m.Crohn, amyloidóza,T-lymfom, střevní TBC) •Komplexní příčiny (syn. Bakteriálního přerůstání, sy. Krátkého střeva, endokrynopatie) Malabsorpční syndrom - léčba •dieta, omezení až vyloučení kritických složek – gliadin, mléko •chemicky definovaná strava – enterální podání •parenterální výživa •substituce vitaminů •enzymatické preparáty Deficit laktázy •neschopnost trávit mléčný cukr – laktózu •vznik v kterémkoli věku – po viróze? •příznaky – po požití syrového mléka křeče, nadýmání, průjem •postupně rozvoj karenčních příznaků •při nesnášenlivosti všech mléčných výrobků nutno dohrazovat Ca Další choroby tenkého střeva •nádory – karcinoid, velmi vzácné •akutní ischemie – infarzace – z důvodu embolie, trombózy, chronické venostázy – stavy předchozí : fi síní, srdeční selhání, hypoxie, hypotenze, abdominální angina •vaskulitida – bolesti v břiše, poruchy pasáže až infarzace, nebezpečí detrakčního syndromu •lymfadenitis mesenterialis – může napodobit appendicitidu, léčba ATB Děkuji za pozornost